Banán, banán a zase banán – vyhodnocení domácího úkolu

Tak konečně jsem dožvýkal poslední banán, pečlivě ukryl jeho slupku před náhodnými chodci a mohu vám prozradit jak to u nás v redakci, momentálně přejmenované na “čikitu”, dopadlo. Tobíkovi se zhojila ruka a byl setsakramentsky rychlý a svoje komentáře poslal dříve, než by banán oloupal, takže má dnes hlavní slovo a první odstavec. Já budu glosovat coby druhý v pořadí. Také je změna v tom, že Tobíkovy komentáře znám a budu na ně více či méně navazovat.

Filip Klička

Filip přizval do hry vtipně i rajská jablíčka. Kompozičně jsou fotografie dobré, jen je potřeba uhlídat hloubku ostrosti, zvláště u hrachu už mi neostrost vadí. Také pozor na rovnoměrnost osvětlení, na snímcích začíná být patrné, že levá strana je blíže zdroji světla než pravá.

Sice pro konzumaci asi naprosto nevhodná kombinace, ale fotograficky mě tato první série, která se objevila v poště, velmi nadchla. Odprostím-li se od techniky, kterou popisuje již Tobík a Filip ji dozajista pro příště vypiluje do dokonalosti, musím křičet nadšením. Všechny kreace jsou parádní a červeným hrachem ve žlutém lusku to graduje. Odrazné desky ze čtvrtky, zaclonit, vyměnit či vyluxovat pozadí a je to super plakát.

Veronika Holečková

Od Veroniky Holečkové jsme dostali sérii fotografií, která dokumentuje hlavní životní události banánu v běžné domácnosti. Prvním snímkem je přímo banánový akt, jednoduchá kompozice s důrazem na křivky. V tomto případě malá hloubka ostrosti nevadí. Dokážu si představit snímek jak zcela ostrý, tak i s neostrými konci banánu. A dokážu si ho představit i velký na zdi. A ještě jedna poznámka – snímek si podle mého přímo říka o pokusný převod do černobílé. U druhé fotografie je oblast ostrosti tak malá, že už je obtížně postřehnutelná a snímek se zdá neostrý. Nic naplat, chce to stativ a více zaclonit. Třetí fotografie je opět plná křivek, jenže se tam připletlo několik záškodníků, kteří snímek kazí – malá vlákna a tlustší kus slupky. Na snímku by mohly zůstat, pokud by tam měly určitou roli, tedy pokud by nějakým způsobem křivky slupky doplňovaly, nebo naopak s nimy byly v kontrastu. Nutno podotknout, že já objevuji na svých snímcích takové přehlédlé vetřelce dnes a denně.

Hmmm, tak znalost kolegova komentáře mi moc nepomáhá, neb napsal asi vše, co bych i já podepsal. První fotka naprosto luxusní a elegantní až opravdu s nádechem erotična. Druhou bych asi poslal do koše společně s vyfocenou slupkou. Třetí fotografie plná křivek a dobrou hloubkou ostrosti mě opět docela bere.

Radim Poláček

Radim Poláček si k fotografování přidal i výtvarnou činnost a strojírenství. Nápady i provedení dobré, pouze u prvních dvou snímků mi přijde levá strana příliš těžká – na to je stín příliš slabý. A ještě jedna věc – poměr stran “dvěkutřemjaktovylezezfoťáku” není dogma.

Ale pane kolego nebuďte puritán. 😉 Radime děkuji, ještě teď prskám banány na všechny strany a jdu opět čistit klávesnici. Doufám, že jste se také tak dobře bavil u tvorby jako já u hodnocení. Hodně jsem se zasmál a v tu chvíli dokáži přehlédnout i ten slabší stín či odlesk na podložce, který vyplňuje prázdnou plochu záběru. Ale stejně se mi oba doplňky zdají být dostatečné.

