Údajně je u nás kolem čtyř set hradů a zámků. Některé jsou si navzájem velmi podobné, jiné jsou jediné svého druhu. Mezi unikátní stavby patří i vodní hrad Švihov.
Švihov je nížinný hrad (tyto stavby jsou v Čechách poměrně neobvyklé) s velmi promyšleným vodním opevněním. Leží prakticky přímo ve stejnojmenné obci na jih od Plzně, při silnici č. 27 Plzeň – Přeštice – Klatovy. Do Švihova se lze dostat jak autem, tak i veřejnou dopravou, tamní kraj je také vhodný pro cyklistické výlety. Např. z Prahy se vlakem dá dojet do Švihova s jedním přestupem v Plzni, bzro ráno i bez přestupu, autobusem lze cestovat přímo. V okolí je několik dalších zajímavých cílů, namátkou třeba nedaleký – rovněž unikátní – hrad Roupov. Švihov je vzdálen přibližně 30 km od Plzně a asi 11 km od Klatov.
Původně byla přibližně na místě dnešního hradu tvrz vybudovaná v první polovině 14. století – z tvrze se nedochovalo nic, mimo jiné i proto, že byla dobyta a poškozena husitskými vojsky. Švihov je jedním z nejmladších hradů u nás, vznikl až koncem 15. století jako pozdně gotické opevněné šlechtické sídlo. Stavbu zahájil a financoval Půta Švihovský z Rýzmberka v letech 1480 – 1489. Když byl dokončen vlastní hrad, začaly se kolem něj budovat dva pásy hradeb s baštami. V tomto díle pokračovali i Půtovi synové, kteří zajistili také účast předního architekta své doby – Benedikta Rieda (někdy je také titulován Rejd nebo Rejt, jde ale stále o tutéž osobu). Od 2. poloviny 16. století začal Švihov ztrácet svůj význam nejen jako vojenská pevnost, ale také klesala jeho obliba coby stálého šlechtického sídla; v té době se totiž pomalu ale jistě začínal prosazovat jiný způsob bydlení – v zámcích a městských palácích.
|
Bašta |
|
|
Hrad v černé & bílé… |
|
|
Vstupní věž |
|
Roku 1598 získal hrad rod Černínů, který jej vlastnil až do konce 2. světové války. Hrad měl ale vcelku velké štěstí, protože po konci třicetileté války (1648) se Švihov ocitl na seznamu hradů, jež měly být na příkaz českého krále a císaře Ferdinanda III. zbořeny, aby se v případném dalším válečném konfliktu nemohly stát opěrným bodem nepřátel. Černínové různými jednáními i intrikami oddalovali vykonání tohoto rozhodnutí, až nakonec dosáhli toho, že byla zbořena jen část vnějšího opevnění, čímž se hrad stal vojensky nepoužitelným. Hradní objekty byly pak upraveny na panské sýpky. Areál však dosti chátral. V roce 1945 byl zestátněný hrad zabezpečen a krátce nato byla zahájena rekonstrukce; od roku 1952 je Švihov přístupný veřejnosti.
|
Vodní příkop |
|
|
Vodní příkop |
|
Hrad tvoří dva obytné paláce, pětipatrová vstupní věž a kaple. Toto jádro obklopuje částečně zachovaná hradba s baštami Červenou, Bílou, Zelenou a roku 1951 znovuobjevenou Zlatou. Kolem vnitřního hradu byl vodní příkop, celý areál pak obepínal ještě jeden pás hradeb opět s vodním příkopem – právě ten byl po třicetileté válce zbořen. Z původních šesti válcových a tří hranolových bašt se do dnešních časů dochovala jedině Kašperka. V některých částech hradu jsou dodnes dochovaná torza nástěnných maleb ze 16. století. Velký sál jižního paláce se může pochlubit dřevěným kazetovým stropem (původně také z konce 16. století), ovšem ten není původní a pochází ze zámku Dobrovice. V interiérech je instalováno vybavení ze 16. století, jde však o sbírku nepůvodních objektů, které na Švihov patří dobově, nikoli místním původem. Cílem expozice je přiblížit způsob života na hradech v 16. století, není to expozice původního vybavení (ale kdo to vlastně pozná…?). V kapli je k vidění sbírka gotických plastik ze sbírek Národní galerie Praha.
