Polsko, část 3.: Ustka & Malbork

Třetí den naší dovolené téměř celý propršel. Po náročném výletu na pohyblivé duny nám nedobrovolně naordinovaný odpočinek až tolik nevadil. Den poté jsme se vypravili do Malborku navštívit hrad Marienburg.

Ustka

Ráno jsme si přispali a poslouchali, jak kapky bubnují na parapet. Když se počasí trochu umoudřilo, rozhodli jsme se navštívit Ustku.

Ustka je městečko ležící na pobřeží, tak jako Łeba, od které je vzdálené necelých 100 km. Pojedete-li sem autem, zaparkujte raději před vjezdem do centra, v obytné panelákové části. Nás k návštěvě vylákal maják, který je přímo v přístavu a na jehož ochoz lze za drobný poplatek vylézt, podobně jako na mnoho dalších majáků v Polsku. Až později jsem zjistil, že ze všech navštívených majáků jsme byli právě zde nejblíže světlu s Fresnelovými čočkami. Z ochozu, kde už na nás lehce pršelo, jsme s obavami hleděli na černé mraky, které k nám hnal silný vítr.

Pokud jako my budete mít smůlu na počasí a pořádně vás zmáčí déšť, můžeme vám na zahřátí doporučit polévku Barszcz czerwony. Jedná se o silný vývar z červené řepy dochucený pepřem a podávaný se sekaným koprem.

Budete-li mít větší štěstí něž my, po prohlídce Ustky můžete zkusit navštívit nedaleké Poddąbie. Na pobřeží tam jsou opět písečné pláže tak jako v Łebě a Ustce, ale nad nimi se vypínají útesy, které vypadají velmi fotogenicky.

Malbork

Jižně od Gdańsku leží město Malbork a v něm nad řekou Nogat největší cihlový hrad na světě – Marienburg. Průvodce uvádí název hradu jako “Marienburg”, spousta jiných zdrojů na Internetu ale uvádí “hrad Malbork”, to druhé mi zní lépe, a tak se toho budu držet.Stavitelem hradu byl ve 14. a 15. století Řád německých rytířů – v té době úhlavní nepřátelé polského státu. Během 2. světové války byl hrad bombardován a velmi poškozen, podobně jako mnoho polských historických měst. V období obnovy po válce byly zničené části dostavěny.

V interiérech hradu je rozsáhlé muzeum, jehož prohlídka je možná pouze s průvodcem (3 hodiny). Je prý ale možné se průvodci ztratit, pokračovat svou rychlostí a případně se sem tam k nějaké skupince připojit a poslechnout si část výkladu – ten je pouze polsky. Nemají k dispozici ani audioprůvodce v jiném jazyce. Naše návštěva se konala v nepříliš pěkné úterý, den poté, kdy jsme zmokli v Ustce. Počasí pravděpodobně přispělo k tomu, že bylo narváno. Před hradní pokladnou byla fronta lidí stojících v trojstupu odhadem zhruba tak na hodinu. Jelikož ani jeden z nás není žádný frontový bojovník, můžeme ukázat fotky jen z vnějšku hradu.

Zajímavou alternativou k průvodcovské službě je návštěva v pondělí, tehdy je část interiérů uzavřena a průvodci nepracují. Za snížené vstupné se lze dostat do některých interiérů, na nádvoří a za další příplatek je možné vystoupat na hradní věž, z níž musí být na hrad úchvatný pohled. Možná by pondělí bývalo bylo vhodnější dobou na návštěvu, pokud zde nepršelo tak jako v Ustce…

Město disponuje dostatečným množstvím parkovacích míst. My jsme přijížděli od Gdańsku a hned z kraje města jsme byli informačními tabulemi navedeni na parkoviště u řeky přímo naproti hradu. Cena za parkování byla poměrně vysoká, za 4 hodiny jsme zaplatili 24 zł, bylo to ale jednodušší než se snažit najít volné místo v obytné zóně. Od parkoviště vede k hradu most pro pěší. Když ho nepoužijete a půjdete proti proudu řeky Nogat, otevřou se vám nádherné pohledy na hrad, který je v odpoledních hodinách velmi pěkně nasvícen sluncem. Zhruba po kilometru dojdete k silničnímu mostu, z nějž je hrad opět jako na dlani.

Když most přejdete a budete se vracet k hlavnímu vstupu, brzy oceníte velmi širokoúhlý objektiv, hradby jsou vysoké a hrad je obrovský! Po průchodu nádvořím kolem pokladny lze pokračovat za hrad, kde narazíte na další parkoviště. Nenechte se jím odradit – když projdete mezi auty, dostanete se na jakési valy nad říčkou oddělující hrad od sídliště. Pohledy zpět na hrad jsou odtud velmi pěkné.

Těsně za hradem je Kościół św. Jana Chrzciciela, bylo možné si ho všimnou už z protějšího břehu řeky, jeho budova vypadá od řeky poměrně netypicky (úplně vpravo). Interiér už tak zvláštně nevypadá, ale stojí za návštěvu. Dalším zajímavým objektem je městská radnice. A to je zhruba vše, co město Malbork může nabídnout těm, kteří nechtějí trávit hodinu nebo déle ve frontě na lístky do hradu. Časové značky mezi první a poslední fotkou jsou vzdálené téměř pět hodin, ale vůbec nám to nepřišlo.

Když jsme přešli most pro pěší, z nějž je sice pohled na hrad pěkný, ale nepříliš fotogenický, vítr na moment roztrhal mraky a slunce nám hrad pěkně nasvítilo. Pořízené fotky jsou velmi příjemnou náplastí na bolístku z nedobytí hradu. Přesto jsme “nedobytý” hrad neradi opouštěli, aspoň máme proč se sem vrátit…

Kostely jsou v Polsku opravdu na každém kroku, cestou zpět do Łeby jsme se zastavili v městě Tczew prohlédnout si moderní kostel, velmi pěkně zasazený v nové zástavbě.