Michal Vlček

Michal šel na banán s makrem a dobře udělal. Díky tomu, jaký banán je, jsou fotografie navíc v jednom barevném tónu, což je další zajímavý rozměr. U první fotografie bych neváhal zkusit zvýšit kontrast, v extrému pak dokonce převést i do černobílé, v té struktuře by mohlo být leccos zajímavého. U třetího snímku mi pak k naprosté blaženosti chybí jen malinký kousek místa navíc vpravo, jen pár milimetrů, aby si to semínko (tmavší hmota? angorská spermie?) neotloukalo tak nos.

Na někoho by tyto detailní řezy mohly působit možná odpudivě, ale mě se to docela zamlouvá. Barevné ladění u prvního bych možná trochu dosytil a nažlutil tak, aby více ladilo k ostatním, popřípadě bych prohodil dvojku s trojkou, aby vše postupně gradovalo – malá sytost, pouze struktura … sytější a více detailů … ostře žlutá barva a jasná dužina a semínka.

Slavka Z.

Slavka poslala banán, který se právě vyklubal ze slupky. Každého asi udeří do očí značná neostrost, které je škoda, protože když si ji odmyslím, tak ten snímek vypadá celkem nadějně. Trochu mi sice vadí skoro dotyk u horního okraje a oblasti bez kresby, to je problém části dnešních technologií. Ale to, jak křivka banánu kříží linie slupky, je něco, s čím by šlo dále pracovat.

Slavka mi bude muset dnes odpustit, ale dle mého názoru je tato fotografie zralá maximálně pro nejlepšího přítele fotografa – koš. Její neostrost a velké přepaly ji naprosto degradují. Křivky sice pěkně jedou po celé ploše, ale hlavní aktér je usazen uprostřed a těsně pod horní okraj, což působí také velice neklidně.

Petr Sikora

Petr patří mezi ty, kdož se odpoutali od samotného banánu a prvními dvěma snímky zabrousil do mezilidských vztahů. 🙂 Dobrý nápad, dobré provedení. Jen bych tu ještě více než jindy tlačil na práci s formátem. I když slovo políčko pochází ze slova pole, neznamená to, že ho musíme celé osázet. Spíše ho berme jako pracovní plochu, kterou si obsadíme, jak potřebujeme. Takže zbytečný volný prostor vpravo pryč, u druhého snímku klidně skoro až na čtverec. Sice pak vznikne pahýl ruky, neostré křoví vpředu a členité pozadí, ale zvýší to dramatičnost hlavního motivu.

Souhlas s Tobíkem a snad jen doplním, že bych příště volil více zamračené počasí a kontroloval přepálená místa na kůži obou aktérů snímku, popřípadě volil měkčí volání a zpracování tak, aby se i v nejvyšších světlech objevila kresba. Petr se v průvodním mailu sám ptá, zda třetí fotku ano a zda není zlá. Jako samostatná fotka je dobrá a pěkně vystihuje banán v ČB podání, ale pokud ji vezmu jako třetí k úkolu či cvičení, tak jednoznačně vyřadit (nevyhazovat) a nahradit třetí fotkou rodinné banánové bitvy. Naprosto jasně vidím chlapa v trávě s vetknutým banánem v oku a nad ním klečící smutná vítězka souboje.

Janycta

Janycta komponovala a komponovala, až jí z banánu moc nezbylo. Očividně to nevadí. Jediné, s čím si lámu hlavu je světlá skvrna na přední slupce. Linku do rohu snímku nebudu komentovat, na to je tu Jakub.

Jasně, linku z rohu pryč. 😉 Ale asi bych se více soustředil na větší hloubku ostrosti, stačilo by o fous více, aby vynikla struktura zadní slupky ve větší délce a divák si ji mohl pěkně vychutnat. Barevně příjemné.

Jan Kybic

Honza má banány sportovně založené. Nejprve jsem je měl za delfíny, ale ti opravdu nešplhají. Dobrý nápad i provedení, jen mám problém se světlem u prvních dvou snímků, které jde – výhledem k logice scén – zespoda.

