FastRawViewer – rychlé prohlížení RAWů

Znáte to: přivezli jste si z fotocesty pár stovek nebo možná i tisíců fotografií a stojíte před úkolem je zpracovat. Prvním krokem bývá obvykle probírka nebo roztřídění fotografií, což je záhodno provést pokud možno snadno a rychle. A právě s tím vám může pomoct aplikace FastRawViewer.

V seriálu Lightroom efektivně, konkrétně v části o optimalizaci výkonu, jsem zmínil, že generování náhledů bývá v RAW konvertorech časově poměrně náročná operace a často se příliš nehodí čekat desítky minut na výsledky, pokud víte, že určitá část fotografií je stejně odsouzena k vymazání. Proto má řada (nejen) profesionálních fotografů v oblibě program Photo Mechanic, které je bezpochyby po všech stránkách povedený, ale bohužel také velmi drahý. Při hledání alternativ jsem narazil na výrazně levnější prohlížeč FastRawViewer, který se velmi rychle zabydlel v mém počítači, a to jak kvůli rychlosti, tak kvůli některým funkcím, po kterých mě původně vůbec nenapadlo se pídit, ale teď mi připadají takřka nepostradatelné.

Uživatelské rozhraní

FastRawViewer asi při prvním spuštění nijak nezaskočí kohokoliv, kdo už použil nějaký jiný prohlížeč fotografií. Uživatelské rozhraní tvoří hlavní plocha pro zobrazení snímku a několik palet. Ve výchozím nastavení je to vlevo adresářová struktura pro pohyb po disku, vpravo histogram, informace o expozici, metadata a EXIF informace. Dole je pak pruh s náhledy fotografií v aktuálním adresáři a ještě pod ním stavový řádek s informacemi o zobrazené fotografii.

Prostředí aplikace FastRawViewer

Všechny zmíněné palety lze podle potřeba zapínat (klávesy F2 až F7) a přesouvat myší buďto mezi levým a pravým postranním panelem a nebo je nechat odpojené v podobě plovoucích oken, které mohou být případně umístěny i na druhý monitor. Paleta náhledů má pak tu výsadu, že umí měnit svou orientaci mezi svislou a vodorovnou, takže může být umístěna na spodní nebo horní hranu okna.

Prostředí aplikace FastRawViewer trochu jinak – palety mohou být i plovoucí (zde XMP metadata)

Skoro každá paleta pak disponuje ještě svým specifickým nastavením, které najdete pod ikonkou ozubeného kolečka v jejím záhlaví. V paletě Složky (Folders) můžete například zapnout zobrazení skrytých souborů. U informací o expozici (Exposure Stats) se nastavuje vzhled. XMP Metadata umí skrýt políčka pro název a popis snímku a nastavit, jestli se má po hodnocení a/nebo přidělení barevného štítku prohlížeč posunout na další snímek. Paleta EXIF umožňuje výběr toho, jaké informace má obsahovat a kolik z nich se ukáže bez posouvání. Bohaté možnosti pak mají náhledy (Filmstrip), u kterých si můžete nastavit velikost, přímé vypisování některých informací (název souboru, hodnocení, štítek) a také obsah „bubliny“, která se objeví po najetí myší na náhled.

Nastavení palety s náhledy

Všechny panely lze najednou skrýt poměrně tradiční klávesou Tab. V předvolbách aplikace si můžete také vybrat světlost uživatelského rozhraní od černé přes několik stupňů šedé až po bílou barvu.

Prohlížení RAWů

Na první pohled se tedy FastRawViewer tváří jako poměrně obyčejný prohlížeč fotografií. To je ale jen zdání – ve skutečnosti ukrývá řadu opravdu užitečných funkcí. Na rozdíl od některých podobných programů totiž nepracuje jenom s vloženým JPEG náhledem nebo externím JPEG souborem, ale také volitelně s RAW daty, a to stále velmi rychle (k přepínání mezi nimi slouží klávesa j). Od této možnosti se odvíjí řada praktických nástrojů, které vám mohou pomoci s probírkou fotografií.

První skvělou pomůckou je histogram – jsou-li zobrazena RAW data, i histogram obsahuje informaci o nich, nikoliv o výsledku konverze do JPEGu. Pokud se tedy v tomto režimu ukáže ořez světel nebo stínů, může být problém je později v RAW konvertoru rekonstruovat.

