Letošní zima fotografům sněhu mnoho nepřála, ale i tak jsme měli v poštovní schránce takovou sněhovou kalamitu, že jsem ji raději nechal rozpustit v teplém počasí a nyní vám mohu v klidu předložit svůj názor na zaslané fotografie.
Danny Kornwell
Danny poslal sérii nafocenou z Trojské vinice, ležící v sousedství botanické zahrady a fotografie jsou graficky docela zajímavé. Keře vinné révy i keře v níže položeném parku vytvářejí pěkné ornamenty na sněhovém podkladu. Chtěl jsem teď napsat na sněhově bílém podkladu, ale to je bohužel výtka, kterou bych měl k těmto fotkám. První dvě jsou barevně posunuté do fialova a působí to velice rušivě až nepřirozeně. U třetí fotografie západu posun do teplé barvy už není na závadu, ale je tu pro změnu jiná chyba. Doporučil bych v tomto případě korigovat expozici více do mínusu, popřípadě ještě pár minut počkat, až Slunce ztratí sílu. Na horizontu by pak nebyl propálený bílý flek a celá fotka by určitě na diváka působila s větší razancí.
|
|
|
Pavol Strapon
Palo vidí zimu hodně vesele a barevně. Alespoň jsem tento pocit získal z jeho fotografie. Je to trochu něco jiného, než ostatní zimní klasiky a svojí barevností určitě zaujme. Přispívá k tomu i slunečné počasí při fotografování. Možná bych přidal ještě dvě “povolené” fotografie a doplnil do série nějaké detaily, výseky kruhů, sněhu a nebe.
|
Tomáš Tkáčik
Tři naprosto rozdílné fotografie poslal Tomáš Tkáčik. U první si pohotově všiml zbytků sněhu na sousoší, který zvýraznil křivky zobrazených těl. Sníh je bohužel bez kresby a hlavní objekt je nedostatečně odpíchnut od pozadí. Lehká podexpozice a delší sklo s větší dírou by tomu určitě prospělo. Klasická křivka v krajině na druhé fotografii působí pěkně a celá fotka je velice uklidňující. Zasněžená Praha je určitě vzácný jev a Malostranské střechy jsou krásným námětem, ale tato Vaše třetí fotografie s převahou nic neříkajícího křoví a oblohy, s nepatrným a neostrým motivem v pozadí není pro mě ten pravý šálek kávy.
|
|
|
Lubomír Sedlařík
Stejně jako u Dannyho, i Lubomírova zima utíká do fialových odstínů a je to velká škoda, neboť se jedná o velice příjemný záběr s hezkou oblohou, orámováním a hlavně je na něm vidět ZIMA. Vítr, který žene sníh přes cestu, mi nahání husí kůži i teď v teplém květnu.
|
Petr Vernar
Petr vsadil na bohatě zdobené zimní stromy. Nerad používám slovního spojení “chybí jenom krůček” neb ho má patentovaný někdo jiný, ale zde bych podotkl, že Petrovi chybí kroků několik. Nemyslím to tak, že by snímky byly špatné, ale myslím to doslovně. U prvních dvou fotek to chtělo jít až mezi stromy a některý z nich použít do popředí. Obě tyto fotky jsou nevýrazné díky prázdnému popředí, i když se ho tam Petr snažil naznačit lyžařskou stopou či lavičkou. Pěkně nazdobené stromy se pak krčí v pozadí a přitom mají poukázku na hlavní roli. 🙂 To samé platí u cesty. Tady by asi pomohl dřep a zakomponování lyžařské stopy do záběru. Přepaly v osvětlených částech záběru autor určitě vidí a příště si na ně dá pozor.
|
|
|
Stanislav Pleva
Stanislav polaskal mé oko již prvním záběrem omrzlého ostnatého drátu. Krásná grafika, pěkný kontrast, kresba v bílé i v černé. Druhá fotka trochu zchladila mé nadšení vypálenou dírou místo Slunce a lehkou zašedlostí. Ovšem třetí fotka opět boduje. K tomuto záběru mi sedne i zpracování, kdy jsou deformována nejjasnější světla a v jejich přechodu do kresby napomáhá nízké světlo a struktura sněhu. Parádní stínohra. Maličkost, jako je lehký dotek plotu s okrajem momentálně vypouštím. Zmrzlé stopy od pneumatik, lesknoucí se v zapadajícím Slunci již jen pěkně doplňují Stanislavovu černobílou zimní sérii.
|
|
|
|
Ing. Miloš Lacika
Johoho Miloši, to srdce je dokonalé, parádní a skvělé. Nevím, co k tomu dodat, jen koukám a kochám se tepajícím srdcem jarní, probouzející se přírody a těším se na léto. U druhé fotografie působí vyžrané popředí v pravém dolním rohu rušivě a myslím si, že by tato scéna snesla i měkčí zpracování. Třetí panoramatický záběr je taková pěkná horská pohodovka a horal na sněžnicích tomu dodává rozměr a právě ten klid.
|
|
|
Ondřej Havelka
“Posílám takovou hříčku, byť ne zcela odpovídající zadání…” – to jsem našel v mailu od Ondřeje a byl jsem velice zvědav, co bude v příloze. Ondřej vtipně zareagoval na nedostatek sněhu v nížinách a vyrazil do jarní přírody patřičně vybaven pro IR fotografii a udělal si sníh pomocí filtru. Ač se fotka tváří lehce nepřirozeně, působí velice příjemně a “zimní” atmosféra se zajímavě mixuje s teplým nádechem snímku. Jo, beru, i když tam není jediná vločka sněhu.