Aquabely dobré a volejbal ještě o chlup vtipnější. Bohužel musím souhlasit s Tobíkem, že světlo je naprosto nelogické – spodní. Je to možná maličkost, ale i tyhle maličkosti v tomto případě hrají roli. Horolezec pak provedením zaostává za první dvojicí nebo spíš je to něco jiného, nezapadajícího do série i přesto, že samostatně je to dobré.

Petr Křen

Petr vsadil na křížení křivek. U toho prvního mě napadlo, že vidím dvě velryby v moři, ale je to asi druhý snímek, který nejvíce využívá prostoru a křížení. Povšimněte si zvláště na prvním snímku jak pomáhá částečné zhnědnutí banánů od oddělit od sebe jejich obrysy. Ty by se mohly u zcela žlutých banánů ztratit.

Příjemná série se kterou nemám větších problémů. 🙂 Snad jen na poslední fotce kácející se první banán ze sestavy a možná trochu válčím s růžovým, na dvou fotografiích nerovnoměrným, pozadím. Možná bych ladil více do pískova či hněda. Křivky jsou na fotkách ale určitě zajímavé.

Štěpán Obdržálek

Štěpán sáhnul do archivu a hle, jaké banány tam objevil. Nehrají na snímcích hlavní role, jen vedlejší, ba přímo se až ztrácejí v komparsu. Přesto by na snímku chyběly. Takže nezapomínejme na kompars.

Souhlas, ač ne hlavní, tak důležitou roli na těchto fotkách banány hrají určitě. Na první je přímo přebanánováno, zatímco na druhé, společně s pomeranči pěkně barevně doplňují oděv procházejícího muže. Bohužel v pozadí ta motorka bourá úplně vše. 🙁 Bitva o banán je ovšem reportážní banánovou lahůdkou, kterou si vychutnávám i já tady v bezpečí, izolován od vřavy monitorem.

Libor Sakmary

Libor se naladil na přírodovědné retro. Jeho banáni completus, ukousnus a sezralus jako by vypadly z černobílých knih osmnáctého a začátku devatenáctého století (např. Prof. Dr. Otto Schmiel, Přírodopis rostlinstva pro vyšší ústavy, učitelstvo a přátele přírody, s 18ti tabulemi, 415ti vyobrazeními v textu a mapkou, vzdal nakladatel I.L.Kolber v Praze 1908 – str. 291 Banán a jeho nejbližší příbuzní) 🙂 A zpracováním bych jeho dílko neváhal svěřit i plakátu. Snad jen zdroj světla by se hodil trochu plošnější, aby stíny tak sveřepě neopisovaly obrysy.

Dlouho jsem dumal nad posledním bananem sezralusem, proč je to sezralus, když je jen oloupanus completus, než mi došlo, že to není bananus ale jen šlupkus napodobující bananus. Toť moje malá hnidka k té, že jsem ještě dlouho luštil písmo, ale následně jsem se opět královsky bavil.

Zdenek Bakštein

Zdenek chtěl údajně fotografovat banán dírkovou komorou a na chudáka psa svádí, že mu ukradl model. Nezkušenému by se mohlo zdát, že pes skutečně nasadil provinilý výraz. My, kterým se ovšem neustále plete smečka pod nohama, ale víme, že je to útrpný výraz zmanipulovaného chudáka, kterému páníček vrazil něco nechutného do tlamy a teď po něm ještě chce, aby vydržel, než si nastaví clonu a čas. Povšimněte si, jak se redukcí barev zvýraznil kontrast a jak vhodné osvětlení odkrylo obrys tlamy vpravo, i když jsou původně chlupy všude stejně černé.

