Výstava fotografií byla uspořádána z iniciativy pana Serge Borensteina, jedné z osobností výrazně spjatých s osudy Karlína a jeho pozitivní změnou v daném období. Za podpory Karlín Group, a.s. a pod patronátem Svazu českých fotografů uspořádaná expozice netradičním způsobem připomíná vývoj jedné části Prahy 8 v časovém úseku sahajícím k povodním před deseti lety.
Karlín byl díky své skryté kráse, industriálnímu půvabu i své poloze na dosah centra Prahy předurčen k rozvoji již nedlouho pro sametové revoluci. V první chvíli se proto mohlo zdát, že tragedie z roku 2002 se spadlými domy a zatopenými ulicemi tento vývoj zbrzdí. S odstupem času však není pochyb o tom, že živelní katastrofa Karlínu naopak pomohla. Od té doby se spolu s nezbytnou asanací vlastně začíná utvářet nová podoba této městské části.
 |
Fotografie naznačují průběh povodně a likvidaci jejích následků v obrazech zachycených fotografy, jichž se události bytostně dotýkaly. Druhou významovou rovinu tvoří snímky z roku 2007 – mezidobí 5 let od ničivé vodní síly, kdy byla Svazem českých fotografů vypsána fotografická soutěž na téma Dnešní Karlín a vydána stejnojmenná publikace. Pro rychlost tehdejší proměny Karlína je charakteristické, že mnohé fotografie, které vznikly v průběhu soutěže a následného workshopu, již při jejím vyhodnocení několik měsíců poté zachycovaly zmizelá místa. Vítězné snímky a série z této fotografické akce jsou na výstavě doplněny unikátními snímky z asanace a restaurování karlínského kostela Cyrila a Metoděje od Martina Frouze. Časově i tematicky pak výstava vrcholí výběrem ze soustavné práce fotografů Mariana Beneše a Štěpána Hrona dokumentujících ve spolupráci s Karlín Group současnou podobu Karlína a jeho nových staveb.
Výstava nechce suplovat novinářskou objektivitu pohledu na povodeň, ani nepřináší přesné svědectví o architektonické podobě nových budov, její ambicí není ani být dokumentem citlivé přeměny historické podoby daného místa, průmyslových a industriálních staveb, i když tomu všemu se nemůže vyhnout.
Výběr fotografií považuje za podstatný lidský přístup k tématu, dojem, který události i celá přeměna zanechávají v myslích lidí. Pomocí obrazů, ne vždy jen reálných, reflektují fotografové skutečnost a sdělují své dojmy z ní. Výstava se snaží složit současný obraz Karlína a upozornit na jeho proměny v čase i stylu. Pokud vyjdete z improvizované výstavní síně a najdete spojitost vystavených fotografií s životem v ulicích Karlína, ba dokonce vám pomohou pochopit, co se odehrává okolo vás, splnila svůj účel. Naučit diváka rozhlížet se, prohlížet si a především vidět. Rychlé změny místa je třeba zažít, stejně jako snahu udržet jeho genius loci a nenechat se obelhat se vzpomínkami. Výstavu nezahajujeme v době, kdy před deseti lety kulminovaly povodně, neboť vlastně nejde jen o to připomenout minulé události, ale začlenit je do nynějšího života.
„Karlín nemá ve srovnání s historickým centrem Prahy dlouhou historii a z té nejstarší je jen málo vepsáno v jeho dnešní podobě. Karlín tak vždy hleděl spíše k horizontu budoucnosti a včerejšek tu nikdy nebyl tak dávný. Nové i staré se tu vejde do jednoho lidského věku a dnešní proměny Karlína vracejí dynamiku jeho počátků,“ napsal v publikaci Dnešní Karlín kunshistorik Vladimír Czumalo.
Současný Karlín se mění ze dne na den z hodiny na hodinu, přetváří se v nové moderní dynamické místo a koneckonců mění i svůj tradiční obraz a způsob života svých obyvatel. Staré nejen kontrastuje s novým, místy do něho vrůstá a vytváří směsici, která může být dočasná ve svých negativních dopadech, ale pevná ve vytváření nové filozofie života určité městské čtvrti. V Karlíně se koncentruje potřeba dokumentovat proměny, která se týká celé Prahy. Pouhá paměť nestačí uchovat rychlé přeměny a právě tady je fotografie ideálním pomocníkem, nástrojem, partnerem historie. Dokáže zachytit, co by stálo mnoho slov…
