Důvodem, proč jsem se pustil do tohoto “terminálního” a velmi obsáhlého testu, je až paranoidní obava mnohých fotografů (mě nevyjímaje) ze znečištění a poškrábání objektivů. Samozřejmě, že je potřeba si na skla dávat pozor, ale jak znečištění či poškození reálně ovlivňuje kresbu, to je již věc jiná.
Pro tento test jsem získal zdarma starší objektiv Minolta AF 35-80 mm F 4-5,6 (DYXUM), který nepatří mezi ty obrazově kvalitní, ale pro účely tohoto testu byl zcela dostačující. Fotky s objektivem jsou z DSLR Sony a700 (za drobné množství prachu na čipu se omlouvám) a fotografie samotného objektivu jsou foceny Canonem 6D + Canon 100 mm F 2,8 Macro USM.
|
|
|
|
Metodika
Série fotografií při zaostření na minimální vzdálenost (přibližně 50 cm) a na nekonečno; ohnisková vzdálenost 35 a 80 mm, hodnoty clon při ohniskové vzdálenosti 35 mm: 4, 8, 11, 16 a 22, hodnoty při ohnisku 80 mm: 5,6, 8, 11, 16 a 22. Celkem tedy čtyři série po 20 snímcích. EXIF údaje: citlivost ISO 100, kompenzace expozice podle podmínek, aby se minimalizovaly přepaly (0 EV, -0,3 EV a -1 EV). Nejprve série se zaostřením na nekonečno (ohnisko 35 a 80 mm) a pak s minimální zaostřovací vzdáleností (ohnisko 35 a 80 mm).
Stupně znečištění/poškození objektivu
- Čistý objektiv
- Objektiv zaprášený a pokrytý otisky prstů – použil jsem drobné částečky chloridu amonného (NH4Cl), který byl zrovna po ruce.
- Objektiv poškrábaný – byl jsem velmi překvapen, jaký je to problém na „dokonale“ hladkou čočku udělat vrypy. Nakonec jsem použil hrot pilníku z nástrojového nože Leatherman. Ale pocit když škrábete objektiv je opravdu nepříjemný.
- Objektiv se zničenou přední čočkou – asi deset úderů kladivem nezanechalo na objektivu viditelné stopy, až hodně silný úder dokázal přední čočku rozpraskat. Světelnější objektivy by byly mnohem zranitelnější, tady má přední čočka průměr jen kolem 30 mm. Mimochodem, radši bych kuchal kapra, než mlátil opět do objektivu.
Výsledky
Znečištění prachem by nemělo mít vliv na kvalitu kresby, výrazné škrábance by se však na fotografii měly objevit. Překvapivě jsem neshledal rozdíly v kresbě při čistém objektivu a objektivu s výraznými škrábanci. Až silné poškození přední čočky fotografii velmi degradovalo. I přesto se s takto poškozeným objektivem dala udělat fotografie, která by mohla mít alespoň dokumentační charakter. Ani silné údery kladivem nepoškodily ostření a i chod kroužku pro změnu ohniskové vzdálenosti byl stále plynulý. Úhony došla polovina integrované přední krytky, kterou již nelze jednoduše otvírat a zavírat.
Závěr
Drobné znečištění a vlasové škrábance by na většině objektivů neměly mít žádný vliv na kresbu. U mnohých ani výrazné škrábance se nijak neprojeví. Z vlastní zkušenosti vím, že ani fleky v podobě hub v objektivu nemají vliv na kresbu (Minolta AF 200 mm F 2,8).
To ovšem neznamená, že bychom se k objektivům měli chovat bezohledně a necitlivě. Hlavně pokud je pak chceme ještě prodat, tak co nejlepší fyzický stav svědčí o dobré starostlivosti majitele a je tak velká naděje, že objektiv bude ještě dlouho sloužit.
Pěkně brutální test..
..kdysi sem to viděl někde jinde na netu. Akorát to bylo širokoúhlé (a zničeno nedopatřením).
Muselo dost bolet do něj mlátit kladivem. 🙂
Ono u přední části objektivu fakt nevadí ani relativně velké poškození, je důležité si hlídat tu zadní stranu co je nejblíž sensoru, tam vadí hodně věcí i troška plísně či separace na zadních členech se projeví na funkci objektivu.
Stačí maličký škrábaneček a začně to třeba házet odlesky..
Ostatně, někdo by mohl otestovat zadní členy objektivu nějakého. Rozbíjet ho ani nebude třeba. Už u fáze škrábanců to bude nejspíš k ničemu
pěkně brutální test..
Bolelo to fakt hodně.
Zkusím někde sehnat další objektiv a kouknu na ten zadní optický člen.
pěkně brutální test..
Budu rozhodně zvědav na výsledky.
Já to otestoval tak amatérsky na svém. Nechal sem zasvinit přední člen vším možným, kromě slabého poklesu kontrastu jinak nic.
Nicméně mám trošku zamlžený zadní člen objektivu a v protisvětle to dělá úplný “bloom” efekt. Což by normálně nemělo. Jinak funguje dobře, jen musí jít světlo bohužel jen z určitých úhlů.
A co protisvětlo?
Pěkný, drsný a užitečný test. Nedovedu si představit, že mlátím i do nefunkčního starého objektivu kladivem :-).
Ale docela by mě zajímalo chování zaprášeného i poškrábaného objektivu v protisvětle. Jaký to má vliv na odlesky a kontrast.
a co protisvětlo?
Velké škrábance či praskliny mají vliv, lehké škrábance, prach a bordel minimální, či žádný. Přední členy objektivu jsou sice důležité, ale jejich stav naštěstí ne tak moc.
Ostatně, ono se dá fotit i s prasklým filtrem a většinou to taky není vidět.
Problém je ten opačný konec, kde i vlasový škrábanec vadí..
pěknej test
Super, tohle je hodně poučné, škoda že se netýkal test i zadního člene, jehož znečištění nebo poškrábání bude asi více vidět na výsledku.
Ale fuj, takhle ničit objektiv…
Zásadní vliv na výsledek má nastavená clona. Čím vyšší, tím hůře. Měl jsem kdysi objektiv Voigtlander 19-35 mm, kterému se někde uvnitř odloupl kousek černé barvy a ulpěl na čočce nedaleko středu. Na plnou díru to nevadilo a se zvyšováním clony se začal objevovat nejprve nejsný stín, při plném zaclonění však již zcela černý flek. Též se to měnilo s ohniskem, myslím, že na delším konci byl flek větší.
Obyčejné škrábance by měly snižovat kontrast, zejména v protisvětle. Viděl jsem na nějaké staré dvouoké zrcadlovce “opravu” škrábanců zatřením černou barvou. Některé optické konstrukce to zřejmě snáší, ale pro moderní zoom bych to po vlastní zkušenosti nedoporučil.