Jedna fotografie, dva pohledy – vlevo je histogram RAWu a vpravo vloženého JPEGu. Všimněte si, že histogram RAWu pracuje s expozičními stupni EV místo RGB hodnot 0-255.

Přeexponované nebo podexponované části můžeme také vyčíst z palety Exposure Stats, kde jsou vyjádřeny číselně pro jednotlivé kanály, a to počtem postižených pixelů a jejich procentuálním zastoupením vůči celé ploše obrázku.

V paletě Exposure Stats je podexpozice (UnExp) a přeexpozice (OveExp) vyjádřena číselně pomocí počtu postižených pixelů a jejich procentuálního zastoupení v jednotlivých kanálech.

A nakonec si je můžeme nechat zvýraznit i přímo v obrázku, a to klávesami o (přeexpozice – Overexposure) a u (podexpozice – Underexposure). FastRawViewer využívá barevné zobrazení, které signalizuje ořezy v jednotlivých kanálech i celkové. Jen pozor, pro jednotlivé kanály se používají barvy opačné, takže např. fialová značí přeexpozici v zeleném kanálu – to proto, že kdyby se použila zelená, občas by se ztratila v okolní nepřeexponované zeleni.

Ve vizuálním zobrazení přepálených pixelů barvy znázorňují kanály – zde fialová odpovídá přeexpozici v zeleném kanálu, modrá v zeleném a červeném současně a černá ve všech třech kanálech.

I přesto, že FastRawViewer pracuje přímo s RAW daty, nelze vždy s naprostou jistotou říct, že to, co označí za ořez, už nebude možné obnovit. Záleží poměrně dost na algoritmu vašeho konvertoru, takže doporučuji na vhodných snímcích vyzkoušet, jak signalizace odpovídá možnostem vyvolání v programu, který používáte. V předvolbách FastRawVieweru si pak můžete změnit úroveň podexpozice, která má být označována jako ořez. Výchozí nastavení -8 EV může být podle schopností vašeho fotoaparátu a RAW konvertoru zbytečně „přísné“.

Pro lepší představu o možnostech záchrany nabízí FastRawViewer ještě další šikovný nástroj: úpravu expozice. Ano, podobně jako ve vašem RAW konvertoru můžete zkusit, jak bude fotografie vypadat o něco ztmavená či zesvětlená (a nutno říct, že i tuto úpravu počítá program velmi rychle). Expozici můžete měnit pomocí kláves Alt+, respektive Alt-, tlačítky plus a mínus ve spodním stavovém řádku, případně jí nechat určit automaticky (Shift+A). Pokud použijeme jakoukoliv korekci expozice, objeví se v paletě Exposure Stats další sloupeček, který zobrazí počet a procento oříznutých pixelů po této úpravě.

Stavový řádek na spodní hraně okna nejen zobrazuje informace, ale umožňuje s nimi i pracovat – například měnit expozici.

Za zmínku také stojí to, že program standardně na každý RAW uplatňuje mírnou korekci expozice, která není nikde vyznačena. Proč? Protože to samé dělají RAW konvertory od Adobe a renderování ve FastRawViewer se jim díky tomu více podobá. Tuto funkci můžete vypnout v předvolbách (Preferences → Image Display → Apply Adobe hidden exposure correction). S tím také souvisí tonální křivka, která se použije při renderování RAWu – na výběr je řada možností počínaje lineární přes vzhled à la Adobe až po orientační napodobení některých režimů fotoaparátů (Vivid, Landscape atd.).

Pro celkovou představu o ořezech kanálů, ale i o tom, jak bude snímek vypadat po zpracování, se hodí také možnost vyvážení bílé – i to můžete v aplikaci měnit na obvyklé (Daylight, Cloudy, …) i méně obvyklé hodnoty (např. pro sodíkové lampy), využít automatického vyvážení a nebo vyvážení pomocí kliknutí do šedé ve snímku (Atl+klik levým tlačítkem myši). A budu se opakovat, když napíšu, že se i tato úprava renderuje opravdu rychle.

Nastavení vyvážení bílé umožňuje kromě předvoleb a kliknutí do snímku i přímo nastavovat teplotu a odstín.

