Prázdninová fotosoutěž: Vyhodnocení

Michal Krause: I když fotografie vznikla na nádraží, z mého pohledu zadání zrovna nesplňuje 🙂
Kombinace struktury loupajícího se dřeva a hnízda na mě nicméně nepůsobí špatně, vyloženě mi ale vadí to cosi
mimo hloubku ostrosti v popředí. A jako příležitostný fotograf přírody musím konstatovat, že by to chtělo
ptáčkům dostat nějakou tu jiskřičku do očí 🙂

Jakub Kencl: Vlaštovky sice to nádraží evokují, ale tady mi to nějak nefunguje. Uvítal bych alespoň
nějaký nenápadný nádražní artefakt, aby bylo hned jasno, že to není ve stáji, či chlévě 😉

Pavel Pola: Inu, co dodat? Jsem zastáncem toho, aby fotka obsahovala sdělení rovnou v sobě a
nemuselo se kolem toho moc vysvětlovat, tady to bohužel bez vysvětlení nefunguje a ani s vysvětlením mi to k
nádraží zrovna moc nepasuje.

Pavel Kutina: Ano, s určitou pravděpodobností se opravdu jedná o nádraží, typická oprýskaná
syntetická barva v původně krémovém odstínu je na fotografii k poznání. Ale ať dělám, co dělám, nedaří se mi
v té fotografii nalézt něco víc – fotografie vlaštovek by možná byla zajímavá, ale velmi mi vadí ten rozostřený
pruh v popředí, stejně jako poměrně zbytečně velká plocha podhledu. Fotografie by si podle mne zasloužila
oříznout – a následně zaslat do tematicky mírně odlišné fotosoutěže 🙂

Michal Krause: Na tento typ fotografie nejsem specialista, takže se určitě pouštím na notně tenký
led. Celková tonalita, barevnost a’la platinový proces, hloubka ostrosti, to všechno na mě celkem funguje.
Přál bych si ale víc světla v obličeji a především se nějak nemohu smířit s tím náklonem, který ve mě evokuje
pocit, že modelka podpírá kácející se sloup. Zkusmo jsem si fotku narovnal a utvrdil jsem se ve zcela
subjektivním dojmu, že to nepůsobí o nic hůř, spíš naopak. Jinak z nádraží toho na fotce opravdu moc není, ale
aspoň ten semafor 🙂

Jakub Kencl: Tak tahle mě hodně pobavila, ale náznaky nádraží tam jsou 🙂 Vybavuje se mi pár scén.
Slečna čeká na svého přítele, terý sedí ve zpožděném vlaku…. nebo snad odjel do dálek a děvče se nápadně
vystavuje na perónu a hledá náhradu 😉 Určitě slušná fotka z nádražního prostředí.

Pavel Pola: Celkem příjemný snímek a je tam vidět i to nádraží… 🙂 Slečna asi pojede na rande
vlakem do nedalekého města…

Pavel Kutina: Prostředí fotografie mi naprosto vyhovuje, cítím rozpálený dehet a slyším skřípot brzd
posunovacích lokomotiv. Zpracování fotografie je také velmi příjemné, ale měl bych přece jen jednu drobnou
výtku – podle mne tahle póza modelce příliš nesluší, na první pohled to z ní dělá něco mezi těhotnou a lehce
obtloustlou, prostě to bříško vystrkuje už příliš, ten dojem umocňují i šaty, kde je právě v místě největšího
“objemu” jako na potvoru v řasení mezera…

Michal Krause: Největším problémem této fotografie je podle mého názoru to, že je toho na ní až moc.
Určitě bych se ořezem zbavil levé lampy a semaforu v popředí i kousku pravého okraje se stožárem nesvítící
lampy. S takto pojatou úpravou se pak nabízí možnost využít čtvercový formát, což dle mého názoru stojí za
úvahu. Hvězdičky působí skoro až uměle, ale proč ne? K barevné tonalitě snad jen tolik, že propojení se
vzhledem průmyslové části Zlína pravděpodobně většině uživatelů unikne (přinejmenším pokud nejsou místní). Mě
evokuje spíš světlo sodíkových výbojek, což se ale nakonec k fotce celkem dobře hodí.

Jakub Kencl: Zajímavý noční záběr na opuštěné nádraží, kde čeká jen ten poslední “vlak flamendrák”
na své opozdilce. Hezké linie kolejí, světelné efekty, prázdnona … pěkné, jen nevím co s tím tónováním.

Pavel Pola: Tahle fotka mi moc nefunguje. Těch “paprsků” je kolem vlaku moc, až se v nich ztrácí,
kompozičně mi to moc nehraje, přijde mi pravá a levá část nevyvážená. Asi by pomohl jiný výřez.

Pavel Kutina: Řezat, řezat a řezat. Na fotografii není zcela jasné, co je hlavním motivem. Pozornost
jednoznačně nejvíce a nejdříve přitáhnou ony hvězdičky ve světlech. Když se divák donutí dívat jinam, najde
vlak, který se trochu ztrácí v pozadí, následně budovy napravo a až po několika vteřinách (tedy tak tomu bylo
u mne) najde nádraží. Mohla by to být zajímavá noční “náladovka”, ale asi by bylo zapotřebí si ujasnit, co má
být hlavním motivem (zde by ale ještě ledacost mohlo zachránit nové zpracování fotografie s lokálními úpravami
a vytažením kontrastu na správných místech).

