Yashica 35 Electro GTN

Od poloviny šedesátých let bylo postupně vyráběno několik, jen v detailech se lišících, typů. Všechny varianty měly hlavní rysy společné: jednalo se o dálkoměrné přístroje s elektronicky řízenou závěrkou a poloautomatickou expozicí, které měly ve své době poskytnout široké škále uživatelů slušnou kvalitu za nevelké peníze.

Objektiv

Ovládací prvky na objektivu

Osazován byl kvalitní, barevně korigovaný objektiv Yashinon DX (6 čoček ve 4 skupinách) s ohniskovou vzdáleností 45mm a světelností 1:1.7, opatřený antireflexními vrstvami. Od druhé generace na něm přibyl nápis COLOR, čímž chtěl výrobce zdůraznit vhodnost přístroje pro barevné materiály, které koncem 60. let začaly masově pronikat do oblasti amatérské fotografie. Rozsah ostření je od 0,8m do nekonečna, rozsah clon 1.7 - 16. Závit pro filtry má průměr55 mm. Objektiv není výměnný.

Ostření je spřaženo s dálkoměrem, druhý, žlutě zabarvený obraz se promítá do hledáčku spolu s rámečkem, vymezujícím výřez zachycený objektivem. Hledáček má kompenzaci paralaxy.

Jako zvláštní příslušenství bylo možno dokoupit tele a širokoúhlé adaptéry, které se nasazují zpředu na objektiv. Teleadaptér prodlužuje ohniskovou vzdálenost na 58,4mm a širokoúhlý ji zkracuje na 37,7mm. K nim byl dodáván i hledáček s rámečky vymezujícími obrazové pole obou konvertorů. Hledáček se nasouvá do sáněk pro blesk. Pro ostření se pak stále používá původní dálkoměr přístroje. Dalším možným rozšířením je předsádková čočka, zkracující minimální vzdálenost, na kterou lze zaostřit, na 45cm. U starších modelů se dodávala pevná kruhová sluneční clona, připevňovaná šroubkem. Ta byla později nahrazena nasouvací clonou gumovou.

Závěrka a expoziční automatika

Čidlo expoziční automatiky a okénko dálkoměru

Kovová centrální závěrka je řízena elektromagnetem připojeným ke čtyřtranzistorovému obvodu, vyhodnocujícímu osvětlení fotoodporem CdS. Poloha clony je snímána proměnným odporem a celý obvod je teplotně kompenzován. Citlivost založeného materiálu se nastavuje kolečkem na horní části přístroje, které je spřažené s clonkou překrývající fotoodpor. Změnou nastavení citlivosti filmu je možné provádět korekce expozice v krocích po 1/3EV. Protože fotoodpor je umístěn vedle hledáčku a při použití filtru jím tudíž není zakryt, používá se nastavení citlivosti také pro korekci účinku filtru. Rozsah nastavení citlivosti filmu se liší podle modelu. Zaručovaný rozsah časů závěrky je 1/500s až 30s (plynule), některé prameny uvádějí spolehlivou činnost až do dvou minut. Některé modely, označené "gold mechanica", maji zlacené kontakty, což přispívá ke snížení přechodových odporů a zvýšení spolehlivosti přístroje.

Indikační žárovky, nastavení citlivosti filmu a spoušť s pojistkou

Správnost expozice je signalizována dvěma žárovkami viditelnými jak na horním panelu, tak v hledáčku. U novějších modelů mají krytky žárovek tvar šipek udávajících směr, kterým je třeba otočit kroužkem clony, aby žárovka zhasla. Červená žárovka přitom indikuje přeexpozici, žlutá příliš dlouhý čas pro fotografování z ruky (delší než 1/30s). Automatika se nedá přepnout na manuální provoz a fotoaparát nefunguje bez baterie. (Přesněji řečeno: závěrka bez baterie funguje, není mi však známo, jaký je její čas či zda je alespoň pokaždé stejný.)

Původní rtuťová baterie

Yashica 35 Electro byla bohužel navržena pro dnes již nevyráběné 5,6V rtuťové baterie PX32 (TR164). Záměna za alkalické články (4x LR44) je možná, změna expozičních časů způsobená vyšším napětím je (podle pramenů na internetu) zanedbatelná - jedná se řádově o jednotky procent (spíše se projevují odchylky způsobené stárnutím časovacího kondenzátoru). Tlačítko kontroly baterie je vedle hledáčku a kontrolní žárovka osvětluje (u pozdějších modelů) počítadlo.

Kontakt pro blesk

Kromě automatiky je zde ještě možnost nastavení času B a synchronizace s bleskem. Tyto funkce se přepínají kroužkem v přední části objektivu.

Spoušť, umístěná na horní stěně, umožňuje připojení standardní drátěné spouště a je vybavena pojistným kroužkem, bránícím jejímu náhodnému stisknutí. Při jejím částečném namáčknutí se aktivuje měřící automatika, ovšem pouze pokud je natažená závěrka.

Všechny typy mají mechanickou samospoušť s prodlevou 8s a synchronizační kontakt pro blesk na boku přístroje. Sáňky pro blesk umístěné na horní stěně však dostaly středový synchronizační kontakt až u novějších modelů. Správnou expozici je však třeba vždy nastavovat pomocí clony podle směrného čísla blesku.

