Může se zdát až neuvěřitelné, kolik práv je možné porušit pouhým zmáčknutím spouště fotoaparátu. Příkladem může být situace, kdy bez vašeho svolení někdo použije na webových stránkách vaši fotografii nebo kdy jste zachyceni na snímku a nevypadáte zcela podle vašich představ (někteří ani jiné fotografie nemají) a tento je proti vaší vůli šířen do světa. Popsané příklady naráží na autorskoprávní problematiku, která se v dnešní době stává čím dál více aktuální z důvodu masivního využívání sociálních sítí a obecně technologií umožňujících rychlé sdílení informací včetně fotografií.
Autorská práva
Co je autorským dílem stanoví druhý paragraf autorského zákona, který definuje dílo, jako vše co je jedinečným výsledkem činnosti autora a lze to objektivně vnímat v jakékoliv podobě. I přesto, že vaši fotografii za žádné „umělecké dílo“ nepovažujete, dle litery zákona se obvykle jedná o autorské dílo. Výklad autorského zákona se dokonce nevyžaduje u autorského díla striktní požadavek originality, jelikož si asi těžko představíte jedinečnost fotografie na sportovním utkání nebo při společenských akcích kdy je pořízeno velké množství velmi podobných záběrů (fotbalisté jsou jako ženy ve společnosti – všichni jsou natolik trendy, až vypadají nakonec stejně).
Osobnostní práva
Pořízením fotografie vznikají dvě skupiny práv, a to práva osobnostní a majetková. Za osobnostní práva se považuje již samo rozhodnutí autora fotografie, zda ji zveřejní a uvede se jako autor. Vlastník fotografie má samozřejmě také právo na zachování originální podoby fotografie a kontrolu při eventuálních změnách. Osobnostní práva jsou časově omezena na dobu života autora, ale pokud by po jeho smrti užití fotografie snižovalo její hodnotu, může se kterákoliv osoba blízká domáhat ochrany z těchto práv (slavní autoři mají po smrti vždy mnoho autorskoprávně uvědomělých příbuzných).
Majetková práva
Druhá skupina práv jsou práva majetková, která se jeví jako lukrativnější. Představují totiž právo autora dílo užít, tedy i rozmnožovat, rozšiřovat, pronajímat a vystavovat. Autor může udělit jiné osobě „oprávnění k užití díla“ jen na základě licenční smlouvy. Autorská práva jsou totiž „nepřevoditelná“ (dílo lze užít, ale nelze se stát autorem). Výjimkou jsou jen volné a zákonné licence, kdy souhlasu autora není potřeba.
Volným užitím díla se rozumí užití pro osobní potřebu, tedy pokud plochu vašeho osobního počítače nebo telefonu zpestříte fotkou staženou z internetu, nemusíte mít obavy, neboť se nejedná o porušení autorského zákona. Podmínkou je pouze to, že jde o fotografii již uveřejněnou. Mezi zákonné licence spadá také užití díla na základě úřední nebo zpravodajské licence, licence pro provoz knihoven a jiných vzdělávacích institucí a center.
Lidé se dále často mylně domnívají, že pokud autor vystavuje svou fotografii na internetu, dává tím automaticky souhlas k jejímu užití. Autor sice prezentoval své dílo veřejnosti, ale tím ještě neposkytl nikomu oprávnění k jejímu komerčnímu užití, takže jej nelze použít na webových stránkách společnosti nebo k její prezentaci, či pro jakékoliv reklamní účely. Pokud o vás někdo bude psát článek jako o nadějném fotografovi, nebude se jednat o rozpor se zákonem (nanejvýš rozpor s dobrým vkusem), ale pokud se bude článek týkat něčeho co s vámi ani vaší tvorbou nesouvisí a použije pro ilustraci váš snímek, jedná se o zásah do autorských práv. Jako příklad lze uvést článek popisující druhy sexuální deviace či zpochybňující globální oteplování doplněný o vaši fotografii.