|
Obytný palác |
|
|
Vodní příkop |
|
Hrad je přístupný v sezóně, tedy od dubna do října, a to takto: duben + říjen o víkendech a svátcích od 9 do 12 a od 13 do 15 hodin, květen + září od úterka do neděle od 9 do 12 a od 13 do 16 hodin, od června do srpna je pak ve stejných dnech otevřeno o hodinu déle, tj. do 17:00. Návštěvníci si mohou vybrat ze dvou okruhů; v prvním lze navštívit interiéry hradu (70 minut, dospělí platí 50 korun, zlevněné vstupné činí 40,- Kč), druhý okruh je věnován hradní kuchyni (60 minut, vstupné 40 / 30 korun). Čas od času se konají i noční prohlídky. V předhradí je bývalá stáj, jež je upravena na výstavní síň. Parkovat se dá buď na blízkém náměstí, nebo přímo u hradu (ale v současnosti – na jaře 2006 – probíhají ve městě práce na inženýrských sítích, a tak je parkovacích míst méně).
Přilehlé stejnojmenné město bylo založeno již na počátku 14. století a je tedy o dost starší než hrad. Ze stejné doby je i kostel svatého Václava; byl však v letech 1744 – 1747 barokně přestavěn architektem F. M. Kaňkou, významným barokním architektem. Součástí obranného systému Švihova byl i malý hrad jménem Kokšín, jehož nevelké zříceniny lze nalézt na vyvýšenině nad řekou Úhlavou asi 2 kilometry jižně od Švihova. Kokšín vznikl na přelomu 15. a 16. století a jeho úkolem bylo chránit náhon, který zde odbočoval z Úhlavy a napájel systém vodních příkopů Švihova.
|
Kaple |
|
|
Švihov – pozdně gotický hrad |
|
Fotograficky je Švihov velmi příjemnou lokalitou. Hrad lze totiž celý zblízka obejít, což nebývá u hradů u nás nejčastěji vybudovaných na kopcích a ostrozích vždy možné. Kromě toho je to malebné místo, kde každé zákoutí nabízí nějaké fotografické využití. Takto zvenku se lze kolem hradu pohybovat i mimo turistickou sezónu. Jako obvykle je vcelku jedno, čím a na co budete fotografovat, jde spíš o rozumné využití dostupné techniky. Já jsem volil digitální zrcadlovku a dva objektivy: 18 – 70 mm (to odpovídá 27 – 105 mm pro kinofilm) a 10 – 20 mm (eq. 15 – 30 mm). Všeobecně vzato využijete spíše kratší ohniskové vzdálenosti, ale milovníci teleobjektivů zde najdou i mnoho zajímavých detailů. Okolo hradu ani na nádvoří není problém ani se stativem, uvnitř je fotografování – jak je již u nás tradiční, nicméně mně stále nepříliš pochopitelné (hlavně když vím, že v zahraniční se fotografování zpravidla takto neomezuje) – zakázáno. Hodí se jistě i polarizační filtr, obzvláště ve dnech, jako byl ten v době mé návštěvy…
Snímky byly pořízeny digitální zrcadlovkou Nikon D70 s objektivy AF-S DX Nikkor 18 – 70 mm f/3.5 – 4.5G IF-ED a Sigma 10 – 20 mm f/4 – 5.6 DC EX HSM. UV filtr a polarizační filtr Kenko MC. Nastaveno ISO 200, fotografováno do formátu RAW (NEF).
geometrie
Jak tak koukam na ty pekne fotky – neni skoda ze se ten hrad kaci dozadu ? Podle meho nazoru by minimalne srovnani kacejich se linii melo byt samozrejmosti pokud maji byt fotografie prezentovany verejnosti.
geometrie
Nemohu odpovídat za autora, ale myslím že tento článek patří do rubriky “Tip na výlet” – takže každý má možnost na místo vyrazit a fotit tam dle svého uvážení. A navíc linie na fotkách se sice kácejí, ale myslím, že to ještě není tak drastické a navíc k představě o tom, jak místo vypadá a co všechno tam půjde nafotit to bohatě stačí.
