Úvod

Jestliže o předchozích knihách nakladatelství Zoner Press jsem s potěšením konstatoval, že o fotografické technice vůbec nehovoří a věnují se tomu podstatnějšímu, totiž fotografii a její kompozici jako takové, tak tato kniha udělala další krůček. Vypouští totiž většinu povídání o základních stavebních kamenech kompozice. Naopak, většina snímků zde publikovaných je z pohledu kompozice poněkud „chybná“, prostě porušuje pravidla. Že to vůbec není od věci a co bylo důvodem této změny pak jednotliví autoři u svých fotografií sami uvádějí.

Obsah neboli kapitoly

Ve skutečnosti knížka kapitoly nemá, každý autor má k dispozici krátký textový úvod, kde hovoří o sobě, své cestě k fotografii či o jiných okolnostech s tím vším souvisejících a pak už následují vybrané snímky spolu s autorovým komentářem. Takže co "kapitola", to jeden fotograf. Své fotografie zde představují: Vladimír Birgus, Milan Blšťák, Pavel Brunclík, Karel Cudlín, Jiří Česák, František Dostál, Jiří Havel, Jiří Heller, Bohdan Holomíček, Vladislav T. Jiroušek, Ladislav Kamarád, Jiří Koliš, Jaroslav Kučera, Jan Pohribný, Josef Ptáček, Kamil Rodinger, Jan Saudek, Roman Sejkot, Josef Sekal, Herbert Slavík, Jan Šibík, Jindřich Štreit, Jiří Tiller, David Walter a Norbert Záliš.

Z výše uvedeného seznamu je zřejmé, že jde o slušný průřez fotografickou tvorbou našich autorů. A díky tomu, že každý z nich má zcela jiný rukopis a jiný okruh zájmů, je knížka více než dokonalou ukázkou zcela odlišných fotografických námětů. Některé snímky jsou, řekněme, snadno pochopitelné, jiné vyžadují krátké zamyšlení, část z nich se prostě vymyká očekávanému a někomu něco bude říkat, jinému naprosto nic. Zajímavá povídání osvětlují nejen cestu k jejich vzniku, ale často dokazují poměrně málo používanou poučku, že totiž záleží také na zcela obyčejném štěstí. A když se k tomu přidá motto „štěstí přeje připraveným“, vzniknou fotografie publikované v této knížce. Kdo trvá na povídání o kompozici, dostane se mu malinkatého uspokojení na posledních dvou stranách, které se jí věnují spolu s řadou odkazů na fotografie publikované v knížce.

Zhodnocení

Zeptáte-li se mě, jestli je knížka vhodná pro fotografa, který právě teď dostal svůj první fotoaparát, ať už digitální nebo filmový, odpovím, že ne. Přece jen, pokud právě začíná fotografovat a teprve zjišťuje, zda mu to něco říká nebo ne, je vhodnější spíše literatura věnující se fotografickým základům. Tím spíš, že řada zde publikovaných fotografii může být hůře pochopitelná, případně natolik dokonalá, že první fotografické výsledky nového adepta zcela odradí. Nakonec, i já jako zcela obyčejný amatérský fotograf jsem nad některými snímky v rozpacích prostě jen proto, že jim nerozumím.

Knížka je naopak naprosto ideálním pokoukáním pro fotografa, který si začíná myslet, že pouhým dodržováním kompozice získá zcela optimální snímek, kde „TO“ je. Do této kategorie patří asi každý amatérský fotograf, mě nevyjímaje. Po čase totiž začnete zjišťovat, že snímek kompozičně dokonalý nemusí být ten pravý, řada snímků se striktním dodržováním kompozičních pravidel se dá naopak „zazdít“, případně se sobě navzájem podobají jak vejce vejci, jsou sice zajímavé, ale stejné. Jinak řečeno, pro jakéhokoliv fotografa, pro kterého je fotografování koníčkem, je knížka ideální. Vzhledem ke zcela rozdílným zaměřením jednotlivých fotografů – autorů kapitol, si každý nalezne tu svou část, která mu může něco dát. Naleznou se zde také "černokomorníci", řada fotografií barvu ignoruje, což je jedině ku prospěchu, řada vznikla v dobách nebarevných a nemám pocit, že bych tu barevnost potřeboval. A pokud nefotografujete, ale rádi si prohlížíte kvalitní fotografie jiných spolu s krátkými texty o jejich vzniku, nevidím důvod, proč ji nemít.

Knížka je nádherná, mohu-li si jako recenzent dovolit podobné konstatování, ode mě dostává jedničku s hvězdičkou. Snad jediné nepříjemné překvapení skrývají fotografie Jiřího Hellera. Použít do takto koncipované knihy jeho snad „nejprofláklejší“ snímky visící řadu let v každém druhém minilabu či skoro v každém zdravotnickém zařízení mi přijde škoda. Je to má jediná výhrada.

Víc nemám co dodat, není to učebnice, ale může vám mnohé dát nebo vás jen tak pošťouchnout. A protože na podobnou literaturu je těžké psát recenzi, musíte si svůj názor udělat sami.