Složitější situace nastává u autorskoprávní problematiky spojené se sociálními sítěmi, které jsou v dnešní době velice rozšířené. Asi si nikdo z nás nevzpomene, že by uděloval licenci nějaké sociální síti, kde je přihlášen. Problém je ale v tom, že ona licence je obsažena v registračních podmínkách, jejichž pročtení se řada z nás (včetně právně vzdělaných uživatelů) vyhýbá a pouze je rutinně odsouhlasí.
Ochrana autorských práv
V dnešní době existují speciální programy, které dokáží vyhledat fotografie zobrazené kdekoliv na internetu, a na základě jednotlivých znaků nebo vložených neviditelných značek rozpoznají právě ty, které podléhají autorskoprávní ochraně. Pokud máte malou společnost či provozujete vlastní blog a stáhnete si malou fotku nebo logo, které jste získali díky vyhledávači, vystavujete se riziku finančního postihu ze strany autora či organizace hájící jeho autorská práva. Přitom je možné použít obrázek z bezplatné fotobanky nebo na základě licenční smlouvy využít snímky, kdy se cena licence za fotografii pohybuje již od desítek korun.
Pokud ovšem bude situace opačná a ocitnete se v pozici poškozeného, kdy ke komerčním účelům byla využita vaše fotografie, poskytuje vám autorský zákon celou řadu práv. Často pro odstranění fotografie stačí neformální e-mail, ale pokud byste na první pokus nebyli úspěšní, je možné se svých práv domáhat i soudně. Nelze než doporučit zaslání kvalifikované výzvy ze strany advokátní kanceláře, která jistě nebude brána na lehkou váhu.
Autorský zákoník přiznává autorovi nárok, při zasažení do jeho práv nebo existuje-li hrozba takového zásahu, a) na uznání jeho autorství, b) na informace o rozsahu a způsobu neoprávněného užití, c) na odstranění následků zejména stažením či zničením. Základní nárok dotčeného fotografa tak spočívá v tom, aby byla neoprávněně používaná fotografie stažena. Autor má vedle toho právo také na přiměřené zadostiučinění, tedy omluvu a zadostiučinění v penězích určené soudem, pokud by omluva nebyla dostatečná. Dále je možné požadovat náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení, které činí dvojnásobek pořizovací hodnoty licence v době neoprávněného nakládání s dílem. V neposlední řadě bude muset neúspěšná strana zaplatit náklady sporu, které nejsou zanedbatelné. Primární nároky jsou tedy nepeněžité, i když si autor bude jistě přát, aby porušitel za své neoprávněné jednání zaplatil, a to doslova. Nejčastěji uplatňovaným peněžitým nárokem je dvojnásobek obvyklé licenční odměny; v tomto případě je nutno poukázat na onu obvyklost, tedy nejedná se o dvojnásobek částky jednostranně stanovené autorem, ale běžně žádané za obdobné fotografie jinými autory na trhu, z čehož plyne závěr, že fotograf by měl vždy usilovat především o „licenčně hodnotné snímky“.
 |
Fotografie na zakázku
Dobrý den, nejsem si jist, zda mi tento dotaz odpovíte zde veřejně, ale určitě by to zajímalo více lidí.
Fotografoval jsem pro zákazníka šperky, které vyrábějí jeho zaměstnanci. Měl jsem některé ukázky na svých stránkách. Pak jsme ukončili spolupráci a zákazník chtěl, abych ze svých stránek fotografie odstranil. (Nechme stranou, že bych to stejně udělal, protože jsem s nimi už nechtěl mít cokoli společného.) Měl na to právo? Dle autorského zákona je zaměstnavatel vykonavatel majetkových práv děl zaměstnanců, ale ta zde nebyla nijak poškozována, spíše naopak (reklama zdarma). Jak to v tomto případě je?
