Velmi volné povídání o digitální a analogové fotografii, osobní pohled na problém kinofilm kontra digitální zrcadlovka.
Úvod
Protože se v poradně neustále množí dotazy týkající se digitálních zrcadlovek, setkáváme se s fotografy rozčarovanými nad špatnými výsledky po přechodu z kinofilmového přístroje na digitální a k tomu všemu se v diskusích objevují spousty zcela protichůdných názorů, rozhodl jsem se vytvořit následující článek. Přechod nebo souběžné používání „digi“ techniky totiž mimo jiné znamená pochopit jiný způsob fungování fotografického vybavení a s tím související záležitosti. Navíc pokud takto přecházejí ryzí fotokomorníci, je rozdíl ještě větší a občas méně pochopitelný. Částečně zde rozebírám svůj vlastní názor na digitální techniku jako takovou. To je dáno častým charakterem dotazů v poradně, kde část tazatelů je až příliš negativní a část naopak oplývá nesplnitelnými očekáváními. Proto se pokuste v klidu přežít článek, který je věnován spíše volnému povídání. Rovněž doporučuji k přečtení vynikající čtení zabývající se podobnou tematikou od Tomáše Hrubého Sbohem filmy a Sbohem filmy po dvou letech.
Jinak ještě dlužím čtenáři krátké vysvětlení. Fotografuji na diafilmy a filmy skenuji vlastním skenerem Nikon LS-40 (2900 dpi). Jenže ten na ledacos nestačí, a tak mi občas kamarádi skenují vybrané diapozitivy na lepším skeneru s fyzickým rozlišením 4000 dpi. No a k tomu jsem si pořídil digitální zrcadlovku Canon EOS 350D, takže momentálně pracuji s obojím, jak s filmem, tak i s digitálem. A samozřejmě srovnávám, přemýšlím, přemítám. Výsledkem mé mozkové činnosti (alespoň doufám, že je to činnost mozková a nejsou to moc velké bláboly) je následující článek. Možná vám pomůže pochopit možnosti obou technik, kinofilmové i digitální, a rozdíly mezi nimi a také snad vyvrátí některé poměrně často omílané mylné představy a údajné nedostatky. Nemíním zde vyzdvihovat digitální techniku do nebes a zatracovat kinofilm, jen bych rád přesvědčil soudného čtenáře, že pro nejběžnější fotoamatérskou tvorbu s formáty fotografií kolem 20×30 cm a občas i většími, což bývá u amatérů většina, jsou si oba formáty, tedy kinofilm a zrcadlovka s rozlišením 6 až 8 mil. bodů při kvalitním objektivu v podstatě rovnocenné. Také musím přiznat, že díky kvalitě výstupů ze zrcadlovky Canon EOS 350D jsem na diapozitivy v podstatě fotografovat přestal. Je ovšem pravdou, že fotografuji výhradně do RAW formátu.
Ještě dodatek, jednoznačně se věnuji kinofilmu jako nejrozšířenějšímu filmovému médiu a s ním porovnávám pravou digitální zrcadlovku. Žádné exaktní výpočty ani testy zde nenaleznete. Na celou záležitost se dívám z pohledu člověka, který rád fotografuje a chce si srovnat v hlavě, jaké jsou rozdíly mezi fotografováním na kinofilm nebo čip. A že ty rozdíly zdaleka nejsou tak markantní, jak se nás snaží někteří lidé přesvědčit. Nic víc, nic míň.
Trocha volného povídání kolem „neostrosti“ digitálního snímku obecně
Napřed cimrmanovský úkrok stranou. Je veliký rozdíl ve snímku získaném z kinofilmu, jestliže máte černobílou či barevnou fotokomoru, nebo z kinofilmového skeneru či digitální zrcadlovky. Snímek tady vznikne v digitální podobě v počítači a teprve následně na papíře v digitálním minilabu. V čem je základní problém? Když vytvoříte v komoře papírovou fotografii, je její ostrost daná, máte ji před sebou, prohlížíte si ji, ale nemůžete ji více zvětšit. Jakým dojmem působí, taková je. Nic víc, nic míň. Jenže při vlastnictví digitálního fotoaparátu nebo kinofilmového skeneru, a může to být ten nejlepší, se chováme jinak. Snad každý uživatel zobrazí digitální snímek ve velikosti 100%. Při rozlišení 1280×1024 bodů se pak na 17“ monitoru díváme na snímek s rozlišením kolem 100 dpi. Takže při skenu kinofilmového políčka ve fyzickém rozlišení 4000 dpi se v uvedeném případě díváme na fotografii, která by měla v reálné velikosti rozměr skoro metr, klidně si to spočítejte. Kdybychom se dívali na klasickou fotografii této velikosti vzniklou optickou cestou z kinofilmu, byla by více než neostrá. Řečeno zcela jasně, stála by za houby. S tím se srovnáme všichni bez problémů. Jenže když přejdeme na digitální způsob zpracování, přesně tohle děláme a neumíme se s tím srovnat. Pak vidím rozmazanou fotografii a říkám si, to v komoře jsem tedy větší borec. Jenže to je právě ta strašlivá hloupost, tak to prostě není. Je potřeba se na ní dívat v rozumném, ale ne extrémním zvětšení. Což se nakonec týká nejen digitální fotografie, ale také snímku skenovaného kinofilmovým skenerem. Naprosto každá velká fotografie z kinofilmu bude při pohledu z pěti centimetrů „neostrá“. Toť poznámka první a nejzásadnější.
Další vlastností jakéhokoliv snímku získaného skenováním (pokud nemáte bubnový skener) nebo z digitální zrcadlovky je zcela přirozená malá neostrost, v každém případě se snímky nepatrně doostřují. Buď přímo v zrcadlovce při fotografování nastavením parametrů (nelze pro RAW formát), nebo v nějakém grafickém programu (Adobe Elements nebo Photoshop, Zoner, …) případně u digitální zrcadlovky třeba při převodu z formátu RAW do běžně používaných formátů tif nebo jpg. Základní podstatou ale je, mít ostrý snímek již na začátku. Tady se do úzkých dostávají vlastníci špičkových digitálních kompaktů, pokud přejdou na digitální zrcadlovku. Zatímco kompakt má velkou hloubku ostrosti, snímky působí povětšinou ostře a drobné odchylky v zaostření nelze poznat, zrcadlovka má hloubku ostrosti mnohem menší a prvním dojmem jsou snímky výrazně horší. Přesto, že technika je o řád výš. Toť poznámka druhá, méně podstatná.
Za třetí, zatímco za tělo digitální zrcadlovky dáváme desítky tisíc, na objektivech se často snažíme šetřit. Jenže zatímco kinofilmové políčko nám díky své velikosti občas něco promine, digitální čip je výrazně menší a nároky na objektiv jsou vyšší. Takže zatímco u kinofilmového těla není zas tak zásadní rozdíl při přechodu z objektivu střední třídy na objektiv polo- nebo profesionální třídy (no je tam rozdíl, já vím, mám na mysli třeba finančně dostupnou řadu L s clonovým číslem 4.0 nebo objektivy s pevným ohniskem), u digitálního těla je rozdíl viditelný téměř na první pohled. Skoro chybí ono známé duhování hran na kontrastních přechodech, mnohem přijatelnější je podání míst mimo hloubku ostrosti a hlavně – tyto objektivy jsou většinou ostré na „plnou“ díru (což ty setové či alternativní zpravidla nejsou). A to je zcela zásadní rozdíl, který řada nových uživatelů digitálních zrcadlovek tvrdě podceňuje. Představa, že s univerzálním kinofilmovým zoomem s rozsahem ohniska kolem 28-200 (300) mm nebo 24–300 mm dosáhnete dokonale ostrých snímků a ještě k tomu na „plnou díru objektivu“, je lichá. Ať se vám to líbí nebo ne, pokud bude neostrý podklad, bude neostrá i finální fotografie. Proto je vhodné pořizovat objektivy minimálně středních tříd, případně se snažit sehnat v bazarech něco lepšího „jetého“. Pokud máte jen digitální tělo, jsou ale mnohem vhodnější novější objektivy pro toto tělo určené, než dvacet let starý, byť značkový objektiv. Optika je neukecatelná a právě nízká kvalita zvoleného objektivu je zcela prvotním důvodem zklamání nad snímky z digitální zrcadlovky. Na druhou stranu pro řadu nejen dovolenkových fotografů jsou vynikající širokorozsahové objektivy z jiných důvodů. Stojí přijatelné peníze a poskytují plný komfort, není nutné sebou tahat celou tašku s fotografickým vybavením a bát se o něj. Pokud jsou drobet přicloněny, dávají překvapivě slušné výskedky. Toť poznámka třetí a nejdůležitější.
Za čtvrté, přepočet ohniskové vzdálenosti poskytne u teleobjektivů velice příjemné natažení maximálního ohniska (z 200 mm máte příjemných 300 mm u Nikonu a 320 mm u Canonu), ale často se zapomíná na co nejkratší expoziční čas. Takže najednou nestačí 1/250 vteřiny, ale mnohem lepší je alespoň 1/500 či méně. Pokud máte běžný teleobjektiv se základní clonou na delším konci 5,6 nebo 6,3; bude na nejdelším ohnisku bez přiclonění alespoň o jeden stupeň, lépe dva, snímek přece jen už měkký. Pokud ho ještě rozostříte dlouhým časem, nebude měkký, ale spíše „mázlý“. Je tedy třeba u digitální techniky zvýšit citlivost nebo použít stabilní postavení (opřít lokty, stativ, atd.). Tahle maličkost ohledně expozičního času je hodně podceňována a za sebe mohu v klidu říci, že právě z tohoto důvodu jsem byl loni fotografovat motýly v botanické zahradě dvakrát. Byla to moje první zkušenost s kvalitním teleobjektivem a první snímky stály za houby, rozmazal jsem si je sám příliš dlouhými časy v ruce neudržitelnými.
|
| Přijde vám daný snímek rozmazaný, zubatý, neostrý? Bez korekcí, ze stativu, Sigma 18-50/2,8 EX, ohnisko 18 mm (tedy 28 mm), clona 8, čas 1 vteřina, bez zámku zrcátka, nepatrně doostřeno v Zoneru 7, fotografováno do JPG. POZOR velikost 1 MB |
Vysoké rozlišení kinofilmu
Vždycky když dojde na verbální či internetové souboje digitál kontra kinofilm, mě pokaždé překvapí, že nejvíce argumentů proti digitálním zrcadlovkám či digitálům obecně vznášejí lidé, kteří s nimi mají minimální až žádnou zkušenost. Základním kamenem jejich argumentů proti digitálu je analogový charakter kinofilmu s nedefinovatelným rozlišením a u nejmodernějších filmů také s velkou rozlišovací schopností až kolem 160 čar na milimetr.
Analogový charakter kinofilmu je samozřejmě s čipem nesrovnatelný, přináší však s sebou, alespoň pro mě, jednu komickou záležitost. Tou je analogové zrno. Poměrně dobře si pamatuji těžké peníze vydané za Velvii, diafilm s dříve nejmenším zrnem vůbec. Sice hodně kontrastní, málo citlivý, ale téměř bez zrna. Spousta fotografů dávala obrovské finanční prostředky za nejjemnozrnější filmy, protože právě zrno samo o sobě bylo hodnoceno záporně. Pak přišly první digitály, mimo malé dynamiky jasů měly obrovský šum (což lze považovat za ekvivalent zrna u filmu), to bylo v pořádku. Jenže dnešní digitální zrcadlovky s čipy o 6 a 8 miliónech bodů mají šum minimální, ve skutečnosti má mnohem menší vliv než zrno u kinofilmu, a najednou je všechno naopak. Filmové zrno je vlastně kladem (přesto, že po desetiletí se ho výrobci i fotografové snažili minimalizovat), a digitály jsou špatné, protože ho nemají. Nepřijde vám to poněkud postavené na hlavu?
Vrátím se k rozlišovací schopnosti v čarách na milimetr pro objektiv. Jako vynikající se bere řekněme schopnost přenést na film 80–100 čar na mm, ty nejlepší objektivy z nejlepších pak dosahují 100 až 120 (ale zpravidla ne v celé ploše pole), naopak ty nejhorší klidně jen 40 (přitom spoustě fotografů naprosto postačují!). Jenže kolik amatérů má finanční prostředky na profesionální skla? Běžné objektivy i dražších kategorií se pohybují někde mezi 60 až 80 čarami na mm a připadají nám špičkové. Další záležitostí, naprosto opomíjenou, je kvalita vyvolání filmu. Mohu osobně ukázat desítky diapozitivů jediného typu (Fuji Provia 100F) vyvolávaných ve stále stejné a nikoliv levné laboratoři, s naprosto rozdílným zrnem podle kvality regenerace či novosti použitých lázní. To je tvrdé podcenění reality a pokud si nevyvoláváte film doma (což s procesem E-6 dává lepší výsledky než laboratoř, zkoušel jsem to), dochází k docela slušné degradaci obrazu nebo minimálně k neopakovatelnosti špičkového snímku. Tím chci říci, že z kinofilmu dostanete mnohem lepší snímek než z digitálu za podmínek, kterých podle mého názoru 95% fotoamatérů nikdy nedosáhne, a je tedy zbytečné to uvádět jako klad. A to mám na mysli spíše diapozitiv než barevný negativ. Neznám amatéra, který by z kinofilmu standardně doloval těch 160 čar na milimetr, a pochybuji, že takový existuje.
Velká barevná hloubka kinofilmu
Opět záležitost, která jde ruku v ruce s digitální technikou. Pokud nemáte přístup k bubnovému skeneru, skončíte buď v minilabu nebo u kinofilmového skeneru. Barevná hloubka, pokud máte kliku na dobrý skener, je 16 bitů na barevný kanál. To je jeden z velkých argumentů analogistů proti digitalistům, protože ti mají jen 8 bitů na barevný kanál (pokud fotografují do formátů JPG nebo TIF, bude ještě probráno dále), a když upravují snímek upravují, zákonitě dochází k degradaci jemných barevných přechodů a vznikají „díry“ v histogramu. Jenže to nemusí být až tak pravda. Osobně jsem poslední dobou zaregistroval mírně řečeno velmi zavádějící články, které zapomínají na RAW formát, který má barevnou hloubku 12 až 16 bitů na kanál a je s kvalitním skenerem (ne za absolutně všech podmínek) plně srovnatelný. Pak záleží jen na fotografovi, jestli si ušetří čas a rovnou fotografuje do již 8mi bitového JPG či TIF souboru (RAW a TIF není totéž!) nebo použije RAW formát a fotografii jemně doladí podle svých představ. Na konci samozřejmě dostane opět těch 8 bitů na barvu, stejně jako při zpracování podkladů ze skenu – laboratoř nakonec ani jiný podklad nevezme. Nicméně tento podklad již není dál výrazně upravován, a tak je to jedno. Pak se ovšem zásadní rozdíl kinofilm kontra digitál opět nekoná, protože jak bylo uvedeno, výsledný podklad je v obou případech podobný. Jediný způsob, jak dostat z filmu maximum, je výroba fotografie plně optickou, nikoliv digitální cestou. Tj. procesem film – zvětšovák – fotopapír, což dnes žádný obyčejný minilab nedělá, protože je digitální. Ovšem u barevné fotografie to není zas tak velká legrace, takže je otázka, kolik koníčkářů – fotografů má na tuhle cestu chuť, prostředky a čas. Navíc potřebujete další objektiv ve slušné kvalitě – ten ve zvětšováku!
Na druhou stranu jsem přesvědčen, že doménou klasického zpracování zůstane kvalitní černobílý pozitiv z fotokomory, kompletně vzniklý optickou cestou. Má totiž nádherný a digitálně nedosažitelný (běžnými způsoby) rozsah polotónů a podání nejčernějších míst. Navíc řadu papírů se speciálními (třeba metalickými) povrchy nelze zatím nahradit podobným materiálem pro inkoustové tiskárny. Samozřejmě, pokud investujete několik desítek tisíc korun do černobílé tiskárny s více než šesti speciálními černými inkousty, výsledek bude srovnatelný. Jste ale ještě amatéři?
Expoziční rozsah filmu
Další z velmi probíraných témat ohledně jednoznačné výhody filmu. Většina článků na podobné téma se zabývá vynikající expoziční pružností filmu, hlavně negativu (klidně 10 a více EV), a v tichosti vypouští zásadní bod – tenhle rozsah bez nadržování či vícenásobné expozice (pro ČB) či několikanásobného skenování s následným složením více snímků v počítači (pro například extrémně kontrastní barevný diapozitiv) nikdy, a za tím si stojím, nikdy nedostanete normální cestou na fotopapír. A jestliže akceptujete nadržení ve fotokomoře nebo vícenásobnou expozici, máte pak nějaký problém s toutéž operací realizovanou v počítači?
Jako několikaletý fotograf na diapozitivy dodávám, že dynamický rozsah diapozitivu je nižší než digitální zrcadlovky. Pokud udělám stejný snímek z pohledu expozice světel, v nejtmavších místech diapozitivu je již pouze černá barva a skener zde nemá co skenovat nebo produkuje hromadu šumu (Velvia, Provia 100F), v RAW formátu ještě informace jsou a je jich překvapivě dost. Případné kritiky tohoto textu prosím, ať si to osobně vyzkouší, já to již udělal.
Dlouhý čas strávený u počítače
Další z mýtů, asi nejčastěji používaný úder proti digitální fotografii vůbec. Po pravdě, tento argument je pro mě ze všech nejméně pochopitelný. Když už si odmyslím to, že každý časopis vydává články na téma „upravujeme fotografie ve Photoshopu“ bez ohledu na to, že žádný amatér ho nebude mít legálně, nevidím naprosto žádný důvod, proč tím trávit čas. Osobně používám Zoner 8, fotografie se mi do počítače stáhnou automaticky po připojení fotoaparátu, převod na TIF nebo JPG udělá program od Canonu v batch režimu (ukážete které, spustíte, jdete na kafe), pokud zároveň nastavím doostření, se snímkem zpravidla nic dál nedělám. Když už, mohu použít k tahání křivek funkce Zoneru, které jsou docela slušně nastavené. Pokud zvorám expozici, což se mi stává, jsem ve stejné situaci, jako když špatně nafotografuji diapozitiv. Nic víc. Pokud mi na snímku extrémně záleží a dělám z něho velkou fotografii, mohu křivky jemně doladit přímo v RAW formátu a teprve poté vygenerovat finální obrazový soubor. Řečeno ještě jinak, přijde mi to nejen rychlejší (o to nejde), ale hlavně jednodušší (o to už jde), než když jsem přinesl vyvolaný film a začal se skenováním. Případně rozbalil fotokomoru s strávil celý víkend v koupelně. Tam naopak padla spousta času. Tak si to nějak přeberte.
Úvahy a počty kolem DPI čipu a tisku
Dalším poměrně nejasným bodem pro většinu uživatelů filmových skenerů i digitálních zrcadlovek je potřebné rozlišení výsledných fotografií, zpravidla udávané hodnotou dpi. Je velký rozdíl mezi fotografií z digitálního minilabu, vzniklou osvitem bod po bodu, a fotografií z inkoustové tiskárny, která vznikla soutiskem barevných bodů spolu s různou kvalitou rozrastrování tiskovým programem. Uživatelé jsou masírováni řadou reklam, že čím vyšší rozlišení digitálního minilabu, tím kvalitnější fotografie. Se vší úctou, je to ta největší hloupost. Nazvěme to bilboardovým efektem. Bilboard viděný zblízka je změť jednotlivých bodů nedávající příliš velkou představu o tom, co na něm je. Pokud na něj mrknete z přiměřené vzdálenosti, vidíte docela rozumný snímek s přiměřenými detaily. A naprosto stejná záležitost je fotografie z digitálního minilabu nebo velkoplošného tisku. Zatímco na fotografii 10×15 cm koukáte z několika desítek centimetrů, u téhož námětu ve formátu 50×60 cm se pohledová vzdálenost přiměřeně zvětší. V reálném životě jsou naprosto pohodové tisky s rozlišením klidně pouhých 150 dpi. Nakonec doma na zdi mám sám, naprosto v pohodě, ohňostroj 50×60 cm při 250 dpi, přičemž se jedná o výřez zhruba 1/3 kinofilmového diapozitivu, který jsem resamploval směrem nahoru. Takže nepřeceňujte potřebné rozlišení podkladu pro tisk a na tom závislé rozlišení skeneru nebo čipu. Spíše jde o to, že řada reklam se snaží potenciální kupce přesvědčit, že potřebují maximální rozlišení filmu/fotografie/čipu. Ano, profesionálové tyto vlastnosti využijí. Pokud jste ale pouze rozumně nároční amatéři, tak věřte svým vlastním potřebám, a když vaše fotografie splňují představy a nemáte k nim výhrady, nenechte se oblbnout reklamou. Ještě jednou doplňuji, na zdi mám fotografie z diapozitivu, negativu i digitálního čipu 8Mpix, větší rozměr čistého obrazu je 40 až 50 cm, něco z toho zalaminováno, nalepeno na kapu, v rámu. Tj. běžné provedení do interiérů. Přesto není nijak zřetelné, ani při bližším průzkumu, který snímek je z jakého podkladu.
Nevěřícím Tomášům doporučuji vyzkoušet dvě záležitosti. Za prvé si nechat naskenovat kinofilmové políčko (opravdu ostrý námět) a následně z něj vyrobit fotografii 20×30 cm. Za druhé vzít snímek z digitální zrcadlovky, opět ostrý, a také z něho udělat snímek 20×30 cm. V tomto formátu nerozlišíte zdroj, při kvalitním objektivu ani při fotografování krajin. Pokud půjdete na 30×40 cm, rozdíl už možná poznáte, ale zase, při normální pohledové vzdálenosti opět ne. A takto se dá pokračovat. Ano, pokud fotografujete krajinu, chce to střední formát, nicméně u kinofilmu opravdu nepotřebujete sken s rozlišením 12000 dpi.
Ještě doplním jednu přehlíženou maličkost. U filmu analogový charakter mimo jiné znamená, že hrana je složena z jednotlivých zrn, není tedy přesně definována a použití až extrémního rozlišení při skenování nemusí již být přínosem. Naopak, u digitálu nemusí být hrana až tak vizuálně zřejmá, jenže díky digitálnímu charakteru dat je pro případné grafické programy mnohem více „viditelná“ a lze ji snáze doostřit. Ostré hrany dokáží do jisté míry zamaskovat absenci drobných detailů. Takže je možné, při větším zvětšení, paradoxně získat lepší výsledek z digitálního podkladu než z filmového. Je potřeba s tím ovšem umět pracovat.
Subjektivita je nade vše – aneb co přinesla digitální technika mně osobně
Výše uvedenými body jsem poněkud zrychleně projel povětšinou technické argumenty, kterými se ponejvíce argumentuje proti digitální fotografii jako takové. Jenže existuje ještě řada ani ne tak argumentů, jako zcela logických záležitostí. Vezmu to za sebe osobně.
Za prvé jsem se dlouho bránil digitální zrcadlovce, přesvědčen o její nekvalitě a drahotě. Jenže pak jsem si půjčil na víkend Canon EOS 300D a zjistil pár maličkostí. Tou první byla svoboda, pavučinu v půl šesté ráno jsem mohl vyfotografovat s makroobjektivem v řadě variací, protože mi v hlavě neblikalo světélko s cenou diafilmu + vyvolání a nekřičelo, proboha už dost. Pak jsem používal velký systémový blesk ve slunečním protisvětle a poprvé mohl experimentovat, důvod je stejný jako výše. Výsledky jsem viděl po víkendu v počítači, aniž bych nechával krvavé peníze za vyvolání pěti diafilmů v labu a hlavně, výsledky byly překvapivě kvalitní.
Za druhé, protože vlastním kinofilmový skener (Nikon LS-40, 2900 dpi), mohl jsem po čase porovnat výstupy z diapozitivů s výstupy z digitální zrcadlovky a také ze slušnějšího digitálního kompaktu (a klidně si říkejte fuj). Pro nekontrastní a neslunečné snímky i ten zatracený kompakt (Canon A80, 4 mil. bodů) dával docela přijatelné výsledky. Na krajinky to samozřejmě nebylo, ale běžné rodinné fotografie do formátu A5 pohoda, Canon EOS 300D byl v pohodě do A4, víc jsem nezkoušel. Jinak řečeno jsem zjistil, že kvalita mi stačí, a když nebudu zkoumat fotku lupou z pěti centimetrů, je diskuse o ní zbytečná. Pokud samozřejmě nechci střední formát a ten já nechci. To mě poněkud zaskočilo, protože jsem to nečekal. Jakmile jsem sečetl roční náklady na diafilmy + jejich vyvolání, vyšla mi cena digitálního těla. Nebylo tedy co řešit, šel jsem do Canonu EOS 350D, a následně přišly další příjemné záležitosti.
Za třetí, začal jsem fotografovat záležitosti podle své chuti a pocitů, protože to prostě šlo a nelezlo to do peněz (doslova). V klidu jsem si šel vyfotografovat parní lokomotivy, vychutnal jsem si technické detaily těchto nádherných strojů, zaexperimentoval si ze stativem a dlouhými časy. Prostě pohoda. Stejně tak letecký den v Roudnici, opět pohoda. Na letadla jsem rád chodil léta, ale nikdy je kloudně nefotografoval, v letu už vůbec ne. Co tím chci říci? Že jsem zaznamenal až netušenou svobodu. Na diapozitiv jsem totiž často pohybový snímek nechytil nebo prostě hned po cvaknutí závěrky věděl, že to není ono. Někdo mrkne, zakryly se dva objekty, objevila se srostlice, nakonec, vždyť to znáte. Začal jsem experimentovat s makrem, protože jsem mohl výsledek vidět hned a hledat své vlastní chyby. To je svoboda, kterou si málokdo uvědomí, dokud to nezkusí. Co je však poměrně zásadní, musíte k tomu použít slušné objektivy. Pak totiž odpadne ono dilema o kvalitě snímků a rychle zjistíte, že porovnání s kinofilmem je zcela zbytečné, protože to na výsledné fotografii 20×30 cm stejně nepoznáte.
Za čtvrté jsem si uvědomil tu malichernost diskuzí nad tím, co je lepší. Pokud si dám záležet, vychutnám si to, vytvořím fotografii jakou chci, je mi úplně fuk, kde jsem pro ni vzal podklad. A to je asi ta největší výhoda, kterou jsem si uvědomil až poté. Skončila honička kolem různě citlivých filmů, kterými jsem plnil lednici, jejich přílišného zrna, nemožnosti fotografovat za horších světelných podmínek. Prostě jsem zjistil, že film mi nějak moc nechybí. Pokud chcete fotografii 120×80 cm, stejně musíte sáhnout po středním formátu, proč se tedy jeho dokonalosti snažit dosáhnout s kinofilmem či digitálem? I když, při statické scéně lze použít skládání několika fotografií a tím se střednímu formátu docela slušně přiblížit.
Za páté, pohybuji se mezi řadou opravdu amatérských fotografů majících fotografování jako svého koníčka. Před čtyřmi lety jsme se všichni společně smáli, jak je ta digitální fotografie nedokonalá, digitální zrcadlovky neuvěřitelně drahé a diapozitiv Velvia 50 naprosto dokonalý. Před dvěma lety nás už smích přešel a několik prvních jedinců se zdigitalizovalo už jen proto, že jejich roční náklady na filmový materiál a jeho zpracování dosahovaly na cenu digitálního těla. Přitom degradace obrazu nebyla tak hrozná, jak řada lidí uváděla. Pak přišel Canon s „lidovým“ modelem EOS 300D s CMOS čipem s malým šumem (příznivci ostatních značek nechť to prosím berou jako prosté konstatování faktů) a tím tak trochu strhnul lavinu. Dnes v podstatě každý, až na opravdu malé výjimky, fotografuje digitální zrcadlovkou, důvody jsem si dovolil shrnout výše.
Závěrečné slovo amatéra
Tenhle textík nemá být konfrontační, ani si nebere za cíl znevažování kinofilmových či digitálních fotografů. Je psán amatérem pro amatéry. Co to v mém pojetí znamená? Pokládám za amatéra každého člověka fotografujícího pro svou radost i radost jeho okolí. Občas si nechá udělat fotografie o velikosti 20×30 cm nebo dokonce 30×40 cm. Když se zadaří, výjimečně i fotografii větší. Jakmile je námět typu „je to tam“, nekouká na nějaké pixely či zrno, protože obojí je nepodstatné. To je fotoamatér a to jsem snad i já. Pokud si přitom tyká s počítačem, není co řešit. A z tohoto pohledu je třeba na daný článek nahlížet.
Mimochodem, získat kvalitní fotografii z fotokomory dá práci a vyžaduje zkušenosti, získat kvalitní fotografii z digitální zrcadlovky vyžaduje něco se naučit a mít nějaké zkušenosti, nic se na tom našem světě nezměnilo.
Rovněž bych čtenáře rád přesvědčil, aby občas až krvavé internetové diskuze na téma nekvalitních fotografií z digitálů v klidu ignoroval a šel fotografovat to, co ho baví. Ať už na digitální čip nebo kinofilm.
rad jsem si precetl
Skoro to vypada, ze tohle inspirovalo vcerejsi “myti hlavy” autra predchoziho clanku. Tohle jsem si rad precetl.
dve drobnosti:
“Rovněž doporučuji k přečtení vynikající čtení zabývající se podobnou tematikou od Tomáše Hrubého Sbohem filmy a Sbohem filmy po dvou letech.” – to o vynikajicim cteni, predpokladam, bylo napsano z kolegiality. Ono to zas tak vynikajici nebylo.
najednou je všechno naopak. Filmové zrno je vlastně kladem (přesto, že po desetiletí se ho výrobci i fotografové snažili minimalizovat), a digitály jsou špatné, protože ho nemají. Nepřijde vám to poněkud postavené na hlavu? – me to neprijde postavene na hlavu, ja jsem rad, kdyz si muzu vybrat, jestli to zrno bude ci nikoliv.
rad jsem si precetl
Dostat filmove zrno do digitalni fotky neni zadny problem, existuje plug-in do Photoshopu, ktery zrno doda a dokonce si lze vybrat zrno dle typu filmu. Plug-in pochazi z filmove branze kde se dozrnovali pocitacove upr0avy. 😛
No konečně
Fotím anagolově. No konečně dobře napsaný článek, který dává fotografům možnost si udlět vlastní názor (není jim nic vnucováno) Spíše bych se optal. Stolní skener je tak kvalitní, že lze říci že naskenovaný film má menší dynamický rozsah než čip?
no konečně
to nenipravda, divil jsem se co za detajly lze pri skenovani ziskat
PERFEKTNÍ !
Perfektne shrnuty clanek se vsim vsudy i pro zatvrdile analogisty a pocitacove neznalky 🙂 Treba uz se nekterym rozsviti nebo alepson sklapne a nebudou nekonecne argumentovat 🙂
perfektnÍ !
Kdyby alespon argimentovali tak by to bylo dost dobry.
Debaty, kde se hadaji dve skupiny zastancu nejake veci a vubec nemusi jit o fotografovani se totiz vetsinou ihned zvrhnou k osobnim utokum a nadavkam arguentu v nich najdete pramalo. Tech par argumentu ktere si najdou ostatni nechapou a debata je nakonec o nicem.
Takze muj vykrik zni: Mene nadavek a osobnich utoku a vice argumentu.
perfektnÍ !
Pan Hlinak,klobuk dole za Vas clanok.
Osobne som sa nikdy nezapajal do diskusii na dane tema-dovod-nikam neviedli.V hlave mi viria myslienky,ktore vy ste dal do podoby tohto clanku.Sam som presiel z oblubeneho F80 (s tazkym srdcom) na 5D a zazivam podobne pocity z prechodu na digital.
Milos – neryp znova do tych co pri analogu zostali a ostanu,zhodneme sa na tom,ze najdolezitejsia je- fotografia.
Cool
Podle mě povedenej článek, co konečně řadě fotografů osvětlí klady a zápory digi vs. analog. Já takové články čtu moc rád, protože každý z nich mi “něco” dá. A tento článek je svou volnou formou psaní a i praktickými příklady velice poučný. Díky s pozdravem Belmondo.
