Digitální změkčovací filtr funguje na zcela stejném principu jako optický.
Nadávno jsem potřeboval ilustrační snímek s digitálním změkčovací filtrem. Jednoho večera jsem si ho tedy připravil a dnes si řekneme jak.
Scéna
Jako ilustrační snímek jsem chtěl portrét, pro který se změkčovací filtr téměř výhradně používá. Požádal jsem tedy o spolupráci jedinou modelku, která vždy trpělivě a bez hnutí snáší dlouhé okamžiky mého pobíhání kolem všelijakých hejblat. Pro pozadí jsem zvolil černou barvu, na ní bude dobře vidět přezáření z najjasnějších partií.
Osvětlení
Scénu jsem nasvítil jediným světlem, kterým byl blesk National 3057 s deštníkem Kaiser 3080. Svítil jsem skrz deštník a na hlavě blesku jsem ovšem nastavil delší ohnisko, takže neosvětlil celý deštník. Tím jsem získal osvětlení, které je trochu tvrdší, tedy plné tmavých stínů i odlesků. Střed deštníku byl asi 1 metr vpravo od objektivu, 2 metry od panenky a zhruba 0,5 m nad její hlavou.
Tmavé partie částečně vyjasnil odraz od stěn sklepa, který mi občas slouží jako jednoduchý ateliér.
Technika focení
Kromě zmíněného blesku jsem použil Coolpix 950, což je 2 megapixelový kompakt. Pro moje účely ovšem postačil. Nemá sáňky pro externí blesk, ale konektor, kterými Nikon své fotoaparáty vybavuje. Blesk jsem tedy připojil pomocí kabelu, interní blesk jsem přitom vypnul. Ohniskovou vzdálenost jsem nastavil na maximálních 105mm. Tuto hodnotu jsem ovšem zvolil z technichých důvodů. Přístroj se totiž vždy po zapnutí – a to i z úsporného režimu – nastaví sám na blíže neurčenou hodnotu a já nechtěl ten večer ani neustále hledat výřez, ani riskovat vybití baterií.
Expozice
Clonu jsem kvůli kresbě i hloubce ostrosti nastavil na 6,8. Chtěl jsem mít celou modelku ostrou, aby nebyli někteří čtenáři zmateni tím, co je efekt filtru a co neostrost skutečná. Expoziční čas jsem nastavil na 1/30s, tak se již na snímku nemohlo projevit stropní světlo.
Citlivost jsem ponechal na základních 80 ASA a blesk zapnul na plný výkon, což jsem odhadl na základě směrného čísla. Při fotogafování jsem ocenil, že vidím výsledek rovnou na monitoru, byť tento kompakt nemá histogram a monitor zobrazuje poněkud světlejší obraz.
Zpracování
Princip optického změkčovacího filtru je jednoduchý. Rovné plochy propustí normální obraz, zatímco rozptylné plošky, silonová punčocha či vazelína (podle provedení filtru) vytvoří obraz neostrý. Jejich složením vzniká obraz, který je zároveň ostrý i neostrý, přičemž kolem hran světel a stínů vytváří rozostřený obraz mírnou záři. Digitální změkčovací filtr může využít stejného principu, tedy složení ostrého obrazu a pozitivní neostré masky.
Po ořezu originálu jsem nejprve jsem pomocí úrovní nastavil černou a bílou, čímž se mírně zvýšil kontrast. potom jsem snímek doostřil, jako kdybych měl snímek připraven k prezentaci. Doostření je nutno provést v tento okamžik, po nasazení změkčovacího filtru by bylo poněkud kontraproduktivní.
Nyní jsem mohl přistoupit k simulaci filtru. Vytvořil jsem druhou vrstvu a původní fotografii do ní zkopíroval.
Fotografii v horní vrstvě jsem rozostřil pomocí Gaussovského rozostření (Gaussian Blur). Tím vznikla pozitivní neostrá maska. Hodnota rozostření je závislá na požadované míře efektu a velikosti snímku v bodech. Využil jsem přitom možnosti vypínat zobrazení spodní vrstvy, takže jsem mohl kontrolovat jak samotnou masku, tak celkový efekt. Nakonec jsem dospěl k hodnotě 10 pixelů. Jednalo se ovšem o malý obrázek, obecně bych doporučil začít na 1/100 – 1/200 z delší strany fotografie.
Vzhledem k tomu, že při rozostření světlé partie ztmavly, upravil jsem jejich jas pomocí křivek. Dokonce jsem si – vzhledem k tomu, že neostrá maska postrádala jemné detaily – dovolil některé partie zesvětlit na maximum, aby efekt přezáření světel do stínů byl co nejvýraznější.
Tím byla maska připravena, její výsledný vzhled je na následujícím obrázku.
