Zelené pahorky srílanské vysočiny svojí úpravností připomínají proslulé japonské zahrady. Pouze místo chrámů se uprostřed plantáží tyčí k zamračenému nebi budovy čajových továren.

Již první chvíle po opuštění klimatizovaného letadla mě uvádí do reality tropického ostrova. Je šest hodin ráno, slunce sotva vykouklo nad obzor, ale jeho paprsky se mi opírají do tváře silou pro Evropana nevídanou. Dřív než se vůbec pohnu, cítím na zádech čůrky potu. Prádelna. Ano, to je první pocit z tropického ostrova koření a čaje uprostřed Indického oceánu.

Hlavní město Severního Irska, které naplno zasáhla průmyslová revoluce i občanská válka.

Druhé největší město Severního Irska. Historické město, ve kterém se zachovaly hradby chránící historický střed města. Ale také symbol lidských obětí a nepokojů, které trápí Severní Irsko již pěknou řádku let.

Sytě zelené pahorky jakoby poseté bílými perlami kam až oko dohlédne. Stáda ovcí a kamenné zídky. Divoké pobřeží ke kterému to odnikud není daleko. Na první pohled se severní část ostrova ničím neliší od jihu. Ale pojďme se podívat blíž a začneme pěkně popořádku.

Každý fotograf nejednou řeší problém, jak prezentovat svoje obrázky veřejnosti, kamarádům, známým. Možností je mnoho a je na vkusu každého z nás, jakou zvolí.