článek je v mnoha ohledech nepravdivý
článek je v mnohých ohledech nepravdivý či minimálně zavádějící – autor například uvádí, že místo diapozitivu mu stačí výstup z digitální zrcadlovky :o) to lze snad srovnávat v případě, kdy diapozitiv pouze skenuji a výsledkem je papírový výstup, ale pro promítání je ten rozdíl tak drtivý (nesrovnatelně lepší pro “diák”), že to i autor musí vědět (a měl by zmínit)
dynamický rozsah diapozitivu – co takhle zkusit třeba fomu 100r ? na ní digitální zrcadlovka samozřejmě zdaleka nestačí …
cena profiobjektivů, či objektivů s profi kvalitou ? i díky nástupu digitálů směšná – od zcela laciných CZJ, přes laciná pevná skla od Pentaxu … i začínající fotograf se za peníze, které by vyhodil za digizrcadlovku vybaví nesrovnatelně lépe 🙂
prodloužená ohnisková vzdálenost vzhledem k menší ploše políčka čipu – to je pro většinu lidí naopak nevýhoda (ze širokáče se rázem stává normální objektiv)
cena za “provoz” – závisí na tom, jak moc člověk potřebuje cvakat – pokud ho focení láká kvůli experimentování s detailem lokomotivy 100x jinak, pak je asi racionální sáhnout po digitálu
analog ovšem nabízí možnost experimentů s nejrůznějšími filmy a objektivy za nesrovnatelně nižší cenu než digitál, a baterii pořebuji jen na měření expozice – takže nesháním někde v lese nabíječku
navíc při fotografování do 16bit rawu vyvstává problém s místem – v tom případě zapomeňte na rozsáhlé experimenty, navíc databanky s HDD uvnitř jsou mnohem citlivější na zacházení než kazeta s filmem, a jejich cena :o)
článek je v mnoha ohledech nepravdivý
Je pravda, ze na promitani diaku jeste digital nema, ponevadz nejsou zatim dostupne kvalitni digitalni projektory schopne promitnout spickovy digitalni obraz. V USA pry uz digitalni kina jsou.
S orezem jsou pravda problemy, ale to jsem vyresil nakupem FF zrcadlovky, na kterou usetrim behem roku, oproti “vyhazovani” penez za filmy a zpracovani 🙂
Analog taky nabizi experimentovani, ale kdo to ma porad platit!
Dnes jsou uz karty takove kapacity, ze neni treba se obavat velkych souboru. Na 6 GB MD se mi vejde 350fotek v rawu, to je cca 10 filmu!, co chtit vice ? Nejsem cvakalista, takze mi to staci, nehlede na to, ze si muzu projet nafocene snimky a nepovedene smazat na miste a domu prinest je ty dobre!
opravdu zajimave
Digitální kina jsou, ale to neznamená, že dosahují kvalit promítaného filmu. Obecně i dnešní dataprojektor stačí na ten pohyblivý obraz, ale u stálého obrazu je ten rozdíl tak velký … ani dnešní špičkové rozlišení 1600×1200 se zdaleka nepřibližuje tomu, co lze vidět na diáku – protože tady se nebavíme o fotce 10×15, ale obrazu 2×3 metry :o)
Nejste cvakalista, ale během roku “neprocvakáním” ušetříte na fullframe digizrcadlovku ?! 🙂
těch 6GB je nějaká flash, nebo je v tom něco mechanického (polámatelného) jako například microdrive :o)))
opravdu zajimave
Skoro tak, protoze ze zaberu si muzu vybrat vice, popr. zakaznik si vybere z 50 zaberu 2 🙂 MD pouzivam od zacatku, cca 2,5 roku 4GB, ted 6GB bez sebemensiho problemu! V mrazech i teple. I kdyz ted po sleve 4GB extreme III asi jednu CF do zasoby pro sichr na zimu pro krute mrazy poridim 🙂
A kdyz je v karte zkrat, na MD data zustavaji, kdezto CF je na vyhozeni 🙂
opravdu zajimave
jasně, pokud se focením živíte (myslím že autor článku měl na mysli amatérské experimentování) tak není co řešit – zákazníkovi výstup vyhovuje a vy ušetříte či ještě dokonce vyděláte na záběru, který by jinak nevznikl
ovšem pro “polní” použití mám větší důvěru k filmům ryze na základě praktické zkušenosti – kdy po pádu na zem se databace ulomil konektor a byla dál nepoužitelná (data naštěstí zůstala) to se s filmem prostě nestane :o)
ale jistě budou za chvilku paměťové karty tak levné, že jich každý může mít v kapse hrst a neřešit to 🙂
opravdu zajimave
Databanka je akorat pritez navic, radsi vetsi karty a nemanipulovat (vyndavat a zandavat v terenu), dalsi zrout baterek apod. Ale po padu na zem se muze poskodit i kazeta od filmu a film osvitit, nebo film poskodit pri manipulaci, v nejhorsim pripade spatné vyvolaní 🙁 Driv jsem se strachoval, jak to s tim mym filmem dopadne! Uz se zacinaji objevovat MD s kapacitou 20GB a kolmym zapisem, doufam, ze za priznivou cenu v prepoctu na 1 GB. V PC se dnes take pouzivaji bezne HDD a ne flash pameti a proste to nikomu nevadi. Takovy MD snese hrubsi zachazeni, nez jakykoliv HDD. Kdyz spadne na zem databanka, tam je poskozeni dat rizikovejsi, nez kdyz spadne MD.
opravdu zajimave
Nu, bavíme-li se o obrazu 2×3 metry pozorovaném z 6 metrů, jaký je to rozdíl proti fotografii 10×15 cm, pozorované ze 30 cm? 🙂
opravdu zajimave
výborně, konečně jste to rozlouskl – mnohým lidem prostě vyhovuje obraz odpovídající 10×15, ať je zvětšený jak chce, protože roste pozorovací vzdálenost … na to ovšem stačí lepší fotomobil :o)
opravdu zajimave
http://www.printing.cz/art/pol_minim/rozliseni1.html
opravdu zajimave
Digitální kino je i v Praze. Zkuste si nějaký film shlédnout. Pro mě to byl velký šok, když po nechutně roztřeseném promítání reklam (normálně to ovšem takto člověk nevnímá, chybí srovnání) začal naprosto stabilní, ostrý film. Nesrovnatelné s filmovou kopií!!!
A pak ještě jeden mýtus. Dnešní filmy se masivně dodělávají v počítačích. Rozlišení je někde kolem 2000×1080 pixelů, někdy o něco větší. Obraz je sice veliký (v tom multikině 25x8m nebo kolik) ale koukáte se na to z dálky. V tom kině jsou z blízka jednotlivé body vidět, ale ze sedaček je výsledek ohromující. Viz v článku bilboard.
A co se týče filmových kopií moc pěkné povídání na to téma je v posledním Reflexu při povídání o přepisu filmu Postel na DVD. Velmi zajímavé.
?
opravdu v tom digitálním kině byly promítány reklamy analogově ? :o) nebo proč byly jako roztřesené a film ne ? tomu příliš nerozumím – že by chyba při přepisu z analogu na digitál, nějaká veselá interference ?
Zajímavé je, že dokonce i v televizi s jejím mizerným rozlišením jasně rozeznáte i 16mm film a věc natočenou třeba na tříčipovou dv kameru. Ačkoli obojí je ve finále převedeno do digitální podoby. Jen pro ten čip v kameře (a i v DSLR) zůstává trochu jiné zachycení scény, čip nemá shodný přenos kontrastu jako film, světla bere strměji a snáz jsou “vyžraná”, působit to může jako mírně vyšší kontrast. Také třeba u sytě červené zůstávají v menší míře problémy známé uživatelům VHS …
věřím tomu, že pohyblivý obraz 2000×1080 je plně koukatelný, jde jen o to, kdy DV kamery dosáhnou v přenosu barev a kontrastu kvalit filmu či studiového vybavení – aby se výsledek nemusel svítit z počítače na film
?
Digitální filmy jsou dodávány z USA nějak (asi HDD – nikde jsem to nenašel) a asi tady nikdo nevlastní technologií jak dostat reklamy na medium. Roztřesenost, normálně nepostřehnutelná, či v pohodě korigovaná v hlavě, je asi dána tím, že promítačka neposune políčko filmu úplně přesně.
A k přenosu kontrastu jsem našel článek popisující problémy filmových kopií – moc poučné.
http://www.reflex.cz/Clanek22856.html
Digitálně jsem viděl filmy Já robot a Hvězdné války. Vzhledem k masivnímu generování obrázků pro tyto filmy v počítačích se přenos kontrastu dost obtížně hodnotí. Hvězdné války film vůbec neviděly… A vzhledem k tomu, že je možno převést fim kvalitně do digitální podoby, je otázkou času, kdy budou takové přímo kamery.
?
> je otázkou času, kdy budou takové přímo kamery.
No, moc se v tom nevyznám, nicméně K. Rockwell (http://www.kenrockwell.com) se na mnoha místech zmiňuje, že v Hollywoodu digitální techniku moc rádi nemají, a že (zatím) se vše, co má být kvalitní, točí na film, a teprve poté předvádí (eventuelně) do digitální podoby, a to se týká i televizních seriálů. Hlavním důvodem je v současné době neuspokojivý dynamický rozsah digi technologie (náhlé přepálení). Rockwell asi ví o čem mluví, v Hollywoodu je zaměstnán (nebo alespoň byl).
?
Určitě máš pravdu, ale jde také o peníze. V USA se film pouští do kin v cca 5000 kopií. Výroba, udržba, ceny za přepravu budou asi jinde než přeprava disků. Otázka výroby kvalitní fimové kopie, výroby titulkované verze – to vše je o penězích. StarWars se točily digitálně a věřím tomu, že kdyby tam měl být jen minimální kompromis, tak Lucas sáhne po filmu. Něco jiného jsou snímače, co nám cpou do foťáků a něco jiného, co jsou schopni vyrábět firmy, které už 40 let vyvíjejí snímače mající za úkol ohlídat start rakety na půlce zeměkoule 🙂 A takové věřím kupuje Lucas 🙂 To byl vtip ve skutečnosti asi používal Sony HDC-F950.
Je to jako u všeho digi (foto, CD, TV, …) mase to přináší za stejnou cenu lepší výsledky. U analogu je možno dosáhnout za cenu masivních investic řádově lepších výsledků.
článek je v mnoha ohledech nepravdivý
Kdo to má pořád platit ? … o poznáš, až si budeš muset jít za 2-3 roky koupit novž digitál … pak poznáš, kolik jsi vlastně ušetřil.
článek je v mnoha ohledech nepravdivý
HEHE tak tohle psal nějakej zarytej Analogista :))) Nemám nic proti analogum, ale pro mě digitál vede a tomuto čláknu s s prominutím směju. Nehledejte v tom naprosto nic špatného.
článek je v mnoha ohledech nepravdivý
Pro mne vede analog a digital mi taky nevadi. Dokonce se musim priznat ze jiz setrim na digital, ale jeste pro mne nenadesel ten spravny cas. Clanek se mi libi, ikdyz jsou tam nesrovnalosti. Dynamicky rozsah novych filmu je cca 10 EV a tento rozsah je mozne na digitalnim labu dostat i na fotografii a druhy bod. Nevim jestli kvalita stolniho skeneru postacuje na to aby se mohlo na zaklade jeho vysledku ric ze foto z digi je lepsi nebo horsi. Rad bych uvital nejaky argument proc to je tak jak autor napsal. A az ten argument dostanu, zahodim analog a pobezim do obchodu si koupit novou digitalni zrcadlovku. To bude mit manzelka radost :o)) Rozumnim argumentum zdar, zdar, zdar
článek je v mnoha ohledech nepravdivý
ale já nehovořím o stolním skeneru, to už je tady v diskuzi druhá zmínka, mám na mysli klasický kinofilmový skener. Stolní skener si u diáku ani neškrtne, tedy pokud nemáte Heidelberga (či tak nějak ta značka byla). Jinak to lze srovnat i při promítání, prostě od nějaké úrovně je černá na diáku již jen černá. Je to vlastnost, nic víc. Nepovažuji to za klad ani zápor, jen jsem to porovnal.
Mimochodem, kupodivu i ten digitální kompakt Canon A80 se chová z pohledu expoziční pružnosti zhruba jako diák, překvapilo mě to, když jsem si ho pořídil.
JH
článek je v mnoha ohledech nepravdivý
Právě na to že stolní skaner si u diáku si ani neškrtne jsem narážel. Díky za odpověď. Petr
článek je v mnoha ohledech nepravdivý
ktory digilab vie dostat 10ev na papier a ako prosim???
článek je v mnoha ohledech nepravdivý
Samozřejmě žádný – rozsah toho nejbělejšího a nejlesklejšího pozitivního materiálu nikdy nepřekročí 5 EV.
ale no tak
je mi líto že nejste schopen věcnějších argumentů než “zarytej Analogista”, ale zcela chápu že třeba pro vás “digitál vede”
myslím že by stálo za to rozepsat se trochu víc, když už najdete sílu vůbec reagovat :)))
článek je v mnoha ohledech nepravdivý
Já se zase bohužel musím chechtat těm zpotvořeninám, co produkují majitélé digitálů … bohužel. Občas mi připadá, že ti lidé mají něco s očima.
článek je v mnoha ohledech nepravdivý
napodoobne, ja se zase musim chechtat, no v mem propade spis skripat zubama, tem spotvoreninam co produkuji majitele analogu a profi fotobanky se to nestydi prodavat. Jestli si myslis, ze fotit na analog=kvalita a fotit digi=odpad je mi te opravdu, ale opravdu lito… Ono totiz nezalezi na tom na co se foti, ale kdo foti…
článek je v mnoha ohledech nepravdivý
Nenapsal jsem, že Digi= odpad. Ani si to nemyslím, ale zpracování digi fotek mnoho lidí prostě nezvládá, a výsledky jsou žalostné. Když si dáš film do labu, tak to taky nemusí být žádná sláva, ale minimálně v obraze němáš zuby po kompresi.
článek je v mnoha ohledech nepravdivý
Musim se zasmat, protoze jaky je pak rozdil v tom kdyz si doma analog nekdo spatne naskenuje :))
článek je v mnoha ohledech nepravdivý
okrem toho posledneho by som aj suhlasil
stym miestom by som si srdce nelamal.pozrite kolko stoji DVD?
na druhu stranu,skuste si spravit 4kopie diaku a dat ich na 4 miesta pre pripad ze by vam vyhorel byt…hmm?
Opět poznámka
Drobná poznámka k té neostrosti digitálních snímků – ono taky záleží, jak si je prohlížíte. Obrázek na počítači totiž vidíte v jeho skutečné podobě jen při měřítku 100%. Pokud ho zmenšujete nebo zvětšujete (a pro zobrazení ho zmenšit potřebujete, přestože jen dočasně, protože třeba 6ti megapixelové rozlišení na monitoru opravdu nemáte), tak se musí uplatnit nějaká interpolace a ta značným způsobem rozhoduje o tom, jak bude obrázek na monitoru vypadat. Pokud vyberu například zmiňované ZPS8, tak při zobrazení přes supersampling si bude spousta uživatelů stěžovat na neostré zobrazení, při lineární interpolaci si naopak budou stěžovat jiní na zkreslené detaily a zvýrazněný šum…
Další kladný ohlas
Dobrý článek, díky. Nemám z něj pocit, že autor chce vyvolat plamennou (leč nekonečnou) diskuzi, přijde mi věcný a objektivní. Neuvažuje Paladix o nějakém seriálu o základech digitální fotografie, tak jak vycházel seriál o základech fotografování na film?
hlavně že nás to baví…
Opětovně autor popisuje svůj styl práce, který mu vyhovuje a se kterým je spokojen. Přiznávám se DSLR jsem ještě NIKDY neměl v ruce. Kdybych měl někdy to štěstí si ji vyzkoušet mohl bych objektivně porovnávat, tak mohu jen jako protiargument podat pouze svůj styl práce a to jsou diapozitivy s následnou projekcí (barva+Foma R100). Pár filmů jsem si současně nechal naskenovat ve vysokém rozlišení, ale ty odvál čas a ztratili se někde v tom mojem binci, kde jsou ty CD dnes, to ani sám nevím. Digitalizace je pro mě naprosto zbytečná a nepotřebná. Fotografií se živit nikdy nebudu a na net snímky taky nedávám, nemám to zapotřebí. Počítač vlastním, ale práce na něm mě nikdy nebavila – prostě to je pro mě jen výrobní a komunikační prostředek. Vlastně snímky nikomu neukazuji jen své přítelkyni, je to moje osobní věc. Než se digitalizovat raději přejdu na větší formát (Mamyia 645 … atd). Digitalizaci nepotřebuji a chci aby to pochopili ti, kteří film už dávno pohřbili. Já jim taky ty jejich hračičky neberu a je mi úplně jedno na co fotí, hlavně ať je to baví. Představa že budu mít místo plastových rámečků s obrázky, které si kdykoliv vytáhnu a podívám se na ně, jen kulatou stříbrnou placku kterou dík své neopatrnosti zas někde stratím, no to asi ne. To prostě není pro mě. Jojo, koukat na diáky, u toho si pouštět LP desky a zazdít to filmem promítnutým na 16mm promítačce, to je moje. (ještě musím poznamenat že nejsem žádnej starej dědek, ale mladý člověk vychovaný počítačem)
hlavně že nás to baví…
… o tom bavení to je.
Mě přijde, že někteří staromilci nemohou akceptovat něco jiného a proto píší takové názory. Jestli jste zaregistroval, fotografoval jsem na obojí, takže určení článku je pro lidi, co by třeba chtěli, ale neznají všechny souvislosti. Nikdy jste nedržel v ruce digitál a neláká Vás to, OK, to je naprosto v pořádku.
Abych se Vás nedotknul, popíšu své staromilství. Opravuji nabíječku NAREX, která má neuvěřitelně zbastlenou elektroniku. Takže jsem navrhnul novou, se spínaným zdrojem, kontrolou teploty a času, narval to na stejně velký plošný spoj, vyvrtal velkou akuvrtačkou (malou nemám), nakreslil fixou spoje a vyleptal. Je to narvané součástkama, protože je málo místa, není to úplně vzhledné a je to dělané technologií, která se už skoro nepoužívá. Jenže mě to baví a tak jsem to tak udělal, povrchové montáže a SMD součástky mě neberou. Z tohoto pohledu jsem tedy staromilec a mohl bych říci, že jsem hrdý, že to trošku umím. Přesto nebudu psát pod články o moderních technologiích, že jsou k ničemu, protože mě osobně nelákají.
Tak asi tak, nějak si to přeberte, je to myšleno v dobrém :-).
Přeji hezký den,
Jan Hlinák
hlavně že nás to baví…
Ale mě se tento článek líbil, je naprosto pravdivý a souhlasim s ním.
opravdu nerozumím tomu
mě přijde, že ten kdo fotografuje analogově je jaksi automaticky zařazen do kategorie “staromilec”, ačkoli pro to může mít zcela racionální důvody – za stejný objem peněz pořídí nesrovnatelně lepší “fotovýbavu” a výsledky jsou s digi nesrovnatelné (nesrovnatelně lepší)
například fullframe digizrcadlovku + 3-4 základní slušná pevná skla pořídíte za kolik ? a promítaný diák nahradíte čím ? snad nemyslíte vážně že 1024×768 dataprojektorem (a cena toho projektoru? 🙂 )
opravdu nerozumím tomu
No, já se chtěl tomuhle vyhnout, ale nedá mi to. Spotřeboval jsem průměrně asi 60 diafilmů ročně Provia 100F po zhruba 200,- Kč (dříve víc, pak míň)
– to je ročně 12.000,- Kč pro 60 filmů
– jejich vyvolání dalších 6.000,- Kč
– za dva roky je to 36.000,- Kč; v pohodě mám na digitální tělo, akorát ty peníze musím dát najednou, když prodám svůj základní objektiv (prodal jsem 28-135 mm / IS USM), mám k tomu tělu i na objektiv
Ostatní objektivy a blesky jsem již měl, tj. pokud jenom změním tělo, jediné co mi bude výrazně chybět, je široký objektiv (a ten mi sakra chybí). Jak jsem psal, nepotřebuji FF a taky mě nijak pro tu cenu neláká.
Promítání nenahradím, tam jsem v háji :-).
JH
Jiná kalkukace
Dobrý den,
Začal bych tím, že se mi článek líbil. Dozvěděl jsem se něco nového.
Nyní k tomu co jsem měl na srdci:
Patřím lidem kteří digitálu dlouho odolávali z nejrůznějších důvodů.
Nemám pochyby že mi digitální zrcadlovka dá vše co mi dává film. Z mnoha článků které čtu věřím že dává vše i profíkům. Hlavní výhody, kvůli kterým já osobně zvažuji jedno digi tělo pořídit, jsou možnost experimentování s prakticky okamžitým vyhodnocením výsledů (jasně dokud to není na papíře, ale…) rychlého poslání mailem nebo umístění na net.
Cenovou úsporu bohužel nevidím. Kdybych dnes přešel, mohu si nechat většinu objektivů ale:
1. Některé jsou manuální a abych je mohl používat chce to D200. To je 47tis. Kč. Možná bych to zvládl bez těch MF s D70 z druhé ruky??? Vlastním FM2, FM3a a F100. I proto považuji D200 za ekvivalent pro srovnávání.
2. Na pokrytí krátkých ohnisek bych musel jít do 12-24 zoomu. A když “do pekla” tak s tím nejlepším. Od Nikonu. Tak to máme 28tis.
3. Delší dobu si lámu hlavu co jako portrétní objektiv. Na filmu je 105 pro mě dlouhý, miluju svůj 85mm 1.8 AF-D. AF padesátky od Nikonu nejsou moc dobrý takže 60mm 2.8 micro??? Tak to máme dalších 14tis. Mimochodem pokud budete mít někdo jinou radu, budu rád.
Dohromady 90tis. a to nepočítám software a hardware do PC. Když utratím 15tis za materiál ročně (50 rolí HP5, vyvolání za 50Kč, indexy a vybraný fotky) tato investice se vrátí nejdřív za 6 let a to neberu v úvahu cenu peněz v čase, což by každý ekonomický rozbor měl. 15tisíc dnes není to samý jako 15tisíc za 6 let, s tím asi každý souhlasí. Investoval by někdo s tím že začne šetřit po 6ti letech? Hmmm.
Mohl bych jít do skel jako je Sigma, Tamron, a pod. ale to už pak neporovnáváme stejnou kvalitu kterou mám dnes a zas tolik se neušetří. I kdybych veškerý analog výhodně prodal, tak se návratnost sníží možná na 4 roky. I to se mi zdá dost.
Za tu dobu, jsem si jist, bude D200 morálně zastaralá. Digitální technologie se stále ještě rychle vyvíjí. Minimálně my chlapi jsme hračičkové a chceme stále mít to nejposlednější. Věřím však že bude stále funkční.
I přes to vše nakonec tento neekonomický krok asi postoupím. I proto že jsem hračička a abych vyzkoušel novou technologii. Ale aby bylo jasno, analog zatím zůstane, minimálně jedno tělo. 🙂
Lezec
P.S. Někdy žasnu jaké fotky dokáže vyprodukovat obsluha minilabů z dobře exponovaného a dobře vyvolaného negativu a to i třeba v Praze u Škody. (ČTK skvěle vyvolává, zvětšuje ale vůbec neumí indexy na A4, jednou jsem to postoupil a musel jsem to vyhodit). Stejně to bude jistě i s digi formátem. Proč to zmiňuju? Já jen že chápu argumenty zarytých klasiků, kteří si sami vyvolávají a sami zvětšují. Tak kvalita je pak opravdu někde jinde a hlavně výsledky jsou konzistentní a ne závislí na tom koho přijmou z ulice.
jiná kalkukace
Kdybych nevěděl, že jsem ten předchozí příspěvek nenapsal, tak bych si klidně mohl myslet, že ano 🙂
Když se objevila D200, tak jsem si řekl: “Už je to tady!”. Když se ovšem objevila cena, musel jsem si říci: “Tak ještě ne” (i když se asi těžko dalo čekat něco jiného).
U mne ta kalkulace vychází ještě hůř i pro samotné tělo. Nejenom, že mě domácí zpracování vyjde levněji, ale hlavně mám menší obrat. Dokonce když to přepočtu na plochu materiálu, je u mne kinofilm v defenzivě 🙂 Na druhou stranu ovšem nemám nějaké výrazné problémy s něčím takovým, jako je morální zastarávání.
A kdybych se snad rozhodl vložit tolik peněz do něčeho tak bláhového, jako je foťák, pak by to byl přístroj, který je toho hoden a celoživotně mi to vrátí, tedy nějaká Leica či Linhofova Čupr-Technika (úúú – zase film :-).
A to ani nezahrnuji fakt, že vyvolávání si užívám, zatímco sednout si po celodenním čučení do dvou monitorů ke třetímu mohu brát jen těžko jako relaxaci (tím nezpochybňuji komfort digitální fotokomory, taky u toho občas dřepím).
Takže u mne to dopadne nejspíš tak, že budu nejspíš několik let zvolna šetřit a pak si ve výprodeji či v bazáru nějakou tu D200 pořídím …
jiná kalkukace
Ahoj,
Lidi jako jsou ty jsou problém! 🙂 Už si totiž půl roku lámu hlavu s tím jestli jít do digitálu nebo si koupit tu Leicu.
Vždycky když už se chci jít postavit do fronty na tu D200, objeví se někdo jako ty a donutí mě znovu to přehodnotit a prolistovat inzeráty na M6 TTL 0.72. Co říct? Díky.
Ale znamená to že zase celý leto budu fotit ve skalách na film, hádat se v minilabu že mi zmrvili ty scany a doma pak retušovat ten prach co zůstal na negativu, než to budu moct dát na web našeho oddílu. Ale co, tak to tam bude pozdějc. Nebo že bych koupil jetej scaner?
Měj se.
jiná kalkukace
Pokud chceš zůstat u filmu, tak doporučuju ten skener. Na laby není naprosto spolehnutí, obsluha na to kašle a film považuje po naskenování za věc určenou do koše. Podle toho s ní taky zacházejí :o(
Jinak je ale třeba zvážit to, že skenování sežere HODNĚ času (a to říkám jako naprostý zastánce klasiky). A člověk je v podstatě už poloviční digitálista, jenže má jen samé nevýhody – výhody filmu zas tak moc nevyužije, stojí ho to čas a z digitálu nemá tu výhodu, že neplatí za filmy. Samozřejmě, pokud jde jen o snímky na web, tak je to jiná.
Problém je, že dneska už moc labů nepracuje přímo osvitem (a současně kvalitně). Cesta skenování žere čas, ale zase umožňuje nedat filmy z ruky a nedopustit tak jejich poškrábání nedbalou obsluhou labu.
jiná kalkukace
Souhlasím na 100%.
Jen takovou perličku. Nějakou dobu mi to trvalo a teď mám systém:
1. Filmy odnesu do ČTK tam mi je vyvolají. Tohle umí super a můžu si i vybrat vývojku.
2. Pak ke Škodovi tam mi udělaj indexy. ČTK je fakt neumí, umí kontakty. Kvůli snadný archivaci a vyhledání je A4 super. V jedné folii index a z druhý strany negativ nastříhanej v zásobnících
3. A nakonec nechám něco nazvětšovat. Jenže to dělaj na labu a naposledy tam nechali nastavní pro barevný fotky a ani jim nepřišlo blbý, že mi to dávaj v děsný kvalitě. Jindy to zas bylo rozostření. Tak uvažuju že to budu nosit zase zpět do ČTK ať mi to udělaj na zvětšováku.
Trochu běhačka co? Ale nechci trávit zbytek volnýho času v komoře jako dřív na kolejích místo přednášek. 🙂
opravdu nerozumím tomu
Zase bylo by fer uvest, ze kdyz pocitate filmy u filmoveho pristroje, pak zapocitejte u digitalu karty, akumalator, dobijecku… a pripadne i cenu pocitace (ten k tomu digitalu asi budete potrebovat) anebo prinejmensim cenu softwaru-programu Kdyz uz…
opravdu nerozumím tomu
A proč?
Pořád se jedná o jednorázové investice. Počítač je diskutabilní, řada lidí fotící na film a mající skaner již dávno počítač má. Software z téhož důvodu rovněž, nakonec existuje spousta slušného volného software a český Zoner 8 je docela levný s dost dobrý.
Jak v článku uvádím a nezastírám, pokud si s počítačem netykáte, může být přechod na digi problém. Tak to prostě je.
JH
opravdu nerozumím tomu
Já si s PC “tykám” dost slušně..
Ale upřímně..pracuji na něm 8-9h denně..plus ještě často doma..
Mám toho čučení do PC už plné zuby..
I to muže být důvod (nebo jedním z důvodů) proč zůstat u klasiky..
opravdu nerozumím tomu
Dávám ti za pravdu… PC mne taky živí. Proto vlastním 5 analogových zrcadlovek a hromadu skla. Doufám, že hodně lidí bude přecházet na ty skvělé fotomobily a já si v bazaru koupím další.. Váš věčně nespokojený RoMi
opravdu nerozumím tomu
Naprostý souhlas. Já také mám před očima 8 hodin zapnutý monitor a možná proto rád chodím s kinofilmovým aparátem a večer si to vyvolám. Jsou úžasná skla za mizivé ceny – takový Zeiss 135/2,8 z 400 Kč, no to bych byl blázen kdybych si to nepořídil…. 🙂
opravdu nerozumím tomu
Chtěl jsem se jenom zeptat, když už se tu pouštíte do srovnání cen. Tak jste opomněli to na čem budete ty digi-fotky ukazovat. U dogitálu musíte fotky také buď vyvolat, nebo vytisknout nebo na něčem zobrazit a to něco stojí taky peníze a tyky poměrně dost. A pokud je upravujete z RAWu tak nějaké PC a to taky něco stojí. Takže za dva roky 36.000,- já bych byl trochu opatrnější s těma počtama, ale článek se mi líbil. J.
opravdu nerozumím tomu
fakt chytrej postreh…. mooooc chytrej….
asi ma kazdej uz dneska pocitac ne, gdyz je gramotnej internet… tagze zadny uz nepotrebuje dalsi penauze aby si moh prohlizet obrazky…
opravdu nerozumím tomu
Doma máme asi 80 diáků. 50 z nich nafotil otec a 30 já. Prohlíželi jsme je nanejvýš takovou prohlížečkou s lupou. Nikdy nás nelákalo si pořídit promítačku. Než by se vytáhlo plátno, projektor, zatemnilo. Jednoduše u nás vždy vyhrála papírová fotka i když uznávám, že promítnutý kvalitní diák je nádherný.
Chci tím říct, že někomu ty diáky nechybí a nemá je důvod nahrazovat. Pan Hlinák napsal v mnoha směrech velmi pěkný článek.
opravdu nerozumím tomu
Nj, mam doma mraky diaku a promitacku. Vytah jsem ji naposled poni na podzim, a to jen proto, ze jsem mel na navsteve slecnu 🙂 Jak jsem zjistil, je to samej prach a skrabanec. Tragedie.
ještě jednou
No ještě k mému předešlému příspěvku – samozřejmě že bych mohl mít taky fotografie, ale projekce 1×1,5 m je prostě nenapodobitelná. A dataprojektor za 30 000,- se směšnou kvalitou oproti dia …. no nejsem blázen abych se dal touto cestou. To už fakt raději přejdu na středoformát.
ještě jednou
No, ona ale spousta lidí, mě nevyjímaje, fotografuje na diáky z důvodů barev a zrna, nikoliv pro promítání, i když to je samozřejmě bonus navíc.
Projekce z projektorů je neporovnatelně horší než z diapozitivu, to je zatím smutný fakt, nehledě na jejich cenu. Nicméně není zas tak směšná, je to totiž moje práce. Směšná je ta projekce hlavně tehdy, když si uživatel ten projektor neumí ani nastavi, má přesaturované barvy a přehnaný jas. Pak můžete mít projektor za sto tisíc, který se už docela solidně vyladit dá, a obraz stojí stejně za houby.
Nebudu zastírat, že občasné promítání diáků je jediná věc, která mi u digitálu schází. Zase mám ale víc fotek na zdi, takže je otázkou, co je lepší :-).
JH
ještě jednou
Kvalitni projekce diapozitivu je asi cesta k nejlepsim vysledkum, nicmene k tomu je take potreba kvalitni projektor. Za to se asi neda povazovat ekonomicky projektor se zakladnim objektivem. Slusny projektor se slusnym obejktivem znamena take docela hluboky tah do kapsy.
Podobne jako s levnymi systemy fotoaparatu: ano lze koupit levny set napriklad Olympus, nebo Canon FD, kdy kvalitativne nekompromisny system vyjde na 10-15.000 (telo, 28, 50, 135 nebo neco podobneho). Musim se ale priklonit k uvaze pana Hlinaka: 50-60 kinofilmu za rok neni pro normalniho amatera prilis. Inicialni investice je sice mensi, ale moznosti experimentovani jsou jine.
