Clona u zvětšovacích objektivů

Jakub

Zdravím, můj dotaz se týká tzv. zvětšovacích objektivů. Mám dnes již klasický zv.obj. Meopta Anaret S 2,8. Vím, že když změnim clonu případně velikost promítaného obrazu musím změnit i čas osvitu. V čem však nemám tolik jasno je: jestli je nějaký rozdíl použiji-li např. clonu 2,8 – 8 – nebo 22. Myslím tím, jestli se změní ostrost kresby, kontrast a rozsah šedé stupnice? Je pravda, že nejlepší výsledky dávají střední cl. tj. kolem 8-11? Proč tomu tak je? A konečně: je v běžné domácí produkci potřebný a využitelný rozsah celé clonové stupnice těchto objektivů?
S díky Jakub Škraban

1 komentář u „Clona u zvětšovacích objektivů“

  1. Odpověď redakce

    Dobrý den,

    nejlepší výsledek dávají skutečně střední clony, u objektivu se světelností 2,8 to bude v rozsahu 5,6-11. Objektiv má totiž i při nejlepší vůli konstruktérů nějaké optické vady. Ty jsou způsobeny hlavně okrajovými částmi čoček, kde se světlo láme nejvíce. Kvalita a cena objektivu pak roste s tím, jaké úsilí vynaloží konstruktéři na jejich minimalizaci (odstranit zcela je nelze). Zacloněním se problematické okrajové partie (tedy vnější průměry čoček) vyřazují z tvorby obrazu a tím se jeho kvalita zlepšuje. Pokud ovšem překročíme určitou hranici, začne se projevovat lom paprsků na malém otvoru clony, tzv. difrakce. To vede k rozostřování obrazu.

    Rozdíl byste měl být schopen snadno poznat, i když nebude nijak dramatický. Udělejte si zvětšeninu při cloně 2,8 a 8 a porovnejte jemné detaily.

    Plně odcloněný objektiv také může mít určité problémy s rovnoměrným osvitem celé plochy.

    I když budete většinu práce používat střední clony, přeci jen můžete někdy zabrousit i do krajních poloh. Tak především potřebujete plně odclonit pro ostření a nastavení výřezu, zvláště u větších zvětšenin, kdy při zaclonění obraz málem zmizí. Někdy si potřebujete otestovat postup vykrývání a nadržování a potřebujete ho urychlit, protože čarování pod zvětšovákem může klidně trvat i čtvrt hodiny. Míň clonit můžete také při zhotovování kontaktů.

    Větší clonění je zase potřeba u malých formátů, například pokud si děláte průkazkovou fotografii nebo pokud si chcete zhotovit náhledy či testovat vykrývání a nadržování. Když bude mít expoziční čas 3 vteřiny a během toho se budete pokoušet vykrýt dvě místa po půlvteřině, tak se asi kloudného výsledku doberete jen těžko.

    Někdy se také využívá technik, kdy se nesvítí přes negativ. Například se pro snížení kontrastu a zlepšení kresby ve světlech papír ještě podprahově exponuje rovnoměrným osvitem, tedy exponuje se tak, aby ještě nezačal černat. Někdy se světla dokonce nechají mírně ztmavnout, protože máme v plánu fotografii tónovat. Tady pochopitelně na clonách vůbec nezáleží a velké zaclonění může být potřeba k tomu, aby časy potřebné na nezčernání či jen mírné zčernání dosáhly alespoň řádu vteřin.

    S pozdravem

    Tomáš Cihelka

    Odpovědět

Napsat komentář