fotografie na zakázku
Dobrý den, MM. Pokud nešlo o zaměstnanecký poměr a vykonával jste svou činnost jako OSVČ, jedná se dle autorského zákona o dílo vytvořené na objednávku. U většiny plnění na objednávku se obecně jedná o kupní smlouvu, v tomto případě se však jedná o smlouvu o dílo, jelikož převážná část plnění spočívá v činnosti. Zákon přiznává objednateli (Váš obchodní partner) tzv. nevýhradní licenci k dílu, objednatel je tedy oprávněn dílo užít jen v rozsahu účelu smlouvy. Pokud by chtěl objednatel disponovat větším oprávněním, musel by si to výslovně upravit ve smlouvě, zjm. ujednat si výhradní licenci. Pokud ve smlouvě není upraveno jinak, licence je pouze nevýhradní. Zhotovitel (Vy jako autor-fotograf) pak může dílo použít a je oprávněn udělit licenci i třetí osobě, a to i tehdy pokud se jednalo o dílo na objednávku pro jiného objednatele. Nesmí se ale jednat o rozpor s oprávněnými zájmy objednatele. Tzn. např. pokud by autor poskytl fotografie konkurenci, která by chtěla výrobek marketingově využít, ale neuměla by jej vyrobit, lze to chápat jako rozpor s oprávněnými zájmy objednatele. Pokud jste umístil snímky na své webové stránce z důvodu vlastní prezentace, není v tom problém a o rozpor se nejedná. Chtěl-li tomu objednatel zabránit, měl si to ujednat ve smlouvě. Vše samozřejmě platí obecně, pro jednoznačnou odpověď bychom potřebovali znát zcela konkrétní souvislosti. Advokáti Černá Pole
fotografie na zakázku
Dobrý den, zpětně se omlouvám za anonymitu, ale věc je ještě v běhu a nerad bych zveřejňoval více, než je nutné. Vaše odpověď je zcela vyčerpávající a je už nyní jasné, že můj bývalý zákazník žádal, na co neměl právo. Děkuji za vaši odpověď a pomoc, v případě potřeby bych se na vás obrátil.
dotaz na focení veřejně přístupné akce
Dobrý den,
rád bych znal váš názor na takto vzniklou situaci:
Volá mi člověk, který se představí a povídá mi, že porušuji jeho autorská práva, protože někde na webu (zde 500px) publikuji fotografie z “jeho” akce. A že prej za to chci XY dolarů. Jako ano, některé fotky se mi zdály zdařilé, tak jsem zaškrtl, že je možné získat jejich kopii v plném rozlišení za úplatu. Neříkám, že si myslím, že jsem učinil asi úplně správně, nejspíš jsem pochybil a to je třeba si vyjasnit. Jednalo se o veřejnou akci k výročí bitvy u Hradce (Königratz 1866). Akce byla veřejně přístupná a fotilo tam kvanta lidí. Musím přiznat, že akce velmi zdařilá a líbilo se mi to.
Každopádně pán byl vcelku přístupný, sice na mne nastoupil výhružným tónem, jakože jsem profesionál a kdesicosi, že mám vědět a že určitě vím… no nevím, proto otevírám tuto diskuzi, ale nakonec s ním byla řeč. Co tedy člověk vlastně prodává?l, ten děj nebo to zpracování? Taky nastává otázka co a komu a kdy náleží autorská práva. Když vyfotím nějaký děj nebo nějaký přírodní úkaz je to rozdíl? Válečný reportér asi neplatí USA/Rusku za vyvolání někde nějakého válečného konfliktu. Abych řekl pravdu, vidím to trochu vratce, co kdy a za jakých okolností komu co náleží nebo ne.
Určitě nemám problém pořadateli poskytnout fotky, pokud se mu líbí a to grátis. Mne se akce taky líbila. Jen nevím, do jaké míry jsem hříšník, když fotku kterou jsem z akce pořídil a úpravil (tudíž jsem do toho vnesl taky nějakou uměleckou hodnotu), ji tedy nesmím prodat a nebo musím mít svolení pořadatele nebo osob tam vyobrazených.