V soucasnosti vidim jedinou oblast, kdy maji kvalitni mechanicke systemy navrch – extremni podminky. Pokud bych mel jit do znacne nehostinych mist (tim nemyslim Krkonose), tak bych uvazoval o necem jako OM-1, Nikon FM, mechanicke Canony (F-1 je garantovana do -30) a spol.
ještě jednou
Promítání diáků mě teda opravdu nikdy nelákalo. Doma mám hromadu diáků z doby, kdy jsem chtěl fotit na barvu ale vyvolání barevných fotek bylo doma složité a v labu drahé. Dobrých 20 let jsem je neviděl, protože vytahovat promítačku a rozbalovat plátno jsem prostě línej. Ne že bych byl dogmatickym zastáncem digi, ale i v tomhle má výhodu nad kinofilmem, když chci fotky prezentovat skupině lidí, prostě je vezmu v databance s sebou a TV má každý. Tahat projektor by se mi opravdu nechtělo. Samozřejmě mluvim o skupině několika lidí, rodina, skupina přátel a pod., ne o prezentaci pro desítky lidí.
ještě jednou
jasně, pro ty kdo ještě mají doma TV a vyhovuje jim u statických snímků velikost tak metr a rozlišení 800×600, pro ty je digitální fotografie samozřejmá
kdo chce ale slušnou kvalitu, ten vytáhne promítačku … a pokud nemá kus bílé zdi, tak i rozbalí to plátno :o)
ne ne
Koho chleba jis, toho pisen zpivej…
ne ne
Promiňte, tohle je přesně ta hloupá poznámka, která mě nadzvihává ze židle.
Já si pořídil digitální zrcadlovku, protože jsem chtěl fotografovat věci, které mají příliš mnoho nepovedených snímků a navíc dělám práci, která mě sice baví, nicméně neobnáší poslanecký plat. Takže cena filmového materiálu u mě hraje roli a velkou, a u diáků obzvlášť, negativy mě neuspokojují. Pokud mohu získat srovnatelnou kvalitu bez těch zoufalých provozních nákladů, nevidím důvod, proč touto cestou nejít. Navíc morální zastarávání mě u dnešních DSLR zas tak moc netrápí, alespoň ne pro mé amatérské potřeby.
Sem píšu proto, že chci a baví mě to, o penězích to tedy fakt není. Tak si nechte kecy o chlebu a písni někam jinam.
JH
ne ne
Jojo, a protoze pan Hlinak evidente pojida dva druhy chleba, tak i jeho pisen ukazuje v rozumnych mezich pro i proti obou technlologii…
..aneb nechte si hloupe poznamky vyvolavajici FLAME nekam jinam, tento clanek si to myslim vazne nezaslouzi.
MOC DEKUJI !!!
Pane Hlinak, velice dekuji za tento clanek. I ja sam jsem odkojen “klasikou” a po prechdu k DSLR jsem resil stejna temata jako Vy. Vas clanek by se mela precist vetsina recenzentu na diskusnich forech, kde se donekonecna rozebiraji otazky “osklivych” fotek amateru, kteri se pro DSLR rozhodnou. Diky jeste jednou
Zajímavý
zvláště jak to nutí do sebe rubat analogisty s digitálistama. Fakt úsměvný. Ať si kdo chce, co chce říká.Ať si fotí třeba Mustekem a bije se za něj hlava nehlava. I FF digizrcadlovky mi nepředvedly takový výstup, který od fotografie očekávám.
Co je moc, to je moc
Teď jste mě skutečně rozčílili, dělám na labu, denně mám na stole fotky s digiťáků, kde jsou z bělochů černoši, histogram zabírá ani ne polovinu rozsahu, prostě, kdybych všechny neupravoval, tak 50 procent z nich je na vyhození. Polovina Vašeho článku je jistě pravda, ale polovinu věcí Vám rád vyvrátím. Třeba to s tim rozsahem to je fakt hámotina. Z kinofilmu si vezmu, co potřebuju, ale když se u digi netrefim do expozice u neopakovatelného záběru, tak prostě smůla. To je na protičlánek, ale nejsem spisovatel, takže jestli máte zájem, přijeďte za mnou na lab a vemte si zkoušky a jsem si jist, že změním Váš názor.
co je moc, to je moc
Hm, ale tady se bavíme o poněkud jiné třídě uživatelů, jste na fotografickém serveru, což je docela podstatný rozdíl od běžnmé masy fotografujících lidí.
Lidé fotící kolem mě na DSLR si v případě důležitých snímků podklady doladí v RAWu, vyexportují a odchází do labu, kde požadují systém NORESIZE a NOAUTOMAT. V životě mi lab neupravoval snímky, po prvních třech oťukáváních a slaďováních již dva roky není co řešit. Ostatní to řeší stejně.
Tj. rozčilujete se právem, nicméně na nesprávném místě, pokud to má někdo jako opravdového koníčka, předpokládám, že jeho fotky ladit nebudete.
Mějte se, JH
co je moc, to je moc
Taky mi připadá, že možná někde tady je jádro sporu. Jsme na serveru, kde většina jeho návštěvníků přeci jen digi využívá důkladněji. Přesně to samé bylo v “analogových časech” – zabývali jsme se tím, jak dostat maximum ze zrcadlovek, jak rozumně vyvolat film, jak se porvat s neschopností labů či naopak najít ty, se kterými je práce lepší, posléze se začalo už před nástupem digi hodně skenovat – vůbec ne kvůli úspoře, ale proto, abychom měli proces získání fotky pod kontrolou! Rozhodně nás nikdy nelákalo focení stylem nacvakat film v kompaktu a vrazit do labu a pak se radovat nad totálně zmršenými fotkami 9x13cm…
Z nástupu digitálu má řada z nás radost hlavně proto, že mnoho problémů odpadlo a můžeme se soustředit právě na focení!
Jenže pak tu padají reakce, které jsou opravdu mířeny někam mimo. To si fakt myslíte, že Honza Hlinák nebo já máme problém s tím poslat do labu data, která jsou vyvážená přesně tak, jak potřebujeme? Klidně rejte do tvůrčí úrovně či kompozice mých fotek, to je vždy otázka názoru, ale zkuste prosím vzít jako fakt, že po technické stránce z nich zvětšeninu v rozlišení a kvalitě, kterou potřebuji, prostě dostanu.
co je moc, to je moc
Naopak, mluvím o fotografiích od rádoby profíků, které si přinesou jejich zákazníci a nám nadávají, že on je profík a nemůže to mít špatně a že ty špatný jsme my (Jedná se o svatby, plesy, prtréty z ateliéru i exteriéru). S tím denně jsem to pravda přehnal, ale není to nic vyjímečného. Dám svůj příklad. Fotíme plesy a letos se snažíme přejít na digitál. I když dělám korekce expozice podle oblečení maturanta, stejně strávím úpravou fotografií víc než den. A maturantku v bílé lesklé róbě prostě digitálem pěkně nevyfotíte, to musíte v psp hodně máknout, aby to bylo koukatelný. A teď si představte, že jsou profíci, kteří vyfotí ples a zkopírují na CD, aniž by se na to podívali. To když mi někdo přinese, tak se mi chce brečet. Digitál jednoznačně přinesl degradaci kvality fotografie. Vzpomeňte si na modré pleťovky prezidentů, fotky zašedlé až hamba a to všechno na novinářských serverech ještě před dvěma roky. Až s příchodem Mark IIek se situace zlepšila a fotografie jsou teď fakt pěkné. Ale na takové vybavení má málokdo. Vážím si těch, kteří dokáží z digitálu udělat kvalitní fotografii, ale přesně články jako tyto (hlavně pana Neffa) přesvědšili všechny o tom, jak je digitál nejlepší, ale už jim nedávají jesně najevo, že je to dřina. Podle mě větší než fotit na diák a o tom se moc nepíše, i když náročnost ve svém článku poznamenáváte. Najdu si chvíli času, abych reagoval na části, kde nemáte pravdu a pokusím se Vám vysvětlit proč.
co je moc, to je moc
Ti zakaznici tomu profikovi urcite zaplatili. Myslim si, ze ten profik udelal to nejlepsi za prislusnou sumu penez. Jinymi slovy pracoval az do vyse sveho platu.
Myslim si, ze v soucasne dobe se velka vetsina lidi honi za nejnizsi cenou a dostavaji za tu cenu odpovidajici kvalitu.
co je moc, to je moc
A to by právě profík vůbec neměl dopustit. Udělat za několik tisíc 150 nepoužitelných fotografií je k ničemu. Měl jich udělat 10 a pohrát si něma v psp. Ale jak sem už psal. Mnoho fotografů bere digitál jako samospasitelný a odevzdávají data nafocená do jpg přímo z fotoaparátu, bez úprav (těch pasovek, kde jsou lidi jako šedivý myši, co jsem už viděl). Bohužel k tomu přispívají i LCD, kde je i silně podexponovaná fotka z digi krásná, ale takovou ji na papír v životě nedostanete. To je ale na jinou diskuzi a přít se o to nebudu, protože s lcd nemám tolik zkušeností (máme v práci jedno Eizo a vyladit ho tak, aby ukazoval to, co vyleze na fotografii je skoro nadlidský úkol)
co je moc, to je moc
Hmm, bohuzel se asi zakaznikovi tezko vysvetluje, ze je lepsi mit 10 peknych fotek za 3000,- Kc misto 150 fotek k nicemu za 3000,- Kc. Proste zakaznik je pan a zakaznik si urcuje kolik fotek chce dostat a kolik penez za to zaplati.
Muzem o tom sahodlouze debatovat, ale nic s tim nenadelame. Zakaznik plati, zakaznik je pan.
co je moc, to je moc
Pravda. Taky mám takovýho zákazníka (reportáž), kterej řekne: to neupravujte, my si vyberem 10 fotek a ty nám potom upravíte. Ale já je znám, pak spěchaj, nic neřeknou a fotky zveřejní na svym servru. Takže stejně ty fotky aspoň v rychlosti projedu, než jim je dám. Nebudu si kazit pověst, kterou si notabene jako fotograf teprve získávám. Rozhodně se nepovažuju za profíka v oboru fotografování, ale to, co někdy po profících zpracovávám je fakt děsný.
co je moc, to je moc
Ještě si dovolím reagovt na tohle: nicméně na nesprávném místě, pokud to má někdo jako opravdového koníčka, předpokládám, že jeho fotky ladit nebudete.
Naopak, jsou amatéři, kteří si od nás nechávjí své fotografie upravit, protože vědí, že jsme schopni z jejich dat dostat to nejlepší. A pak máme rádost, když jsou otištěny např. ve Photolife a to rozhodně ne v krůčku. A to jsou přece lidé, kterým je tento server určen.
co je moc, to je moc
Vážený pane, s Photo life a jeho krůčkěm jdětě někam, to je demagogie !
co je moc, to je moc
Chapu Vase rozhorceni nad vysledky z digi. Myslim si, ze promena vysledku je zpusobena tim, ze na film vetsina lidi fotila na (pruzny) negativ (= RAW), ale na digi vetsina lidi foti na (nepruzny) jpeg (= diak).
Kdyz nekdo spatne nafotil negativ a spletl se v expozici o 2 – 5 clon, tak jste mu to zkorigoval a vysledek byl koukatelny. Predpokladam, ze z digitalu RAW format pro zpracovani neprijimate a tudiz ani nemate moznost dostat ke zpracovani digitalni negativ, ze ktereho by se dal dostat koukatelny snimek i pri chybe v expozici 2 – 5 clon.
Z digitalu dostavate ke zpracovani pouze jpegy (=diaky), ktere jsou na presnost expozice velmi citlive a kazda drobna chybka (i o pul clony) uz je na vysledku videt. Kdyz nekdo udela u jpegu (diaku) expozicni chybu o 2 – 5 clon, tak je vysledny jpeg (diak) uplne nepouzitelny. Valna vetsina lidi, kteri foti na diaky si toto uvedomuji a z “tmaveho (cerneho) diaku” si fotku nenechavaji udelat, protoze vedi, ze diak naexponovali spatne. Naopak lide pouzivajici digi a fotici na jpeg (diak) si vysokou citlivost jpegu na presnost expozice neuvedomuji a mysli si, ze tyto chyby lze v pocitaci zkorigovat (v pocitaci prece jde udelat uplne vsechno ;-)).
Proste najednou vsichni foti na diaky a divi se, ze ty diaky maji bud moc tmave nebo moc svetle. Tolik muj nazor.
co je moc, to je moc
Ano, to je naprosto přesné (i když těch 2-5clon bych u rawu nepřeháněl, taky s nimi pracuji (i pro zákazníky), ale obecně máte pravdu), nejde o to, hádat se tady co je lepší. Na to není odpověď, jak jsem psal v reakci na minulý článek, kavlita je tak půl na půl. Proto prosím autory článků na Paladixu, aby se přestali zabývat vychvalováním digitálu na úkor negativu, protože porazit klasiku ve všech použitích dokáže málokdo, a začali se zabývat právě upozorňováním na nešvary digitálu, přiklady použití a přímým porovnáním výsledku z kalsiky a digi. Nábízím (už 5let, ale nikdo z fotoserverů toho nevyužil) možnost zdarma naskenovat testovací obrázky, aby porovnání bylo možné i na počítači a tím sdělitelné ostatním. Btw nečím podobným se zabýval p Karbusický, který po 2-3letech vychvalování digitálů rehabilitoval kinofilm!
co je moc, to je moc
No, já si nemyslím, že bychom digitál až tak moc vychvalovali. Ono už v mém včerejším článku byly věty jako že “přechod na digitál za každou cenu pro toho, komu film vyhovuje je nesmyslný” nebo vyjádření lítosti nad tím, že to budoucna s možností volby nevypadá moc růžově atd. V podstatě ve všech recenzích se tu poukazuje i na méně dotažené věci na foťácích, a třeba hodnocení EOSu 5D ve smyslu politiky Canonu od Honzy Hlináka si tedy u Canonu do reklamy nedá nikdo!
Bohužel ale reakce fungují tak, že k smršti neurvalostí úplně stačí projevit nedostatečnou úctu před filmem či nedejbože říct, že je digitál v řadě ohledů lepší – mimochodem opět ani v mém článku NEBYLO řečeno, že je digi lepší VŽDY, tvrdím jen (a za tím si stojím), že případů, kdy je film lepší stále ubývá.
K vašemu návrhu – možná by se nějaký test vymyslet dal. Uvědomte si ale z druhé strany, že případný lepší výsledek z bubnového scanneru vlastně nic neřeší, nikdo z amatérů skenování na něm stejně nezaplatí, potíž s tím mají i profíci.
Víte, to je opět příklad toho dvojího metru – kdybych napsal, že EOS1DsII je výrazně lepší než kinofilm, tak mě diskutující ukřičí, jak je neférové srovnávat foťák za skoro 200 tisíc s kinofilmovým za pár šupů, ještě doplní spoustu invektiv, za kterými bude často velmi silně cítit typická česká závist. Pokud bych ale v nějakém článku na základě skenu ze super profi mašiny v ceně 10miliónů a ceně skenu jednoho políčka 500-1000 korun předvedl, že je kinofilm lepší, tak nikdo ani nepípne. Přitom jde v podstatě o ještě daleko větší absurditu…
Já si naopak myslím, že v našich článcích srovnáváme poměrně správné věci, tedy výbavu, ke které se má relativně normální člověk šanci dostat jak u digitálu, tak u analogu a že výsledky, ke kterým se takto dobereme, mají význam pro velkou většinu čtenářů. Pokud bychom se pustili do zcela “no-limit” srovnání, tak budeme naopak leckoho svádět na scestí. Ale samozřejmě jiní lidé na to mohou mít názor jiný…
co je moc, to je moc
Utíkáte a schváváte se, pracuji na Fuji Frontieru (psal jsem to u minilého článku), což je již dneska standard pro digitální zpracování klasiky, takže žádný nepoměr. A taky píšu, že to nabízím, aby byla možnost srovnání na internetu. Při klasickém zpracování dostanete ještě lepší klasiku. A sken na formát 25x28cm při 300Dpi (3000x4000ob bodů) za 40 Kč, z kterého uděláte z kinofilmového negativu (fuji superia 100) zvětšěninu 60×90 takovou, že i z 10cm je ostrá, to snad není neúnosné a absurdní. Od autora článků bych očekával lepší přehled na trhu. Zeptejte se Pavla Poly, moji nabídku taky nevyužil, ale mylsím, že zkoušel Frontiera někde v Praze.
co je moc, to je moc
No nic ve zlém, ale výsledky z Frontiera znám docela dobře a neřekl bych, že je až tak velkým průlomem kupředu třeba proti LS-50.
Co mě svého času dostalo bylo jedno moje makro, které mi tuším v CD Foto Bler naskenovali z diáku na bubnu – tam jsem tedy docela zíral, bohužel ale cena skenu je tam, kde jsem psal já.
Přirozeně vím, že Frontiery se inovují a nedovolím si vyloučit, že se kvalita scanneru v něm výrazně zlepšila. Ale to, co jsem viděl a zkoušel sám tedy až taková bomba nebyla…
co je moc, to je moc
Naskenovat dobře diák na Frontieru není žádná sranda. Ten skener je určen na negativy, stejně jako na bubnu vám nikdo negativ nenaskenuje (né že by to nešlo, ale je s tím moc práce a výsledek nic moc). Ale pro Vás je negativ méně kvalitní než diák, takže možností porovnat digi s negativem Vám dávám ještě výhodu, ne? Ale to už se opravdu přetahujem o nesmysly a stejně bychom se nedohodli. Prostě mi vadí, že posuzujete neposouditelné – přímý výstup z digi a sken negativu na skeneru možná levnějším než ten digiťák. A pak ještě z toho samého obviníte mě. Opravdu doporučuji diskuzi s Pavlem Polou, s kterým jsem hovořil např. na téma density skeneru na Frontieru (Fuji není ochotna tento údaj poskytnout) a říkal, že podle něj je vyšší než u těchto stolních skenerů jako je asi i zmiňovaný ls-50.
diák vs negativ
Vážený pane Strnade, nemůžu jinak než plně souhlasit. Dostat z Frontieru slušně vypadající fotku z diáku je alchimie nad alchimii. Vyzkoušel jsem něco labů, ale vždycky je to prostě o tom, kdo sedí u té mašiny a jak si s fotkama hraje. Mam kamaráda co servisuje Frontiery, možná i ten váš, a schodli jsme se na tom, že je to o tom jak se s tou fotkou zachází a jak je obsluha labu ochotná se tomu věnovat.
Já osobně jsem už diáky opustil – hlavně proto, že dnešní minilaby na to fakt nejsou určeny a odlišnosti mezi superiou a proviou 100 je ten, že v každém labu vám vyjdou fotky ze superie relativně dobře ale provie je problém. Momentálně fotím na Realu a jsem plně spokojený.
Jinak by mě docela zajímal, váš názor na problematiku diák vs negativ.
S pozdravem
Teg Miles
diák vs negativ
Teď mi to konečně doteklo. Všem se moc omlouvám, já to nepochopil. V článku se nejedná o srovnání digi versus kinofilm, ale digi versus dia kinofilm. Až s otázkou Tega Milese jsem to pochopil. Fakt se všem omlouvám, ale nenapadlo mě (i když v článku je napsáno, že pan Hlinák fotí výhradně na dia), že za kinofilmem se na tomto serveru schovává jen dia. Je to poznat i z mých příspěvků, kde skoro vždy mluvím o negativech. Takže všechny mé příspěvky prosím vztáhněte na kinofilm – negativ (kde nemluvím přímo o dia). I v kalsice je přece na něco lepší dia a na něco negativ.
A v tom je i odpověď na Váš dotaz. Já preferuji negativ, jelikož z dia skutečně nedostanu na Frontieru tak kvalitní výstupy jako z negativu. To, že jsou fakt kvalitní, mi potvrdili i ve studiu, kde na moje skeny z negativu koukali s otevřenou pusou a nechtěli věřit, dokud jsem jim ten negativ neukázal (od té doby u nás skenují negativy, když jim je nějaký zákazník nedopatřením přinese). Kromě toho dia byl podle mě minimálně posledních 15 let určen pro profíky na skenování na bubnu, nebo na promítání. Sken na stolním skeneru je opravdu špatný. Fotograf amatér, který chce dělat fotografie by diák asi neměl používat.
Realu taky miluju a těším se, až na jaře vyzkouším 160pro S a C. Podle mě je kinofilm – negativ pro amatéry to nejlepší, tedy pro ty, co už nemálo umí. Hlavně pro to, že mají možnost skutečně dělat velké zvětšeniny špičkové kvality (když už ten obsah stojí za to). Ale ta kvalita je znát i na 10×15!!! Jinak digitál je perfektní učební pomůcka – to co se na klasice učíte rok, na digi týden. Nijak tímto příspěvkem nepopírám své tvrzení, že na polovinu záběrů bude lepší digitál, na polovinu negativ (nepočítám do toho Mark IIky, ty jsou na tom o dost lépe.)
co je moc, to je moc
Mám možnost porovnat skeny z Frontieru 350, Nikonu LS-2000 a Nikonu LS-8000. Z hlediska kvality bych to seřadil asi tak, že Nikon LS-8000 bude na zhruba stejné úrovni, jako Frontier 350, Nikon LS-2000 je hluboko pod oběma stroji. Z mého pohledu je Nikon LS-40, uváděný zde v článku, zhruba na úrovni LS-2000. Pokud se ale Honza Hlinák ohání diáky skenovanými na 4000 dpi, tak bych řekl, že mluví o skenech právě na Nikonu LS-8000. A je mi líto, jeho cena výrazně přesahuje cenu Canonu 350D. Je samozřejmě možné, že ani já ani obsluha Frontieru neuměla nastavit skener tak, abychom z toho filmu dostali to maximum, co na něm je, to je samozřejmě možné. Na druhou stranu – jde přece o výsledek. Pokud je Honza s výsledkem z 350D spokojen, tak proč to někomu vadí?
co je moc, to je moc
Díky za reakci, říkal jsem, že s tím budete mít zkušenosti. Jenom by mě zajímalo, jestli jste porovnával i skenování negativu.
Mě nevadí, že je pan Hlinák spokojen s 350D, jen se mi nelíbilo několik výroků. Jak jsem psal, s některými pasážemi naprosto slouhlasím a nejsem tvrdošíný propagátor klasiky. Mám možnost používat obojí a tak nějak cítím, kde mají limity. Bohužel diskuze se svezla jinam, než jsem chtěl )a omlouvám se za to). Například problematiku zrna perfektně rozepsal p. Houda. A to, že z (dostupně) naskenovaného kinofilmu nejde udělat ostrá fotografie (z blízka) nad 40×50 taky není pravda, nemluvě o chbné interpretaci rozsahu EV negativu, ale ten zřejmě pan Hlinák vůbec nepoužívá, takže mu to nemůžu mít za zlé.
co je moc, to je moc
Správný doplňující dotaz! Ve všech případech se jedná výhradně o zkušenosti se skenováním diapozitivů!
co je moc, to je moc
Hmm, vono na ceste od myslenky, ze neco vyfotim k vysledne zvetsenine jsou “tisice drobnych rozhodnuti”, ktere maji vliv na vysledek. Myslim si, ze kvuli tem “tisicum drobnym rozhodnutim” se porovnani udelat neda. Spis mi to pripadne tak, ze by to bylo porovnani schopnosti dvou lidi, jak ktery z nich umi se svym zaznamovym mediem pracovat a jak technicky dokonale/nedokonale vysledky dokaze vytvorit.
Na teto ceste od myslenky k vysledne zvetsenine jsou take pouzity “desitky nastroju” (pocinaje svetlem, objektivem, fotakem, filmem/chipem, zvetsovakem, skenerem, raw konvertorem, photoshopem, pluginy do photoshopu, minilabem, tiskarnou), ktere jsou “nejak” nastaveny a ktere ovlivnuji technickou kvalitu vysledne zvetseniny.
Obavam se, ze vysledkem srovnani by bylo, ze by si jeden z tvurcu “tahal triko”, ze on zvetseniny technicky kvalitnejsi, ostrejsi, s vyssi mirou detailu, atd. Myslim si, ze takove srovnani by k nicemu nevedlo.
co je moc, to je moc
Máte pravdu, ale já jako zpracovatel a člověk, který fotí jak klasikou, tak digitálem a má možnost oboje porovnat, prostě nemohu nechat jen tak článek pana Hlináka, který porovnává digi s klasikou naskenovanou na skeneru za pár šupů (vsadím se, že byl levnější, než ten digitál, s kterým srovnává) a pak jsem z téhož obviňován já (ve prospěch klasiky) a přitom používám technologii, která je běžně dostupná komukoliv (v každém větším městě) a oni to moc dobře vědí, ale to víte, Canon jim půjčuje nové kousky k recenzím… ne tak to už bych asi přehnal, zatím jsem se (doufám) žádné urážky nedopustil, ale opravdu nevím, jak si vysvětlit, že se všichni autoři článků o kvalitě digitálů bojí přímého srovnání. A na stěně u mašiny nám visí foto 60×90 dělaná na plotru přes skener z kino negativu a řasy prostě jsou ostré i z deseti až patnácti centimetrů (oko má asi 8cm) – na pět centimetrů moje oko nezaostří 🙁 A je z Fuji Superie 100, takže ani ne profi negativu. A kdo mi nevěří ať se přijde podívat!!
co je moc, to je moc
Predesilam, ze s Honzou Hlinakem jsem se potkal dvakrat v zivote na Open Air. Jako pravidelny ctenar Paladixu si pamatuji jeho recenzi skeneru Nikon LS-40 (denzita 4,2, max. 2900 dpi), ktery si koupil pred cca ctyrmi roky. Odhaduji, ze ten skener v dobe nakupu stal cca 30 000,- Kc s DPH. Tudiz cena priblizne stejna jako cena tela Canonu EOS 350D (25 000,- Kc s DPH).
Predpokladam, ze v dobe, kdy si Honza Hlinak skener kupoval, pro nej byl lepsi Nikon LS-4000 (denzita 4,2, max. 4000 dpi) cenove nedosazitelny. Nikon LS-4000 stal 50 000,- Kc.
Honza Hlinak v clanku dal vagni zadani. Neodvazil se presne specifikovat svoje pozadavky. Napr. chci vytvorit 5 zvetsenin formatu A3 rocne a 60 zvetsenin formatu A4 rocne. Chci z meho subjektivniho pohledu kvalitativne “shodny” vysledek. Na penezich samozrejme zalezi (plus minus 20% rozdil se da zkousnout, ale dvojnasobna ci trojnasobna cena uz ne). Velmi mne oslovila moznost “zdarma” experimentovat a zkouset nepoznane a dosud nevyzkousene.
Honza Hlinak v diskusi uvedl, ze rocne nafotil 60 diafilmu, coz ho stalo 12000,- Kc za filmy a 6000,- Kc za vyvolani. Pocitac vlastni tak jako tak.
Takze z jeho subjektivnich pozadavku a jeho subjektivnich zkusenosti a stale jeste v dobe, kdy ma fotoaparat na jak na kinofilm tak i digitalni zrdcadlovku mu vyslo, ze mu pro jeho styl prace a pro jeho mnozstvi zhotovenych snimku a pro jeho kvalitativni pozadavky vyhovuje vice digitalni zrdcadlovka nez kinofilmova zrdcadlovka.
Timto zpusobem jsem clanek pochopil ja.
co je moc, to je moc
Víte, já moc ty Vaše poznámky nechápu. Hlavně to odsouzení šmahem.
Není to nic osobního, ale začínáte se chovat poněkud Rathovsky. Víte naprosté houby, jakou techniku mám, ale hned víte, že stojí za starou belu. Kdybyste projevil alespoň to minimum slušnosti a přečetl si druhý odstavec článku a měl alespoň minimum znalostí o této technice, zjistil byste, že vlastním kinofilmový skener Nikon LS-40, což byl ve své době referenční model střední třídy. Nebyl levný a peníze za něj vydané byly pro mě dost krvavé. Nicméně kvalita výstupů stoupla o řád. Protože jsem psal recenze na skenery další (pro Paladix), mám podkladové skeny z diapozitivů Velvia a Provia 100F v rozlišení až 5400 dpi z posledních kinofilmových skenerů, z kterých ta porovnání čerpám. Navíc mi občas Pavel Pola skenuje na profesionálním skeneru, jehož označení teď nevím.
Canon nám léta půjčoval velké kulové, všechny články psali vlastníci této techniky. Výhody z toho nemáme žádné, spíše stres, protože jakýkoliv dovozce všechno půjčuje na pár dní a hlavně to musíte rychle vrátit. Canon 5D byl vůbec první foťák, který nám Canon půjčil. Reklamy tenhle server nevede a peníze či dárky za to od dovozců nejsou, takže jaký máte problém?
Opět jen napadáte jiné bez jakékoliv znalosti podstaty věci.
Já Vám vaši fotografii 90 x 120 cm nezávidím, je mi fuk. Jasně definuji v prvních třech odstavcích, komu je článek určen a proč. Pokud jste si to přečetl a nevyhovuje Vám to nebo Vám z toho naskakují pupínky, mohl jste odejít na jiné fotografické weby určené profesionálům, kam samozřejmě takový barbaři jako já svými články nepřispívají. Nemusíte se pak zabývat blbým amatérem, který měl tu drzost napsat článek pro stejné lidi, jako je on sám.
Tečka. Jan Hlinák
co je moc, to je moc
Souhlasim s člankem p. Hlináka.
Pohybuji se v DTP asi 12 let, takže v problematice skenovani a uprav fotografií nejsem nováček. Mimo jiné jsem fotograf…vystudovaný : )
Na formát A3 dostanu z 6ti mega minimálně stejnou kvalitu, jako když naskenuju diák na kinofilmovém skeneru. Z bubňáku dostanu lepší. Ale z 12ti megem doženu i ten bubňák. A basta fidli. Řešil jsem to 2 roky, než jsem se rozhodnul pro digitál. Jsem spokojen.
co je moc, to je moc
Je mi líto, že Vám došli argumety a utíkáte za pomocí napadání mých příspěvků, podle mě jsou velmi korektní (obvinění ohledně canonu jsem hned stáhl v rámci jedné věty, chtěl jsem tím naznačit, že se tak běžně děje, ale že to asi není zrovna Váš případ). Skener jsem odhadl skoro přesně (myslel jsem, že máte lepší), to že byl referenční nic neříká o jeho kvalitě – to jsou reklamní povídačky, aby to prodali, ale kvalita nic moc. Za jeho cenu jste mohl mít 1000 kvaitních skenů A4 a který amatér jich tolik spotřebuje? Vážím si všech amatérů, kteří dělají kvalitní fotografie (obsahově), pro radost svou a svých blízských, nebo i na výstavy a chtějí je mít co nejhezčí ve všech směrech. Mrzí mě proto články, které je přesvědčují o nepravdách. Buď porovnávejte přímo fotografie, nebo použijte kvalitní skener, který je dobře dostupný a skeny pro amatéra levné, jen ho nemůžete mít doma na stole.
Tečka. Jan Strnad
co je moc, to je moc
A ještě něco. Větší formáty (od A2) již dnes zblízka nikdo nezkoumá ani v profisféře. Na World Press Photo najdete výjezdy z tiskáren z rozpadlou strukturou pixelů. Na reklamních plochách stejně tak. Dnes jde především o obsah.
co je moc, to je moc
Ano, jde o obsah, na který se však pro naprosto nemožnou technickou úroveň nedá dívat.
co je moc, to je moc
Pri 60 zvetseninach formatu A4 neni problem v cene skenu, ale problem je v cene filmu a vyvolani. 60 skenu po 40,- Kc stoji 2400,- Kc. Na druhou stranu 60 diapozitivnich filmu stoji 12 000,- Kc a to uz zavaznou roli hraje. Proste film ma vyrazne vyssi cenu za zmacknuti nez digital.
Barevny negativ s 36 snimky vcetne vyvolani stoji 144,- Kc (at se to dobre pocita ;-)), tj. 4,- Kc za zmacknuti.
Barevny diak s 36 snimky vcetne vyvolani stoji 252,- Kc (at se to dobre pocita ;-)), tj. 7,- Kc za zmacknuti.
U Canonu EOS 350D, ktery stoji 25 000,- Kc, ocekavam zivotnost 25 000 cyklu zaverky, tj. 1,- Kc za zmacknuti.
U noveho Canonu EOS 30D, ktery by mel stat stat 45 000,- Kc, vyrobce udava zivotnost 100 000 cyklu zaverky, tj. 0,45 Kc za zmacknuti.
U Canonu EOS 5D, ktery stoji 95 000,- Kc, vyrobce udava zivotnost 150 000 cyklu zaverky, tj. 0,64 Kc za zmacknuti.
Pak uz zalezi jen na tom kolik filmu clovek rocne spotrebuje. 10 filmu rocne je 360 zmacknuti, tj. minimalne 1440,- Kc provoznich nakladu. 30 filmu rocne je 1080 zmacknuti, tj. minimalne 4320,- Kc provoznich nakladu. 50 filmu rocne je 1800 zmacknuti, tj. minimalne 7200,- Kc provoznich nakladu. Pri foceni na diaky jsou provozni naklady samozrejme o 75% vyssi. Takze kazdy si musi sam spocitat, kolik vlastne rocne utrati pouze za filmy a vyvolani.