A mimochodem, když už jsem zmínil produkty Adobe, FastRawViewer umí volitelně změny expozice i vyvážení bílé zapsat do XMP ve formátu, které Lightroom nebo Camera Raw pochopí a načtou.

Kromě celkové expozice nás také občas může zajímat, jak dopadne snímek vzhledově i z hlediska šumu, když se pokusíme prosvětlit stíny. K tomu slouží funkce Boost Shadows, kterou vyvolává klávesa s nebo tlačítko S ve stavovém řádku. Zobrazení je opět téměř instantní.

Ukázka výsledku funkce Boost Shadows (pozn.: FastRawViewer nezobrazuje porovnání úprav, obě verze fotografie jsem spojil v grafickém editoru pro názornost).

Posouzení ostrosti

Jeden z důvodů, proč podobné programy používat, je posuzování ostrosti, protože neostré snímky (ve smyslu špatného zaostření či nechtěného stržení během expozice) většinou končí v koši. V případě FastRawVieweru je posuzování trochu složitější. Proč? Protože RAW data musí být téměř vždy během konverze doostřovány – surový snímek je neostrý kvůli použití Bayerovy masky a AA filtru. A to v tuto chvíli program nedělá – především z výkonnostních důvodů, neboť doostření je poměrně pomalá operace. Podle vyjádření autora je tento nedostatek na TODO listu a příští verze 1.2 by jej měla napravit.

Co to ale znamená pro současnou verzi? Možnosti jsou dvě – buďto se naučíte poznávat ostrost z nedoostřené verze fotografie (což po chvilce testování není takový problém) a nebo si pro tento účel klávesou j zobrazíte dočasně JPEG data.

Pomoct může také funkce Focus Peaking, která přepíná zobrazení nejkontrastnějších hran (spíše k posouzení toho, co přitáhne oko diváka, než ostrosti) a nejjemnějších detailů (právě pro posouzení nejostřejšího místa ve snímku).

Ukázka funkce Focus Peaking – červené pixely na hlavě snovače označují místa s nejvíce detaily – tedy teoreticky nejostřejší část obrazu.

Další funkce prohlížeče

FastRawViewer samozřejmě umí zobrazený snímek zvětšovat a zmenšovat, a to jak z klávesnice, tak myší. Nastavenou úroveň přiblížení a pozici výřezu zachovává i při přechodu mezi snímky (na rozdíl třeba od Lightroom si ale neumí pamatovat vlastní výřez pro každý snímek zvlášť). Fotografie lze také otáčet po 90°.

Pokud fotíte často černobíle, oceníte jistě možnost zobrazit si samostatně jednotlivé kanály a nebo přímo konverzi do ČB, byť ta je poměrně jednoduchá (využívá kanál Brightness). Přepínání mezi kanály má ještě ten příjemný vedlejší efekt, že je zobrazuje samostatně i v histogramu.

Nástroje pro třídění fotografií

Podobně jako v Lightroom, i ve FastRawVieweru lze fotografie zamítat. Odlišnost plynoucí z principů obou programů je ale v chování takovéhoto zamítnutí – zatímco v Lightroom se jedná jen o poznámku v metadatech, FastRawViewer zamítnutou fotografii rovnou přesune do podsložky _Rejected (toto jméno můžete nastavit v předvolbách aplikace). Rozhodnete-li se celou podsložku následně vymazat, můžete tak učinit jak ve svém oblíbeném správci souborů, tak přímo ve FastRawVieweru z menu File → Clear _Rejected Folder.

Pokud byste chtěli pro třídění použít složek více, můžete využít obecnější funkci File → Move to folder (klávesa m) – ta umožňuje přesunout fotografii do libovolné složky na disku, kterou zvolíte. Další fotografie lze do stejné složky přesunout už bez ptaní klávesou Shift+M (velmi podobně se chovají klávesy c a Shift+C – jen s tím rozdílem, že fotografie nepřesouvají, ale kopírují).

Jestliže preferujete méně destruktivní třídění fotografií, můžete samozřejmě využít systém hvězdičkového hodnocení a barevných štítků, které lze zaznamenávat do XMP souborů a tudíž následně přenést do další aplikace (otestoval jsem úspěšně jejich import do Lightroom a Capture One).

