Produktová fotografie je příležitost, jak si v klidu pohrát s nápadem, aranžováním kompozice i svícením.
Jak tak občas courám na dpreview.com, přemýšlel jsem už párkrát o tom, že si zkusím nějakou tuhletu čalendž, tedy mikrosoutěž.
Když se objevilo téma Produktová fotka – chleba, dospěl jsem rychle k závěru, že je ten pravý okamžik. Není třeba nikam trajdat se zátěží, někde něco hledat, případně snášet nejapné dotazy, jak že dlouho to ještě bude trvat. Vše se odehraje pěkně v teple a v klidu doma v kuchyni. No, fotografování sice proběhlo v teple domova, ale ta příprava…
Podmínkou soutěže totiž bylo, že se jedná o snímek pro reklamu, tedy že na fotce bude i název či značka. Mým prvním nápadem byl velký kulatý pecen, konkrétně z Hostivařské pekárny, protože ten na sobě míval štítek z rýžového papíru. Pekárna ale skončila, lidem vadilo dovážené pečivo, takže teď se obchody zásobují jen mraženým těstem. Pěkný pecem peče pekárna u nás v obci, ten ale nemá štítek. Billa také prodává chleby se štítkem nebo s papírovou páskou, ale byla středa večer před Svatým Václavem a závěrka v pátek. Tak jsem vzal zavděk bochníkem Podmáslového chleba z nejbližšího Lidlu. I tak jsem si říkal, že mám náramnou výhodu proti zaoceánským účastníkům, kteří budou muset kouzlit s jejich bledými čtverečky v igelitovém pytlíku (tedy s toustovým chlebem).
K chlebu jsem koupil kousek loje a vyškvařil sádlo a škvarky. Inu fotka někdy vyžaduje rozmanité profese.
Scéna
Základní rekvizity jsem nejdříve rozmístil na talíř. S velkým pecnem by to fungovalo, ale tenhle bochník je malý a krajíce vypadaly spíš jako jednohubky. Naštěstí máme doma malé bambusové prkénko, které s bochníkem a krajícem vytvořilo sehranou trojici.
Scénu jsem ještě doplnil pracovními rukavicemi, protože základní myšlenkou snímku bylo, že za práci si člověk zaslouží chleba se sádlem a škvarky. Později jsem přidal i jednoduchý respirátor, který navíc zakryl barevný pruh na rukavicích. Ten by jinak odváděl pozornost.
Kompozici jsem postupně dolaďoval, protože první snímky odhalily na některých místech doteky. Také jsem pootočil respirátor, na fotce připomínal spíše kojeneckou bezpečnostní helmu.
|
Fotografie po importu do LR, bez jakýchkoliv tonálních úprav (pouze ořez). |
Osvětlení
Hlavní světlo tvořil blesk Nikon SB-900, svítící odrazem od deštníku Fomei ES-114 (šikovný průsvitný deštník se stříbrným i černým návlekem, průměr 114cm, k tomu za pár kaček) napravo od fotoaparátu zhruba v ose prkénka.
Vedlejším světlem byly dva spojené blesky National PE-3057, svítící zleva odrazem od průsvitného deštníku o průměru 150cm.
Osvětlení od hlavního světla bylo zhruba o půl clony vyšší, což zajistilo jen decentní rozdíl mezi světlými a stinnými partiemi jednotlivých objektů, přesto však dostatečný pro zřetelné vykreslení jejich tvaru. Vržené stíny jsem se ale snažil co nejvíce potlačit, proto jsem volil velkoplošné zdroje světla.
Technika focení
Na snímky tohoto druhu používám téměř výhradně starý před-AI Micro Nikkor 55mm f/3,5.
Abych měl ostrou celou sestavu prkénka a chleba, musel jsem zaclonit na clonu 16. Rukavice mi ale připadaly takové ostro-neostré. Osobně bych je uvítal více rozmazané, ale k tomu bych je musel posunout více dozadu. Což nešlo, neboť tam už bylo pozadí. Zkusil jsem opačný přístup, tedy vše ostré, a zaclonil jsem na 32. To už se ale začala projevovat difrakce, což bylo patrné především na zrnkách soli. Samozřejmě při zobrazení 1:1 na monitoru, kdežto na výsledném snímku by nic vidět nebylo. Ale červík hlodal… Nakonec jsem zůstal u clony 16.