Proste digitalni zrdcadlovky jsou v cene za jedno zmacknuti nekolikanasobne levnejsi nez kinofilmove zrdcadlovky.
co je moc, to je moc
a to ratate ceske ceny labov.skuste kuknut anglicke….uff
co je moc, to je moc
ktomu skenu z FUJI
mam lacnejsi skener minolta dual scan IV
o farbe sa nebudem bavit ale v CB je rozhodne lespi ako frontier 350 na ktorom som polroka robil.
co si myslite vy o CB skenoch frontiera?
co je moc, to je moc
Co se týče zachyceného rozsahu, věřím že může být takový skener lepší. O ostrosti a reprodukci zrna bych si asi troufl vsadit na frontiera. Pokud jste ale dělal porovnávací test, klidně mi ho pošlete a nechám se přesvědčit. Já osobně už na ČB nefotím. Přiznávám, zpohodlněl jsem a když chci čb fotografii, tak ji vyfotím barevně a převedu psp. Nedostanu sice takovou bohatost tónů (na tu bych stejně potřeboval mokrou komoru), ale můžu použít pro převod filtr jakékoliv barvy a sytosti, aniž bych ho musel kupovat.
co je moc, to je moc
Bohuzial porovnavaci test som nerobil.Kym som robil na frontieri nemal som skener a teraz ked mam skener tak robim na noritsu.
Ani som neporovnaval starsie skeny. Ale pri CB jednoznacne vedie minolta.
Frontier skenoval uplne plocho, histogram som musel uplne roztahovat a len do 8bit.
Ale na f negativ…..sa mi nepodarilo dostat zatial tak pekne farby ako z frontiera.
co je moc, to je moc
Škoda, že jste se s panem Strnadem tak pohádali. Srovnání kinofilmu skenovaného minilabem a DSLR by bylo VELICE zajímavé. Je sice hezké, že mě pan Karbucický přesvědčuje, že kvalita skeneru z jejich hyper super minilabu je prostě úžasná, ale věřte tomu, když víte, že je jeho majitelem a potřebuje, aby se kšefty hýbaly. To jsou pak lidé schopni tvdit, že černá je bílá a naopak. Přímé srovnání skenů labu a digitálu by pomohlo asi nejenom mě. Takže se za jeho provedení moc přimlouvám. Jinak článek je perfektní. Nalézám v něm výrazný vliv zdravého rozumu, který se stále tvrdší masáží reklamy ustupuje pomalu a jistě do pozadí.
zdraví
Lukáš
co je moc, to je moc
Myslim si, ze neni nad vlastni srovnani a vlastni usudek. Kazdemu se subjektivne libi neco jineho. Myslim si, ze pro “prvni nastrel” muze byt vlastni srovnani velmi prinosne.
Myslim si, ze pro “prvni nastrel” postaci stahnout si z Internetu fotky focene DSLR ze serveru, ktery dela recenze DSLR jako je napriklad dpreview.com pro DSLR, ktera vas zajima (napr. Canon EOS 350D). Sken z vlastniho kinofilmu si muzete take nechat udelat (na velikost A4 nebo A3 pri 300dpi) a vlastni srovnani na pocitaci take. Eventuelne si muzete nechat sken i fotku z DSLR v minilabu vytisknout na fotku formatu A4 nebo A3.
Bude Vas to sice stat 50 – 400 Kc, ale vlastni zkusenost je k nezaplaceni.
co je moc, to je moc
Prave skenovani diaku (provia) na frontieru me donutilo k tomu, abych se na filym a laby naveky vyprd. Proc?
a) vubec se s tim v labu neserou. Filmy jsem dostaval zpatky poskrabane a spinave
b) co je na filmu, to mi na papir v labu v zadnem pripade nedostanou
c) Naopak tam dostanou i to, co tam neni – napriklad zvyseny kontrast a ujete barvy ( a to i pres pozadavek bez uprav)
d) Dostanou tam to co na filmu je, ale nema tam byt a odstranilo by se pri rucnim zpracovani – jmenovite modry stych u provie
Mam tu na stene zvetseniny 30 * 40 z 4 Mpix Olympus e-10, 6 Mpix Canon 300 D, 8 mpix canon 350D a skeny z provii – Nikon 8000, a nikon 4000 ci jak to je.
Kvalita je na prvni pohled porovnatelna, na druhy je digi (od 6 mpix vejš)lepsi. Mimo tu tu mam print 100 * 70 cm z toho 4 Mpix olympusu, pri pohledu ze dvou metru je vynikajici, z metru je videt jpg komprese (ostatne to byla zvetsenina ze 400 kb souboru). Podstatny rozdil byl v tom, ze se skenem jsem se patlal mnohonasobne dele, aby k necemu vypadal.
Muzu tu hromadu prinest at zdejsi znalci posoudi, co je z digi a co je sken.
Podle toho co jsem zatim videl, je pro kvalitu fotky primarne rozhodujici kvalita skla (mam na porovnani setovy canon 55-200, Sigmu ex 70 -200 /2,5, Canon 70 – 200 L/4, kvalita stoupa dle vyjmenovanych) a technicke provedeni (spravne zaostrena a nestrzena fotka). Spatne sklo, strzeny a nezaostreny snimek jsou HLAVNI priciny spatne kvality vetsiny fotek. Hadky jestli 8 Mpix čip nebo film jsou i pro pokročileho fotoamatera naprosto zbytecne, protoze za celej svuj zivot zpravidla neudela zadnou zvetseninu nad metr kde by se problemy s digi rozlisenim mohly projevit, a udela nanejvys nekolik zvetsenin 30 * 40, kde nic nepozna.
Kdyby si nekdo ze zdejsich chytrolinu chtel o me otrit hubu, ze se tu prsim s vybavou, tak se jedna o materiál služební.
A finalni shrnuti – digitalni fotografie je pro pokrocile fotoamatery pozehnanim, pro reportazni profiky zpravidla nezbytnosti, umeleckym muze byt lhostejna, pro amaterske profesionaly nebude nikdy nic dobre.
co je moc, to je moc
Je mi opravdu líto, že máte tak špatnou zkušenost. Většina Frontierů je zařazena do sítě FDI, kde Fujifilm pravidelně kontroluje čistotu strojů, kvalitu chemie atd. Měla by tam být i dobře vyškolená obsluha – toho jsem se ale nikdy od fuji nedočkal přestože máme ty stroje 4, každý někde jinde. Za ty leta ale máme už nějaké vlastní zkušenosti, jelikož většina z nás má fotografii jako koníčka. Například v naší pobočce jsem dal svolení skenovat diáky na zvětšeniny jen jedné kolegyni, která je skutečně machr. Mám potom minimálně práce foto při retuši v počítači dotáhnout barevně a zákazník bývá s výslednými fotografiemi velmi spokojen. Jiná věc je u skenů ukládaných na CD, které neupravujeme, pokud si o to zákazník neřekne. A v takovém případě ten sken skutečně nemusí být ideální, protože na frontieru jdou dělat pouze celkové korekce (nejdou upravovat zvlášť světla a stíny). Je to skener primárně určený na negativy. Vše je ale na dohodě.
K Vašemu srovnání kvality můžu říct jen jediné, použil jste skener, který degraduje kvalitu pod úroveň digi. Označení profi atd vůbec nevěřte, jsou to jen reklamní triky. Je mi jasné, že kvalitní sken z diáku (když máte s Frontiery špatnou zkušenost) je pro vás nedosažitelný a vaše rozhodnutí naprosto chápu.
To že obzvláště pro digitály jsou nutné kvalitní objektivy jsem tvrdil už před několika lety, ale spousta lidí se mi vysmálo. Takže s vámi naprosto souhlasím.
Jinak si dovolím poznámku. Kvalita objektivu se pozná už na fotkách 10×15, jen musíte mít to srovnání, které spousta lidí nemá. Z toho pramení takto vedené diskuze, jelikož málokdo má možnost objektivního srovnání.
co je moc, to je moc-nejepro p.Strnada
od včerejška jsem drobet vychladnul, některé mé příspěvky byly až příliš agresivní, pardon.
Nicméně p.Jan Strnad má i nemá pravdu, dovolím si to vzít dle vlastní zkušenosti:
– že Váš lab je extra je možné, vždy je to o lidech
– většina labů je v té druhé kategorii, tj. systém nějak to uděláme
– zařazení do sítě FDI nevypovídá z hlediska výsledků o ničem, to neberte prosím ve zlém, ISO900X taky o firmě neřekne, jak dobré má lidi a jestli opravdu umí, co slibuje. V mém oboru děláme servisní práce za “Autorizované servisní středisko”, protože sice má autorizaci, ale ne dobré techniky, to jen tak mimochodem.
– z negativu mi lab v podstatě nikdy neudělal barevně neujetou fotku, dokonce i za situace, že byla k dispozici tatáž v jiném formátu jako vzor, ostrá byla, většinou mi poškrábali film, Praha je velká a věřte, že jsem jich vyzkoušel docela dost
– z diapozitivu mi lab NIKDY neudělal kloudnou fotku, problém byla denzita, ne barevnost
– proto jsem koupil skener a proto jsem začal fotit jen na diáky (barevnost a zrno)
– výsledky jsem dostal pod kontrolu a kvalita stoupla o řád, stále se bavíme o fotografování na kinofilm
– negativ má stále problém v barevném převodu, nikdy nevíte, jaký úmysl fotograf s tím světlem měl, diapozitiv je výhodný hlavně v tom, že barvy jsou jasné (většinou :-)) a expozice také (i když je špatná)
– negativ má vyšší expoziční pružnost, opět, kolik je situací, kdy ji využijete na doraz? Jel jsem loni na Korsiku znova po pěti letech s digitálem, bál jsem se bílých vápencových útesů (Portra 160NC je dříve zvládla na jedničku), jenže digitál je zvládnul
Jak jsem předeslal na začátku článku a jak znovu opakuji, mé články jsou obecně určeny pro určitý okruh normálních lidí, nic víc, nic míň. Z tohoto pohledu jsem žádnou zásadní chybu nenašel a za článkem si stojím. Rozsah EV je jediný bod, o kterém lze pochybovat, přesto se opět ptám: “Kolik lidí využije při správné expozici těch 10 (a více!) EV?”. Nemluvím o chybné expozici, kdy právě ten rozsah lecos zachraňuje, mluvím o té klasické.
Chápu pana Strnada, že on z toho ten maxivýstup dostane, nebudu používat své poněkud arogantní konstatování “je mi to fuk”, za které se tímto omlouvám, nicméně většinu amatérů tento náš “boj” nezajímá z prostého důvodu – nemají v úmyslu dělat fotografie 120 x 90 cm.
V tom je jádro pudla, které se snažím ošetřit v celém článku a principiálně mi vadí, že mi to nejen pan Strnad upírá.
Skener Nikon LS-40 je dnes starý páprda, ležel někde nad LS-2000, ten na dia opravdu nebyl a dnešní LS-50 či LS-8000. Přesto znovu opakuji, pro většinu kinofilmových amatérů je tato cesta kvalitnější, protože nemají za rohem lab, který by se jejich fotkám věnoval a výsledek mají pod svou kontrolou. Naprosto stejná situace nastává u DSLR, výsledek máte plně pod svou kontrolou.
Zajímavé, že v plamenné diskuzi nezazněla jedna podtstaná věc, DSLR znamená rozumět si a umět s počítačem, resp. s alespoň pár základními programy. Podle mě je největším omezením dokonalého využití možností digitální techniky právě tato “maličkost”.
Asi tak, přeji hezký den,
Jan Hlinák
co je moc, to je moc-nejepro p.strnada
Vezmu to pozpátku.
V plamené diskuzi zazněl můj názor, že fotit na digi je možná těžší než na dia a jinde také, že je s tím spousta další práce a že skoro každá digi fotografie potřebuje upravit (myslel jsem samo v pc). Je nejen jeho omezením, ale i nákladem, který málokdo počítá! Teď jsem na to téma tady diskutoval s profíkem. On má jasno, pokud potřebuje udělat hodně záběrů, z kterých bude vybírat, bude mít čas si snimi pohrát, zvolí digitál. Pokud ale jde na reportáž, kde musí klapnout každý záběr a fotografie musí druhý den odevzdat a nemá si tudíž čas s nimi hrát, volí jednoznačně negativ. A o to víc, když jde fotit z bleskem, tam je klidně půlka fotek z digi na vyhození, nebo dá hodně práce. A tady skvěle využije ten rozsah 10EV. Možná řeknete, že teno argument na tento server nepatří, ale podle mě každý fotograf fotí i reportáže (oslava narozenin třeba) a měl by vědět, co si může a nemůže s digi dovolit.
K zvětšenině (myslím že jsem uvedl 60×90, ale to nehraje roli) Byla jen reakcí na tvrzení ve smyslu, že zvětšenina z kinofilmu na 40×50 nebude nikdy ostrá z pěti centimetrů, nebo je to pro běžného amatéra nedosažitelné. Ale kvalita jde poznat i na fotografiích 10×15! Mě vedla ke změně velmi dobrého objektivu 24-105 od minolty za 28-80/2,8 od Tokiny. Měl jsem možnost srovnání a ten rozdíl v ostrosti na 10×15 byl prostě vidět na první pohled.
A teď k těm labům. Asi už to chápu, pár dobrých labů situaci nezachrání. A pokud máte tak špatné zkušenosti tak mi nezbývá než rezignovat na názor, že kvalita je dosažitená pro každého. Je mi to líto, znám některé majitele frontierů i z Prahy, tak s nimi můžu promluvit, až zase bude setkání FDI partnerů. Oni taky chtějí dávat zákazníkovi nejvyšší možnou kvalitu, jako náš lab – tím se přece lišíme od drogerií a Fotolabu. Ale už taky asi znám jejich odpověď – já nad těma lidma nemůžu stát celou pracovní dobu a sehnat spolehlivého labistu je nadliský výkon.
P.S. Budu posílat nějaké skeny z dia Radku Tezaurovi na ftp, tak se s ním zkuste dohodnout, ať vám je zpřístupní. Jde o běžnou zakázku, takže to tady nemůžu publikovat veřejně a já na dia nefotím (co jsem měl z minulosti shořelo).
co je moc, to je moc-nejepro p.strnada
“co jsem měl z minulosti shořelo” –> možná nechtěně jste uvedl jeden z argumentů PRO digitální fotografii a PROTI jakémukoliv filmu (lhostejno zda barevnému, čb, kinofilmu nebo střednímu formátu). A oheň je jen jeden ze živlů, o dalších mluvit nemusím (viz nedávné povodně).
co je moc, to je moc-nejepro p.strnada
Jenže odešli i cd a stačil jim jen větší žár. Takže jako argumnet bych to nebral. V Digi si zase můžete seknout kartu a máte po. Běžně tady obnovuju data z karet. Většinou to jde, ale někdy se dostanu jen na části snímků a už s tím nic moc dalšího nejde. To jsou prostě nečekané náhody (spíš nehody) které se týkají obojího (film může spadnout do vody). A zálohovat film naskenováním můžete taky. A najde se i argument, že CD odejdou po pár letech, i když výrobce píše třeba 20let. To záleží na každém a nemá podle mě cenu brát to jako argument.
co je moc, to je moc-nejepro p.strnada
To už je trochu moc náhod najednou, ne? Bavím se o základním médiu, tj. filmu, popř. souboru (nejlépe v RAW). Soubor si můžu uložit na více médií (klidně jiných značek na jiných vypalovačkách) a geograficky je rozdělit (můžu mít jednu sadu doma, jednu u rodičů, jednu v práci a pokud jsem jo fajnšmekr, tak třeba v trezoru v bance). To by musela být jó živelná pohroma, aby postihla všechna uvedená místa. Jasně, můžu film naskenovat, ale když přijdu o filmy, tak mám prostě smůlu. Někdo tady argumentoval tím, že to CD/DVD stejně ztratí. A prosím, odlišujte jasné hranice. Nebavím se o nehodách, které se stávají při práci (osvítím si film, ztratím film, utopím film, poškrábu film, zničím kartu, ztratím kartu, ztratím data, apod.). Bavím se o dlouhodobém skladování a archivaci prvotních podkladů.
co je moc, to je moc-nejepro p.strnada
No je to zajímavé, nevím jestli tady máte možnost hlasování, ale zajímalo by mě, kolik procent čtenářů skladuje svá data na geograficky odlišných místech. Já třeba ano, né sice záměrně a systematicky, ale snažím se mít jinde negativy, jinde cd se skeny a ještě vše na pc. Když jdou z pc, tak na dvě dvd, každé jinam. Ale to je proto, že mám blbou zkušenost a měl jsem jak cd, tak filmy v jedné skříni. Stejně jde ale o náhody a nebral bych je jako argument. Jen pro zajímavost. Vzpomínám si na situaci, kdy kleknul počítač a bylo potřeba obnovit data zálohovaná na disketě (už je to dlouho). No dali jsme disketu od počítače a nic, nešla načíst. Všichni byli v pohodě, protože doma měla účetní pro jistotu další zálohu. Jenže nešla načíst ani ta a tak se musela použít starší a vše růčo doházet.
co je moc, to je moc-nejepro p.strnada
Na co anketu? Každý snad dokáže posoudit, jakou má ta věc cenu a podle toho se zachovat. Digitál mi to umožňuje, film jen tak, že jej zdigitalizuji (a tím pádem řeším tytéž problémy s “nečitelností”, jako u digitálních dat). Argumentovat nečitelností diskety je trochu mimo… ;-(
co je moc, to je moc-nejepro p.strnada
disketa je trochu mimo, ale problémy s čitelností u starších CD to je realita, a to měly vydržet 100 let … uvidíme co bude za několik let s DVD.
asi to chce každý archiv co tři roky přeuložit na nové médium (protože to staré nejde přečíst, případně za čas ani nebude v čem ho přečíst)
co je moc, to je moc-nejepro p.strnada
DVD na tom budou hure, protoze hustota jejich zapisu je nasobne vetsi. Osobne mam z archivace na CD trochu obavy.
Rozdil je totiz v tom, ze kvalitni lisovane CD je sendvic se zaznamovou vrstvou, kdezto u normalnich CD je ta vrstva na nosici, takze nema takovou ochranu.
V archivech se to resi proste tak, ze se media testuji a dokola postupne prepaluji. Videl jsem uz i nazor, ze zaloha na pasce ma pri spravnem pouzivani delsi zivotnost, nez CD.
Na druhou stranu ani film neni nesmrtelny a zajisteni optimalnich skladovacich podminek neni zadna levna zalezitost. S casem proste nelze ani remizovat :o)
co je moc, to je moc-nejepro p.strnada
ano disketa je mimo, alá já napsal, že je to pro zajímavost a je to dávno. Jenže tehdy to byl standardní způsob archivace a zálohování dat a nikoho by ani nenapadlo, že se to může stát. A když sám mám problémy se staršími cd, tak se opravdu trochu bojím co bude s foto na cd a dvd. Doufám, že na to výrobci přišli a data vydrží. Nezbývá než archivy pro jistotu přeukládat jak píšete.
co je moc, to je moc-nejepro p.strnada
Myslíte že každý dokáže posoudit, jakou má ta věc cenu a podle toho se zachovat? Buď si děláe legraci nebo jste úplně mimo. Pomimu-li čestné výjimky, každý cenu dat pozná až v okamžiku, kdy o ně přijde. Do té doby sice ví, že by měl zálohovat a to minimálně na dvou různých místech, ale obvykle se spoléhá na štěstí, že jemu se nic nestane. Jsme přesvědčen, že min. 99% nezálohuje data dostatečně spolehlivě. Já se mezi ně počítám taky, ač mám nepříjemnou zkušenost ze zhroucením disku. Když se mi to stalo, zjistil jsem že 2 roky stará obyčejná CD jsou tu a tam nečitelná. Naštěstí se z diku daly soubory vytahat, ale bez ladu a skladu, takže obnova archivu do přehledné podoby zabrala hodně času. Teď fotky skladuji na dvou různých fyzický discích + na nejkvalitnějších CD. Vše mám ale v bytě, tudíž pokud bych vyhořek, byl vytopen nebo vykraden, mohu přijít o všechna data. Pořád si říkám, že přepálím ještě jednu 2 zálohy a uskladním v práci a u kamaráda a taky oskenuji všechny filmy, ale pořád se k tomu nějak nemohu dostat ;-(
co je moc, to je moc-nejepro p.strnada
Já jsem mimo? Není snad mimo ten, kdo se spoléhá na štěstí, že se jemu a jeho datům nic nestane? Znám pár téměř paranoidních lidí, kteří zálohují všechno a tak, aby skoro ani globální záplavy nemohly data zničit a znám spoustu s prominutím lajdáků, kteří se tomu nevěnují a pak, když už je většinou pozdě, tak láteří. Ale já jsem mimo. No prosím. Pokud si někdo neuvědomuje, jakou hodnotu daná věc má, tak je to čistě jeho problém. Ale máte pravdu v tom, že si to často uvědomí až v okamžiku, kdy o to přijde. Spousta lidí se po takové zkušenosti najednou z lajdáků změní na paranoiky. Někdo si to možná uvědomí po přečtení této reakce a to je jen dobře. A kdo ne, jeho smůla.
co je moc, to je moc-nejepro p.strnada
To mě nenapadlo, že vás svou poznámkou rozčílím, nebylo to mým úmyslem. Jesli vás čílí slovo “mimo” tak to jednak není sprosté a druhak jste ho použil taky. A to jsem ano nenapsal že argumentovat nečitelností diskety není trochu mimo pokud se to chápe v širším kontextu, tj. že žádné datové médium není absolutně spolehlivé a po čase může být částečně nebo i úplně nečitelné. U CD se výrobci chvástali dlouhou trvanlivostí, 100 let žádná míra .. a ejhle, obyčejná CD mají problémy už po pár letech. A zálohovat na DVD? Nové médium s mnohem větší hustotou záznamu neprověřené časem? To je na úsudku každého.
Tím “mimo” jsem myslel vaši větu “Každý snad dokáže posoudit, jakou má ta věc cenu a podle toho se zachovat.” Nedokáže, lidi jsou vesměs pohodlní – nebo jak říkáte “lajdáci” – a spoléhají se na to, že jim se to přece nemůže stát. A jestli mluvíme o amatérské fotografii, tak tak ne 99% ale 99,9% nezálohuje dostatečně spolehlivě a hodně velké procento vůbec.
co je moc, to je moc-nejepro p.strnada
S tím souhlasím, jen si nemyslím, že by to nevěděli. Spíš jsou opravdu jen pohodlní nebo líní. Většina si možná říká, že by “měli”, ale neudělají to. Takže povědomí mají.
A nebo je jim to jedno, když ten výcvak vlastně “nic nestál”, tak je mi jedno, jestli o to přijdu. Ale i v tomto případě znají cenu a tím pádem zálohování neřeší.
co je moc, to je moc-nejepro p.strnada
Ale spousta lidí to skutečně neví. Tím myslím zejména ty ze střední a starší generace, co si s počítačem moc netykají. Mnohdy ani neumí fotky do počítače nasypat a editace fotek je pro ně španělská vesnice. A ti ostatní jsou opravdu pohodlní. Většina z nich někde slyšela že by se data měla zálohovat … ale – ruku na srdce – kdo opravdu dělá všechno co by dělat měl, ať první hodí kamenem 😉
zálohování
Můžu potvrdit, že lidé nezálohují nejen fotky, ale i spoustu dalších věcí. A jedná se často i o mladé lidi, studenty, které by to měli učit ve škole. K nám do studovny pak chodí, z diskety si otevřou rozpracovaný dokument ve Wordu, pak na něm několik hodin pracují, pak jim to najednou nejde uložit, klekne to a výsledek několikahodinové práce je fuč. A ti arogantnější pak řvou na naše pracovníky, že je to vina našich mizerných počítačů….co dodat.
co je moc, to je moc-nejepro p.strnada
K te zivotnosti medii si dovolim malou poznamku: u CD je predpokladana zivotnost barviva, ktere informaci uchovava, podle jeho typu zhruba 5 – 100 let, ten prvni udaj se tyka nejlevnejsich disku, ten druhy tzv. zlatych CD, ktera se postupne prestavaji vyrabet, protoze poptavka po nich je vzhledem k jejich vyssi cene minimalni a vyroba nerentabilni. Doporucuje se mit 2-3 kopie a obnovovat je tak po 2-3 letech. Idealni je samozrejme merit na kazdem disku redundanci dat a obnovovat podle toho, ale tato technologie je svou cenou dostupna jen opravdu velkym institucim jako Narodni galerie apod., takze clovek vlastne nikdy nevi, jestli k prepalovani saha zbytecne brzy, nebo uz najde na CD chyby a musi pouzit druhou zalohu.
DVD se k archivaci nehodi vubec, jelikoz redundance dat (tj. i schopnost obnovy chyb) je u nich velmi mala a zivotnost zaznamu na nich neni tak dlouha. Je to dano jednak tlakem na cenu a tim i na pouzivani levnejsich barviv s nizsi zivotnosti, druhak vyssi hustotou zaznamu (stejne velky skrabanec nebo kousek rozlozeneho barviva postihne daleko vice dat) a konecne i mensi redundanci (k necitelnosti celeho zaznamu staci mensi pocet necitelnych bitu). DVD je vyvinuto pro video a tam kdyz sem tam uleti nejaky ten pixel nebo rovnou cely snimek, tak to tolik nevadi, ale u hudby (pro kterou bylo CD vyvinuto) to lupnuti rusi mnohem vic. Krome toho byla pri vyvoji DVD jasna snaha aby neslo co nejvetsi objem dat, jejich ochrana byla az na druhem miste. CD bylo oproti tomu vyvijeno v dobe, kdy byla presnost mechanik, vyrobni tolerance a pod. prece jen nekde trochu jinde, takze dnes postkytuji mnohem vetsi bezpecnost dat.
Pomalu se stavaji nejrozumnejsi variantou zalohovani pevne disky/diskova pole. Cena se pomalu dostava na uroven optickych medii (zvlast kdyz clovek uvazi jejich neustalou obnovu), ma velkou vyhodu v pristupu k ulozenym datum a jejich snazsi organizaci, clovek nakonec usetri i to misto v byte (jeden disk je o dost mensi nez 50 CD v krabickach), jedinou nevyhodou tak zustava nutnost mit disky (diskova pole) na nekolika mistech pro pripad navstevy zlodeje nebo velke vody, ale to je potreba u kazdeho seriozniho zalohovani dat. U disku to plati mozna trochu vice nez kde jinde, protoze pritomnosti disku se zalohou v pocitaci kde normalne pracuje se clovek vystavuje riziku smazani vlastni chybou (kazdy kdo si nekdy omylem smazal nejaka data vi o cem mluvim). To samozrejme hrozi i pri porizovani zalohy, chce to davat pozor. Co tyce zivotnosti dat na HDD, je velmi dobra, pri pouziti mirroringu na druhy disk prakticky 100% (a ted se urcite ozve nekdo s tim, ze Bjornu Rorslettovi to spadlo i tak) a navic i z mrtveho disku se daji vetsinou data (nebo alespon jejich vetsina) vytahnout, coz by pri poctivem zalohovani nemelo byt ani potreba (mame prece druhou zalohu, ze?). Ulohu hraje i podstatne rychlejsi obnova dat nebo jejich premisteni v budoucnosti. Krome toho disky se budou urcite hodit i kdyz dam ty fotky za par let nekam jinam, kdezto pozvolna se loupajici CD muzu akorat vyhodit.
Clovek si musi samozrejme rozmyslet, jake objemy dat zalohuje a ktere reseni je pro nej vyhodnejsi, nechci nikomu vnucovat nazor. Jen jsem chctel opravit nektere myty a upozornit na naprostou nevhodnost DVD, ktera se pro svou kapacitu tesi velke oblibe.
co je moc, to je moc-nejepro p.strnada
Z hlediska dlouhobé archivace je pro právě film lepší než digitální záznam, když uvážíme životnost barevného, kvalitně vyvolaného filmu kolem 25-ti let a černobílého cca 100 let tak význačnou výhodou filmu je právě jeho analogový záznam, který je možné číst libovolným skenerem (teoreticky, samozřejmě). Co se týče digitalizovaného záznamu, rád bych věděl kdo má ještě dnes mechaniku využívající magnetofonovou kazetu nebo 5,25 palcovou disketu? Před 15-ti lety celkem rozšířená média. Budou CD/DVD čitelné na zařízení za dalších 15 let, i když uvážíme jejich životnost jako takových? Ono je to jedno, film stejně jednou bude muset ustoupit (doufám jen, že to nebude moc brzo)….
co je moc, to je moc-nejepro p.strnada
Copak se snad prodávají CD která umí plavat ? Nebo CD z azbestu ? Utíkajíc před ohněm i vodou snáze vezmeš igelitku s filmy, než krabice s CD a DVD.
co je moc, to je moc-nejepro p.strnada
To, že se dnešní CD/DVD budou muset za pár let přepálit na nová média jsem zmiňoval. Beru to jako daň za to, že jsem právě před ohněm nebo vodou chráněn. Média neumí plavat a nejsou nehořlavá, ale když jednu sadu nechám např. v trezoru v bance, tak mám skoro jistotu, že mi neshoří, neodplave a ani ji někdo neukradne nebo nezničí. Vy snad nosíte filmy stále s sebou, že vám nemůžou shořet, když nejste doma?
co je moc, to je moc
Úplně souhlasím. Výsledky skenů z labů skutečně stály za nic. Kdykoliv jsem si tam dal udělat dia, tak to bylo výsledkově hrůza. A diák poničen. Proto jsem si též musel pořídit vlastní skener.
A stejně tak u negativů, kde jsem vytáhnul z mého filmového skeneru podstatně více informací, než v labu (nemluvě o tom, že jsem si film nepoškrábal a neřešil jsem zcestné barvy atd.). Možná přístup k profíkům je jiný, ale jako amatér jsem z toho byl dost zoufalý. Pokud ovšem dodá člověk digitální data s příkazem “beze změn”, tak je s výsledky z osvědčeného (třeba Frontier) labu spokojen.
I proto je z mého hlediska výhodou DSLR. Argument, že si mohu nechat v labu kvalitně oskenovat políčko za 40 Kč (či za kolik) je hoodně moc o penězích. Ať se na mě lidé v labu nezlobí, ale to je pro mě cenově stále dost nepřijatelné.
Jiank úplný souhlas s DaB-em o kruciálním vlivu objektivů!!!
co je moc, to je moc
pri vsetkej ucte
400kb zvacsit na 70×100 …..nechel by som.
co je moc, to je moc
Kvalite jejich skenu není reklama, to je prostě fakt. Sám jsem tomu nevěřil, přesvědčilo mě až několik svých zvětšenin A3.
co je moc, to je moc
Na plotru po skenu z kinofilmu, 60×90 ostre z deseti centimetru, aha. A rusive zrno a sum tam videt neni? A jakekoli detaily mensi milimetr tam jsou? A kdyz uz tady kazete a ztracite tolik casu, za takovou dobu byste jiste stihnul nafotit identickou scenu na tu Superii a vedle digitalni zrcadlovkou a vedle sebe vyjet dva printy. Nebo to pro objektivitu dejte udelat nekomu tretimu, a pak to naslepo vytisknete a naslepo porovnejte, pripadne dejte porovnat zakaznikum, a schvalne co vyberou. To jsou zajimave testy, z kecu a samolibe reci v nekterych clancich, ktere jsou jen navnadou na hadani, a vetsine obdobnych prispevku na toto tema se nikdo nepouci.
co je moc, to je moc
Ale já jsem přece nabízel panu Hlinákovi možnost takový test udělat, ale on to nepřijal. Přemýšlel jsem, že ho udělám ve spolupráci s jedním známým fotografem, který u nás provozuje atelier, i když zrovna atelier by měl být výhoda pro digitál. Pokud jste četl moje příspěvky k předchozímu článku, tak tam píšu, že podle mě je kvalita půl na půl, ne něco je lepší digitál, na něco negativ. Nevím jestli kážu nebo ne, snažím se upozornit, že porovnávat digitál a kinofilm na základě skenu na skeneru za nějakejch 25tis. je nesmysl. A na tu zvětšeninu se klidně přijďte podívat. Nevím jestli se zobrazuje email, takže: jan.strnad@seznam.cz.
co je moc, to je moc
No, nedá mně to než reagovat. Myslím, že argumentovat se dá i slušně. Vaše komentáře jsou formulovány poněkud neurvale a vyostřeně. Bohužel takto se diskuze typu digi x film, případně boje mezi značkami snadno vyvíji. Chce to zachovat klidnou hlavu a v klidu argumentovat. Např. si i myslím, že 25 tis. není pár šupů, protože se stále zde hovoří o “lepší amatérské” třídě – ne o porovnávání high-tech v řádu stovek tisíc. Na druhou stranu argumentovat kvalitou výsledků spotřebních digikompaktu pro vyloženě rodinnou fotografii v diskuzi o DSLR je dost zmatečné. Protože to je právě ta kategorie zákazníků, která Vám do labu přinese kartu s požadavkem na fotky 10×15. V dobách pouze filmů bylo normální, že si lidé nechali udělat úplně všechny snímky z filmu, při použití digitálu si již vybírají. To platí obzvláště u majitelů DSLR.