Posledním parametrem, který řídí efekt, je způsob smíchání obou obrázků. Zvolil jsem normální překrytí maskou a po krátkém ladění nastavil její průhlednost (opacitu) na 40%. To je samozřejmě v jednotkách
Photoshopu, skutečná opacita jako fyzikální veličina dosahuje hodnot od jedné do nekonečna.
Výsledný sendvič měl poněkud světlejší střední jasy. Ztmavil jsem je pomocí funkce Úrovně, stejně tak jsem ovšem mohl použít Křivek. Jednalo se vlastně o prostou úpravu gamy.
Využil jsem přitom řídících vrstev, abych se k úpravě mohl později vrátit, pokud by se ukázalo, že zvolené hodnoty nejsou nejvhodnější. Tento postup používám vždy, kdy je to možné a snímky i archivuji včetně řídících vrstev.
Tím byla fotografie připravena k prezentaci. Pro publikaci na Paladixu jsem obrázek zmenšil bez doostření, navíc rozlišení monitoru je zhruba čtyřikrát menší než tištěný obraz, takže efekt není stejně výrazný, je však stále zřetelný. Dobře patrná je však výraznější barva šatů. Drobné detaily a hlavně odlesky totiž na neostré masce zanikly a zůstala především základní barva, takže po složení se detaily poněkud ztratily, ale barva vynikla. Neostrá maska funguje opačně, hrany a drobné detaily vzniknou a fotografie je ostřejší.
Filtr možná existuje připravený nebo existuje program či editor, který jej umí. Osobně jsem se po něm nesháněl, celý postup trvá pár minut. Nevýhodou je, že vyžaduje editor zvládající práci s vrstvami.
Ach jo
Ach jo, půl hodiny tady píšu příspěvek, pak ho odešlu, musím znovu zadat heslo a o celý text přijdu. 🙁
Ještě jednou
Tak ještě jednou. Grrr, jak říká Bobík ze Čtyřlístku 🙂
Řekl bych, že změkčovací filtr se u portrétu používá ze dvou důvodů – jednak aby zjemnil pleť a vyhladil vrásky a jednak aby vyvolal dojem zasněného erotického luxusu, kterému se říká “glamor”.
Já fotošop moc nepoužívám, na základní úpravy si vystačím s programem Picassa od Googlu, ale zrovna o zjemnění pleti jsem se kdysi zajímal, když se moje osmdesátiletá babička jednou rozhodla, že na všech fotkách vypadá mnohem starší než ve skutečnosti, protože sama se cítila tak na padesát a věřila, že tak i vypadá. 🙂
Nejdřív jsem do toho šel razítkem. Odstranil jsem bradavice, ale proti vráskám to moc nepomohlo, babička vypadala jak po skvrnitém tyfu. Nato jsem postoupil ke gaussovskému filtru na samostatné vrstvě jak popisuje Tobík, ale vadilo mi, že mírně rozmazané zůstane úplně všechno, včetně očí, obočí a vlasů – přece jenom na babičku jsem “toho gausse” musel přidat víc, a to bych už rovnou mohl fotit přes punčochu. Tak jsem zkusil umazat filtr v kritických oblastech “history brushem”, ale pořád to nebylo ono, protože se ztrácela textura pleti a babička vypadala jak před kremací.
Potom jsem pro sebe objevil funkci “select color range”, která funguje jako neutronová bomba – vybere pleť, ale všechno ostatní nechá napokoji – žádné umazávání, žádné masky, ale problém s texturou to nevyřešilo. Naštěstí mi ale nakonec někdo poradil filtr “dust and scratches”.
Vyvodil jsem poučení a dal dohromady následující postup:
1) Razítkem odstranit bradavice
2) Select>Color range, vybrat pleťovku kapátkem, pohrát si se šoupátkem “fuzziness”, aby byl výběr dokonalý>OK>Select>Feather dle velikosti obrázku, většinou mezi 10 a 25 pixely>OK. Tím jsem vybral pleťovku a zjemnil přechody, kde se pleť stýká s vlasy, oblečením a pod.
3) Copy+paste (Ctrl+C, Ctrl+V), tím z výběru (pleti) uděláme samostatnou vrstvu.
4) Filters>Dust and scratches>pohýbat oběmi šoupátky, tak, aby zmizely vrásky, ale zůstal textura pleti. Zdá se mi, že nejlepší je hýbat oběmi o stejnou vzdálenost.
5) Doladit pomoci “layer opacity” na nové vrstvě, tak aby spodní (původní) obrázek hezky prosvítal.
Tohle většinou na pleť stačí, ale taky můžete
6) přidat trochu glamóru novou vrstvou se slabým gaussovým filtrem podle Tobíka
+
7) pokud chcete zachovat ostrost kritických oblastí, podle kterých se obvykle posuzuje ostrost portétu, odmáznout pomocí history brushe gaussový filtr z oblasti očí, vlasů, šatů, obočí atd.
Kdo chce, může výsledek i trochu doostřit, pleť by to už zhoršit nemělo.