Mazácké dílo jak po technické stránce, kdy Zdenek zvládl velice dobře kontrast scény od hluboké černé až po křiklavou žlutou a zajistil kresbu všude, kde má být. Mazácká je i práce na zamaskování buřta do banánové slupky tak, aby to nebylo na fotografii vidět, ale zároveň byl buřt výrazný pro jeho psa a vzal jej do tlamy, pak musel tlamu zafixovat, aby nebyl banán sežrán a jal se nastavovat přístroj… Není už to náhodou případ pro nějakého ochránce zvířat!?!?!? Každopádně vznikla pěkná a asi i kuriózní fotografie banánu.

Pavlína Staňková

U druhého snímku bych zkusil vynechat zadní banán. Kromě toho, že se nevešel do hloubky ostrosti, směřuje na opačnou stranu ven ze snímku. To by nevadilo, dokonce by to mohl být motiv například uraženého banána, ale na to není odpadlík dosti výrazný. U třetího bych přidal kapku dole, ať si zahraje i tvar čtvrtého banánu.

Myslel jsem si, že Tobík zapomněl na první fotku, ale zjišťuji, že nějak také nevím co napsat, ale něco mi na té fotografii nesedí. Působí na mě neurovnaně až zmatečně. Možná se více soustředit na ten levý průhled trsem banánů a pravé kusy vynechat úplně. U dvojky souhlas s Tobíkem a ještě chlup místa nahoře. U trojky bych naopak dole ubral a nechal jen tři. Myslím si, že sudý počet by tady nemusel dělat dobrotu.

Bitovod a Katox aneb rodinné studio BITOX

Jak jinak, pojali téma reportážně. Povšimněte si, že i kýčovité téma lze zpracovat ve výborné kvalitě.

Měl jsem možnost tuto sérii vidět na vlastní oči v papírové podobě a musím smeknout. To, že tento rodinný ateliér vytváří pravidelně vtipné a kvalitní série na všemožná zadání je již dlouho známé a toto dílo to jen potvrzuje. Již na FOTOpivu jsem to hodně chválil a při vyprávění historek z natáčení jsem plakal smíchy a ani teď nemám důvod měnit své názory. Super.

Hynek Bakštein

Hynek pojal téma v podstatě stejným způsobem. Škoda jen, že neměl více času, provedení jeho první fotografie tentokrát neodpovídá jeho standardům (ten čas neměl proto, že ho spotřeboval neustálým přemýšlením o banánu. 🙂

Příště doporučuji spojení s Bitovodem a nemusíš scénu Hynku vymýšlet, jen si přivezeš nádobíčko a je to. Bitovod dodá scénu včetně mrtvol. Na rozdíl od Tobíka se mi ta fotka líbí. Ona není fotograficky pěkná, zdařilá, dobře komponovaná a co já vím co ještě. Ona je to totiž klasická policejní dokumentární fotka mordu a to je na ní to zajímavé, to skoro až dokonalé. 🙂 Bananaut na druhé fotce je opět vtipný, ale tady bych techniku lehce pokáral. Snad alespoň tu vlaječku trochu zvýraznit. Ale líbí se mi to i tak a baví mě to. Nakonec ty nápady přišly a díky za ně.

David Maixner

David si také vzal na mušku detail. Dotáhl to až tak daleko, že zatímco na prvním snímku ještě tuším velrybu s ocasem zvednutým nahoru, postupně se mi jeho banán před očima mění v cigaretu, která na posledním snímku dokonce mírně žhne. U prvního snímku mírně vadí světlý levý horní roh, u třetího marně pátrám po účelu “uší”, tedy prázdných ploch, které vznikly díky středové kompozici na obdélníkový formát.

Stejně jako Tobík. Zamyslel bych se ale nad skladbou fotografií jako série. Dvě ponuré, těžké fotografie a jedna prosvětlená. Pokud by první fotografie byla od půlky banánu dozadu zatažena do temna jako zbylé dvě fotografie, gradoval by úbytek světla s narůstající sérií. I formát by se mohl postupně zmenšovat od obdélníku až na čtverec. Pak by to k sobě všechno pasovalo a “hrálo by to”. Takhle je ta první fotka úplně mimo a je to škoda.