Konfigurovatelnost

Ačkoliv obvykle nejsem příznivcem toho, když se jednu aplikaci pokoušíme ohnout k chování dle aplikace jiné, ale zde to má velký význam, protože pokud zařadíte FastRawViewer do svého workflow, budete v něm nejspíš chtít co nejvíc věcí dělat stejně jako třeba v Lightroom. Dobrá zpráva je, že konfigurovatelnost je velmi solidní. O úpravách rozmístění palet uživatelského rozhraní jsem už psal. Dále můžete k většině funkcí nastavit vlastní klávesové zkratky a dokonce i ovládání myší. U zkratek aplikace nevyžaduje použití modifikátorů, takže například přesun do složky _Rejected lze nastavit na klávesu x jako v Lightroom. Jedna funkce může mít přiřazeno i více zkratek.

Nastavení klávesových zkratek je velmi pružné – jedna funkce může mít i více zkratek vyvolávaných klávesnicí nebo myší.

Samostatnou kapitolou je pak obecná konfigurace aplikace, která je snad až trochu složitá, ale když se jí prokoušete, jen máloco nebudete schopni ovlivnit. Najdete zde volby pro práci se soubory, paměťovými kartami, nakládání s dvojicí RAW+JPEG, práci s XMP soubory, vzhled aplikace, výchozí renderování RAWů, správu barev, akceleraci operací na GPU, propojení s externími programy či pro vyladění výkonu. Výrazně můžete také ovlivnit obsah a funkce stavového řádku.

I nastavení aplikace je poměrně bohaté.

Rychlost

Několikrát jsem zopakovat, že program je velmi rychlý. Záleží nicméně na výkonu vašeho počítače, velikosti souborů a způsobu jejich uložení (paměťová karta, místní disk, síťový disk). Dokumentace (která je mimochodem velmi dobrá) obsahuje i pasáže k nastavení výkonnostních parametrů pro různé situace. Na mém už postarším počítači (Core 2 Duo 2,2 GHz s 8 GB RAM) je přecházení mezi jednotlivými snímky pro 16 megapixelové DNG z Ricohu GR prakticky instantní, pro 24 mpix NEFy z Nikon D7200 do vteřiny a 36 mpix NEFy z D810 okolo 1,5 vteřiny. Podotýkám, že jde o RAW data – zajímavé ale je, že použití vložených JPEGů už nepřináší nějaké zásadní zrychlení. Veškeré operace s již zobrazenou fotkou (expozice, vyvážení bílé, Boost Shadows atd.) jsou i u D810 prakticky okamžité. Rychlé je dokonce i přepínání mezi RAWem a JPEGem.

Zápory

Nic není ideální, takže i FastRawViewer má své nedostatky. Kromě již zmíněné absence doostřování RAW dat, které by mělo být brzy implementováno, je to pro mě především:

• nemožnost nastavit klávesovou zkratku na přepínání mezi 1:1 a zoom to fit – tedy dosáhnout chování jako v Lightroom, kde klávesa z fotku zvětší a druhým stiskem zase zmenší. Ve FastRawVieweru musím mít nastavenu jednu klávesu na zvětšení a druhou na zmenšení.
• poměrně hodně postrádám funkci Navigator – tedy náhled fotografie se zobrazeným výřezem pro rychlou navigaci ve zvětšené fotografii
• když občas hýbu s expozicí nebo vyvážením bílé, chybí mi rychlá možnost resetovat úpravy na výchozí hodnoty
• určitě by se hodila funkce porovnání alespoň dvou fotografií bok po boku
• náhledy nelze seřadit podle data z EXIFu – obvykle nicméně postačuje možnost řadit je podle data vytvoření souboru
• náhledy nelze filtrovat – nemůžete tedy například využít hvězdičkové hodnocení a pak naráz označit a smazat všechny fotky s jednou hvězdičkou

Závěr

FastRawViewer je program mnoha schopností a možností. Ačkoliv má i několik zmíněných nedostatků, (nejen) v této cenové hladině nepochybně exceluje a mohu jej jen doporučit.

• Domovská stránka programu
• Podporované platformy: Windows XP/Vista/7/8 nebo OS X 10.6 a novější
• Podporované fotoaparáty/RAW formáty
• Cena: $19,99 (do konce července $14,99) + DPH
• Zkušební verze: 30 dní bez omezení