Snad to alespoň někomu trochu pomůže. Když mi někdo poradíte jak, můžu babičku uploadovat do galerie.
M.
ještě jednou – dik
diky Tobikovi – a Tobe Magumi tez moc!! tenhle postup se mi libi.
ještě jednou
No vyborne, co kdybys pridal serii ilustracnich obrazku a pustil to tady do sveta, kdyz uz jsi to podal slovne? Pak to bude v Galerii vsechno. Mne to prijde zajimavy a krome toho – co kdybych se nekdy fotil? 🙂
ještě jednou
OK, tak já to dám dohromady a pak to pošlu redakci.
Optický home made filtr
Taky jsem trochu experimentoval se změkčením, spíše s rozmáznutím portrétní fotografie. Chtěl jsem, v době kdy ještě digitály pro obyčejné lidi byly sci-fi, rozmáznout pozadí a tak jsem si udělal vlastní filtr. Vzal jsem mikrotenový průhledný sáček do něj vystříhl díru cca průměru 1cm a gumičkou jej přichytil k objektivu. Funguje to a to i na analogových strojích. Není to sice to ten správný změkčovací filtr, ale i tímhle lze dosáhnout zajímavých efektů za rozumnou cenu.
povyseni standartniho postupu na MOJE
cit:
Digitální změkčovací filtr funguje na zcela stejném principu jako optický.
Oh, to je naprosty nesmysl.
To co autor popisuje, je standartni postup uprav v AP ( i jine graf.editory). Kdyz uz tak, tak bych ocekaval vysvetleni uzivatelum rozdilu mezi SW upravou a technikou foceni s prislusnymi filtry.
Tam vidim jadro problemu.
povyseni standartniho postupu na moje
No, pokud chcete rici, ze jejich spolecnym principem neni slozeni ostreho a neostreho obrazu, pak jste to mel vysvetlit sam. Ja to tvrdim i nadale
Vysvetleni rozdilu je v clanku “Proc neni digitalni filtr stejny jako opticky”, ktery tu mame a ktery uz si ctenari precetli.
Raději jinak
Než abych kupoval Photoshop a trápil se hodiny s následnou úpravou, to si raději pořídím za pár korun set sadu změkčovacích filtrů a použiju je přímo při expozici. Alespoň bude výsledek vypada přirozeně …
raději jinak
Nez bych utracel stovky za zmekcovaci filtry, tak si poridim jeden ciry a z dilny si vezmu kapku vazeliny, zabavim zene silonovou puncochu, nebo si koupim dve brylove cocky po sedesati korunach a mekky objektiv si vyrobim (presnejsi by byl minuly cas, protoze jsem si skutecne ten objektiv vyrobil).
Je rada lidi, pro ktere znamena koupe filtru i investici do nejakeho drzaku a nechteji kvuli jednomu pokusu investovat takovou sumu, nebo maji snimek uz hotovy a chteli by tento efekt taky vyzkouset.
Ale hlavne – snazime se psat o vsem a pro vsechny a ne jen bez vysvetleni vse odvrhnout a slapat jedinou cestou.
raději jinak
🙂 ja to delam take opticky….nasadim na E-1 stary zuiko 50/1.4 a pouziju ho na plnou diru…pak to ma krasne rozostreny ofekt….sia efektu se da ridit clonou…mezi 1.4-cca2.5…2.8uz je jak britva…..
akorat nepouzitelne chceme-li velkou hloubku ostrosti…jinak docela ten umelohmotny obrazek prokoukl….z plastove porcelanova panenka? :))
raději jinak
To není žádný efekt, ta panenka není plastová. Nevím sice, zda je porcelánová, jak tvrdí katalog, nebo je to jen lepší sádra, ale keramika to je – jen bez glazury.
Není to žádná vzácnost, zásilkové obchody jich nabízejí mraky za pár kaček. Ve skutečnosti mají z keramiky jenom to, co čouhá ven. Tahle je z Quelle, kde jsou ceny 250 – 500. Ale vzhledem k tomu, že mají přijatelnou barvu, výraz, šaty i vlasy, tak jsou na takovéhle blbnutí mnohem lepší než polystyrenová hlava na paruky. Jenom bych měl mít správně všechno vybavení zhruba 4x menší 🙂
raději jinak
No ty 4x mensi veci se daji poridit nekolika zpusoby, napr. kdyz si pridas do rodiny malou holcicku tak za par let…… :)) tim by se to vsechno legalizovalo.
Myslel jsem ze ten obrazek z digitalu primo vypadal tak umelohmotne, ale ten “filtr” to uplne zmenil.
filtr
Já jsem spokojen s postupem ve PS při výrobě jakéhosi změkčovacího filtru. Zkusil jsem to udělat a jsem přímo nadšen, jak mé fotky nabraly tu emotivní náladu. A to nefotím portét, ale les,spíše prales. Mě se ta rada prostě hodila.Díky za ni.