Pro upřesnění – dlouhá leta jsem fotil na film (SLR – Praktica, Canon), teď mám DSLR. Jsme si dobře vědom limitací obou přístupů. Ovšem když se mě nějaké foto podaří, nechám si ho udělat ve větším formátu, ne 10×15. Pokud se nepovede, tak nic. Vzhledem k tomu, že mojí oblíbenou disciplínou je foto (volných) zvířat, tak mohu říci, že právě v této oblasti jsou celkové výhody na straně DSLR. A např. valná část špičkových wildlife fotografů využívá digi. A důvod není v tom, že musí urychleně předat výsledky do redakce, jak je to v případě fotoreportérů.
Osobně nechápu, co Vám brání uvedený test udělat, myslím si, že při Vašich proklamovaných profesionálních zkušenostech to není problém a není třeba používat profi fotografa a ateliér. Naopak “polní” podmínky by byly výhodou (myslím, že menšina amatérů fotí v ateliéru). Uplatnění tohoto srovnání zcela jistě najdete a mnoho lidí si ho se zájmem přečte (včetně mě).
co je moc, to je moc
Udělat test, aby byl objektivní a měl smysl není jednoduché. Proto jsem tuto možnost nabízel lidem, kteří testují různou techniku a mají s tím zkušenosti. Např. mám předat čistý výstup ze skeneru a digiťáku? Nebo mám ten z digi upravit – většina snímků z digi to opravdu potřebuje. Jak je mám prezentovat? V plném rozlišení, jako výřezy a hlavně kde, aby to bylo dostupné. Všechno se dá domyslet a taky jsem napsal, že přemýšlím, že pár testů udělám, ale chvilku to bude trvat, aby to dávalo nějaký smysl.
Co se týká mé neurvalosti, možná jsem se skutečně nechal rozčílit a při psaní jednal zkratkovitě. Velmi se za to omlouvám. Důvod jsem uvedl už jinde. Nepochopil jsem, že pro pana Hlináka kinofilm = dia a to vedlo k vyostření sporu, protože tím pádem jsme vzájemně nemohli pochopit svoje argumetny.
Použití, které uvádíte je přesně to, kde je digi asi nejvhodnější, ale fotografie má mnoho oblastí a v každé má určitá tecnologie své výhody. Možná by se dalo obecně říct, že tam, kde se s oblibou používal diák, je dnes nejlepší použít digi. Ale tam kde se používal nejvíce negativ, tam má digi stále problémy. To už ale polemizuju v půl druhý v noci a ráno si za to možná sám vynadám. Je to ale oblast, do které by se měla podle mě přenést komplexně diskuze klasika versus digi. Kdo má jaké zkušenosti, kde je digitál lepší, kde jste se naopak setkali s tím, že digitál nestíhal a museli jste sáhnout po negativu? Já jsem na začátku svých příspěvků už něco nadhodil, ale bohužel na to nikdo nereagoval. (Vlastně ano, bylo to něco jako: poraďte Šibíkovi ať fotí klasikou, že dostane víc cen)
co je moc, to je moc
Do této doby jsem vaše názory bral, ale napadat novináře (ač možná amatérského) za to, že dostává k posouzení fotoaparát mi přijde zcestné. Tak by to přeci mělo být. Pokud se chtějí čtenáři něco dozvědět, tak autoři musí mít o čem psát a pokud se chci každé dva měsíce dozvědět z recenze něco o novém fotoaparátu, nemohu předpokládat, že si (možná amatérský) novinář koupí každé dva měsíce nový foťák abych si mohl počíst.
Krom toho Photolife šel v tomto podstatně dál, tam mi přijde, že jsou pouze recenze na výrobky, které dovozce zaplatil (za uveřejnění). Proč neustále recenzují Tokinu, ale nikdy se neobjevil Nikkor nebo Canon? Neexistují snad jiné objektivy (recenze digikompaktů nechávám stranou).
co je moc, to je moc
Naprostý souhlas, a proto mě to napadlo, ale hned jsem to stáhnul (v rámci jedné věty). Nejen Photolife, ale hlavně digineff a spol. svými větami mystifikují fotografickou veřejnost už několik let. Pan Hlinák to bohužel jako invektivu pochopil a já se mu taky hned omluvil – uznávám nenapsal jsem to v té rychlosti moc jednoznačně. Tento server nemá pr propagaci zapotřebí, ale vzpoměl jsem si na svoje diskuze s některými lidmi kolem digi (ne na tomto serveru) před třemi lety, kdy tvrdili, že digi je jednoznačně kvalitnější než kinofilm i při 3Mpix a když jsem jim nabídl test, tak se raději už neozvali. V textu mi to pak nešťastně splynulo dohromady.
co je moc, to je moc
Pane Strnad, jste zbytečný fajnšmekr. Tyhle debaty mi připadají mimo dobu. Mohu Vás ujistit, že firmy posílají podklady na propagaci do grafických studií z digitálních kompaktů nafocené obchodními asistentkami či jinými pracovníky.
A dále. Většina novinářských fotografií se tiskne na hajzlpapír a často ČB. Přepálená bílá nebo zapečená černá nehraje roli.
A dále. Naprostá většina klientů čerpá z fotobank a kupuje snímky 2x menší, které pak natahuje na daný formát.
Umění vynechávám, to je jiná kategorie bez jakýchkoli mantinelů. Fotí se s mobily atp. Další kategorie jsou amatéři a pro ty je také rozhodující cena.
O čem se tady vlastně pořád bavíte. Neztrácejte čas.
co je moc, to je moc
Nedalo mi to aby som sa k tomuto co sa tu dva dni riesi nevyjadril.Fotografia bola je a bude technickym umenim to nikomu nepopieram ale v prvom rade vzdy slo o zaznam udalosti,nalady pripadne pocitu tak ako to vidi fotograf! V tejto diskusii mi to nejak uplne uniklo a bavi sa tu o nejakom premietani na stenu a sialenom pocte pixelov…V profi svete je odpoved jasna pokrok je dolezity a urychluje to pracu a kontrola procesu tiez nieje na zahodenie.A umeleckej fotografii to poskytuje dalsie nebyvale moznosti.Ale ja som si vzdy myslel ze je podstatne to aku ma ta fotka naladu a ci to volaco volakomu povie a je predsa uplne jedno ako vznikla. kazdemu predsa chuti nieco ine tak nenutte jest niekoho spenat ak mu nechuti a radsej sa tu bavte o krase svetla skoro na jar a techniku nechajte na posudenie kazdeho co je prenho najlepsie.S panom Zurekom mozem len suhlasit!Inak len tak pre info fotim na HP-5 a maco 820 ale uz sa mi dostal do ruky aj digi zrkadlovka a vsetko ma svoje alen tak pre zaujimavost som si zhotovil aj dirkove komory a vlastne stale je to len o videni svetla a fotografa.Technika je a musi zostat len nastroj a nie my nastrojom techniky.Kopaniu do stativu, hrubemu zrnu, velkej hlbke ostrosti,super optike,36mpx na digi stene,plagatom aj 9×13 formatu zdar!Ale hlavne je to o dobrych nametoch a svetle.Techniku a co je mu blyzsie si kazdy vybera sam tak to uz nerieste!!
co je moc, to je moc
ano, jsem super fajnšmekr, nepopírám, a taky už mi za to někteří fotografové nadávali a posílali mě kdekam. A za pár dnů mi děkovali (i když jsem je nechal přefotit celodenní práci). Bylo u nás už hodně fotografů, kteří se mlátili do hlavy, když svoje nádherné fotografie (fakt super záběry) vyjeli na fotky 20×30 a ty byly prostě nekoukatelný. Ani už nevím, kolik fotografů se se mnou radilo, jestli si maj koupit skener, kterej v článcích tak vychvalujou. Já je varoval, že s kvalitou nebudou spokojeni a stráví skenováním tolik času, že se jim to nemůže vyplatit. Nevěřili a po třech měsících se vraceli a dávali mi za pravdu. A to šlo o kousky za 20-30tisíc. Určitě se nevrátili všichni, někdo se s (ne)kvalitou smířil. A nebyla to snad technická kvalita, která vedla mnoho zdejších přispěvovatelů opustit minilaby, koupit jeden a pak druhý skener, pak jeden a druhý digitál a za dva roky koupí třetí, až bude dostupný full frame? (btw. skutečně se jim to cenově vyplatilo?) A nebyla to snad technická kvalita, která vedla několik čtenářů ktomu, aby mě osobně oslovili s žádostí o test? O čem se bavím? Jenom o technické kvalitě fotografií!!!! Technická kvalita JE důležitá. I ta záměrně neostrá fotografie musí být technicky správně neostrá, aby to lahodilo oku. Ono se dobře někomu říká, je jedno čím fotím, že jde o obsah, když má svoji kvalitu zmáknutou a už ji nemusí řešit. Ano každý má svoji kvalitu, se kterou je spokojen a na kterou má, uznávám to. Ale nikdo soudný přece nemůže psát na základě toho, že se smířil s určitou úrovní, mystifikace na které upozorňuji. Ano, autoři na paladixu mohou, protože mají opravdu špatné zkušenosti s laby (kromě Pavla Poly), proč jsem ale odsuzován za to, že se je snažím přesvědčit, že jsou i jiné cenově dostupné alternativy? Myslím, že naše ohnivá diskuze byla velmi prospěšná pro spoustu fotografů (myslím, netvrdím to, tak mě nechytejte za slovo).
Jen mě mrzí, že se moc fotografů nezapojiĺo do diskuze, kde je lepší digitál a kde kinofilm. Opravdu bych uvítal diskuzi typu: Ty jo včera jsem fotil výstřel z děla a ten digitál to prostě nevzal, ale kámoš, co měl negativ má supr fotky. Nebo obráceně, nepreferuji obecně ani jedno ani druhé.
Ještě než se s touto diskuzí rozloučím a přestanu dle Vaší rady ztrácet čas, dovoliím si Vás vrátit do současnosti. Vaše tvrzení (kromě fotobank) jsou totiž z minulých let. Kavlita tisku i papríru většiny novin se stále zlepšuje už několik let. Noviny čtu sice jen občasně, ale profesionální deformace mě nutí tu kvalitu zkoumat. Fotografie v médiích (i internetových) jsou za poslední rok a půl výrazně technicky kvalitnéjší, než třeba před třemi lety. Kvalita fotografie je totiž důležitá pro prodej (p. Karbusický to taky pochopil, dokonce o tom psal). A ty podklady pro studia od asistentek? Bejvávalo, spousta firem už taky pochopila, že nekvalitní fotka v prospektu, nebo v reklamě v novinách jim prodá méně výrobků než kvalitní.
co je moc, to je moc
No, po pravdě řečeno už schází jenom závěrečná reklama na lab (na osobu už byla). A taky mě nechytejte za slovo (abych byl i invencích Vašich předchozích příspěvků). Chápu, že jako pracovník minilabu preferujete film, protože z hlediska příjmů byly asi rozhodně lepší doby, kdy všichni od Vás potřebovali vyvolat všechny své filmy, valná většina si nechala okamžitě udělat i z celého filmu fotky. Pak jim ještě můžete nabídnout oskenování … V současné době zákazník, který má digitál a přijde si nechat udělat pouze vybrané snímky a oskenovat nechce nic je přece jenom menším přínosem.
Jinak já jsem tuto rozbředlou a těžko stopovatelnou ohnivou debatu p. Strnada proti všem moc nepochopil. Po pravdě řečeno jsem po čtení cca 1/2 jeho příspěvků získal představu, že je to nejlepší český profík, za kterým v úžasu všichni všichni chodí a posílají mu děkovné dopisy (či ho pokorně odprošují). Koupit skener za 20-30 tisíc (což je pakatel, či jak to předtím bylo nazváno) je na nic, chce to si koupit skenování v labu. Může být. Záleží na účelu. Výstavní zvětšeniny 2×3 m? Z profi filmů s velkým rozlišením a foceno vysocekvalitními objektivy? Ale přece jenom tady je debata o amatérským podmínkách. Onehdy jsem stál na zastávce MHD a zblízka jsem se kouknul na billboard … asi nemusím pokračovat. …
Ale ke konkrétní debatě – skutečně jsem v té, mnohdy emociálně vypjaté diskuzi, nenašel tu požadovanou konkrétní diskuzi, kdy je lepší digitál a kdy film.
Můžete tedy, prosím, p. Strnade, napsat Vaše konkrétní názory, kdy je lepší digitál a kdy film? Pokud možno jako samostané vlákno a ne součást rozvětvené (a mnohdy zbytečně agresivní) diskuze.
Omlouvám se za pejorativní vyznění příspěvku, ale jsme trochu (dost) citlivý na sebechválu. Mám zkušenosti, že valná většina lidí, kteří se sami vychvalují to tak činí proto, že jiní to nedělají. Ale tím nechci říci, že je to Váš případ.
co je moc, to je moc
film umožňuje dosáhnout amatérovi profi kvalitu za amatérskou cenu … tj amatér, který xxxx snímků ročně, má možnost volby mezi dia a negativem, čb dia, a čb negativem, “věčným” dia a běžným spotřebním dia – to všechno aniž by musel kupovat fullframe DSLR za výrazně vyšší cenu, než spolehlivou kinofilmovou zrcadlovku. (která i se základním pevným sklem levnější než digikompakt, a kvalita je nesrovnatelně vyšší)
přitom má možnost nechat si kinofilm naskenovat, nechat si udělat fotografie malého formátu, a ty opravdu dobré si nechat udělat na 30×45 nebo třeba i více
samozřejmě ten kdo používá fotoaparát pro technickou dokumentaci, nebo musí mít fotky ihned po cvaknutí, případně jich vycvaká opravdu hodně a nemá na filmy – ten se bude muset spokojit s DSLR.
já osobně příliš nechápu amatéry, kteří vyfotí tisíce snímků ročně – proboha vždyť si to nestihnou ani prohlédnout ? a kolik z těch tisíců snímků jde na papír ? nebo je to jeden motiv 100x jinak, a jeden z těch sta snímků je povedený ? občas také vyfotím ten samý záběr vícekrát – pokud se mi zdá dobrý a nejsem si jist expozicí … ale že by mne lákalo vycvakat tisíc snímků za měsíc, protože je to “zdarma” ? asi ty důvody zkrátka nechápu :o)
co je moc, to je moc
“než spolehlivou kinofilmovou zrcadlovku. (která i se základním pevným sklem levnější než digikompakt”
To je fakt, analog.zrcadlovky šly v posledních letech cenově dost dolu. Proč? 🙂
pokles cen analogu ? 🙂 jistě …
měl jsem na mysli bazarové zboží – novou analogovou zrcadlovku nemá smysl kupovat, když je taková nabídka použitých, ale velmi dobře fungujících
a samozřejmě že ceny analogové techniky padají – ovšem ten pokles se mi zdá řádově pomalejší než u digitechniky, někde je cena na můj vkus dost vysoká kvůli sběratelů :o)
dnes je úplně v klidu možné fotit na 30 let straou zrcadlovku – s profesionálními výsledky, které budou stejné či lepší než snímek ze současného fullframe :o)
chci ale vidět cenu dnešních DSLR za 5, 10, 20 let :o)))
co je moc, to je moc
Rozhodně nechci dělat reklamu na lab nebo se sebevychvalovat, a diskuzi nevedu proti všem, se spoustou příspěvků, nebo částí jsem naprosto souhlasil (ale to už samozřejmě nevyvolává další reakce). Profík jsem, zpracování fotografií mě živí a zároveň baví, to jestli dobrej musí posoudit zákazníci. Ohlasy mám dobré, i když jsou samozřejmě i reklamace a nespokojení zákazníci, to nepopírám. Můj problé je asi v tom, že se neumím písemě vyjadřovat. Reagoval jsem příklady z praxe na příspěvek, který říká, že kvalita není důležitá a je z toho sebechvála. Když jsem napsal: “Zeptejte se Pavla Poly, moji nabídku taky nevyužil, ale mylsím, že zkoušel Frontiera někde v Praze”. Tak to pan Pola vzal jako útok na sebe. A já chtěl přitom jenom říct, že s tím má zkušenosti, že skener testoval. Kdybych tam přidal slůvko sice, asi by to bylo lepší. Proto jsem se v minulém článku s diskuzí loučil a vy jste mi to jenom potvrdil. Děkuji.
co je moc, to je moc
No, tak jsme se toho opět moc nedozvěděli, diskuze digitál x film (konkrétní názor na jejich využití), po které prý voláte, neproběhla.
Jinak jsem se chtěl něco dozvědět od člověka, který zde obstaral velice výrazné procento příspěvků. Toť vše.
co je moc, to je moc
ono se dost těžko konkrétně odpovídá na takhle obecný dotaz :o)
digitál – chci cvakat hodně, a nevadí mi, že jsem omezen možnostmi čipu v mé DSLR, a nevadí mi ani případně prodloužení ohniskové vzdálenosti objektivu, pokud neinvestuji ještě více do fullframu
kinofilm – nevadí mi platit za filmy, nezacvakám si tolik, chci mít možnost dosáhnout špičkové úrovně fotografie při menších nákladech na vybavení, chci mít možnost volby (digitálem nezaměnitelný dia/čb dia, proti digitálu pružnější negativ …)
co je moc, to je moc
Já myslím, že už jen Vaše vyjadřování ve stylu, že digitálem se “cvaká” a kinofilmem fotí, jasně naznačuje, že nemá cenu na jakékoli vaše příspěvky reagovat. Což doporučuji ostatním a sám jdu příkladem, sbohem:-)
ale proč se hned urážet ?
proboha vždyť cvakat, fotit, vyblejsknout, vzít … to všechno jsou slova pro tutéž věc, která (a asi i nějaká další) běžně používám, nerozlišují čím jsem fotku udělal, netušil jsem, že jde o něco špatného ?
jen mne zaráží proč tedy reagujete (a dokonce doporučujete ostatním) ? :o)))
co je moc, to je moc
Ne, na toto skutečně nemá cenu odpovídat. Mám dojem, že jste hluboce nepochopil současnou technickou situaci ani tuto debatu. Dotaz stejně nebyl míněn na Vás a nebyl obecný (šlo o konkrétní diskuzi/situace za kterých je lepší digi či film). Toť vše. Nic proti filmu.
takže odpovídat smí jen někdo ? 🙂
vy jste samozřejmě současnou technickou situaci hluboce pochopil :o) bravo … proč se tedy ptáte na tak obecnou věc jako praktický rozdíl mezi digitálem a analogem ? :o)
vyjmenujte mi tedy nějakou konkrétní siuaci a já se pokusím odpovědět, co je podle mne vhodnější 🙂
nebo jste čekal seznam o tisíci položkách konkrétních situací ?
ono film je natolik variabilní ve formátu – za cenu fullframe DSLR seženete kvalitní sestavu jak na kinofilm, tak i na 6×9 …
takže znovu (a obecně) – DSLR je vhodnější pro toho, kdo vyfotí tolik snímků, že se mu DSLR rychle zaplatí, a zároveň mu nevadí omezení dané provždy čipem (tedy žádný diák, menší pružnost než negativ)
takže odpovídat smí jen někdo ? 🙂
Asi než začnete reagovat, tak si přečtěte vlákno/diskuzi. Toto byl konkrétní dotaz na zkušenosti či názory p. Strnada (pracujícího v labu).
Jinak jsem skutečně současnou situaci pochopil (samozřejmě podle svého), celkem bohaté zkušenosti mám jak s “analogem”, tak i s “digitálem”. Po přečetní Vašich příspěvku jsem pochopil také Váš názor – na kvalitní práci, kdy se přemýšlí a necvaká, tak jedině film. Fajn. Je to Váš názor. Ale evidentně nemá cenu s Vámi diskutovat. Až přejdete na digi, tak budete nejspíše stejně ohnivým zastáncem této techniky.
Ale jenom opakuji – dotaz směřoval někomu jinému.
takže odpovídat smí jen někdo ? 🙂
fotím na oboje (krom všelijaké kinofilmo a D350 a starší 4mpx camedia, + různé digikompakty …) a nejsem “ohnivým zastáncem ničeho
pokud někdo amatérsky nefotí tolik, že se mu vyplatí přejí na digitál, pak vidím ten důvaod snad tam, kde je nedostupný lab
ačkoli do 10 tisíc lze pořídit velice slušný skener na kinofilm, a odpadá starost jak to naskenují v labu – dál postupuji jako s fotkou z RAWu
přechod z DIA na digi si neumím představit – v současnosti neexistuje technologie, která by se diapozitivu alepoň přiblížila
pružnost negativu – zatím je digi “méně pružný”
rozlišení – film nabízí celou řadu formátů, pro amatéra dostupné do 6×9 … pokud nestačí rozlišení kinofilmu
takže skutečně ten kdo potřebuje vidět snímky hned a nemůže čekat na vyvolání filmu, nebo ten kdo profotí tolik, že se mu vyplatí přejít na digitál tak ať přejde – obojí se mi zdá významější pro profíky než amatéry, ale lidé jsou různí …
jen se opravdu divím nač DSLR, když si fotky skoro ani netisknu – to se potom vyplatí ušetřit a stačí ani ne kompakt, ale za chvíli lepší fotomobil :o)
takže odpovídat smí jen někdo ? 🙂
No, nedá mě to a musím reagovat na některé nepřesné výroky.
“ačkoli do 10 tisíc lze pořídit velice slušný skener na kinofilm, a odpadá starost jak to naskenují v labu – dál postupuji jako s fotkou z RAWu”
No, mohu Vás ujistit, že z RAW se pracuje jinak a dá vytáhnout mnohem víc dat než z oskenovaných dat. Ovšem záleží na tom, jak ovládáte práci na počítači a s RAW daty. Raw je v podstatě negativ (to tady někde v této diskuzi i zaznělo).
“rozlišení – film nabízí celou řadu formátů, pro amatéra dostupné do 6×9 … pokud nestačí rozlišení kinofilmu”
Promiňte, ale kolik máte formátů – vedle kinofilmu máte i jiné plně vybavené formáty, tj. fotoaparáty včetně objektivů? Protože pouze pak můžete hovořit o tom, že v případě nedostatku rozlišení (?) použijete jiný formát. Mno, proč ne, ale v tom případě zaplatíte podstatně víc než za digitál a argument o ceně digitálů je dost lichý a licoměrný
“jen se opravdu divím nač DSLR, když si fotky skoro ani netisknu”
To je možná Váš případ, já si tisknu, ale pouze ty dobré. Takže mě odpadá placení za fotky, které při práci s negativem končily v koši.
Jinak skutečně Vaše argumentace typu “digitál je pro cvakaly, film pro fotografy” je dost mimo. Je vidět, že k novým technolgiím přistupujete s despektem (nezaměňujte s pojmy jako uvážlivě, s rozumem atd.). Ale to je Váš problém. Jak jsem již psal, dobře znám film (dlouhá leta jsem fotil na kinofilmy, ba i na 6×6), teď i digi a jsem si vědom nedostaků i předností obou technik. V případě digi to ovšem chce i relativně dobře zvládnout počítač a programové vybavení. A to někdy bývá problém.
Toť asi vše, tyto řeči nemají cenu (snad u piva, kde se dá exhibovat chytrostí před sousedy). Každý ať fotí tím, čím chce a vyhovuje mu. Tečka.
díky za perfektní ukázku neznalosti
jako programátor musím k novým technologiím přistupovat velmi, až nepříjemně často – vykládejte mi ještě něco o problému se zvládnutím počítače :o)))
naopak spíše RAW má do skenu z negativu daleko (rozsah EV čipu, množství a uspořádání jednotlivých pixelů pro R,G a B kanál na čipu) … to že se výsledek uloží do stejných 16bitů jako sken z filmu neznamená, že expoziční rozsah a rozlišení bude stejné jako u negativu, řekněme u fullframe DSLR se mu skutečně tak přiblíží, že fakticky nemá smysl debatovat co je co, ale promítaný diák ani tištěný středoformát to nenahradí :o)
poznámku o “skoro netištění fotek” tu psal někdo jiný, někdo fotící na DSLR
cena za výbavu ? moc toho o cenách fototechniky asi nevíte, takže čtěte:
kinofilmová zrcadlovka (ekvivalent fullframe DSLR): od 1000 do 20 000
pevné sklo od 1000 do 20 000ks
(kvalitní libovolné ohnisko od 20 do 300 do těch 10 000)
komplet 6×9 za 15.000!
(zrovna leží u škody M.Press 23, 2x kazeta, 3x objektiv, matnice)
případně výběr pentaxů 6×7 za ceny do 20 000,
pro opravdu šetřivé a hravé P-SIX nebo spolehlivější Kyjev 66 za pár tisíc,
objektivy taktéž od tisícovky výš
jetý skener několik tisíc za běžný 2700-3200dpi bez hw ir odstraňování prachu
a kolik stojí jetá fullframe DSLR ? :-))) ze které nedostanu diák, a poud trvám na bohatých polotónech a špičkovém rozlišení, tak z ní nedostanu zdaleka, zdaleka to co z toho SIXe za několik tisíc :o)
takže si opravdu myslím, že digitál je pro toho, kdo potřebuje výsledek hned, případně toho nafotí tolik, že by neměl na filmy, že by za cenu filmů pořídil v dohledné době tu fullframe DSLR
díky za perfektní ukázku neznalosti
Možná jste nepochopil, co je RAW formát. Na webu Paladixu je o tom pěkný článek. Stručně – je v něm rozhodně víc informací, než ve skenu negativu ze skeneru Vámi uváděné (!) cenové kategorie! Chce to samozřejmě si s ním v počítači pohrát (čili počítač použít jako pseudo-temnou komoru).
netištění fotek – to byla kopie z Vašeho příspěvku. Nemám sílu pátrat, kde jste k této informaci přišel.
Jinak jsem fascinován Vaší představou o cenách kvalitních objektivů. Ale asi to je o osobní představě, co je kvalitní. Do 10.000 se ovšem jedná o kategorii amatérských skel.
Moje reakce směřovala k tomu, že jste psal, že ve filmu mám výběr formátu a “rozlišení”. Mám, ale v tom případě si musím koupit nový systém (foťák + objektivy, ne jenon jeden!!!). Takže si to spočítejte.
Samozřejmě, pokud chcete jako výsledke diák, tak ten digi technikou nedostanete. Ale neodsuzujte šmahem lidi, kteří ho neupřednostňují, výsledkem je pro ně např. tištěné foto, jako cvakaly (jak jste činil v předchozích příspěvcích).
Opakuji, mám zkušenosti s obojím, též se skener. A vím, ce se dá vytáhnout z oskenovaných dat a co z RAW formátu.
No, své argumenty jsme již řekli, asi není již o čem diskutovat. Nechal jsem se zatáhnout do této debaty (což asi byla chyba, neboť je o ničem a jenom omýláním pravd a polopravd mnohokrát vyřčených a tradovaných) jenom z důvodu vašeho pejorativního označení lidí z digitálem za cvakaly, kdežto ty fotící s filmem za přemýšlivé fotografy. Z Vašeho pohledu je digitál akorát tak dobrý na cakání. Takže vlastně nepoužitelný pro jakoukoliv tvůrčí práci. Fajn, je to Váš názor. Digitál v dané době není pro Vás.
díky za perfektní ukázku neznalosti
zajímavé, povězte mi prosím, co nového vytáhnete z RAWu ? něco víc než je na čipu ? 🙂
prostorové rozlišení čipu je pevně dáno – počtem R,G a B subpixelů
přitom ten počet může být různý, tj pro každý pixel nebudou existovat právě tři subpixely, ale z důvodu využití místa na čipu jich bude méně (tj hodnoty se nějakým způsobem interpolují, takže jich nebude 3x2048x3072 ale méně)
z digitálu tak nedostanu nikdy nic víc, než maximálně hodnoty pro každý subpixel … teoreticky bych mohl potom interpolaci provést sám podle svého, ale není to žádná zázračná informace navíc
a dostanu je třeba v těch 16bitech na kanál, ale to ze skeneru taky :o)
skenováním filmu dostávám cosi velmi podobného, teoreticky je prostorové rozlišení je mnohem vyšší než u digitálu, samozřejmě ale skenuji nikoli reálnou scénu, ale obraz zachycený na filmu, který má různě veliké zrno, výsledek tedy nebude o tolik lepší než z digitálu, může být i viditelně horší – ostatně ty testy fullframe vs. skenovaný kinofilm existují, někdo dá přednost hladkým plochám z digitálu, byť s nižším prostorovým rozlišením
ale s kinofilmovou zrcadlovkou mi zůstává variabilita volby materiálu a volby kde ho naskenuji – s digitální mám provždy maximálně RAW a dál nic
vytáhnout z oskenovaných dat se dá prakticky cokoli, záleží na tom kdo, jak a na čem to skenoval
pokud se mi povede snímek, který chci mít na 50×70, pak si rád zaplatím v řádu stokorun, za profi naskenování
– protože takových snímků já mám zatraceně málo, to jsou kusy :o)
ale do 30×45 v pohodě stačí průměrný kinofilmový skener do 4000dpi, opravdu …
do 10 000 se dají koupit velice dobrá pevná skla :o) kromě světelných teleobjektivů …
samozřejmě ne nová – ale plně funkční, nepokrábaná, takže novým ekvivalentní
pokud mám fullframe DSLR, pak je situace skoro stejná jako s kinofilmovou zrcadlovkou, až na to, že za tělo jsem dal 10x tolik :o) takže není třeba vést spor o ceně konkrétního objektivu
i když je možné, že někteří výrobci použití starších skel na nových tělech “bojkotují”, čímž se s novou DSLR mohu dostat do nevýhodné situace
informaci o pouhém prohlížení fotek na tv, monitoru či podobně tu nějaký “digitálista” výše zmiňoval, též nemám sílu to hledat, sám využívám všechny 3 technologie prohlížení (DIA, monitor/projektor, papír)
z mého pohledu je tak zbytečné dávat za tělo DSLR 10x tolik co za kinofilm, když ztrácím možnost dia, navíc se musím starat o baterky :o) a sehnat kvalitní pevná skla bude mnohem větší problém než u kinofilmu …
o změně bych uvažoval, kdybych nafotil (vycvakal, vyblejsknul) tolik snímků, že bych neměl na filmy … jako amatér na výsledek tolik nespěchám, takže počkat na vyvolání mi opravdu nevadí
že mne veliké množství vyfocených (nacvakaných) záběrů u amatérů trochu udivuje je asi můj problém, to uznávám
samotnému se mi zdá, že i na ten kinofilm fotím až příliš a že bych se mohl více zamyslet – ale středoformátové diáky se mi zdají už moc drahé a nepohodlné na zpracování i běžný provoz, navíc mi kvalita kinofilmových vyhovuje
uznávám že pro mnoho lidí je výhodné vyfotit jednu věc 50x jinak, a vybrat dobrý záběr – to ale u mnoha motivů prostě není možné, a osobně si myslím že je to zbytečné, kde si nejsem jist expozicí udělám 2-3 záběry, komponování na matnici se mi nezdá být problém
bez fotokomory(koupelny) nebo skeneru doma (nebo prověřeného labu) ale kinofilm nemá cenu, tedy ne na papírové fotky, diák stačí nechat vyvolat a zarámečkovat, ale proč se připravit o výhody obojího (z DIA i papír)
co je moc, to je moc – TEST
Dobře p. Strnad, uděláme test. Pošlu vám na FTP 4 soubory z DSLR na formát 30×40. Vy je vyjedete na Frontieru. Pak nafotíte 4 snímky které naskenujete a vyjedete také na Frontieru na 30×40. Potom těchto 8 snímků promícháte a necháte určit profesionály i amatéry, které jsou které. Koukat na ně budou třeba z 30-40 cm, což by mohla být přirozená vzdálenost z které prohlížíme takto velkou fotografii. Pokud aspoň 4 z nich roztřídí fotky správně, máte pravdu v tom, že kvalita se vyplatí. OK?
co je moc, to je moc – test
Malá poznámka – musíte nafotit stejný námět STEJNÝM objektivem, jinak do testu vnesete nesrovnalosti. Navíc pokud nepoužite fullframe 5D či 1Ds, tak je velkou otázkou, co s cropem – pro vyloučení rozdílů objektivu by se asi fotka z kinofilmu měla ořezat, to je ale zase nefér vůči filmu v rozlišení…
Další věc – myslím si, že ty fotky z filmu od fotek z digi poznám celkem jasně, o tom to není. Otázkou je, které upřednostním jako technicky kvalitnější a to už je ryze subjektivní. A takto lze pokračovat, velký malér je i v tom, že za ta léta focení s digi i analogem dokážu poměrně spolehlivě vybrat jak námět vhodný pro film, tak námět lepší pro digi…
Už začínáte chápat, proč se nám do podobných testů nechce? Dá to spoustu práce a diskuse pod testem bude úplně stejná jako pod posledními články – opravdu neumím ani já ani nikdo z redakce vymyslet metodiku, která je nesporná… A i kdyby se blížila k objektivitě, tak je tu pořád řada jiných argumentů – když vyjde vítězně digi, bude se v debatě omílat, o kolik levnější je pořízení filmového přístroje, když “vyhraje” film, bude se rozebírat přínos v poměru k pracnosti. Má to cenu?
co je moc, to je moc – test
Hlavne aby na ty fotky slo vubec koukat, myslim tim obsahove. O to jde v prve rade, nebo ne?
co je moc, to je moc
Ano, nabídku jsem tenkrát nevyužil, přeci jen jezdit stovky kilometrů tam a zpátky není můj koníček… ;-( V Praze mám dobré zkušenosti a nemusím kvůli tomu cestovat po ČR.