Chápu rozhořčení páně, že ho akce stála 10 milionů, tak ale měl buď vybírat vstupné a mít někde viditelně daná pravidla pro focení. Lidí tam bylo několik tisíc a několik stovek fotilo určitě.
děkuji za odpověď, teď nevím , jestli se bát/nebát publikovat fotky a shánět kdo je kde organizátorem…
Marcel Špeta
dotaz na focení veřejně přístupné akce
Dobrý den, pane Špeto. Na rekonstrukci bitvy u Hradce Králové se můžeme dívat jako na zvláštní herecké představení. Lze říci, že se jedná o umělecké ztvárnění pořadatelem a je to jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora. Nejde přitom o děj, ale o ztvárnění – to zpravidla bude autorským dílem. (Vámi zmíněný přírodní úkaz není autorským dílem, lze ho jen chránit zákazem fotografování nebo i vstupu osob.) Pokud si autor udělá na takové akci snímky pro vlastní potřebu k založení do rodinného alba, není s tím určitě problém. Pořadatel má ovšem možnost focení zakázat nebo k tomu prodávat zvlášť povolenky. Situace se mění pokud použijete snímky pro komerční nebo podnikatelské účely. Pořadatel akce může oznámit podmínky akreditace. Podobně je tomu na sportovních kláních či hudebních koncertech. Z mého pohledu je nutná dohoda s pořadatelem o možnosti komerčního užití fotografií. Až na základě dohody, nejlépe písemné, je možné poskytnout fotografie dalším osobám za úplatu. Zatímco běžní “spotřebitelé” musí být informováni o povinnostech a zákazech, Vy jako podnikatel máte ze zákon povinnost být nejen obezřetný a informovaný, ale také vynaložit přiměřenou míru úsilí, abyste si zjistil všechny potřebné informace. Mohl a měl jste se tedy předem dohodnout na komerčním užití fotografií. Jiná věc je detailní fotografování osob. Ty Vám zjevně nedaly souhlas k pořízení podobizny a jejímu zpeněžení. V rámci akreditace by si toto měl smluvně upravit pořadatel a dohodou s ním byste neporušoval ani práva chránící osobnost či osobní údaje. Pokud příště navštívíte nějakou společensko-kulturní akci a budete chtít následně své fotky nabídnout, domluvte si s pořadatelem tuto možnost, nejlépe písemně. Vyhnete se tak zbytečným nepříjemnostem. Advokáti Černá Pole
dotaz na focení veřejně přístupné akce
děkuji za vysvětlení a s pořadatelem jsme se již dohodli 🙂
Bohužel informace ohledně fotografování neměli defacto žádné, doporučil jsem jim tomuto tématu se víc věnovat alespoň na webovkách, aby se zamezilo nepříjemnostem. Odteď si budu dávat větší pozor 🙂
Dobrý den,
mohu se někde dočíst, zda mám jako zákazník nějaké právo na originál fotografie? Když to teď tady píši, připadám si hloupě, lidská důvěřivost je prostě občas bezbřehá.. Ale.. Nechali jsme si fotografkou nafotit rodinné foto. Platba proběhla již při focení. S náhledem fotek jsme byli velice spokojeni, vybrali jsme 20 fotek do finální úpravy. Po nějakém čase dorazily fotografie s úpravou, která se nám ale nelíbila. Když jsem o tom informovala po 6 dnech fotografku, řekla mi, že na reklamaci už je pozdě a originál fotografií nám dát nemůže, pouze může úpravu trochu zmírnit nebo si můžeme zakoupit úplně všechny neupravené fotografie. Podotýkám, že žádnou smlouvu s ní sepsanou nemám, dohoda proběhla neformálně. Mohu od ní, jako fyzická osoba na základě něčeho vymoct originál fotografie nebo mám prostě smůlu? Děkuji za Vaši odpověď.