Fotografie po úpravě jasu |
Expozice
Expoziční čas nehrál roli, protože jsem použil pouze blesky. Dokonce by bylo nejlepší použít čas co nejkratší možný (synchronizační) kvůli vyloučení vlivu okolního světla. Jenže někde řádil šotek a některý z blesků se zpožďoval jak s rádiovým odpalovačem, tak i přes kabel, což mělo za následek tmavší pruh při okraji. Prodloužil jsem tedy expoziční čas až na 1/10. Protože jsem fotil v jedenáct hodin večer, neměl jsem s okolním světlem problém.
Zpracování
Zamýšlený vzhled snímků se podařil díky nasvícení, takže editace byla celkem jednoduchá a stačil mi na ni Lightroom 4. Vybral jsem profil Standard a tím byl snímek téměř hotový.
Nejprve jsem trochu zvýšil mikrokontrast (zřetelnost, clarity). Následně jsem trochu zvedl celkový kontrast. Nakonec jsem významně přidal v bílé i světlech a trochu ubral ve stínech i černé. Díky tomu se zvedl celkový kontrast, přičemž nárůst se týkal především středních tónů.
Když jsem vyřešil tonální podání, přišly na řadu barvy. Kupodivu v tuto chvíli působil snímek příliš barevně, takže jsem stáhnul sytost o 7 bodů. Ani se nepamatuji, kdy naposledy – a jestli vůbec – jsem tlumil celý snímek.
Fotka táhla mírně do teplého tónu, což by normálně nevadilo, ale hnědá barva působí teple sama o sobě. Srovnal jsem bílou lehkým přizvednutím vyvážení o 300 Kelvinů. (Takže je možné, že jsem přeci jen měl problém s okolním světlem, které bylo teple bílé.)
Chleba i prkénko působily spíše okrově, proto jsem ještě snížil sytost samotné žluté.
Nakonec jsem se ještě podíval, co by se snímkem udělala jedna z přednastavených S-křivek. Se střední mi fotografie přišla lepší, a tak jsem ji ponechal.
Konečný vzhled po všech úpravách |
Další poznámky
Pominu-li problém se základní rekvizitou, vyšel snímek podle mých představ, což samozřejmě potěší.
K úplné spokojenosti bych se příště ještě více věnoval nasvícení levé strany, kde je patrný stín vržený chlebem a při pozorném pohledu i tmavší pozadí.
Jak to dělám já
Produktovkou se zabývám dlouhá léta. A musím říci, že tak, jak je tato fotka udělaná, ji udělám se dvěma LED světly po dvou stovkách z OBI, přičemž každá je zapojena přes regulátor napětí, nekonečným pozadím dle vlastního výběru, kterých mám doma vlastnoručně udělaných několik desítek a používám je dlouhé roky a papírovými krabicemi, ze přední strany potaženými pauzákem, sloužící jako rozptylky. Ve výsledku není vůbec žádný rozdíl, jen mě vercajk přišel na dva tisíce i s fotostolem 150x90cm a stojany pozadí.
Jak to dělám já
Produktovkou se zabývám dlouhá léta. A musím říci, že tak, jak je tato fotka udělaná, ji udělám se dvěma LED světly po dvou stovkách z OBI, přičemž každá je zapojena přes regulátor napětí, nekonečným pozadím dle vlastního výběru, kterých mám doma vlastnoručně udělaných několik desítek a používám je dlouhé roky a papírovými krabicemi, ze přední strany potaženými pauzákem, sloužící jako rozptylky. Ve výsledku není vůbec žádný rozdíl, jen mě vercajk přišel na dva tisíce i s fotostolem 150x90cm a stojany pozadí.
barevný kontrast
Článek i popsaný postup moc pěkné. Přesto bych měl drobnou připomínku. Přijde mi, že se chléb na tom prkénku dost ztrácí. Pokud má být výsledkem dobrá produktová fotografie, neměl by produkt splívat s kulisami a rekvizitami. Volba prkénka ze dřeva je rozhodně v pořádku, myslím materiálově, jen bych volil jiný odstín dřeva kvůli barevnému kontrastu. Ideálně světlejší odstín.