Karl Von Hwozdnitz – autorská výstava
 |
Podstatou procesu je exponování fotocitlivé vrstvy za mokra, což přináší jednu velkou nevýhodu – tou je nutnost připravovat fotografické desky bezprostředně před fotografováním. Světlocitlivá vrstva totiž vzniká chemickou reakcí solí rozpuštěných v kolodiu s dusičnanem stříbrným. Podkladem fotografických desek může být sklo, plech, plast, v podstatě cokoliv. Pokud použijeme sklo, můžeme fotografii na desce použít jako negativ a pořizovat z něj kopie. Pokud však zvolíme podložku tmavou a neprůhlednou a vyvoláme-li desku tak, aby stříbro obsažené v emulzi nezčernalo, jak to známe z klasických negativních filmů, dosáhneme optického klamu, při kterém se negativní obraz jeví jako pozitivní. Takto vytvořený obraz již nelze dále kopírovat a každá takto vytvořená fotografie je originálem.
Vznik mokrého kolodiového procesu je datován rokem 1851, kdy tento proces vymyslel zakladatel moderní fotografie Frederick Scott Arecher. Svůj objev novodobé techniky dal všem k dispozici, nenechal jej patentovat, a tak v pouhých 44 letech umřel v zapomnění. Hovoříme tedy o druhé polovině 19. století, o období masivního rozvoje fotografie.
 |
Podobný jev jsme v naší době zažili také, fotografie znovu zažila revoluci. Fotografem může být dnes každý a k vytvoření technicky kvalitního snímku není potřeba žádných zvláštních znalostí. Vytvoření fotografie nikdy nebylo pohodlnější. Dokážeme z každého snímku vyrobit miliony kopií s kvalitou originálu. Možnosti postprodukce posunuly hranice oboru tak daleko, že přestává platit dříve zřejmý fakt, že před fotografií musel existovat hmotný stav věcí, jehož je fotografie obrazem. Proč se tedy výše uvedených možností vzdávat? Proč se vracet k dávno zapomenutým technikám?
Je to proces, kde je fotograf součástí všech jeho dílčích kroků. Je to proces, který je schopen zachytit svým specifickým způsobem i to, co se děje v době, kdy není závěrka otevřená. Je to proces, při kterém je třeba vše pečlivě připravit a rozmyslet dřív, než vyletí ptáček. Je to proces, který podněcuje všechny smysly. A v neposlední řadě je to proces, který dokáže kreslit sám a s podílem náhody výtvarně spolupracovat.
Možná je krásné nemít vše pod kontrolou, možná už není třeba hledat technickou dokonalost…
Možná jen hledám fotografickou pravdu.
Karl Von Hwozdnitz
| Pokud vás zajímá, jak fotografie pořízené mokrým kolodiovým procesem vypadají, srdečně vás zvu na moji autorskou výstavu v kavárně Souterrain, která bude zahájena 10.2.2015 v 19:00. |