Zdeněk Tichý

Banány Jana Kybice delfíny jen připomínaly, ale u Zdeňka Tichého není o jejich podstatě žádných pochyb. Dobrý nápad i provedení, co dodat?

Mám pocit, že tohle nemá cenu vůbec komentovat. Jen se kochejte a bavte se s hračičkou Zdeňkem. Díky za všechny, kterým jsi právě prodloužil o několik minut život.

Chosé

Z Choseho fotografií jsem měl nejprve dojem, že jeho banán proráží zvukovou bariéru. Nakonec se ukázalo, že bílá hmota není kondenzace na rázové vlně, ale příčný řez melounem. Provedení je dobré, ale nechtějte po mně, prosím, abych hledal hlubší význam, je-li to více než jen obrazová hříčka.

Tryskový banán deflorující meloun, tak bych nazval pohybovou kreaci na téma banán a jeho přátelé od Chosého. Do hlubších analýz jsme se opatrně pustili již při květnovém FOTOpivu, ale bohužel vám zde nemohu sdělit výsledky našeho, čím dál tím méně opatrného pátrání v Chosého duševnu, neb by to tu mohl číst i někdo před 22. hodinou a mohl by z toho být malér. 😉 Ale asi ulétávám na stejném matroši a ty mázlé úlety se mi líbí.

Michal Krause

Vodka Absolut je fotografický fenomén a kult právě díky naprosto jedinečné obrazové reklamě. I já bych měl jeden nápad… Michal Krause hodil nápad na papír… nebo na disk… a výsledek je hodný vzoru. Pokud bych měl býti hnidopichem, pak bych doporučil tomuto významnému námětu přizpůsobit i osvětlení skleničky. Ze stávajících odrazů zjistíme nejen kde má autor v bytě jakou květinu, ale vidíme ho dokonce zvědavě nakukovat zpoza fotoaparátu. Při studiu tohoto vnitřního světa bychom mohli snadno zapomenout, že se naše mysl má upínat k mnohem většímu objektu napravo.

Já bych ještě umazal tu tečku, i když vím, že na originálech je taky. Jinak super, já si těch odlesků ani nevšiml, jak mě okamžitě zaujala ta banánová láhev

Pavel Pola

A po otevřené reklamě na vodku Absolut tu máme skrytou, ale zcela evidentní reklamu na United Colors of Bananton z dílny Pavla Poly. Proto navrhuji fotografie vyřadit. Nebudu se k nim tak muset vyjadřovat, protože už mi – upřímně řečeno – lezou banány i ušima.

Sice mi taky už banány lezou i ušima a to jsem na rozdíl od Tobíka absolvoval ještě banánové FOTOpivo, ale tady bych ještě vyzdvihl parádní barevnost, sladěnost a eleganci. Člověk by až nevěřil jak dokáže být i zhnědlý banán elegantní. A taky bych Pavla pochválil, za takto zvolenou hloubku ostrosti, která k těmto fotkám sedne jak ….. na hrnec.

Erik Ziak

Zdravíčko, dnes som mal na obed zaujímavý banán. Nedalo mi neodfotiť ho a spomenul som si na fotoúkol. Aj keď som sa ho chcel zúčastniť, akosi som sa stále nedostal k realizácii mojich nápadov na tému banán a potom už bolo neskoro, tak som sa na to vykašlal. Chcem sa ale podeliť s troma nesúťažnými fotografiami. Prečo? Lebo takéto banány bežne nepredávajú a tiež som na ne natrafil náhodou. 🙂

A safra ještě jeden, vlastně dva, tedy šest…… pomóóóóc už vidím dvojmo i banány… končím jdu si dát banánový likér, banán v čokoládě a na navrch jednu banánovou zmrzlinu. No a příště snad v pavilonu opic. Ne, omyl, ve škole.

No a abyste si neřekli, že se tady jen tak flákám a mluvím vám do fotografování, tak jsem si také dovolil přinést pár banánů ze své zahrádky.

Napsat komentář