Geometrie
Je to tak, samozřejmě tam může každý fotografovat podle svého – není to galerie, ale doprovodné obrázky k textu.
Většinou se svislicemi problém nemívám, ale speciálně tady na Švihově to je divné – narovnám jedny, kácejí se jiné; nejspíš jsou v reálu svislé linie nerovnoběžné, což se u středověkých staveb stává dost často, jak jsem si všiml… Při fotografování panelového sídliště tento problém opravdu nenastává. Omlouvám se tedy za “estetickou újmu”, ale nějak jsem nakonec nevěděl, co s tím…
MS#
geometrie
Padá to do dozadu proto, že je to foceno z prostoru uvnitř (určitě s chladem hradby v zádech), který je asi tak desetkrát menší, než vypadá na fotkách, přičemž ta věž přijde člověku na místě tak 5x vyšší a na úplně srovnanou fotku by byla potřeba shiftovací dvacítka nebo neshiftovací třináctka a řezat. Po létech bych tam rád znovu zavítal, tak to tam s tou dvacítkou klidně vyzkouším.
Kromě toho buďte rádi, víte, jak mě potěší, když tu a tam odněkud přivezu obrázek lepší, než byl v brožurce, článku, na letáčku a tak?
geometrie
Od té doby co Zoner implementoval nástroj na rovnání linií ovladatelný i dítětem předškolního věku a jistý časopis nalil do národa jak má vypadat hezká fotka, jsou galerie plné dokonalosti a fóra oplývají experty. Takže, pane Sýkoro, je čas si to zopakovat: zlatý řez, rovné linie, proostřenost, přiblesknuté stíny, vyrovnaný histogram, vyretušovat vše, co kazí dojem. A propos, kreativní filtr, nejlépe tabákový přechodový, by se ve vaší výbavě nenašel? To by pak teprve byly fotečky!
geometrie
Na co dnes shifty kvuli rovnym liniim, kdyz se daji narovnat i v PS za par minut. Takze zadne vymluvy! 🙂
geometrie
Otázka není jak rovnat, ale zda či proč vůbec rovnat. To, že mám možnost něco snadno udělat, ještě neznamená, že to udělat musím a už vůbec ne, že to udělat chci. Abych se neprovinil proti obecně šířeným představám o tom, jak vypadá dobrá fotografie? Takže dáme pryč ty dráty, místo tohohle pankáče tam vlepíme shrbenou babku, to auto dáme pryč a tu popelnici nahradíme keříkem, no, nějak nemáme v rovnováze hmoty, tak tenhle kostel posuneme kousek doleva. A tady je nějak prázdno, tak tam bude kroužit orel.
díky
Díky za tip na výlet. Moc pěkný článek i fotografie. Jo a nenechejte se znechutit rejpálky, kterým se nelíbí, že se na některých fotografiiích architektura kácí. Mají možnost tam vyrazit sami, se svými shift/tilt objektivy a nafotit si to dokonale :-).
Díky
Oni mají trochu pravdu, že se to někde kácí… Jenže tady by asi nepochodil ani shift/tilt objektiv sám o sobě, když je nakřivo nějaká ta zeď. Žádné velké manipulace (tím míním velké deformace reality, větší než u úprav) jsem dělat nechtěl. To bych příště mohl třeba vyfotografovat nějaký model… A znechutit se nenechám – ale tady to tak určitě myšleno nebylo, znám i mnohem drsnější příspěvky…
MS#
shift/tilt
Padla tu rec na shift/tilt objektivy .. mate nekdo zkusenosti s 35mm a 80mm shift/tilt ruskymi objektivy MIR a jaka se od nich necha ocekavat kvalita? viz. http://www.rugift.com/photocameras/mc-35mm-tilt-shift-lens-pentax.htm ,
http://www.rugift.com/photocameras/mc-80mm-tilt-shift-lens-pentax.htm
Na Pentax toho bohuzel k sehnani moc neni, nepocitam-li Pentaxi 28mm 3.5 Shift, ktery se sem tam parkrat do roka na ebay objevi. Diky za radu.