Londýn – Královská metropole na Temži

Britská metropole je pro jednoho naprosto nefotogenické město, pro druhého zase jedno z nejkrásnějších měst. Je to individuální. Už jen pro pestrou paletu architektonických slohů, uctívaných tradic a zajímavých lidí se však vyplatí při cestě do Londýna na fotoaparát nezapomenout.

Dnes už historická verze double-deckeru

Ztratit se kdesi v ulicích velkoměsta není zrovna legrace. Toulat se ale v parcích, po nábřeží a zapomenutých částech Londýna, nemít pojem o čase ani směru, je docela příjemné. Sedmimiliónová metropole Velké Británie dosud neztratila nic ze svého aristokratického kouzla a půvabu, přestože i tady se život zrychlil takovým způsobem, že se skoro zapomnělo i na tradiční čaj o páté.
Na co se však rozhodně nezapomnělo, je překypující kulturní život. Na pódiích více než sto padesáti divadel londýnského West Endu se každý večer znovu a znovu roztáčí kolotoč divadelních představení, opery a světoznámých muzikálů. Proslulé jsou také nesčetné galerie a muzea v čele s British Museum, do kterého se hrnou davy lidí, aby shlédly zřejmě nejrozsáhlejší sbírku archeologických nálezů z doby starověkého Egypta.

Není divu, že je Londýn tak fotogenické město. Nikde jinde se nemísí odvěké tradice s moderním stylem života, viktoriánská architektura s prosklenými futuristickými stavbami a lidé ze všech částí světa mezi sebou, jako tady. Někteří cestovatelé láteří nad svéráznou povahou Angličanů a ještě nevyzpytatelnějším počasím, ale co na tom, když při nepřízni počasí stačí trochu sklopit fotoaparát, vyměnit objektiv a zaměřit se na pestrobarevné uniformy a zdánlivě přehlédnutelné detaily na budovách. Nebo třeba na obyčejné červené double-deckery. A když se na vás usměje štěstí a zpoza mraků vykoukne sluníčko, zjistíte, že Londýn je plný architektonických památek, které sice většinou neohromí svou monumentalitou, ale z nichž doslova čiší královská důstojnost.

Millennium Bridge, v pozadí St Paul’s Cathedral	St Paul’s Cathedral, životní dílo architekta Christophera Wrena	The British Museum

Houses of Parliament a Big Ben

Přísně střežené Houses of Parliament

Jednou z mála budov v Londýně, kterou lze bez váhání nazvat monumentální a elegantní zároveň, je sídlo anglického parlamentu. Původně Westminsterský palác je dnes považován za největší gotickou stavbu na světě.

Big Ben a Houses of Parliament

Hodiny na věži Big Ben

Pravdou je, že jasně dominuje správnímu centru města, nechybí na žádné pohlednici a neustále kolem něj proudí tisíce turistů. Obdivují jeho vyšperkovanou fasádu, a přitom to nejdůležitější – sněmovna lordů a dolní sněmovna – jsou ukryty za tlustými zdmi. Prohlédnout si je lze z veřejné galérie, i když si zřejmě budete muset vystát frontu.

Big Ben a Houses of Parliament

V rohu rozlehlé budovy, na břehu řeky Temže a přímo proti východu z metra ve stanici Westminster, se pak do 106 metrové výšky tyčí hodinová věž, přezdívaná Big Ben. Jméno přitom patří zvonu na jejím vrcholu, který v roce 1858 dostal jméno po Siru Benjaminu Hallovi a je dnes největším zvonem ve Velké Británii. Jeho zvuk má zvláštní zabarvení, které je prý způsobeno drobnou prasklinou. Možná že právě jeho pravidelné vyzvánění láká turisty tolik, jako med přitahuje roj vos, a tak vyfotit originálním způsobem budovu, kterou legendární Guy Fawkes v roce 1605 málem vyhodil do vzduchu, je prakticky nemožné. Mezi největší klišé patří pohled z Westminster Bridge, případně z protějšího nábřeží.

Temže za soumraku

Noční Temže

London Eye v noci z Westminster Bridge

Houses of Parliament leží přímo na břehu řeky Temže, kolem které se už po staletí v Londýně točí vše podstatné. Je směšně krátká, v mohutnosti ji hravě předčí mnoho evropských řek, ale pro Angličany – a Londýňany zvláště – je doslova národním pokladem. Rozvážně si razí cestu britskou metropolí a přitom elegantně spojuje nejvýznamnější kulturní a historické památky.
Houses of Parliament, Shakespearovo divadlo Globe, Tower a Tower Bridge… Všechno je nadosah od břehů řeky, kterou Angličané tolik milují, ale jejíž jméno paradoxně už od dob krále Jiřího I., pověstného silným německým přízvukem, komolí. Temže je němým svědkem více než dva tisíce let staré historie, všech válek, požárů, vzestupu i pádu Britského impéria.