Jiný pohled
Nezavrhuji digitální techniku. Sám užívám obojí. Jsem VŠ student. Mám Prakticu a Praktinu s několika objektivy a Fuji S5000 – ten sem nekupoval já, ale tatík. Říkám – li analog, myslím plně manuální zrcadlovku na hraní, jako je Praktica, Nikon FM2 a 3,… I samotné fotografování je zábava. Když autofokus sám zaostří, fo´ták si změří expozici a já ji koriguji – tak to není ono. Pokud se bude dělat někdy něco takového digitálního (o čemž pochybuji), budu o tom uvažovat. Na těchto strojích je neocenitelná především robustní mechanika a baterie jen na měření expozice. několikrát jsem byl v zimě na běžkách na výletě s foťákem v brašně. S analogem. Mínus 10, vítr,… Analog v pohodě. Když se udělá totéž s jakýmkoli jiným strojem, máte už po zhruba dvou až třech hodinách smůlu. Nemluvě o celodenním výletě.
Znovu říkám. Pokud se někdy bude dělat něco jako Prakktica, FM2 a 3 v digitální podobě, budu o tom uvažovat. Ale něco takového je z principu nemožné.
jiný pohled
Ano, teď jste ilustroval, proč dost lidí má na tradicionalisty pifku.
Napíšete tu jako fakt informaci, která je naprostá hloupost, ale prostě se bere jako fakt. Když ale zastánce digi napíše drobné zjednodušení, tak se na něj hned všichni sesypou.
Co jste napsal za hloupost? Inu, tvrzení že s jakýmkoli nemechanickým strojem máte při mínus 10ti stupních smůlu… Promiňte, ale opravdu tím jen dokazujete, že máte zkušenosti pramalé. Já tedy s DSLR hodiny v mrazu běžně fotím a nějak problémy nejsou. Obyčejný EOS20D jsem pak loni zcela záměrně jako test vytáhl do mínus 23 stupňů – se závěrem, že přístroj je v pohodě, ale já jsem po hodině zbaběle utekl. Výsledkem byly mimochodem i velmi zajímavé fotky – nevěřil bych, že lyska může být prakticky kompletně pokrytá ledem…
Co k tomu chcete dodat? Zkuste si to a uvidíte…
jiný pohled
Moje zkusenost s Canon PS G5/6 je ze za dve hodiny pri -15 C jsem zacal byt lehce prochladly a primrzal mi ukazovacek ke spousti a fotak statecne fungoval dal. Baterii mam dva roky, dokonce druhou “neznackovou”, nafotim toho v zime jako v lete docela hodne a zadne problemy jsem zatim nespozoroval.
jiný pohled
Znechucen čtením diskusních příspěvků k článkům uveřejněným v posledních dnech beru ze skříně svůj více než 30 let starý (vypadá ovšem jako by právě vyšel z fabriky) OLYMPUS OM-1n. Kov příjemně chladí ruce i diskusí rozjitřenou duši. Konečky prstů se dotýkám zaostřovacího kroužku objektivu OLYMPUS OM-SYSTEM G.ZUIKO AUTO-S 1:1,4 f=50 mm. Otočím ostřením v rozsahu 0,45 až nekonečno. Ani setina milimetru vůle. Natahuji závěrku nastavenou na jednu sekundu, převíječ klouže jako po másle. Stisknu spoušť a poslouchám zvuk závěrky … a v mojí duši se opět rozhostí klid a řeči o tom co je lepší, jestli digitál nebo analog, jsou mi fuk. Pro mě je jasno.
jiný pohled
Amen.
jiný pohled
Myslím, že ještě dlouho ne !!!
jiný pohled
Tak to je ovsem naprosto prvotridni vyznani a uprimne receno kdyz vezmu digi a film, tak foceni na film ma svuj dalsi rozmer ve vsech tech vunich a zvucich.
jiný pohled
Krásně jste to vystihl. A vo vo vo vo tom to je.
jiný pohled
Jo, vůně a zvuky…! A fleky od chemie! Ty bych přidal 🙂 Taky mám rád tu alchymii. Navíc – do zvětšováku jsem vlezl, byly tam samé známé – řekl bych “freundlich” – věci. Do kysny počítače jsem také ostražitě vlezl, samé neuvěřitelné věci, které kdovíco dělají.
jiný pohled
moja eos 3 zas moc huci….
jiný pohled
Znechuteny citanim diskusnych prispevkov k clankom uverejnenym v poslednych dnoch beriem zo skrine viac nez 30 dni stary Canon EOS 5D.Kov prijemne chladi ruky a diskusiou rozjatrenu dusu.Koncekmi prstov sa dotykam zaostrovacieho kruzku objektivu Canon EF 17-40 f/4,0 L USM.Zaostrim na hyperfokalnu vzdialenost.Ani stotina milimetru vole.Donastavim cas na jednu sekundu.Stisnem kablovu spust a pocuvam zvuk uzavierky…pozriem si predbezne vysledok mojej snahy v PC…a v mojej dusi sa opat rozhosti klud a reci o tom co je lepsie,ci digital alebo analog su mi fuk.Pre mna je jasno.
jiný pohled
Super !! Presne tak…..hezky jsi jim to napsal…..:)
jiný pohled
Znechuteny citanim diskusnych prispevkov k clankom uverejnenym v poslednych dnoch beriem zo skrine viac nez 30 dni stary Canon EOS 5D. Predstavuji si jak kov ukryty kdesi pod nanosem plastu a gumy by mohl prijemne chladit ruky a diskusiou rozjatrenu dusu. Koncekmi prstov sa dotykam zaostrovacieho kruzku objektivu Canon EF 17-40 f/4,0 L USM. Nastavuji ohniskovou vzdalenost objektivu (f), clonove cislo (N) a marne patram v hlave jaky je pruměr největšího akceptovatelného rozptylového kroužku (c). Beru papír a tuzku a pocitam hyperfokalni vzdalenost podle vzorce h = f^2/(Nc) a modlim se, aby to co ma byt ostre, bylo opravdu ostre. Ani stotina milimetru vole. Donastavim cas na jednu sekundu. Stisnem kablovu spust a pocuvam elektronickou napodobeninu zvuku uzavierky…pozriem si predbezne vysledok mojej snahy v PC…a pri predstave co vsechno budu muset zkorigovat behem konverze RAW a ve Photoshopu, … aby z toho byla (technicky) dobra fotka … ukladam svuj Canon zpet do skrine a jdu psat dalsi prispevek do diskuse 🙂
jiný pohled
Elektronickou napodobeninu zvuku závěrky???
jiný pohled
Tomu rozumim. Vedle nekolika jinych STR a DSLR mam take starou Canon F-1N, a pouziti manualniho systemu, s pevnymi skly a manualnim ostrenim ma svou poezii. Pokud mi o vysledek az tak nejde, a chci si uzit procesu foceni, je to skvele. Protoze jsem amater, ktery pri fotografovani relaxuje, je to to co chci.
Nicmene na akci, ze ktere opravdu chci mit pouzitelne fotky, vytahnu 1DMkII a 24-70/2.8L. Nejak jako s panem Smrtkou v Cimrmanovi – “To je jiny sekac, ten se nezakeca.” – ostatne prave na to byl konstruovan. Tim nechci spochybnit, ze s F-1N a FD skly (… a mam celou radu skvelych fotek jeste ze Zenitu a take Smeny – takove te co mela jeste zvlastni packu na natahovani zaverky) nelze poridit zcela mimoradne fotografie – tak jak to mnoho skvelych fotografu dokazalo.
Protoze jsem pocitacove pozitivni, digital mi vyhohuje, a umoznuje venovat se memu konicku i pri celkove pracovni vytizenosti.
Pokud vytisku na 20×30 digitalni snimek a podobny skenovany, maji jiny charekter. Je to neco tezce popsatelne, ale kinofilmovy negativ pracuje s prevodem jasu jinak nez cip. Protoze pracuji v prostredi, kde si misi mnoho myslenek, branim se vyrazu lepsi, jsou proste jine. Co se komu libi vic, je otazkou osobniho vkusu.
jiný pohled
Ach jo… Spousta zdejších komentářů pouze vychází z nějakého předpokladu, který si dotyčný, jež argumenty předkládá, nikde neověřil. Můžu na cokoliv odpřisáhnout, že jsem byl s Nikonem D200 na týdenním lyžování v Dolomitech, celý den jsem foťák tahal na svahu na zádech, v celkem pravidelných intervalech vyndaval a fotil. Teplota mezi -6 a -10, vítr, apod. Bez jakéhokoliv dobíjení vydržel 4 dny (možná by vydržel i dýl, ale nevydržel jsem já a pro jistotu ho v noci ze 4. na 5. den nabil). Jasně, proti plně mechanickému foťáku, který používá baterku jen na měření nic moc výdrž, ale prosím, nebalamuťte veřejnost neověřenými výroky typu “jakýkoliv stroj má po 2-3 hodinách smůlu”.
Ještě k filmu….
Jako ten kdo je dosud v “pravěku” fotogragie, t.j. že dosud používám film bych jenom uvedl pár detailů, které jsou v článku ne zcela přesně inerpretovány (podle mého názoru)
Rozlišovací schopnost skeneru: není ani tak důležitá jakou má rozlišovací schopnost, ale především denzitu, takže obraz naskenovaný na skeneru s třeba 4000dpi, ale s nízkou denzitou, je velmi nedostatečný a pokud se porovná s výstupem z digitálu je vidět veliký rozdíl ve prospěch digitálu. Ovšem degradace je způsobena především nesprávným použitím techniky. To se týká i stolních senerů s příslušenstvím pro skenování filmů.
8-mi bitová barevná hloubka: Hrůzné dědictví Windows! Je sice pravda že naskenovaný film mám stejnou barevnou “hloubku” jako digitální záznam, ale důležité je tam to slovíčko naskenovaný. Vlastní negativ či diapozitiv má barevnou hloubku danou analogovým záznamem, takže pokud bude vhodná technika, lze získat barevnou hloubku třeba 24 bitovou. Nemyslím si že by to bylo v krátké době možné vzheldem extrémnímu nárustu objemu dat způsobeném zvýšením barevné hloubky. Že právě toto způsobuje propastný rozdíl mezi filmy (zvlášť nové generace) a digitálním záznamem je vidět třeba na černobílých fotografiích, protože tam 8-mi bitová barevná hloubka zkrátka nestačí. A u barevné fotografie stačí porovnat něco jako třeba mlžné ráno nad řekou, kde ostrost není primární, ale důležité jsou barevné přechody). To je příklad fotografie uveřejněné v článku – minimální množtsví odstínů a vysoký kontrast, který způsobuje ostrost snímku (protože rozlišovací schopnost je dána i kontrastem a tam má digitální zaáznam v rozsahu běžného denního světla stále co dohánět)
ještě k filmu….
Rad bych podoktnul, ze chip funguje na analogovem principu. Na vstupu jsou fotony a na vystupu chipu je elektricke napeti – analogova velicina. To, ze se to elektricke napeti nasledne prevede pomoci A/D prevodniku na cislo je zpusob druhotneho zpracovani puvodniho analogoveho zaznamu.
Puvodni zaznam chipem je analogovy.
ještě k filmu….
Proto také píšu o záznamu:-) Výstupem je exponované políčko filmu nebo soubor uložený na paměťovém médiu jako zdroj informací, které jsou dostupné uživateli…
ještě k filmu….
Z ceho se sklada exponovane policko filmu? Z jednotlivych zrnek, ktera dohromady tvori obraz. V konkretnim miste filmoveho policka jednotlive zrno bud je nebo neni, takze 0 kdyz neni, 1 kdyz je. To znamena bud zrnko je nebo neni, 0 nebo 1, binarni zaznam, nemylim-li se?
ještě k filmu….
Váš úsudek svědčí o naprosté nevědomosti.
ještě k filmu….
No tak napište, jak to je,ne.
ještě k filmu….
Ve své podstatě takto funguje černobilý film využívající stříbra. Barevný film využívá skládání světla v jednotlivých vrstvách, tam bych o binárním záznamu asi neuvažoval:-)
Svoboda
Pekny clanek. Jenom bych dodala, ze digital sice poskytuje jistou svobodu pri samotnem porizovani zaberu, jinak je to ale znacne nesvobodny aparatek.
Mne osobne nejvic omezuje zivotnost baterii. U filmu jsem musela tak jednou do roka vymenit baterku v expozimetru. Ted sebou taham hned tri mnohem vetsi baterie a skoro denne otrocim pri jejich nabijeni:-) Jasne, da se to prezit, pokud s digitalem nevyrazite na par dni mimo civilizaci…
Fotim vyhradne do RAWu. Spokojenost. Radeji ale nemyslim na to, ze za 15 let si muj archiv prohledne akorat tak nejaky pocitacovy archeolog. Navic misto toho, aby se zavedl standard vidime snahu vyrobcu o ovladnuti spotrebitele licencovanim RAW formatu.
Omezujici je take technicke zastaravani u digitalu. Ja potrebuji tak rok na to, nez si na fotak uplne zvyknu, coz je doba jen o malo kratsi, nez je predstava vyrobce o zivotnosti digitalu.
Mne osobne take omezuje samotna konstrukce dnesnich DSLR a prislusnych objektivu. Priznam se bez muceni, ze se mnohem radeji divam na matnici v sachte, nez do hranolu. A take mi prijde pohodlnejsi nastavit hloubku ostrosti podle rysek na objektivu, nez byt odkazana na AF, nebo hyperfokalni vzdalenost.
A jeste jednu nevyhodu prinasi foceni digitalem. Cim vic lidi s nim foti, tim je obtiznejsi najit cloveka, ktery se na fotky umi divat. Zato mudrovat o kompozici a technicke kvalite umi fakt kdekdo:-)
I pres tyto vyhrady jsem s DSLR spokojena. Pri stehovani jsem prisla o fotokomoru a pri dnesnich cenach bych klacicke foceni stejne financne neutahla.
svoboda
Byl jsem pred rokem v barme a pred odjezdem jsem se bal, ze v tak “malo civilizovane zemi” (cca 107 nejchudsi zeme na svete) budou mista, kde nebude elektrina. Mylil jsem se. Elektrina byla vsude a nabijet jsem mohl kazdy vecer.
V pripade vyletu nekolikadenniho vyletu do hor bych si dovolil srovnat vahu filmu a vahu baterek. Necht jedny baterky vydrzi na 360 snimku, tj. 10 filmu. 40 filmu je mensi igelitka a uz to neco vazi. Kdezto ctvery baterky moc mista nezabiraji a jejich vaha je nizsi nez vaha 40 filmu. Kdyz bych uvazoval 100 filmu … :-).
Myslim si, ze s uvedenim Canonu 30D, ktery je mirne vylepsenym 20D, doba prekotneho vyvoje v oblasti digitalu skoncila a ze bude nasledovat doba spousty malych krucku vpred. Myslim si, ze doba skoku vpred u digitalu prave skoncila.
zrno, sum a dojem z ostrosti
ja myslel, ze tahle srovnavani uz mame za sebou… a ze kazdy kdo fotografuje vicemene vi, co muze od ceho cekat, ne?
Od takovehohle clanku muzeme hlavne cekat mnoho prispevku do diskuse, coz je pozitivni jev hlavne pro honorar, takze se pridam s moji troskou do mlyna.
Moje poznamka se tyka problemu srovnavani analogoveho zrna s digitalnim sumem.
Pominu ted otazku, jestli si oboji na fotografii prejeme, nebo jestli je oboji vyrazovym prostredkem. Odpoved by totiz byla “jak kdy, podle motivu i zameru autora, dokonce i ve vztahu k digitalnimu sumu”.
Jde mi spis o fakt, ze zatimco analogove zrno je morfologicky vzdycky spjate s tim, co zobrazuje, je digitalni sum vicemene morfologicky unifikovany na jednotlive ctverecky pixelu.
To s sebou nese dva zajimave aspekty. Kdyz totiz zvetsime ono ominozni policko kinofilmu tak, aby zrno bylo viditelnym komponentem, tak i kdyz samozrejme s rostoucim zvetsenim bude absolutni ostrost zobrazenych detailu stale mensi, nas opticky dojem ostrosti bude prekvapive dobry. Na vine je ostre zobrazene zrno – vysada vlastni pouze majitelum excelentni zvetsovaci vybavy nebo skeneru schopnych zrno ostre zobrazit, to je asi od 6000 dpi.
To je mozne pozorovat napriklad na pracich Michaela von Graffenrieda, vzniklych na kinofilm panoramatickym Noblexem. Jeho vystavni zvetseniny jsou delane na format ca 100×250 cm a dojem ostrosti z nich je naprosto necekany a neadekvatni tomuhle zvetseni. Kdo videl prispevek svycarske televize o jejich vzniku publikovany treba na dvd “photo suisse”, ten vi ze vznikly ciste analogove, ovsem na zarizeni ktere potrebuje svoji vlastni mistnost 🙂
Moje zkusenost potvrzuje recene i pri pouziti skenu a lambdy, ovsem musi byt splnena podminka dostatecne vysokeho rozliseni nutneho pro zachovani morfologie zrna. V okamziku kdy pri velikem zvetseni zacne zrno pusobit rozplizle a jedinou ostrou mikrostrukturou budou ctverecky pixelu, jsme tam kde majitele digitalne fotografovanych dat.
Zvetsovanim digitalnich dat nad urcitou mez dostaneme rozpixelovanou mozaiku ktera je po case pro dojem z ostrosti kontraproduktivni. Sice muzeme pomoci ruznych doostrovacich postupu dojem ostrosti vylepsit, ale od urciteho meritka bude tenhle postup pouze zesilovat hrany te ctvereckovane mozaiky. Samozrejme ze i tenhle jev muze byt chtenym tvurcim zasahem, stejne jako clustery jpg komprese nebo radkovani videa, ale to odbocuju.
S recenym nema vubec co do cineni, jestli u nejake fotografie zrno / sum chceme nebo nikoli. Pravidlem je, ze vetsinou nikoli, takze pouzivame jemnozrnne filmy (provia) nebo nizko nastavenou citlivost. Pokud ale z nejakeho duvodu chci delat s velikym vyrezem nebo obrim formatem, jdoucim za hranici rozliseni optiky ci snimace, bude analogove zrno pusobit vzdycky ostreji. To je take duvod skutecnosti, ze v digitalnim zaznamu se snazime jakykoli sum nejlepe eliminovat, zatimco v analogovem se stale jeste vyrabeji a prodavaji letite materialy jako treba TriX 400, i kdyz pro danou citlivost existuji jemnozrnnejsi materialy a postupy.
Jeste bych se rad zminil o druhem aspektu, souvisejicim s rozlisenim digitalniho zaznamu.
Na fotografiich nekterych motivu – ja si vsimam hlavne fotek holek, ale vyskytuje se to i na krajine – je patrne jakesi zvlastni “ciste” zobrazeni, ktere nejak neodpovida nasemu dojmu z reality.
U fotek holkaru se v takovem pripade objevi podezreni z prilisneho “zehleni” pleti, ktere casto chybi jakakoli znamka nejake struktury.
Jeden muj kamarad, docela znamy fotograf glamour, beauty a mody, kteremu jsem vyse recene pokazde predhazoval, nedavno presel z eos 20D na eos 5D. Sice ty obrazky porad jeste nejsou takove, jako ze stredniho formatu na film – myslim tim vztazmo na tenhle problem – ale najednou se tam udala velika zmena k lepsimu.
Podle mne totiz ruzne algorytmy firmwaru sice jsou schopne dopocitat a doostrit i velmi jemne detaily typu ocni rasy nebo struktura rtu, ale u struktury pokozky, zvlaste te po zasahu vizazistky, videly pouhou hladkou plochu a jeste ji nejspis “vylepsily” do vzhledu polyvinylovych produktu.
Na zaver chci rict, ze neni dulezity cim kdo foti, dulezity je aby s technickejma prostredkama ktery ma k dispozici umel zachazet 🙂
zrno, sum a dojem z ostrosti
*nod.*
tenhle tvuj prispevek, tome, ma pro me radove vetsi hodnotu nez samotnej clanek.
zrno, sum a dojem z ostrosti
Ahoj Tome, mám malou poznámku k tomu srovnání 20D a 5D. Podle mě tam nebude rozdíl v rozlišení, ale spíš v trochu jinak řešeném snímači, u 20D se prostě silnějším antialias filtrem obraz víc rozmaže 🙂 A od toho se pak vše odvíjí dále… Tohle jsem psal v té recenzi 5D – fotka prostě vypadá daleko “průzračněji” než u 20D. Jenže tohle je technicky dost neuchopitelné a tak jsem za toto tvrzení sklidil spíš obvinění, že mě Canon podplatil atd., přitom mám ale dojem, že jsem popisoval v postatě to samé, jako teď ty… Nejseš náhodou taky podplacený ??? :-)))))))))
zrno, sum a dojem z ostrosti
bohuzel nejsem 🙂
zrno, sum a dojem z ostrosti
Velmi Vám děkuji, o tomhle jsem se chtěl rozepsat, až budu mít víc času a teď mi stačí se pod to, co jste napsal podepsat. Je to naprosto přesné a zřejmé. Jen doplním jedním příkladem. Spolupracoval jsem na focení (digitálně) pro významnou firmu a měl možnost ukázat fotografie panu Dvořákovi (jediný držitel QEP na digitální fotografii u nás – nefackujte mě, jetli jsem to nenapsal přesně) a ten řekl, že k fotografiím nemá jedinou výhradu – ani obsahovou, ani technickou, jen mu vadí ta vyhlazenost, a že by to ho přidal lehoučce šumu. Rád jsem s ním souhlasil, protože o tomtéž jsem se snažil marně přesvědčit zástupce zákazníka.
zrno, sum a dojem z ostrosti
Muzu se zeptat, kde je na testovacich obrazcich v tomhle clankuhttp://www.photodo.com/art/35_m9.shtml to morfologicke zrno? A jak se to ma s tim, ze do chaosu kontrastnich zrn mozek domysli, co tam chce videt? A bude rozdil poznatelny, kdyz se do upsamplovane hladke digi predlohy doda drobet textury?
zrno, sum a dojem z ostrosti
Ostrost o ktere jsem mluvil je vlastne dvojiho druhu. Prvni je ta, kterou se pokouseji vsichni merit temi obrazci: zkoumaji opravdovou ostrost opravdove hrany motivu, pocet car ktere lze takhle zobrazit na milimetr a podobne. Ta se da manipulovat pomoci optickeho klamu na bazi usm, do urcite miry.
Druha “ostrost” je spis nemeritelna, protoze nemiri na realne detaily obrazku, ale klame oko tim ze mu ukaze ostrou aditivni strukturu nosice.
Teoreticky mohu mit “ostry” pocit i z kompletne rozostreneho motivu, pokud je ta neostrost zobrazena pomoci ostre struktury. V pripade o kterem se zminujes, kdy do hladke plochy vnesu ostrou pravidelnou strukturu to mozna bude taky fungovat, nakonec i Roy Lichtenstein pojednava hladke plochy svych comicslike obrazu grafickymi rastry a oko na nich rado spocine 🙂
Myslim si ale, ze dokonalosti tenhle zakrok dosahne teprve tehdy, kdyz je i tvar a homogenita tech castecek modulovana treba jasem a lokalnim hranovym kontrastem, jako je tomu u filmu. Je to srovnatelny s ruznejma metodama delani mozaiky. Vyskladat nejaky motiv z homogenne zbarvenych kaminku presne stejneho ctvercoveho tvaru jde samozrejme take, ale aby to pusobilo dobre, musi byt ty kaminky hodne male. O neco lip se to povede kdyz budou mit variabilni formu podle mista umisteni v motivu. Byzantske mozaiky navic nesledovaly nejaky matematicky rastr, ale hrany objektu, takze pusobi nekdy trochu preostrene 🙂 No a nejdokonalejsi jsou asi intarzovane mozaiky (zhruba od dob pozdni italske gotiky), kde je v zavislosti na motivu variabilni jak tvar a velikost, tak i struktura pouzitych kaminku. Diky tomu vznika i pri mnohem mensim poctu kaminku dokonalejsi vjem nez u mozaiky slozene z homogennich castecek o stejnem tvaru a velikosti.
Ja bych rekl, ze testovaci geometricke obrazce z ciste cerne a bile nebudou to prave orechove na dokumentovani tohohle jevu, a taky si myslim, ze u takoveho motivu obecne dojdu lepsiho vysledku pomoci geometricke mikrostruktury na miste amorfni. To je ale jenom moje domnenka brichem, zadnymi chytrymi obrazky to dolozit neumim.
Podle mne to funguje nejlip u normalnich realnych motivu, a navic je potreba to cele hodne zvetsit, aby ten jev vubec bylo mozne dokumentovat.
To co tu pisu jsou takove moje uvahy, kterymi jsem se snazil si vysvetlit zdanlive nevysvetlitelny pocit jakesi “synteticnosti” ktery mam z mnoha digitalne porizenych obrazku. Treba je to ale vsechno uplne jinak 🙂
Vcera jsem si precetl jednu uvahu od Putse ktera sice neni uplne k tematu, ale take neni uplne od veci.
http://www.imx.nl/photosite/comments/c022.html
zrno, sum a dojem z ostrosti
Skoro bych se nedivil, kdyby nejaky inteligentni mozaikovy program uz existoval…
Jinak pokud z te uvahy Putse vyberu zaver, prekvapuje me rezignace na film, kterou tam uvadi, tedy od nekoho foticiho asi vecnost Leicou. Na druhou stranu je to konzistentni s mou zkusenosti, digital proste dokaze vyhonit frekvence az do te posledni, kdy ho dostane Nyquist, jelikoz proste tolik a tolik pixelu uz vyssi frekvenci zobrazit nemuze. A pridal bych dalsi. Ten maly sum umoznuje reprodukovat malo kontrastni detaily, ktere film nikdy nezachyti. FIlozoficky vzato, neni to tak prekvapive, ze digitalni zaznam ma prevahu, je to rozdil asi jako mezi pocitadlem a kalkulackou.:-) Na druhou stranu, ta integrace a technicka i technologicka dokonalost, kterou ten cip ma, s sebou nese pomerne velke naklady na vyrobu. Nelze ho pouze rozetrit na vetsi plochu, a je otazkou, kdy za vice pixelu uz nikdo nebude ochoten zaplatit (pokud tedy vezmeme pouze vice pixelu a rozliseni jako nirvanu fotografa:-( ). Ale tusil bych, ze na tech 20 ostrych Mp v 35mm formatu to za rozumnou cenu dotahnou, a pak si ho konecne koupim.:-)
zrno, sum a dojem z ostrosti
ja bych rekl, ze tou dobou uz bude vzadu na kamere takovy volic kterym se aktivuje nejaky mozaikovy filtr s polohami “TriX” – “Tmax100” – “HP4” – “Astia” …
🙂
slusnej debakl
Clanek opet naprosto mystifikujici a nesmyslny — ale na to je tenhle autor odbornik, tak vas to uz doufam moc neprekvapuje.
Jeden priklad za vsechny —
“A jestliže akceptujete nadržení ve fotokomoře nebo
vícenásobnou expozici, máte pak nějaký problém
s toutéž operací realizovanou v počítači?”
Coz o to, ja bych nemel, ale to by tam tech 10+ EV z digi nejdriv muselo byt.
slusnej debakl
Fesaku, treba ma na mysli sendvic. Pravda, pouzitelne jen u statickych snimku.
slusnej debakl
t1, ses to ty, t1 of pp?
hele, doraz na fstop, parizek dava ted fotky k nam 🙂
http://www.fstop.cz/
slusnej debakl
Vsechno vim, vsechno sleduji, neboj. Byl jsem informovan. Proc nejsou verejne pristupny i diskuze?
T1
slusnej debakl
S RAWem to neni pravda – pri “vyvolavani” z nej vytahnes nekolik snimku s ruznou korekci expozice a hle 🙂
Kam půjde vývoj
Se zájmem jsem si přečetl tento i předešlý článek a vztaho digitálu versus analog. Sám fotím na Nikon F 5 + pevná skla a to hlavně přírodu a les. Jak bylo napsáno v článku o filmech je dosti důležitá i ekonomie provozu. Z vlastní praktické zkušenosti vím, že je pro mě osobně těžké udělat hodně zajímavých fotek v lese za jeden den. Spíš udělám dvě, max. tři kloudné a to jsem rád. Fotím také zvěř a tam si myslím že např.D200 je výborná pomoc.
Z tomo mě osobně plyne jedno. Je zbytečné zatracovat analog – má své pro a proti, to ví každý z vás, ale zároveň nevyzdvihuji digitál do nebe. Jak řekl jeden výborný fotograf ” buď fotografie něco říká, nebo ne” a je jedno jak vznikla.
Spíše se sám sebe ptám jak dlouho budu moci vztít F 5, do ní dát kvalitní barevný negativ a jít s tím fotit do lesa? Bohužel lidé kteří tak bojují za analog nic nevyhrají. Porazí nás marketing a dnešní konzumní společnost jejíž jedinou modlou je hospodářský růst. Taková je asi realita, ale velmi rád bych se mýlil. Myslíl si že analog je otázkou generační a nástupem mladších počítačových generací půjde časem ( který asi nikdo neodhadne) do věčných lovišť. Což mě mrzí, ale s tím z nás asi nikdo nic nenadělá.
Všem dobré světlo.
kam půjde vývoj
Uplne stebou suhlasim !!!
Konecne niekto napisal skutocne ako to vlastne je medzi digitalom a kinofilmom …
Prajem dobre svetlo …
kam půjde vývoj
jsem podobného názoru. Sám fotim na oboje, ale digi vyhraje, smiřte se s tím a zbytečně se kvuli tomu nehádejte, je to zbytečné urážet se a dohadovat.
Většina z nás jsme zapálení amatéři, děláme to pro radost, tak to tak dělejme dál a radujme se z toho, že vytváříme určité věci, z kterých máme radost a těší nás a je jedno zda to pořídíme analogem či diginou……….
Bolo vela prorokov …
To mi pripomina boj audiofilov ktori hovoria ze LP je lepsia ako CD …
Teraz je to boj Kinofilm verzus Digital ???
Myslim si ze kinofilm ma este buducnost hlavne v CB fotografii , a je vela ludi co maju zrkadlovky a tak skoro sa ich nezbavia …
Neviem ale mylim sa ak si myslim ze fotografovanie nie je o pocte nafotenich zaberov a potom vyberiem ten najlepsi ???
Prave to moze trosku uskodit pri zabere z digitalneho fotaku , ze cvakam do nemoty …Myslim ze ide o pocit a premyslenie si zaberu a tak dalej …
Ale uznavam ze digitalne zrkadlovky su super a mozno niekedy je vysledok lepsi ako pri kinofilme .. Zatial je ale cena este dost vysoka pre mna takze si pockam ….
Apropo TEST … iste viem naist 10 sposobov kde ukazem ze kinofilm je lepsi a tak isto 10 sposobov ze digital je lepsi …
Uprimne najdolezitejsie na fotaku je vzdy jeho oko teda objektiv …
A potom mozem mat super vybavavu a horsi zaber ako niekto kto ma obycajny zenit so zakladnym objektivom …
Skor by som bral clanky co mam urobit aby som mal super fotku z kinofilmu ..
alebo co musim urobit aby som mal super fotku z digitalu …
Analog – Digital
Chcel by som len povedat, kazdy kto zastava jednu alebo druhu stranu nech vyskusa fotit aj s analogom aj digitalom aby vedel o com to je. Niekedy ma boli hlava ked citam prispevky od ludi bez praktickych skusenosti s danym problemom.
Prosim Vas, vyskusajte to kym budete o tom pisat, inak to naozaj nema cenu.
napr. Naco pisete ze fotite analogom a nic ine ste neskusali a ani nechcete, koho to pre boha zaujima.
analog – digital
hehe, to bych podepsal. Ja vyzkousel oboje a oboje ma neco do sebe.
Digital me bavi, s PC si rozumim, mam z nej nejake fotky na zdi 20×30 a par 30×45 (foceno 300D) a je to v pohode koukatelne.