Transport filmu a mechanická konstrukce

Po odklopení zadní stěny

Zakládání filmu se dnešnímu fotografovi zvyklému na automatické zakládání bude jevit jako činnost zdlouhavá. Yashica 35 Electro nemá žádný mechanismus, který by zakládání usnadnil. Po odklopení zadní stěny (západka u spodního okraje, zajišťující zadní stěnu, byla později nahražena mechanizmem spřaženým s kličkou zpětného převíjení - jak je to zvykem u některých zrcadlovek) a po vložení kazety musíte konec filmu pečlivě založit do zářezu v pravé cívce, zkontrolovat, zda zuby dobře zapadají do perforace, a při prvním přetočení napjatě sledovat, zda se film "chytí". Po uzavření zadní stěny ještě několikrát přetočíte film a naprázdno exponujete, až se na počítadle objeví jednička.

Filmová dráha a přítlačná destička jsou samozřejmě kovové. Rychlopřevíjecí páčka je spřažená s natahováním závěrky - dvojexpozice tedy nejsou možné - a nemá pohotovostní polohu. Zpětné převinutí filmu vyklápěcí kličkou je možné po stisknutí tlačítka na spodní stěně přístoje (které vyřadí ze záběru ozubený váleček sloužící pro přesný transport filmu).

Kapesní stativ ST-7

Hned při prvním uchopení přístroje do ruky je zřejmé, že se nejedná o žádný "bakeliťák". Solidní celokovová konstrukce (jen u černých verzí byl na některé drobné díly pro zjednodušení povrchové úpravy použit plast) dává přístroji hmotnost téměř 700g (bez filmu, baterie, brašny a krytek). Yashica 35 má tradiční tvar, designéři spíše dbali na detaily a nepouštěli se do tvůrčích modifikací toho, co se po desetiletí vžilo. Rozložení ovládacích prvků je zřejmé z ilustračních fotografií. Spoušť a přetáčení filmu jsou dobře "po ruce", výhrady bych měl k umístění ostřícího kroužku, který je příliš blízko u těla. Hledáček je poměrně jasný a ostření s dvojitým obrazem dálkoměru příjemné. Pro večerní snímky ve městě, kdy je možné ostřit na světla lamp a žárovek, volím z tohoto důvodu (a také pro menší nápadnost) raději Yashicu než moderní zrcadlovku.

Kromě příslušenství zmíněného v části o objektivu bylo možné zakoupit i praktický kapesní stativ Yashica ST-7.

Chronologie

Automatika si poradí i s nočními snímky

Yashica 35 Electro byla uvedena na trh v roce 1966. Provedena byla v matném chromu, černá varianta měla na přední stěně nápis "Professional". Rozsah nastavení citlivosti byl ISO 12 - 400, otevírání zadní stěny páčkou u spodního okraje a indikační světla v hledáčku kulatá.

V roce 1968 byl uveden model G - od předchozího se lišil jen vnitřní modifikací převodu ostření a na objektivu se objevil nápis "Color".

1969 - GT - černá varianta. Rozsah ISO 12 - 500, otevírání zadní stěny spojeno se zpětným převíjením. Patice pro blesk stále bez synchrokontaktu.

Modely 1970 - GS (matný chrom) a GT (černý lak) - měly rozsah nastavení ISO 25 - 1000, kontrolní žárovka baterie osvětlovala počítadlo. U těchto modelů byly poprvé prodávány varianty se zlacenými kontakty.

GSN a GTN, uvedené v roce 1973, měly konečně i synchrokontakt v patici pro blesk. Tyto modely se prodávaly i u nás, cena byla ve stejné hladině jako u tehdejších modelů zrcadlovek Praktica.

Trochu mimo řadu

Zatímco pro výše uvedené modely až na drobnosti platil úvodní popis, u následujících dvou je seznam odlišností již delší.

MG-1 se vyráběla od roku 1975, opět v provedení matný chrom nebo černý lak. Objektiv Yashinon s ohniskovou vzdáleností 45mm však měl jen 5 čoček ve 4 skupinách a světelnost 1:2.8. Fotoodpor se přestěhoval na objektiv a při použití filtru je expozice korigována automaticky. Dalším důsledkem této konstrukční změny je snížení možnosti exponovat snímek s nasazenou krytkou objektivu. Přístroj nemá zvláštní kontakt pro blesk (jen středový v patce) a některé ovládací prvky byly přemístěny. Rozsah nastavení ISO je 25 - 800.

Poslední model, o kterém se zde zmíním, je Yashica 35 Electro GL. Tělo přístroje je o něco kratší a užší než u ostatních modelů. Ohnisková vzdálenost objektivu byla zkrácena na 40mm při světelnosti 1:1.7, čidlo automatiky je, stejně jako u MG-1, na přední stěně objektivu. Rozsah nastavení citlivosti filmu je ISO 25 - 1600. Na patce pro blesk přibyl další kontakt, určený pro spolupráci s bleskem Yashica ES-20 (AF na pření stěně přístroje znamená Auto Flash). Změněn byl i mechanizmus vedení filmu: na přítlačné destičce přibyl vodící váleček.

Co říci závěrem? Ceny fotoaparátů Yashica 35 Electro se v obchodech s použitým zbožím pohybují okolo 1200 - 2000 Kč. Pokud byste za stejnou cenu koupili moderní kompakt, jen těžko byste se mohli přiblížit možnostem a kvalitě snímků třicet let starých přístrojů Yashica.