Pár postřehů k prvnímu výročí nových úkolů
Skončil nám rok, na jehož začátku jsme se rozhodli vtisknout domácím úkolům určitý řád. Naše schránky jsou teď zaplaveny dřevinami v nejrůznějších podobách (to byl rafinovaný plán, po vyhlášení je naštípeme a budeme celou zimu zadarmo přitápět). Než se k vám dostanou výsledky posledního letošního úkolu, připravil jsem si pár poznatků, které jsem za ten rok shromáždil.
Tady se musíme omluvit, hodnocení toho posledního se poněkud protáhne. Povahy našich zaměstnání nás na přelomu roku dosti blokují, mně například od prosince do konce ledna. Kromě toho budu muset dohánět jeden a půl ztraceného dne, kdy jsem si na jednom letišti hrál na Toma Hankse (Terminál). Navíc bude hodnocení zřejmě od Jakuba, kterému vítr neshodil hruštičku, ale střechu. Pokud se logicky ptáte, proč píši tento článek a ne hodnocení, tak je to tím, že jsem ho napsal začátkem prosince a měl vyjít původně po úkolech.
Jsou to jenom úkoly
Především chci zdůraznit, že Úkoly nejsou soutěž. Nestanovujeme pořadí (jak by to taky šlo), jen se výjimečně zmíníme, pokud nám některý snímek přijde nadmíru zdařilý, nápaditý, ba přímo geniální. Ani nejsou povinné, nemusíte se účastnit pravidelně. A protože jsou si tím všechny fotografie rovny, jsou všechny příspěvky zveřejněny a okomentovány.
Zadání
Speciálně úkol V jednom barevném tónu mě poučil, že lidská představivost je (naštěstí) velká. Řada z vás viděla v zadání něco tochu jiného, než jsem si představoval. Ale jak už jsem napsal, je to moje vina. Příště se tedy pokusíme formulovat zadání jasně, a to už při ohlášení. Ale pozor, neznamená to, že bude jednoznačné a polopatické. Jen se pokusíme jasně definovat mantinely. Například už mám připravený úkol, který bude zadán jedním slovem bez dalšího upřesnění. I když chceme zadání jasné, nemá omezit fantazii. I proto nechci do vyhlášení dávat fotografie, mohly by vás příliš navádět jedním směrem.
Hodnocení
O hodnocení jsme vedli trochu spory. Sám se necítím býti kvalifikovaným hodnotitelem a proto jsem se přikláněl spíše k nějaké variantě prostého zveřejnění. Jakub zase trval na tom, že bez náležité zpětné vazby pro vás nebudou úkoly tak zajímavé. Má pravdu, takže komentáře jsou. A po pár kolech hodnocení “na střídačku” mě napadlo, že hodnocení jedním člověkem je strašně zaujaté a proto jsem Jakubovi navrhnul paralelní hodnocení. V současné době tedy máte ke snímkům dvě sady názorů, někdy shodné a někdy celkem opačné. Asi už jste prokoukli, že Jakub je ten zlej polda, který vás chytí pod krkem za každou nedotaženou linii (zvláště vede-li do rohu), zatímco já jsem hodnej polda, který každému pochválí, že se trefil do zadání.
Přesto bychom nechtěli ponechat tuto oblast na strnulém přijímání našich komentářů. Zkuste se prosím zapojit svými názory do diskuse pod hodnocením. Nejenom autor, ale i ostatní mohou v řadě fotografií vidět něco, co nám uniká, nebo myšlenku, která by nás nenapadla.
Série či nikoliv?
Z technických i kapacitních důvodů jsem omezil počet snímků na tři. To někdy vede k rozpakům, má-li se jednat o jednotlivé snímky, nebo o sérii – zvláště pokud dva snímky tvoří jakousi sérii a třetí je odlišný. Touto otázkou se, prosím, netrapte. Je to důsledek určité neinteraktivnosti, ve které internet stále do určité míry zůstává. Při osobním setkání bychom si předložili nejprve sérii a potom například jednotlivé snímky či další sérii. To tady nejde a nemá cenu kvůli takové prkotině vylučovat dobré snímky. Mohli bychom udělat mezi náhledy na stránce určitý odstup, ale to by si asi vyžádalo další zmenšení náhledů, které jsou – podle mého – už tak moc malé.
Termíny, termíny, termíny …
Nemám ani tak na mysli závěrky, ty dodržujete a jen výjimečně někdo dokončuje na poslední chvíli a příspěvek dorazí následující den. Problémy jsou se zveřejnováním výsledků a tady mám na hlavě máslo především já, protože přemýšlím a píšu pomalu. Kromě toho už samotné formátování článku zabírá stále více času – naštěstí, protože to znamená, že přispěvatelů je stále více. Z toho důvodu jsme vás proto požádali i o tvorbu náhledů.
Přesto řeknu upřímně, že hlavně já se již i přes veškerou snahu neodvažuji dále slibovat, že hodnocení zvládnu do dvou týdnů.
Na druhou stranu chci požádat o dodržování termínů vás. Pokud někdo tvoří do posledního okamžiku a fotografie dorazí následující den po termínu, není to celkem problém. Pokud by to udělali všichni, tak to sice ještě nutně nenaruší termín vydání, ale hodnocení vznikne na základě jednoho povrchního proběhnutí příspěvků. Nyní máme čas si snímek prohlédnout, dojmy nechat uležet a později se kouknout. Nicméně pokud dorazí příspěvek týden či později po závěrce a ještě nesplňuje náležitosti, potom jsme ve velkém pokušení ho odmítnout, byť to není ani tak otázka principu, ale dalších komplikací v přípravě článku.
O mailech a podpisech
Může se stát (a stalo se), že někdo potřebuje na delší dobu odjet a chce poslat fotografie v předstihu. Není v tom žádný problém. Jen neposílejte více úkolů v jedné zprávě, mohou tak nechtěně zmizet v archivu.
Často dostáváme příspěvky bez diakritiky či přímo podepsané jen přezdívkou. Podpisy přebíráme beze změny, takže jak se objeví v mailu, tak se objeví i v článku. Je nám jedno, jak se podepíšete, ale jen si uvědomte, že stejně jako fotografie je i tohle jen a jen na vás.
A ještě jedna věc k mailům. Neberte si to osobně, ale činnost spammerů je intenzivní a účinnost filtrů není stoprocentní. Občas se stane, že něčí příspěvek nedorazí (no, občas – Jakub přišel v jednom úkolu dokonce o 26 zpráv z 28 …). Jak už jsem psal, zveřejňujeme vše, takže pokud v hodnocení vaše snímky chybí, není to záměrné. Dejte nám vědět a my je doplníme.
Jak na překvápka?
Snažíme se připravovat úkoly pro bězce na dlouhé tratě i reportážní ostrostřelce, tedy témata dlouhodobá i třicetidenní překvápka. S dlouhodobými úkoly není problém, měli byste na ně mít celý rok a můžete si zvolit kterýkoliv z 365 dnů. Jinak je tomu s tajnými úkoly. V tomto roce jsme měli do startu jeden archivní a za ním dvě rychlovky, protože je nešlo vyhlásit dostatečně dopředu. Vyšly na duben a červen, tedy období s dlouhým slunečním svitem. Uvažujeme o rovnoměrnějším rozvržení, ale v takovém případě by mohlo dojít na tajný úkol i na konci kalendářního roku, kdy většinou přicházíme do práce s východem Slunce a odcházíme po jeho západu. To hodně omezuje prostor pro tvorbu. Přívítáme váš názor, zda byste zvládli rychlovky i třeba v listopadu.