Na druhe strane zvetsovani a vyvolani ve fotokomore je nadherna magie a vysledky jsou taky prijemne.
Fotografujete nebo o tom mluvíte?
Tak nevím,
když si čtu ty rozvášněné příspěvky co si vlastně myslet. Fotil jsem analogem (pořád ještě občs fotím) 30 let. Střídal od 6×6 Yshiky přes Pentakon praktiku, Cano i Nikon zrcadlovky. Fotky si dělal sám i nechal dělat.
Pak jsem jednou dělal rekapitulaci a zjistil, že 95 % snímků jsou fotky 10×15, které se tak dobře archivují v albech. A nastalo dilema přechodu na digitál. Dlouho jsem rozmýšlel nad všmožnými typy. Nakonec si napsal na papír několik podmínek: malá hmotnost do 0,5 kg (kdo se má s tím vším pořád tahat), širokoúhlý objektiv, závit na filtry a patice na blesk. Nakonec mi z toho vyšel Nikon 8400 – vím, že není zrovna moc vychvalovaný, ale zas ten širokáč…
Po roce jsem si udělal takové hodnocení fotek a zjistil, že nafotím mnohem víc záběrů (u toho filmu přeci jen je taková ta ekonomická autocenzura) a kvalita – je jiná, fotky jsou zářivější, hloubka ostrosti málá (ale to mi spíš vyhovuje) a ať si říká kdo chce co chce, tak ten dynamický rozsak snímače je určitě menší než negativ. Ale vadí to? Prostě si ten snímek zakomponuji jinak než u focení na negativ a je to. Některé záběry oželím a jiné naopak jsou lepší než z analogu.
Abych to shrnul: myslím, že vše je jen o tom, sžít se s novou technikou. Rozumování o tom, co je lepší mi připadá scestné. Prostě vím co to umí a držím se těch možností. Ostatně tak je to u každé techniky.
Ještě malá poznámka: kdysi jsem se seznámil s člověkem, který měl fotky v PHOTOLIFE (tehdy ještě kapitalistický a u nás nedostupný časopis). Když jsem se ho ptal čím fotí, tak ano, tošite správně LEIKOu, ale pak mi řekl, že zrovna ty fotky, které jsem viděl, fotil sovětskou bakelitovou Směnou (kdo si na ni pamatuje tak bude vědět o co jde). No a fotky to byly skvělé – a o to jde. T y fotky nebyly technicky nijak suprové. Ale ty záběry… Prostě foťte dobře, a oni už ti lidé tu trošku nekvality oželí, ale pokud nebude mít ten záběr co říct, můžete fotit čím chcete a nikdy to nebude ono.
Jose
fotografujete nebo o tom mluvíte?
S tou Smenou mi to připomíná co se stalo před cca 30-tilety kamarádovi – dostal se shodou okolností na privilegovaný zálet (=zájezd letecky 🙂 do kapitalistické ciziny a potřeboval namísto Flexarety něco malého lehkého na diapozitivy a tudíž asi za 220 Kč zakoupil východoněmecký plasťák Certo KN 35. Od ostatních mnohem lépe situovaných účastníků zájezdu sklidil opovržení, neb byli vesměs vybaveni japonskými kompakty pro běžného smrtelníka nedostupnými. Úsměšky jim však zamrzly na rtech při promítání diapozitivů – ty jeho byly jednoznačně nejlepší. Proč? Dostatek světla zaručoval i u jednoduchého objektivu slušnou kresbu, kvalitní (samostatný) expozimetr správnou expozici a v neposlední řadě amatérsky vyrobená sluneční clona kryla objektiv před sluncem.
fotografujete nebo o tom mluvíte?
Taky jsem si vybral kompakt. Dobre se nosi, je mene napadny a nemam nutkani k nemu porad neco kupovat, a tak se muzu venoivat tomu, abych se s nim “szil” :o)
Ted mam Canon PowerShot G6, na sirokem ohnisku je 35 ekv. f 2.0, zvyknul jsem si na to plne mi to vyhovuje. Co je super je foceni pres “display”, ktery je navic otocny, takze pro pametniky treba aparatu znacky “Rix”, kterym jsem drive chvili fotil je to stejne koukani :o)
Jednoduse skvely…
Dobry den pane Hlinaku,
to je presne ono, zadny hadanice, vzit fotak a jit za motivem!
Diky!
Skutečně je na tom čip lépe??
Je spousta faktorů, které výsledek digitální nebo analogové fotografie mohou ovlivnit. Takové srovnání tedy není až tak snadné. Rád bych tu zmínil pár dat k analogové cestě k fotografii. Nový film Fuji PRO 160 má zrnitost na hodnotě RMS 3, což se označuje jako bezzrná emulze. To umožnuje extrémně velké zvětšeniny. Rozlišení filmu je 125 čar/mm (digitální čip má rozlišení cca poloviční (??)). Max rozlišení objektivu je někde na hodnotě 110čar/mm. Expoziční rozsah filmu je cca 8 EV ( neověřeno ) A pokud pro sken použijete skenr s rozlišením 212 čar/mm a minilab se skutečně odbornou obsluhou, tak je zřejmé že dostanete kvalitní fotografii. Já používám kvalitní monofokální kinofilmový objektiv a přes redukci středoformátové objektivy. A pokud mi na krajinu nestačí kinofilm tak jednoduše na stativ umístim svůj středoformát 6 X 7. Toto je má cesta k výsledné fotografii se kterou jsem velmi spokojen. Tímto bych chtěl jen říci autorům podobných článků jako je tento, že i analog fotografie dnes může být na skutečně velmi dobré úrovni. A závěry jako “digitál je bezesporu lepší než film” bych vyslovoval pouze s velkou opatrností.
skutečně je na tom čip lépe??
Ze specifikace Canon EOS 350D:
– rozmery chipu 22,2 x 14,8 mm
– velikost obrazu 3456 x 2304 pixelu
z toho vychazi 155 pixelu/mm.
skutečně je na tom čip lépe??
Kinofilm obecně
– rozměr políčka 24 x 36 mm
– z čehož plyne 4800 x 7200
– což je 35 milionu pixelů
Je to tak nebo se pletu?
skutečně je na tom čip lépe??
Pletete se ;-).
skutečně je na tom čip lépe??
Teoreticky to tak doopravdy vypada, nicmene maximalni rozliseni filmu je dosazeno za urcitych podminek. U realneho zaberu budete mit oblasti, ktere budou skutecne perfektne prokreslene, a jine, kde to bude horsi – zejmena malo kontrastni tmavsi casti.
A jeste bych chtel videt ten objektiv, co to tam posle.
Podle mne diskuze, co je lepsi je mimo. Je to stejne mimo, jako je porovnavani Tatry 815 s Ferrari. S tim druhym si asi lepe uziji, pokud ale potrebuji prevest 10 tun pisku na chatu, ten prvni to udela s mensim vzrusenim.
Oba systemy maji sve prednosti, silne stranky, rizika i omezeni. Pan Hlinak zacal debatu z pohledu amatera, a tudiz cokoliv je povoleno – pokud to pobavi. Nastesti to neni o praci a nemusim to prozivat vazne.
skutečně je na tom čip lépe??
O tom to ale podle mne neni. Film ma sice v extremu velke rozliseni. To se ale uplatni spise na ostrych kontrastnich hranach. Podivat se na cislo rozliseni je neco podobneho, jako kdyz nekdo napise ze kolo se muze jet 60 km/h. Jiste ano, ale asi ne z babi jedouci do kostela na kopci. Diky analogovemu charakteru filmu zalezi rozliseni na kontrastu sceny, lokalni mire expozice a podobne.
Tim nerozporuji, ze nejlepsi cesta jak se dostat k velkemu rozliseni pro amatera je stredni a vely format. Kombinace Yashica 124G a Canon 9950F doda rozliseni 5D za mene penez.
skutečně je na tom čip lépe??
Můj výpočet rozlišení kinofilmu
24 x cca 100 x 2 = 4800
36 x cca 100 x 2 = 7200
pro Pro 160
24 x 130 x 2 = 6240
36 x 130 x 2 = 9360
což je 58 mpi
Tento film samozřejmě má oblastech s nízkým kontrastem rozlišení jen 63 čar/mm. Více datasheet.
Těžko však využiju maximální hodnotu. Pro zajímavost velvie má cca 200 čar /mm. Na začátku tohoto příspěvku jsem chtěl pouze říct že co dovolí objektiv zachytit na film, tak můžu přenést na fotografii. Více bych se však zaměřil na parametry jako je zrnitost a dynamický rozsah.
skutečně je na tom čip lépe??
3456×2304 pixelů ? on ten snímač je monochromatický ? :o)
nebo je na čipu opravdu 3x(3456×2304) pixelů ?
skutečně je na tom čip lépe??
Vis, co to RMS je? Podle vseho nevis. A vis, jakou ma RMS digitalni zrcadlovka, pro srovnani. To radeji nechtej vedet.
skutečně je na tom čip lépe??
Jelikoš nevím co je RMS tak jsem si to našel
Zrnitost je subjektivní vjem částeček, tvořících obrazový záznam. Vnímaná zrnitost je ekvivalentem obrazového šumu. Její objektivní stanovení není možné, protože závisí na konkrétním pozorovateli, který vyhodnocuje vzorek, navíc je vjem zrnitosti silně závislý na denzitě (optické hustotě) a místním kontrastu. Objektivnějším údajem o zrnitosti je tzv. difůzní RMS granularita. Podle daných podmínek je materiál rovnoměrně naexponován na denzitu 1,0, a po zpracování jsou provedena měření mikrodenzitometrem s měřící ploškou o průměru 0,048 mm (což odpovídá cca 12 násobnému zvětšení). Výslednou hodnotu poté tvoří standardní odchylka (RMS) denzity (optické hustoty). Vypočtené hodnoty jsou pro snadnější porovnání vynásobeny číslem 1000. Rozsah udávaných hodnot je cca 5 až 50. Čím menší hodnota, tím nižší zrnitost. Protože tento údaj není příliš názorný, a navíc se vztahuje pouze k zrnitosti negativního materiálu (resp. diapozitivu), používá se rovněž údaj PGI (Print Grain Index), vyjadřující zrnitost na výsledné zvětšenině. Údaj PGI je určen k tomu, aby fotograf měl podle údajů o zrnitosti možnost posoudit, zda pro daný úkol použít např. méně citlivý film, nebo větší formát negativu.
No a co bude teď. Napíšete mi že RMS čipu je – 50. Mě je to jedno. Já vím že čip má úroveň zrnitosti velmi nízkou. Já jsem na začátku popsal určité parametry filmu, které podle mého názoru nejsou špatné. To je vše. Je jen na Vás jestli to přijmete nebo ne. Více než argumenty typu že počítám rozlišení filmu špatně a že nevím co je RMS, bych uvítal vysvětlení jak to tedy je. Já nemám problém uznat to že nemám pravdu. Pokud mi někdo řekne že tyto parametry jsou stejně na nic a udá mi důvody tak já budu rád že mi někdo objasní to co v tuto chvíli třeba nevím. Určitě nebudu brečet že mi někdo rozbil bábovičku, přeci jen jsem už velký kluk :o)) Takže jen do mě ….
ad
ad Expoziční rozsah filmu
ano,na papier nedostaneme rozsah 10EV ako moze mat negativ.Ale o to ani nejde.Rozdiel oproti digitalu (obzvlast jpegu) je ze negativ mozem STMAVNIT – ZOSVELIT bez straty (po urcitu hranicu).Posuniem sice expoziciu ale nestratim poltony ako pri digi.
Robim v minilabe skoro 2roky a mozem povedat ze farebny negativ strednej kvality (superia,gold) mozem stmavit/zosvetlit o cca 2 stopy bez toho aby to bolo vidiet.pri preexpozici sa celkovo da viac. Pri digi je uz 2 D vidiet okom fotografa.Viac uz rozhodne kazdym.
Dia je samozrejme iny.
ad
@Nevěřícím Tomášům doporučuji vyzkoušet dvě záležitosti. Za prvé si nechat naskenovat kinofilmové políčko (opravdu ostrý námět) a následně z něj vyrobit fotografii 20×30 cm. Za druhé vzít snímek z digitální zrcadlovky, opět ostrý, a také z něho udělat snímek 20×30 cm. V tomto formátu nerozlišíte zdroj, při kvalitním objektivu ani při fotografování krajin.@
som neveriacky tomas.na 85perc to rozoznam.Mozno nie podla ostrosti ale rozoznam. 8)
inak celkovo velmi ocenujem tento clanok.vela veci vela ludom jednoducho vysvetli.
dakujem
vzestup dig. techniky
Protoze trh s veskerou digitalni technikou je nyni obrovsky a zdaleka jeste neni nasycen, diky obrovskym ziskum vyrobcu muze dochazet i k obrovskym investicim do vyvoje. Da se predpokladat, ze drive ci pozdeji stejne digitalni technika moznostmi predezene film, kde poptavka stagnuje nebo mozna uz klesa.
Jednoho hezkeho dne bude tech megapixelu tolik, ze kazdemu uz bude jedno kolik jich ma. A nejakou chytrou hlavu napadne udelat matematicky model chovani tech tech latek co tvori fotograficke zrno a nekdo udela algoritmy (=filtr do photoshopu) na T-max, Tri-X (typ filmu si vyberete v roletovem menu)
Druha vec je nostalgie. Tak jako tedka zvuk parni lokomotivy slysivame uz jenom na hist. prehlidkach, nasi otcove (dedove) ukapnou slzicku kdyz zavzpominaji na stare casy – ja bohuzel nic, protoze parni vlak nepamatuju, pouze tu techniku obdivuju.
Mozna jednou ukazeme svym synum (vnukum) fotak ktery nepotreboval elektrinu, mel jeste objektiv s cockami z opravdovskeho skla atd. 🙂 – bude to to same, zajimava technicka rarita.
Doufam ze tu svou Praktiku a pevnymi skly z Jeny nekolik malo let uziju, nez se najde dostatecny pocet nadsencu, kteri zaplati vyvoj pro muj vytouzeny DSLR budoucnosti.
vzestup dig. techniky
Jojo, vzestup digitální techniky je tak obrovský, že Kodak omezuje výrobu digitálních fotoaparátů, Pentax se spojuje se Samsungem aby vůbec přežil a Konica-Minolta končí s fototechnikou úplně. To vše během dvou let… Klasické kamery je živili více jak padesát let… Obecně vzrůstá prodej jednorázových kinofilmových kompaktů, protože za cca 10Euro dostanete foťák nabitý kvalitním filmem (třeba Fuji), který vám udělá fotky o jakých se digikompaktům může jen zdát. Když vám spadne na zem, někdo ho ukradne nebo se rozbije tak co, koupíte si nový, má to cenu jedné svačiny. Ve sběrně vám udělají na počkání fotky, vypálí na CD a jste bez starostí… Krásný příklad soužití klasické a digitální techniky.
Ještě že Zeiss obnovil výrobu svého legendárního Ikonu:-)
vzestup dig. techniky
A uz je ten Ikon nekde k dispozici, nebo stale jen na webu (jako uz tedy cele dva roky, co o nem mluvi)?
vzestup dig. techniky
Robim v minilabe a uprimne mozem povedat ze kazdy digital od cca10tisic sa vyrovna jednorazovym fotakom.
By ma zaujimalo kolko mate stymto skusenosti?
vzestup dig. techniky
Ty filtry do PS samozrejme existuji uz ted, vcetne vyberu emulovaneho filmu…
Diak
Diky moc za pekny subjektivni clanek. naprosto souhlasim s tim ze hadky na 200% zvetsenim v PC co je lepsi a co ne jsou naprosto nesmyslne ale bohuzel naprosto bezne. Osobne znam lidi co jsou do krve schopni obhajovat ze vidi rozdily uz na fotce 9×13(napr. mezi profiobjektivy, nebo klidne i rozdil CMOS vs CCD apod). Navic 90% takovychto “odborniku” si ani nedala tu praci si proste tu A4 digi vs. kino vytisknout… oni to “prece vidi uz na obrazovce”
Jedna vec mi v clanku chybela a byla objektivne nefer vuci diaku: diaprojekce. Tak jako autor nabizi at si vsichni vytisknou nejdrive A4 z digi vs. film tak ja nabizim at si kazdy promitne diak vs. dataprojektor (za x nasobek ceny)… odvazuji se tvrdit ze je to jako kvalitativni rozdil jako mezi kinofilmem a stredoformatem na velkem platne.
P.S: pro vecne zaklinace “zarytych analogistu”: mam sice dve analogova tela ale take jedno DSLR…
diak
No, ale ono strašná spousta lidí na diáky fotí, ale nepromítá. Zrno diáku je opravdu jiné a o barevné věrnosti není třeba diskutovat.
Navíc jsem se snažil postihnout záležitosti kolem fotografování a výsledné fotografie, promítání je něco principiálně odlišného a tady se samozřejmě digitál nemá šanci chytnout, tj. na rozdíl od jiných argumentů pro a proti tady není co dodat. Z digitálu se zatím kvalitně promítat nedá, tak to prostě je.
Hezký den, JH
diak
jasne, taky sem to tak pochopil ze clanek byl spis o fotografovani a “papirove” fotografii, jen mi to promitani proste chybelo a rikal sem si ze to melo byt aspon zmineno, ze kdyz uz se srovnava digi vs. diak tak to neni jen o papirove fotografii…
lidi co foti na diaky a nepromitaji je mi uprimne lito, kdyby jen vedeli o kolik desitek procent zazitku z toho diaku prichazi 🙂
kazdopadne diky za clanek.
Dobre svetlo vsem… ikdyz je to analogova velicina 🙂
afak
diak
Já bych k tomu podotkl poněkud kacířskou poznámku – to promítání diáků taky není samospasitelné. Již pár let po sobě na Open Airech běží projekce jak dia, tak dataprojektory. No, reálně je kvalita diaprojekce lepší, o tom žádná polemika. Jenže cenou za to jsou neustálé potíže s prohýbáním diáků a doostřováním, loni tam zas někdo měl povtivě připravené rámečky se sklem a vzhledem k změnám vlhkosti jsme viděli spoustu krásných měnících se obrazcu (velmi podařená byla přesná silueta penisu nad indickým chrámem, která se ještě se změnou teploty hýbala :-)))), atd.
A jelikož ten rozdíl v kvalitě projekce diáků proti digi tu sice je, ale zas na druhé straně není až tak velký, tak bych v běžných amatérských podmínkách to digi skoro upřednostnil, argument pro dia je spíš cena projektoru.
Ono něco jiného byla třeba diaprojekce Leoše Šimánka v Kongresovém centru na obrovský formát špičkovými projektory po perfektní přípravě, to byla bomba, kde by to opravdu digitál těžko doháněl. Jenže si opět jako jinde v těchto debatách kladu otázku, zda opravdu všichni ti, kdo se tak ohánějí skvělou diaprojekcí, ji provozují na té úrovni, kde jsou její výhody již nesporné…
diak
Tady si dovolím nesouhlasit. Často navštěvuji cestopisné přednášky, v Brně. Poslední dobou převládají dataprojektory. Technická kvalita se silně zlepšuje, ale kvalitativní náskok diapozitivů je při použití přiměřené promítačky evidentní. Spíš mi to připadá, že jsou dataprojektory pohodlnější pro přednášejícího, ale rozdíl je asi takový, jako když se díváte na video v televizi nebo na promítaný film v kině. Hodnotím to z pozice diváka, nikoli z pozice pořadatele.
Promítačka s jedním objektivem stojí cca 20 tis. Když vedle toho dám notebook + datprojektor + programy nutné k provozování, tak je to úplně někde jinde. PL
diak
ale jo, ja netvrdim ze “diaprojekce nadevse”.. proste jen pripominam ze diak je medium, z prisne ciste technickeho hlediska, v promitani zatim neprekonane , co je kolem toho je vec dalsi diskuze a pristupu… diaprojektor vs. dataprojektor je presne to same porovnani jako stredoformat vs. profidigi.. i tady nelze porovnavat jen a jen podle finalniho vystupu… proste super vizualni vysledky diaprojekce jsou “vykoupeny urcitou pracnosti a nepohodlnosti” (strihani, rameckovani, posleze trideni do diapasem a pomaly pristup z archivace atd).. kazdy at si vybere, nekdo ma rad holt rychle instantni kafe a smiri se s nizsi kvalitou a druhy si zase rad rucne umele prava prazena kavova zrna a pocka si na “jooo kavicku” 🙂 me taky nebavi rameckovani diaku.. do doby nez je prosvitim pres Braun Ultralit…
diak
on ten jasný náskok diáku je patrný i s tou nejlevnější promítačkou … někdy stačí vložit clonu (vystřiženou třeba z papíru) i do toho nejobyčejnějšího promítacího objektivu a téměř zmizí problém s rozmazáváním kvůli prohnuí dia, navíc současné promítačky (a i ty kolem 8tisíc) jsou na tam s chlazením trochu lépe než 20 staré …
je škoda když už se povede dobrý snímek, ho na tom diáku nemít :o) ten dojem je nezaměnitelný
a ještě to chce vyzkoušet třeba kodachrom nebo fomu r100, to je kontrast a i stíny prokreslené … rozdíl jako mezi “filmovým” filmem a VHS
mimochodem VHS i S-VHS skutečně končí, zatímco film zůstává :o)
diak
Ad cena – nezlobte se, ale je poněkud absurdní dávat do nákladu notebook (který každý digitální fotograf stejně má) a programy k provozování dataprojektoru nejsou nutné žádné (doslova – slušné slideshow má WINXP přímo v OS, to samé Mac, na Linux třeba XnView…)…
Cenu dataprojektoru jsem jako argument proti uvedl – v tom plný souhlas.
Jinak jsem jasně napsal, že technická kvalita projekce z diaprojektoru je lepší – opět se mnou nemáte v čem polemizovat.
Jen upozorňuji, že při zcela praktickém srovnávání, žádná teorie, vidím na straně dia i jisté potíže a popravdě jsem viděl i dost diaprojekcí, kde bylo problémů tolik, že to aspoň pro mě (taky jako diváka) ve výsledku působilo hůře než data.
diak
Braun Paximat Multimag 250 AF s objektivem 85mm f/2,8 MC na Paladixu za 7300,- včetně dph
250w (výkon lze plynule měnit podle okolních podmínek), i se základním objektivem je to vpohodě
vedle toho, diák má nesrovnatelně vyšší rozlišení proti digiprojekci se mi rozhodně zdá, že i černá je “černější” a barvy barevnější :o) za stejných světelných podmínek …
diáky do skel nedávat (je to i levnější), spíš přiclonit objektiv v promítačce …
prohýbání byl největší problém u starých a špatně chlazených promítaček, dnes když už se diák prohne tak jednou (a af rychle přeostří)
čili ten diák není problém ani v amatérských a “laciných” podmínkách
navíc z povedeného diáku mohu získat papírový výstup minimálně srovnatelný s výstupem z digizrcadlovky … ale když chci povedený snímek ze dslr na dia – je to téměř nemožné (cena za osvit 🙁 + rozlišení)
diak
Určitě, bez diskuze je to jistý styl práce, který nám vyhovuje. Ještě před nedávnem jsem fotil jen na negativ, ale cena za fotky+jejich kvalita mě nikterak neuspokojovala. Záviděl jsem těm co fotili digitálně, ale na to abych sám sebe digitalizoval prostě chyběly zlaťáky. Tak jsem nakoupil nějaké Sensie, náhodou jel na “hurá-rychle-výlet-stan a spacák” a za týden jsem držel v ruce diáky jakjsemtoviděl-takjsemtoměl a za další týden už byl doma projektor za pár stovek – praktica s pentaconem 80mm f2 a všichni jsme koukali na ty snímky s otevřenou hubou – no lidi kteří se fotí jen mobilem tak reagují velmi často – a bylo rozhodnuto. Našel jsem svůj styl práce a ten mě sedí jak ušitý. Nevadí mi pracné stříhání, příprava na projekci, ten výsledek stojí prostě za to. V dia jsem našel radost s fotografování a před dvěma týdny další – pevné sklo – Nikkor 50mm f1,8. Dva dny se mnou nebyla řeč…
hmmmm …
fotim digi (nik D100, D200) a analog (velvia, provia sken LS5000) a nejak mi neni jasne o cem se bavime ? i z 6mpx lze interpolovat pomoci genuine fractals fotku pro tisk kdy na 60×90 to vypada BAJECNE a ten, kdo studuje takto velkou fotku z deseti centimetru by se mel nechat jit vysetrit 😉 (bez urazky)
v prve rade jde o objektivy, kdy pri zvetseninach nad 30×40 se zacinaji ve velke mire projevovat limity resp maxima objektivu
Objektivní článek
Děkuji za pěkný článek, dle mého objektivní a nikoho neurážející nebo žádné straně nenadržující. Článek pana Hrubého byl z jiného soudku, takový hodně prodigitální a pohřbívající film jako médium. Myslím, že každý má právo fotit si na co chce a ne, aby se dočítal, že digi anebo zase klasika je to jedině možné a správné.
4Mpix+vetsvený obj.=plakat 70×100
Zdá se to neuveritelne ale je to tak, mam Olympus E-10 (coz byval fotak za tri tisice dolaru)a prave asi diky tomu ma skvelí i kdyz vestaveny objektiv. Minimalni aberace, naprosto bez vinetace, ED cleny, chovani v protisvetle skvele. .
Jsem spise fotografujici vytvarnik dam tedy na pocit z celku. Tento pristroj ma sice celou radu omezení, ale vysledky jsem mohl na výstavach bez problemů ukazovat. A oto myslim hlavne jde.
Mohu tedy jen doporucit ze pokud nemate tolik penez aby se vam vyplatila zrcadlovka s dobrymi vymenymi objektivy, kupte radsi neco co uz ho ma a umi snim dobre pracovat. Me se to vyplatilo a to jsem predtím pracoval Om system a objektivy Zuiko takze o ostrosti a drahych objektivech Vam muzu vypravet:-)Dobre svetlo
4mpix+vetsvený obj.=plakat 70×100
E-10 jsem měl taky ale aberace objektivu byla příšerná a v protisvětle taky dost hrozný (zlaté SMC vrstvy 🙂 ale skutečně byl bez vinětace a měl vynikající světelnost a neuvěřitelnou ostrost i při otevřené cloně.
4mpix+vetsvený obj.=plakat 70×100
Aberace nebyla tak drasticka 🙂 Kresba naprosto fenomenalni, ale zaverka kixla dva tejdny po konci zarucni lhuty.
4mpix+vetsvený obj.=plakat 70×100
Mě vadilo, že aberace se zacloněním nemizela, skoro jsem měl dojem že se zvětšovala 🙁 Ale kresba na plnou díru byla udivující, kdyby tak něco takého uměla udělat jedna nejmenovaná firma o které všichni říkají, že je nejlepší 🙂 Závěrka mi nekiksla, páč jsem ho půl roku před koncem záruky vyměnil za E-20 …
Komické je to zde…
Argumenty zastánců filmů (neříkám, že u digi není co zlepšovat) mi připomněly podobné spory o digitální zvukový záznam. Např. obhájci vinylových desek – třeba nově vydaných-jako HI END (za majlant), ti zapomínají, že tyto desky se lisují z digitálních primárních záznamů, po zpracování na počítačích. Náramně si pak doma pochvalují, jak je ten zvuk z gramofonu lepší než digitálních nosičů. Líbí se jim, že jim gramodeska opatří orginální zvuk šumem, praskoty a zkreslením, které dodají reprodukci “šťávu”, kterou orginální záznam, (ani zvuk ve studiu) neměl.
Pro kinofilmový formát tento příměr už plně platí. Dá se říci, že mnohé “klasické” fotografy totiž dráždí právě ta možná dokonalost dig. fotografií, která může výsledek dost odlidštit. O možnostech, které nabízejí editační programy (pro zvuk, video i foto) se totiž zastáncům klasiky ani nezdálo, a taky je to třeba pro ně moc z jiného světa – nebo aspoň ze Španělska. U počítače samozřejmě lze i hodně pokazit-o tom ovšem rozhoduje autor sám. Jisté ale v každém případě je, že jako všechny prostředky k vyjádření musí být i tyto perfektně zvládnuty, a v tom je asi další čertovo kopyto. (To už tu někdo naznačil, a řeč byla i o tom, že příprava fotek pro předání, nebo tisk může poctivým zabrat hodně času u PC – i víc, než dřív v komoře.)
Z mnoha příspěvků pak též přímo trčí, že jejich autoři neznají (nebo nedovedou využít), kvalitativní možnosti dnes běžně dostupných digi přístrojů. Už před rokem s Minoltou A1 jsem udělal dost fotek, které bych asi s filmem neměl, pak jsem dělal s EOS350, zkoušel i Nikon D70 a na doma mám Dynax 5D. Neživím se tím, ale celý život pracuji s médii (hlavně se zvukem-proto ten příklad na začátku). Zastáncům filmu se nepošklebuju, ale ti by zase nemuseli útočit (nebo že by to bylo jako s těmi štěkajícími psy?), na digi (stejně je to jen otázka času a měli by se raději učit). Cena “mokrých” procesů je už dnes pěkně vysoko – asi jako ceny těch Hi-Endových gramodesek. Taky bych mohl být staromilcem, protože když jsem začínal, byla cena BW filmu asi 10Kčs a stovky 10x15cm asi 25 Kčs. Jenže je to jinak.
Pane Hlináku nechte je, nevědomost hřích nečiní…
komické je to zde…
Mě naopak vadí že někdo kdo nebyl ve svém labu spokojený udělá jednoduchý závěr, že film je horší než čip. Samozřejmě chápu člověka, který nespokojen s fotografiemi z takového labu koupí digi zrcadlovku. Osobně znám takové. Mne trvalo rok a půl než jsem si našel tan pravý lab a osobně do něj dojíždím cca 80 km. Ale stojí to za to. I fotografie z dia je tam super, což bylo ve všech labech vyzkoušených před tím hrozný. Když jsem je pak ukazoval digitalistům, tak něvěřili. Neříkám že digitál neumí dělat super fotografie!!!!!!! To jsem nikdy neřek a to z jednoho prostého důvodu – viděl jsem digitální fotografii na vlastní voči!!!!!!!! Ono je to pouze otom jak kdo dokáže využít dané médium. Pokud někdo neumí s PC pak je digitál na nic a pokud někdo v labu dostane hrozný fotky, tak je to to samý.
komické je to zde…
Nevědomost hřích nečiní, blbost ovšem ano.
Kdybyste opravdu pracoval se zvukem (kvalitním), tak byste aspoň věděl, že se to píše High End. Bez výjimky všechna velká studia pořizovala primární záznamy na magnetofonové pásky (neplést s kazetou). A tyto záznamy byly následně míchány a lisovány na LP, popř. později CD. Počítače se do nahrávacích studií dostaly až v posledních několika letech, na výsledném zvuku je to znát – nahrávky jsou často neposlouchatelné (několik jich bohužel vlastním; občas je pouštím lidem, kteří nevěří).
A kdybyste se kvalitníma nahrávkama opravdu zabýval, věděl byste, že spor, zda je lepší LP nebo CD dávno neexistuje – oba systémy existují paralelně a každý si může zvolit, který se mu zvukově libí více.
Mj. myslíte si, že CD nosiče jsou nahrazovány digitálními záznamy .mp3 proto, že je .mp3 lepší? Nebo je za tím něco úplně jiného (marketing)?
komické je to zde…znova
Václavu Paluzgovi: Poprvé se digitálně v česku nahrávalo v roce 1974, kdy japonci přivezli první apararuru. Podobně jako u přechodu filmu/digi, a jiných v historii – např. mono-stereo, nemusely být první výsledky nejlepší. Téměř od té doby se točí klasická akustická hudba digitálně. Dnes je zvláště mladší generace hudebních konzumentů masírována reklamou na “jedině kvalitní” reprodukci z vinylu. Kdybych byl majitelem levně koupené lisovny LP, nebo výrobcem těchto – chcete-li High End zařízení, taky bych se připojil. a prohlašoval, že mnou vydané LP je zhotoveno jen analogově. Mimochodem vyrobit např. elektronkový zesilovač není až tak kumšt, postavil jsem jich v době studií dost. Za svůj život jsem si ale užil problémů se “zázračnými” elektronkami a reprodukcí z LP a MG dost, (taky jsem elektronik a teorii elektronek jsem se ještě učil na vys.škole a vím o čem mluvím). Motorem inovací je, bohužel, ekonomika, ne vždy technický pokrok -jako příklad uvedu zánik filmového systému 70mm kin, nebo zmíněný nástup MP3 (Ale i já jsem si ale rád stáhl písníčku J.Nohavici o zimě z jeho stránek-k něčemu to dobré je.) I názory muzikantů na digi a analog zvuk jsou různé , něco jiného uslyšíte od rockerů, a něco jiného říkal Karajan a další. “Analogový záznam je pro reprodukci milosrdnější, i nepovedené výkony obalí růžovou mlhou modulačního a jiného šumu a doplní jej pro někoho příjemným zkreslením..”- to jsou slova Tonyho Faulknera, anglického zvukového mistra č.1- spousta ocenění jeho nahrávek, žije na volné noze a točí po světě klasiku. Kdo chce, ať si užije, čeho se mu líbí, vymlouvat mu to nebudu. A to platí i pro spor film (formát 24×36) versus pixely. Už to začíná platit i pro velké formáty, jen ty ceny za datové stěny jsou skutečně zatím astronomické. Ale zeptejte se profíků na co šetří – ti to budou muset jednoznačně vyřešit (tak jako rozhlas, televize, grafika, projektování, atd. atd.. Amatéři mohou činit podle libosti, schopností a hloubky své kapsy.