The British Museum

Není to ale majestátnost a vznešenost, co vás při prvním pohledu na Temži napadne. Vzhledem k velkému množství odpadu a odpudivé hnědé barvy se vám vybaví spíše obrázek městské stoky. Tou přitom Temže ještě v předminulém století byla se vším všudy, tedy i s nesnesitelným zápachem, kvůli kterému muselo být dokonce v létě roku 1858 přerušeno jednání Parlamentu.
Těžko pak uvěřit oficiálním prohlášením, že Temže je dnes jednou z nejčistších městských řek na světě, ve které žije 115 druhů ryb. Čistotu řeky podle odborníků prokázal i nedávný případ zbloudilé velryby, jejíž osud sledovaly milióny lidí po celém světě.

Určitě se tedy na nábřeží Temže vyplatí vyrazit fotit těsně před západem slunce, není totiž žádným tajemstvím, že Londýn je nejkrásnější právě při setmění. Jednak se tím eliminuje nevyzpytatelné počasí typické olověnou oblohou, na které ani sebelepší ND filtr nevykouzlí obrys mraků, a pak dokonale vynikne krásné osvětlení mostů a budov v centru města.

Zmrzlinový stánek v Hyde Parku	Marble Arch od Johna Nashe na okraji Hyde Parku	Baseball o polední přestávce v Hyde parku

London Eye – ptačí pohled na Londýn

London Eye

Nemusíte však zůstat ve svých plánech při zemi. Fascinující pohled na panoráma britské metropole umožňuje také London Eye, jakési obří ruské kolo, jenž stojí na jižním nábřeží, hned naproti Houses of Parliament. Originální stavba architektů Davida Markse a Julie Barfieldové, postavená u příležitosti příchodu nového milénia, získala řadu ocenění, ale ani za pět let, co tento 135 metrů vysoký a 1900 tun vážící kolos stojí, se nezbavila kritiky. „Oku“ je vyčítáno, že bylo do historického jádra zasazeno hodně necitlivě a že hyzdí centrum Londýna.

Stánek se suvenýry na Oxford Street

Tisícovkám turistů, kteří denně prožijí půlhodinový let nad londýnskými památkami, to však může být v zásadě jedno. London Eye je šestou nejvyšší stavbou v Londýně a jako takové nabízí za jasného dne rozhled až na vzdálenost 40 kilometrů. Není divu, že londýnská obdoba sotva polovičního kola ve vídeňském Prateru je dnes jednoznačně nejnavštěvovanější atrakcí ve městě.

Trafalgar Square a Piccadilly Circus

Kašna na Trafalgar Square, v pozadí National Gallery

Trafalgar Square

Od břehů Temže je to jen kousek na jedno z nejdůležitějších londýnských náměstí – Trafalgarské. Je největší, nejznámější, koná se zde většina demonstrací a právě sem by neměli chodit lidé, kteří se osypou při pohledu na holuba. Bývají jich tady doslova mraky.

Pro Londýňany je Trafalgar Square oblíbeným místem k odpočinku. Nachází se zde farní kostel St. Martin-in-the-Fields a hlavně slavná National Gallery, v jejíchž útrobách je vystaveno přes 2300 obrazů od van Gogha,

Vystoupení dětské skupiny na Trafalgar Square	Vystoupení dětské skupiny na Trafalgar Square

Renoira, Leonarda da Vinciho či Clouda Moneta. Kašny a schody před galerií jsou pak hlavně odpoledne obsypané manažery bez kravat a úřednicemi vracejícími se domů. A na celý ten mumraj jakoby z dvaapadesátimetrové výšky dohlížela bronzová socha admirála Nelsona, jehož slavná bitva u španělského mysu z roku 1805 vlastně celému náměstí dala jméno.

Piccadilly Circus

Vchod do metra na Piccadilly Circus

Nedaleké náměstí Piccadilly Circus zase proslavily jedny z prvních světelných reklam v Evropě. Piccadilly Circus je spojnicí pěti významných ulic, která dělá ze známé brány do Soho a čínské čtvrti jedno z nejrušnějších míst v britské metropoli. Ještěže je velká část náměstí vyhrazena pouze chodcům a zbytek protkán podchody. Všude kolem vás to hučí, troubí a čoudí z výfuků projíždějících aut.

Londýnské taxi

A pak zvednete hlavu a přímo proti vám bliká a září obří světelné reklamy, jeden z dalších nezaměnitelných symbolů města, kterým se Londýn pyšní už od roku 1895. Bláznivé místo! Na druhou stranu právě na Piccadilly Circus poznáte rytmus velkoměsta, který v šíleném tempu neustává ani v noci. Schází se zde londýnská mládež, aby vyrazila za žárem noci.

Použitá technika: Praktica BCA s objektivy Prakticar 50/1.8, Prakticar 135/2.8 a Prakticar 28/2.8. Všechny fotografie byly pořízeny na filmy Fuji Velvia a Fuji Provia. Skenováno na Minolta Dimage Elite 5400.