Michal Krause: Zajímavý pohled do nádražní haly, kterému ale podle mého názoru vůbec neprospívá
zkreslení – jak perspektivní, způsobené podhledem, tak soudkovité, které má na svědomí objektiv. Obojí bych
v tomto případě korigoval klidně v počítači. Tím by se snímek navíc zbavil zvláštně oříznutých sloupů portálu.
U tohoto druhu kompozice je také třeba používat symetrii důsledněji – není žádný důvod pro to, aby byl vpravo
vidět větší kus okolí brány než vlevo. Celkově hodnotím fotografii pozitivně, ale chtělo by to dotáhnout.

Jakub Kencl: Ajajaj, srovnat to a je to bomba, možná i ti chlapci mohli blíž, ale to je zanedbatelný
detail.

Pavel Pola: Tahle fotka se mi hodně líbí… 🙂 K dokonalosti mi chybí už jen srovnání linií.

Pavel Kutina: Na první pohled praští do očí zdeformované linie. Dlouho jsem přemýšlel, jestli se mi
to takhle líbí a nakonec jsem se přiklonil k názoru, že ano a velmi – možná bych naopak chtěl ty linie ještě
zdeformovanější ještě širším ohniskem (ideálně třeba rybím okem). Fotografie na mne působí velmi příjemným
dojem jak tonalitou, tak zpracováním, navíc jsem o několik desítek metrů dál mnoho let bydlel (tedy ne na těch
lavičkách 🙂 Pro mne je to tedy trochu “srdcovka” a jeden z horkých kandidátů na vítěze.

Michal Krause: Série podle mě svědčí o nadšení pro vlaky a příslušenství, ale po fotografické
stránce mě příliš neoslovila. Především pro mě nedrží příliš pohromadě – druhý snímek se mi kompozičně nehodí
k prvnímu a třetímu. Ty pak zase odlišuje zakomponování vlaku, který je na prvním snímku dominantní, což navíc
ještě podtrhuje, že nádražní budova zde není vidět celá. Autor jako by se nemohl rozhodnout, co vlastně fotit.
Doporučil bych si vybrat jedno nebo druhé a zaměřit se na vytvoření soudržné série – v případě budov by pak
mohlo klidně fungovat i selektivní odbarvení, které je teď trochu samoúčelné a nejasně definující záměr
autora.

Jakub Kencl: Tak tohle je pro mě jasná jednička. Příjemné retro, evokující staré kolorované
pohlednice z cest. Možná bych ještě trochu stáhnul barvy na budovách, ale jinak to beru tak jak to je a
pochvalně si tady u toho mručím.

Pavel Pola: Mirek jako jediný zaslal “kolorované” snímky, čímž si u mne vysloužil jasné první místo.
Celá série je taková “pohodová”, úplně z toho dýchá ta romantika projíždky místní lokálkou. Líbí.

Pavel Kutina: Tahle série asi nejlépe ze všech zaslaných fotografií splnila zadání. Z fotografií
odkapává nostalgie, fotografie jsou částečně kolorované, byť možná trochu výrazněji, než by se mi líbilo k
naprosté nirváně (možná bych to kolorování nedělal pouze lokálně), jako “nej” bych si vybral Slezské
Rudoltice. Co mi toršinku vadí – jedná se sice o sérii z jedné tratě, ale fotografiím jakoby se nechtělo do
série, každá je v podstatě jiná, každá zachycuje něci jiného a jiným stylem. Navzdory připomínkám ale sérii
hodnotím velmi vysoko.

Michal Krause: Symetrická kompozice krásně navádí oko diváka na postavu v dálce, kterou tak ani při
její velikosti (respektive „malosti“) nejde přehlédnout. Velmi příjemně na mě působí i tonalita se světlejšími
stromy, která jen podtrhuje ubíhání kolejí do dáli. Pokud bych měl hledat kazy, pak je to pro mě snad jen
zvláštně nesouměrný rámeček – vím, fotografie s ním nestojí či nepadá, ale když už prezentujeme své dílo, měli
bychom si pohlídat i takovéto detaily, abychom výsledek zbytečně neshazovali.

Jakub Kencl: Příjemná fotka zajímavé části kolejiště. Sice na ní nevidím nádraží, ale ten človíček v
dálce určitě na nádraží jde. Vyzvihl bych perspektivu, kterou tvoří jak sbíhajíci se koleje, tak tonální
přechod od tmavého popředí po světlé pozadí.

Pavel Pola: Příjemná fotka, sbíhající se koleje jsou tradičním a oblíbeným námětem. Osobně by se mi
podstatně víc líbila čtvercová kompozice, ta spodní třetina je tam zbytečná a čtverec by podle mého i lépe
přitáhl pozornost k postavě na obzoru. Ale jinak líbí.

Pavel Kutina: Chlape bídná, co ten rámeček?! Ale je to jediná a definitivně poslední připomínka k
téhle fotografii – pro mne jasný vítěz bez výhrad a kazů, mít jí v 60x40cm, pověsím si jí i nad postel. Líbí
se mi velmi velice.