|
Petr Pohnan
Na prvním černobílém snímku Petra Pohana hraje prim krásná struktura, větrem ošlehané námrazy. Je to vyvážený snímek pěkně charakterizující zimu na nehostinných místech hor. Fotografii skoro bez černé a bílé střídá pravý opak. Skoro až brutální světelná atmosféra s tryskajícími světelnými výrony na obzoru. Nízké světlo protahuje stíny, zdůrazňuje strukturu a dramatizuje celou scénu. I poslední barevná fotografie působí dobře, odraz světla od sněhu, možná i blesk, příjemně prosvěcuje stinné partie stromu v popředí a celý záběr je tak vyrovnaný. Jediné co mě trochu přibrzďuje v jásotu, je tvar Slunce a jeho paprsků. Ale to je třeba vytýkat Sigmě, nikoli autorovi.
|
|
|
Honza Kybic
Afrika a sníh? Blbost? Nikoliv. Důkazem je skoro noční fotografie Kilimandžára, kterou Honza zřejmě pořídil z letadla. Kombinace vrcholu a mraků je určitě zajímavá, důležitost fotce dodává sám vrchol, ale z hlediska fotografického mi to přijde jako slabší průměr. Druhá fotografie zimního potoka je už pro mé oko daleko přijatelnější a když si odfiltruji růžový nádech sněhu, tak je i příjemná na pohled. I přes svoji středovou kompozici působí klidně a vyváženě. U třetí fotografie jsem na rozpacích. Jsou to okenice, nebo světlo v okně? Vzhledem k tomu, že jsou všechna okna stejná, tak asi budou okenice, které ovšem fotografii dodávají noční atmosféru. Tomu bych i přizpůsobil zbytek fotografie a celou ji o minimálně 1 EV zatáhnul a přizpůsobil jí tak i normálnímu vnímání v noci, kdy toho ani oko mnoho nevidí. Modrá barva sněhu by šla do černé, více by se modeloval a celá fotografie by působila více přirozeně, možná i více tajemně. Líbí se mi to kompozičně a světlem, takže nevyhazovat, předělat, popřípadě nafotit znovu, v noci, oblohu plnou hvězd… 🙂
|
|
|
Oldřich Šístek
Oldřich poslal černobílou zimní sérii, která mi vyrazila dech. Místo čtení mého komentáře se jen koukejte a sledujte fotografie působící skoro jako kresby krajinářských mistrů.
|
|
|
Pavel Daněk
Pavle, geniální nápad a všímavost. Škoda jen, že je to šedivka a pozadí působí rušivě. Ty velké trny se sněhem si jinak dovedu představit ve velkém formátu na stěně. Myslím si, že by zmíněné připomínky šli dohnat v PC, i když lepší by bylo toto řešit již při expozici.
|
Hynek Bakstein
U první Hynkovy fotografie hraje hlavní roli světlo, i přes přepaly ve sněhových plochách, vytvářející zajímavou grafiku na ploše záběru. Druhá fotografie stojí na ladných křivkách sněhových závějí. Možná bych ji lehce zkontrastnil, aby ty malé nasvícené plochy byly čistě bílé a vytáhly tak fotografii z její zdánlivé šedivosti. Třetí fotografie je kombinací předchozích a těží jak z prudkého světla tak i z tvarů sněhových ozdob na stromech. Tady bych naopak o chlup ztmavoval a mám pocit, že fotografie působí měkčím dojmem. Trochu ostrosti by jí určitě neuškodilo.
|
|
|
Libor Sakmary
“…já starý popleta jsem si mazaně zafixoval ve své děravé hlavě, ze ukončeni úkolu je až 20.4, a omyl jsem zjistil až dneska, když jsem chtěl dle svého mínění konečně ne na poslední poslat úkol… no nepovedlo se, takže posílám po termínu vědom si možnosti nezařazení. Někdo by mohl na jeho základě dojít k naprosto nesprávnému závěru, ze nemám sníh rád a kontaktu s ním se vyhýbám, ale není tomu tak….i když na druhou stranu pozorovat krásu sněhu z pěkně vytopené chaloupky a mít k dispozici zde zobrazené propriety také není k zahození… ” Má cenu něco k fotografii dodávat? Asi ne, snad jen, že tohle se nedá nezařadit. Prostě pohoda na konec 🙂
|
Díky všem za zimní fotografie a doufám, že Vás neodradí mé názory na ně. Při zpracování tohoto úkolu si většina z vás ověřila, že není jednoduché dobře exponovat kontrastní scény bílého sněhu, stínů a zachytit tak dobře jeho strukturu aniž byste přišli o kresbu v temných částech snímku. Mějte na paměti, že v těchto případech je většinou lepší přijít o malou část informací v černé, než aby na fotografii byly vypálená místa působící jak vystřižené plochy ve fotografii. Dalším velkým problémem byla barevnost, kdy fotografie ujížděly do všech možných odstínů růžových, zelených či fialových. Nezmiňuji modrou, neb ta je asi nejpřijatelnějším odstínem, pominu-li černobílé provedení záběru. Ale jak říkám, nenechte se odradit a posílejte dál, prohlížejte “konkurenci”, učte se ze všech záběrů a s chutí běžte na další úkol, který je teď aktuální. Myslím si, že s BANÁNem se můžeme všichni pěkně vyblbnout a pobavit. A to je to nejdůležitější na našem koníčku 🙂