***************
Dobře, že tu diskutéři vzpomněli kromě jinéhoi stárnutí diapozitivů. Zažil jsem krásné časy Diafonů v Opavě, pracoval jsem při jejich přípravě i technické realizaci. Mělo to kouzlo a rád na to vzpomínám.
A teď k projekci z PC nosičů. Projektor je ovšem značně dražší, doma jej mít nebudu, ale i to chce asi jen čas. (Mám v Ostravě k dispozici takový, který promítne UXGA na plochu 6×7,5m, v kinosále, svítivost 10000ANSILm, a vidím výsledek – projektor stál ovšem 750.000,-Kč.)
Závěr ?
– Proti větru se samozřejmě dá i čůrat, jen je třeba se smířit s výsledkem.
co dodat
Moc jsme nechtěl veřejně reagovat,protože jsem svoje názory napsal přímo panu Hlinákovi,ale po přečtení nekterých příspěvku mě to nedlo a tak bych se zastavil u promítánní diaků.Mám jich doma stovky,jak kinofolmových tak 6X6 s Psixu. Dnes po deseti či patnácti letech nejdou promítat.Provedl jsem přefocení digitalem na DVD ,abch je jakž takž uchoval-rodinné fota a povedené záběry z dovolených.Utratil jsem za ně dost poněz,ale koníček něco stojí.Dělal jse diaprojekce s hudou ,kdy se označovaly na psek značky signálem a ne něj navazovalo přepnutí na další diag.Hrozná dřina.Dens je situace úplně jiná.Při použití dataprojektoru je výsledný efekt naprosto jiný.Připravuji svoji výstavu fotek pořízených jenom digi D10Canon a na ní budu promítat makrofotografie květin.To co je na monitori je nic oproti promítání na plátno pomocí dataprojektoru.Nemohu se ubránit dojmu,že promítání diaků v klasické formě již je přežité.To jak dnes lze skloubit fotku a zvuk je neco fantastického.Bude mě za měsíc šedesát,prožil jsem ve fotokomoře krásná a bohatá léta,ale přechod na digitál mě znovu dodal sílu fotografovat.Začátkem 80 let jsem vše prodal a 5 let jsem nefotil nic.Nikomu neberu jeho pohled ve fotokroužku je nás digitálů málo a pro mě je důležitý výsledekFotka její obsh a kompozice a je jedno z čeho je dělaná.Děkuji za článek a dal jsem mu jedničku za jeho objektivnost.Omlouvám se za svoje upřímné názory na promítání diaků,ale dnešní zkouška před vernisáží mě k tomuto psaní dovedla.Cíl je pro nas jasný -kvaltní fotka a je jedno jak byla pořízena.Dobré světol všem tolerantním lidem přeje M.Pilát
http://www.mpilat.cz
co dodat
…ve fotokroužku je nás digitálů málo… Věřte mi, že to je pouze otázka času a že to ani nebude trvat příliš dlouho a digitály převáží. Tady v USA, kde bydlím, je ta transformace poněkud dál, protože lidé mají vyšší příjmy a ceny jsou často i nižší, takže si novou digitální techniku spíš mohou dovolit. Když jsem před nějakými 8-9 lety začala do fotokroužku chodit, v klubové soutěži kralovaly diapozitivy. Kromě toho, že na rozdíl od fotek z negativu diapozitivy lab obvykle nezprzní, a když diák za moc nestojí, můžete nadávat většinou tak akorát sobě, tak nechat si každý měsíc v labu pro soutěž udělat tři, čtyři zvětšeniny o rozměrech alespoň 20×30 cm, ale raději větších, a zapaspartovat je, není tak úplně zadarmo. Když se masově rozšířily filmové skenery a inkoustové fototiskárny, zaznamenaly papírové fotky renesanci, protože si mnoho lidí rádo hraje s dotvářením fotografií tak, aby přesně odpovídaly jejich představám, což u diapozitivů dost dobře nejde. Diáků naopak začalo ubývat, protože stále více členů klubu začalo fotit na digitál. V současnosti už digitálem fotí značná část lidí – včetně třeba i takového člověka, který po desetiletí dělal klasické černobílé fotky doma ve fotokomoře a úspěšně se s nimi účastnil mezinárodních soutěží, nebo člověka, který se specializuje na focení svateb na zakázku. V posledních zhruba dvou letech fotokluby houfně začaly přidávat kategorii digitální projekce. Uvědomte si prosím, jak velký tlak je k takovému kroku zapotřebí. Zavedení digitální kategorie totiž vůbec není jednoduché. Klub si totiž musí v prvé řadě pořídit datový projektor a případně k němu i laptop, pokud některý z členů neobětuje vlastní, což je pro zájmový klub, jehož prakticky jediným příjmem jsou členské příspěvky ve výšce $25-30 na osobu, velmi drahý špás. A kromě toho se pak musí vyřešit i jak se budou fotky do soutěže podávat, jak se budou organizovat, jak se z nich budou vytvářet prezentace pro posuzování a vyhlašování výsledků,… Je s tím hromada práce. A přesto se tak děje. Bylo mi jasné, že vývoj se tímto směrem bude ubírat, ale velmi mě překvapilo, jak strašně rychle se to děje. Konkrétně, můj starý klub v Minnesotě začal o digitální kategorii poprvé výhledově uvažovat zhruba před rokem a od října už na ostro běží. A běží na úkor diapozitivů – do té doby se s diapozitivy soutěžilo každý měsíc, teď je to ob jeden, střídají se s digitální projekcí. Nový klub, do kterého jsem teď začala chodit v Californii, má digitální kategorii už déle a začíná uvažovat o tom, že diapozitivy pro nedostatek zájmu zruší. Takže moje osobní zkušenost zcela jednoznačně potvrzuje Honzův závěr: digitály v současné době jsou na takové úrovni, že většině normálních průměrných amatérů dostupná digitální technika poskytne výsledky v požadované kvalitě. Pro ty, kteří se chystají argumentovat bigotními kecy o tom, že amíci jsou blbí, konzumní a nekulturní, předesílám, že poslední zmíněný klub se nachází v Silicon Valley, jeho členstvo je převážně vysoce vzdělané a značnou část ho tvoří imigranti, mimo jiné i ze střední Evropy.
co dodat
Kdybych měl na EOS 5D tak bych se asi nerozmýšlel, ale jelikož na něj nemám a myslím že ani většina fotoamatérů v CR tak zůstávám u filmu, který mne přesvědčuje že není na tom vůbec špatně. Jakoukoliv fotografii si mohu kvalitně naskenovat a děla si s ní v podstatě co chci. Fotím i na dia a diapromítání doma je super a když chci fotku tak si ji nechám udělat ve velmi dobré kvalitě. A vývoj filmů jde do předu. Firma fuji i kodak přišli s dalšími filmy atd atd ….. Je bezpochyb, že až se digitály ještě více zlevní tak analog půjde do kytek ….I já si už střádám do kasičky. Na závěr tedy my co jsme chudý a úblně blbí (inteligence má digitál) tak zůstaneme u filmu. (Předchozí větu berte s odstupem, dělám si srandu!!) Jen mi to připomnělo jednu diskusi s inteligentním člověkem, který má digitál. Když jsem se ho ptal proč si koupil digitál, odpověděl mi že je malinký :o)) Ale to jestli z něj leze to či ono, už je jedno. No ale proč ne. Pro něj to byl důvod…
co dodat
proti tomu se neda asi nic namitnout, takova je realita.
I kdyz jsou i vyjimky.
Ten “krouzek” do kteryho obcas chodim popijet ja mezi ne asi bude patrit. Je nas jenom sedm jako trpajzliku od snehurky (ta od nas pred casem utekla), a digitalne foti jenom ten jeden chudak kterej se tim musi zivit.
Ja jsem ale zatim jeste ani jednu fotku z digitalu od nej nevidel, kdyz uz neco ukazuje, tak jsou to spis ruzny bromoleje, zmrcaseny fotogramy vyvolavany v exotickejch recepturach nebo lambdou vyjety obri holgoviny delany na proslej diak.
U ostatnich je to podobny, polatransfery, rucne strihany a lepeny kolaze z odpadku z fotokomory, baryty z VF, zvetseniny na tekutou emulzi nanesenou na ty nejnecekanejsi podklady…. Asi nejdigitalnejsi obrazky tam jsou ode mne, i kdyz zadny digital nevlastnim. Ale my se stejne vetsinou o foceni moc nebavime, spis o zenskejch nebo o tom co je kde za vystavu a kdo zrovna s kym a tak 🙂
co dodat
Náš kroužek pracuje již 7O let.Pravidelně se setkáváme každé úterý a jsme zapojeni do dovou mapových okruhů.Je pravdou,že se bavíme o technice i ženských po hodnocení fotek.Pokud máš zájem podívej se na moje stránky.Fotky zde jsou pořízeny digitálem.Prakticky moc neupravuji a nedělám žádné bromoleja a podobně.
můj osobní závěr
Neměl jsem sílu přečíst si celý článek a všechny příspěvky, ale v jednom mám jasno:
po letech focení s různými digifotoaparáty jsem se dostal až k 350D. Tři čtvrtě roku mi dobře sloužil. Přesto jsem si koupil kinofilmovou zrcadlovku z jednoho prostého důvodu. Souboru dat z digitálu chybí ona jedinečnost povedeného snímku na filmu. A ta mi dost chyběla. O to větší teď mám radost z fotografování a povedeného snímku. Nutí mě to totiž více o snímku přemýšlet ještě než stisknu spoušť.
Strategie výrobců DSLR
Konkrétně Canonu, nekorunovaného krále DSLR: vyrábí full frame DSLR (1D) pro profi uživatele, pro které není problém koupit L skla. Zato pro amatéry jsou určeny DSLR s APS-C velikostí CMOS čipu (faktor cca 1,5), používající S-EF skla nevalné kvality. V kontextu s “třetím poznámkou” je jasné, že pro amatéry se jedná jen o přechodné řešení. Budoucnost je ve fullframu.
Díky za pěkný článek!
Díky autorovi za opravdu pěkný souhrn informací.Za mlada jsem fotil na černobílou klasiku a fotografie si sám vyvolával doma v koupelně 🙂 Rád na to vzpomínám.S tím,jak mě ubývalo volného času jsem fotil stále méně a méně…až loni jsem si koupil svůj první digitál-Z3 a focení mě začalo zase bavit!Před měsícem jsem neodolal a koupil jsem si starší D70 s kvalitními objektivy a jsem nadšen!Rád pročítám různé články o fotografování ale vždy se zarazím nad úplně nesmyslnými diskusemi,co je určitě nejlepší(film-digi)Vyražte místo těch diskusí někam do přírody,mezi lidi… a FOŤTE!!! Vždyť o to nám snad všem jde ne???
Diapozitiv vs Digi z pohledu prezentace
Diapozitiv má oproti digitálu jednu obrovskou výhodu a tou je možnost prezentace naprosto levným diaprojektorem se žárovkou na zeď. Fotím na dia hodně dovolenou a když ukazuju rodičům a přátelům, je vzniklá atmosféra (aspoň dle mého soudu) naprosto nenahraditelná.
Je tma, všichni koukají a poslouchají a hlavně – cítí se vtaženi do děje! Tohle nelze prostě nahradit ukazováním na notebooku nebo beamerem, který prostě stejný rozsah jako diáč nemá. (Zkuste se podívat na nějaké fotky na sněhu, úrovně šedi zmizí i když je na obrázku máte. Všecno se slije do jedné rovnoměrně bílé plochy)
I když fotím na obojí, svoje diáče si prostě nenechám vzít.
diapozitiv vs digi z pohledu prezentace
No fotku z DSLR muzes zpracovat jako DVD s hudebnim podkresem a pripadnym komentarem a pote pustit na LCD nebo plazmove televizi stejne je otazkou casu a kazdy ji bude mit doma. Jo a nemusis zatemnovat… :-p
diapozitiv vs digi z pohledu prezentace
zatemnovat nemusis, podle toho ten obraz taky vypada 🙁
jiste – vetsine lidi staci podprumerna kvalita a daji prednost kvantite …
je hezke jak je plasma kontrastni, ale na diak proste nema, az bude mit ta plasma rozliseni 7000×5000 a velikost 3x2m, pak zacnu uvazovat o tom, ze se diaku priblizuje … zatim ale jedine diak dokaze zobrazit skutecnost “jako zivou”
je skoda ze si mnoho autoru ceni vysledku sve prace tak malo, ze da prednost DSLR pred diapozitivem
diapozitiv vs digi z pohledu prezentace
Jasně – nakupovat, nakupovat, nakupovat – do zblbnutí. Novinky a zas další novinky. A až se to omrzí, tak za dva roky vyměnit za nové. Jo, a ke všemu hudební podkres, to mi u prohlížení diáků vždycky nejvíc chybělo…
Mimochodem, TV, HDTV ani cokoliv, co je dnes na trhu nemá takovou kvalitu jako diapozitiv promítnutý na zeď – a klidně i přístrojem za pár stovek z bazaru.
diapozitiv vs digi z pohledu prezentace
ja myslim ze neni ani nutne jit do takoveho “amaterskeho extremu” jako ze si koupim za petikilo 20let starou promitacku z bazaru a frcim to na zed… ono fakt staci koupit novou 250W automatickou AF diapromitacku za cca 8 tis Kc, k tomu profi objektiv (ja sem sehnal Ultralit za 1500 z ebay, jako novy) a “za desitku” mas takovou kvalitu promitani ze 101% divaku padne celist o 5cm niz 🙂 proc proboha degradovat cely drahy retezec spatnym finalnim vystupem.. to plati o to vic na dataprojektory, lidi daji uplne klidne 30-40.000 za DSLR, hadaji se do krve o pixel, o detaily a kresbu objektivu a pak uplne s klidnym srdcem poslou na zed nejakou patlaninu pres dataprojektor na kterem to stejne vubec nerozlisi… 🙂 nevynasim dia do nebe, ale proste uz uz tomu venuji takvy penize, more casu tak proc to pak sejmout finalnim clankem o 50% dolu…???
životnost
Už zde padlo mnoho argumentů … ale nepadlo tu slovo ŽIVOTNOST digitální techniky, morální i technologická. A to je klíčový problém, který mnoho argumentů může poslat úplně jinam ….
životnost
To vypadá, jako by si nikdo z příznivců digitální techiky nechtěl přiznat, že tyto přístroje příliš dlouhou životnost mít nebudou, a v podstatě toto zdánlivě “levné” fotografování bude za poměrně krátký čas vykoupeno opět nákupem modernějšího digitálního vybavení, aby uživatel zase mohl “levně” fotit.
životnost
Jak jsem výše v diskuzi napsal, z hlediska osobních nákladů za diafilmy se mi cena digitálního těla zaplatí za dva roky, tj. z pohledu užitných vlastností mě ta cena nezajímá, buď to vrazím do filmů + vyvolání, nebo do těla.
Morální zastarávání u dnešních zrcadlovek také není tak tragické, nemyslím si, že bych za dva roky potřeboval dělat dvakrát větší fotky na zeď.
Tj. není to argument, to si musí každý zhodnotit sám podle svého nadšení.
JH
životnost
jasně, to je každého osobní věc … já třeba za rok 2000 dobrých motivů ke zmáčknutí spouště nevidím, ale někteří jiní totéž nacvakají dokonce za týden :o)
a fakt je ten, že 30 let stará zrcadlovka poskytne minimálně stejně kvalitní – a na promítnuté dia kvalitnější – obraz jako současné DSLR, a to chci vidět, jak budou po 30 letech fungovat :o)
životnost
Je pravda, že opravdu dobrých snímků, které jsem si nechal zvětšit na papír jemálo. Digitál je vhodný pro cvakače… Jen ať si sáhne do svědomí “digitálista” jak moc přemýšlí nad tím, než cvakne závěrka, když to má “zadarmo.” Nechci házet všechny do jednoho pytle. Ten kdo přešel z kinofilmu k digitálu, má možná větší cit, než zmačkne spoušť…
Mějte se tady fajn.
životnost
blbost, mam stařickou d100 a v pohodě mi vyhovuje a stačí….
ROZUZLENÍ ANALOG VS DIGI !!!!
Rozuzlení spočívá v přirovnání k této diskusi pod článkem.
Psaní inkoustem na ručně dělaný papír úhledným krasopisem má své kouzlo a nemalý dojem, ale přiznejme si otevřeně, že datlování na klávesnici v internetové diskusi je způsob jakým to děláme dnes!
Najde se dost odpůrců, ale nic naplat má to nemalé výhody…
rozuzlenÍ analog vs digi !!!!
Pleteš si pojmy s dojmy.
Pár myšlenek a subjektivních pocitů 🙂
1) Fotografie není jen jedna, je jich mnoho …!
Je úplně jedno, jakým přístrojem fotografujeme. Důležité je, aby pro požadovaný typ fotografie byl použit adekvátní přístroj, jinak výsledek bude stát za prd.
2) Různé typy fotografie pracují, ať již záměrně, nebo nedobrovolně, s různě velkým zakřivením reality, ve kterém se spojují jak zkreslení optiky – “vady ?” , tak i zkreslení způsobené reprodukcí zachyceného obrazu.
3) Výstižně se tento jev dá označovat např. jako “TRYCHTÝŘ” neboť nejlépe vyjadřuje změnu reality (zúžení) v jisté zjednodušení – abstrakci, která je chtěným, omezujícím či náhodným tvůrčím záměrem.
Důležitým momentem je, zvolit pro konkrétní tvůrčí záměr správný “TRYCHTÝŘ” !!! 🙂
4) A teď zpět k tématu …
Analogová fotografie na rozdíl od digitální fotografie pracuje s definovaným zkreslením reality – trychtýřem, ať již se jedná o barevný posun, B/W či strukturu obrazu. Konkrétní definici pak tvoří zvolený materiál, způsob zpracování , případně aplikace filtrů. Ve fázi post procesingu je možnost ovlivňovat výsledek již omezená.
Digi fotografie, zejména v kombinaci DSLR / RAW umožňuje po adekvátně vynaloženém úsilí aplikovat “trychtýř” až ve fázi post-procesingu, včetně možnosti se co nejvíce se přiblížit “realitě” – myšleno individuálnímu vnímání zachyceného obrazu.
A závěry ?
– Digitální fotografie je obecně věrnější realitě, což v důsledku může znamenat, že je vlastně méně zajímavá.
Vlastně až jistá abstrakce, přetavení reality do něčeho nového obvykle přináší větší emocionální odraz u diváka.
Jsou samozřejmě obory fotografie, kde je maximální věrnost nutností !!!
Digi umožňuje větší flexibilitu výsledku až při zpracování, což osobně beru jako plus, ale pro někoho to může být klidně minus.
– Analogová fotografie umožňuje za menší peníze vyšší technické limity pro velké papírové zvětšeniny – osobně jsem ale stejně nikdy nedělal nic většího, než 30 x 40 … takže ?
– Je nesmyslné si navzájem dokazovat, jaká technologie záznamu je TA PRAVÁ.
Pravá je ta, která mi pro focení vyhovuje a dává požadované výsledky. Tečka.
PS: 70% fotím na DSLR; 15% na RF Bessa R2a obvykle na B/W;, 10% Rolleiflex E2 6×6; … a 5% 2 MPix mobilem 🙂
pár myšlenek a subjektivních pocitů 🙂
Tot absolutne trefne vystihnutie podstaty!Vzdy treba pouzit to prave a to vyzaduje znalosti v oboch smeroch.A to bolo snad podstatou uvodneho clanku vyzdvihnut klady a zapory oboch procesov.Diky:)
Příspěvky pro zasmání
Nostalgie je zatracená věc. Jako bigbíťák si dobře pamatuji éru , lampa nebo elektronika. Myslím pro úpravu zvuku. Také se vedly dalakosáhlé kecy. A konec,- nová technika vše nakonec převálcovala. Její první neduhy zmizely. Tak dopadne i fotografie. Ať už si dotyční myslí co chtejí. Sám jsem fotil, a nakonec jsem skončil u Praktiky PL2. Ale to nestačilo, takže jsem koupil ten samý foťak ale tentokrát s objektivem ” Pancolár”. Jelikož jsem v před-duchodovém věku, dovolil jsem si zakoupit digiťák , Panasonic DMC-FZ5EG-S. A musím říci,dobře jsem udělal. Ale je to asi díky tomu, že odjakživa fandím nové technice, a i PC není pro mě záhada. A pro běžného fot. amatéra super! A vo, vo , votom to je!!!
příspěvky pro zasmání
Nepochybně jedna z rekordních diskuzí zde, co se počtu příspěvků týká… Podívejte se, kolik je jich u jiných článků. Žeby vhodný studijní materiál pro psychologa? Chápete někdo, proč je tomu tak? Já ne. Ale jednu věc vím jistě. Pokud byste se k této výměně (dnes vážně míněných názorů) vrátili za pět až deset roků, tak se vám bude zdát nepochopitelná až směšná… Tak mi dovolte, abych vyjádřil svůj názor již dnes, s desetiletým předstihem. Muhehehehe!! (ale k něčemu ta diskuze přeci jen dobrá byla, zjistil jsem, že existuje jakýsi fstop.cz. Těchhle osm znaků má pro mě větší hodnotu než 99% zde zveřejněných příspěvků… Dobré světlo všem.
příspěvky pro zasmání
zajímavé jestli vznikne nostalgie po VHS a magnetofonové kazetě … podle mne film přežije VHS, no a i gramofon koupíte i v době, kdy si na kazeťák nikdo nevzpomene … takže tak jednoduché to není
fakt je že ta lampa je dnes jen high-end :o) a podobně možná skončí i film, když 90% lidí vyhovuje kvalita digitálu, tak ten zbytek to neuživí 🙂
Obsah, obsah, obsah pak sklo
Je jedno kdo na co fotí , ale co fotí! Koupil jsem si Mamiyu RZ67 supr kousek, ale ty objektivy…. na prd. A 50 000,- za lepší na to už nemám. Ceny za filmy a vyvolání hrůza! Musim si koupit nikona 9000. Víte, ale ta poetika vyvolání valstního filmu ČB nebo Dia hmmm to je labůžo! Ta chemie. Určitě jednou přejdu na DSLR ale ještě ne. Analog je pro mě takový příjemější než ostrá digitální fotka analog mi dává možnost si podvědomě domýšlet. Je takový měkký, kulatý. Neni lepší než digi, ale pro mě má cenu. Cenu práce při vytváření fotky. míchání při vyvolávání filmu atp. Neni to ono ladit vše na komplu. Bohužel po výsledcích ze super minilabů CTK, Skoda stp.Jsem se utvrdil v tom, že si radši koupim skenr než mít nervy ohledně barvy skenu a kvalitě dodaného média které přehraju jen na 3 roky starym DVD(na dvounových PC se CD se skeny tvářilo jako prázdné…) Jak říkají cimrmanovci: “tak to jenom na okraj…” PS stejně se asi ladění na PC nevyhnu pfffffff. :-/
až to přijde
článek z pohledu běžného uživatele dobrý, o drobných nepřesnostech je pode mnou už dost dlouhá diskuze. Sám fotím klasiku ČB a diáky a negativy. Proč ne digitál? Zaprvé, zatím jsem neviděl digi zrcadlovku která by mi nabídla stejný uživ. komfort a hlavně vlastnosti jako můj 10ti letý Nikon F90x. Takže se bavíme o Nikonech, Canon je něco jiného. Na digi jsem zatím neviděl aby uměla věrně napodobit zrno, nejen díky citlivosti. Když chci snímek zrnitý, fotím na film 400 a volám třeba v málo ředěným Rodinalu. Tyhle věci prostě na digi nejdou. Zkrátka, teprve až budou digi zrcadlovky na úrovni alespoň 11 let staré profi mašiny, budu o tom uvažovat.
Jak jsem předeslal-
je zde mnoho lidí, kteří jsou nadšenci pro fotografování. Ale opět upozorňuji na to, že technika nespí a za 10 let to bude o něčem jiném. Pro mne jako příležitostního fotografa amatéra dokumentaristy je vše již vyřešeno. A pro fajšnekry fotografy ať je zatím klasika. Nic víc, nic míň.
jak jsem předeslal-
Už to tu zaznělo. Je jedno na co fotíte hlavně že Výs to uspokojuje. Stejně v galerii koukám na to co chtěl fotograf vyjádřit až pak na techniku provedení fotky a jen 30% fotek co jsem viděl bylo po technické stránce dokonalé. A stejně i toto hodnocení je subjektivní. Někdy mám pocit že se tu honí technika na kterou budu zaznamenávat spektrální charakteristiku právě vybuchující novy neboť je to dúležité pro mou teorii výskytu těžkých kovů v sl. soustavě 🙂
digi vs. analog
Tuhle moji reakci berte s humorem a rezervou.
Jsem normální průměrný muž mající rád pěkné fotky.
Rád kreativně tvořím a mám uměleckého ducha.
Snažím se fotit a vzhledem k mému věku praktikuji
princip který mi v tloukli (pracně) na škole do hlavy,
podle pana V.I.Lenina – učit se, učit se, učit se.
A tak se učím fotit.
Tolik úvodem.
Ve svém okolí mám hodně, ale opravdu hodně lidí co fotí na diáky
a zároveň těch, kteří jen proto že má někdo doma krásné diáky,
chodí k němu na čumendu třikrát týdně, neb kvalita je toliko úchvatná.
Většina lidí v mém okolí bydlí ve standardních ,,vilkách” 1+1, 2+1, 3+1, 4+1,
spolu s rodinými příslušníky ve variacích:
muž+žena
muž+žena+kočka
muž+žena+pes
muž+žena+dítě
muž+žena+dítě+kočka
muž+muž
muž+muž+kočka
muž+muž+pes
atd. dvě kočky, dva psi, kočka a pes, rybičky, papoušek, dvě děti, dvě ženy, tchán, tchýně……..
Což vede k tomu, že je ve ,,vilce” tolik volného místa pro instalaci fota
150cmx150cm ze středoformátu a nejlépe několika najednou.
Cenu fotek od profíku neřešíme, peněz máme dost.
Všichni včetně mne, dokážeme docenit bravurnost a kvalitu
nám předkládaných kompozic, expozic, př. exhibic
a nikdo z nás není ovlivněn tím, že se nám nelíbí slečna na technicky dokonalé fotografii,
nikdo z nás nemá v létě ve dvě v noci nutkání jít zabít realitu tou technicky dokonalou fotkou komára atd…..
Fotka (technicky dokonalá) špinavých nohou v rozbitých sandálech již máme v ložnici, v nás vyvolává neuvěřitelné napětí a pocit krásna.
Tuhle si doma žena pověsila fotku ze středoformátu za deset tisíc.
Na technicky dokonalé fotografii je ,,nějakej mladej nahej chlap s něčím,
co mu podle mě ani nestojí.”
Řek bych, že žena doceňuje kompozici a expozici.
Já běžně trávím týden tím, že tak dvě až čtyři hodiny po práci
vymíšlím kompozice, expozice, exhibice.
Víkendy trávím vyvoláváním fotek a ženě to nevadí.
Je tichá a extrémně tolerantní.
Vše je OK. Akorát hůř protáhnu hlavu skrz futra.
Narodil jsem se geniální s fotodarem od boha a vše mi jde rychle a bez chyb.
Což znamená,
že varianta digitální zrcadlovka
– možnost odhadnout lépe výsledek
– možnost rychlejší kontroly vlastních průserů
– eliminace vlastních chyb
– možnost cvaknou jednu věc třikrát a rychleji se z vlastních chyb poučit
– vyvolávání fotek v obýváku na PC při pokecu se ženou
atd……………………bla,bla,bla
NENÍ PRO MĚ A TENHLE VÁŠ ČLÁNEK MI VŮBEC NEPOMOHL !!!!!!!!!!!!!
A TAKY MI DIGI ZRCADLOVKA NEPOMŮŽE STÁT SE FOTOAMATÉREM A MÍT FOCENÍ JAKO KRÁSNÉHO KONÍČKA.
p.s. Jakožto muzikant poslouchám ve svém volnu ortodoxní jazz
a vážnou hudbu přes repro za 130 000 kč+zesl. lampa za 50 000kč.
U Stinga nebo Santany přes stereo repro za 13 000 a tranzistorový zes. za 4 500kč si tolik neodpočinu.
Ale co kecám, to snad ví a slyší každej ŽE JO??????????????????????????????
a nakonec jedna zabavna historka
vcera jsem byl se synkem v nemocnici. Nic vaznyho, nastesti, proste pri fotbalu hloupe spadnul a neco si udelal s malickem.
Sli jsme na rentgen, digitalni, samozrejme.
Laborantka po osnimkovani rekla, ze musime chvili pockat, protoze “musi
nejdriv obrazky upravit”, coz mi pripomnelo ten vtip jak pacienta uklidnuje
lekar, aby si nic z te dvojite fraktury patere nedelal, ze uz mu to
vyretusovali ve fotosopu.
Potom nam pan doktor ve sve pracovne ty obrazky ukazal na svem monitoru, a hrozne se omlouval ze nejsou moc kvalitni, “ponevadz jsou digitalni”. To uz
jsem se musel zasmat, az se mi leica na krku blimbala 🙂
Tak jsem se jen tak ze zajmu zeptal, v cem jsou horsi nez kdyby byly na
film, a on mi rikal ze jsou zrnitejsi a ze na nich je mene videt, coz na muj dotaz precizoval tak, ze maji mene polotonu.
tjo. srovnavej halt VF na film s digi, zejo, to my tady na fotoforech uz vime davno 🙂
Ale treba s tou masinou ta vykopavka z analogovejch dob akorat neumi delat 🙂
a nakonec jedna zabavna historka
To mi pripomina, jak jsem byl pred pul rokem u zubare a delali mi rentgen celeho chrupu, jak je tady kazdorocnim zvykem. Misto toho, aby to udelali, jak jsem zvykly na ctyri pet prouzku filmu, delali to zub po zubu a trvalo to tim asi trikrat tak dlouho. Jen doufam, ze ta davka zareni nebyla v souctu vetsi… Obrazky byly digitalni, jestli lepsi nevim, zuby mam spatne.:-(
ZALOŽME NOVÉ VLÁKNO!
Protože se zuby mám dost zkušeností (téměř 30 let do nich vrtám ďuričky – jak říkávala moje malá dcera), vymknu se tématu a jenom na okraj poznamenám: téměř všichni kolegové jsou již vybaveni digiRTG. Kromě toho, že to stojí hrůzu peněz (které v konečném důsledku zaplatí pacient), JÁ na digi rentgenogramech vidím sotva 2/3 toho, co na klasických filmech… Nepřirozeně ostré (což může být hodně na škodu), “ploché” (což může být ještě více na škodu), v “originální velikosti” neprohlížitelné (to je monitorem…?), ve zvětšené velikosti VELMI nepřirozené (to je zvětšením…?), upravené obrázky – na hranici “umění”. Na druhé straně relativně rychlé, efektní a pro cca 1/2 situací vyhovující.
A tak čvachtám a čvachtám, asistentky si dělají fleky na bílé pracovní oblečení (než jsem přišel na to, že je lze odstranit ustalovačem…!), nadávají a musí se furt adaptovat na tmu…
Když se to tak vezme, vlastně mám stejné “problémy” jako zastánci a odpůrci digi a analogu. Snad jenom v naší branži nedosáhly debaty o způsobu rentgenování nenávistných rozměrů nebo naopak bezbřehého obdivu. Kdo se spokojí s digi-rtg-fotkou, nechť se spokojí. Kdo vidí více na filmu… tož film!
Mám nápad: Nenašel by se někdo, kdo by dokázal “moderovat” vlákno, ve kterém by se mohli ti, kteří tomu rozumějí, vyjádřit, pro který druh, obor (nebo jak to nazvat) fotografie je který “směr” (analog maloformátový, analog středo a velkoformátový, digi v “uživatelské, spotřebitelské, profesionální podobě”) nejvýhodnější a kde asi leží jeho hranice? Mně samotnému by připadalo rozumné, kdyby bylo použito “známkování” jako kdysi v krasobruslení – nejvyšší a nejnižší známka se škrtá (nebavme se o 1megapixelových kompaktech s celuloidovou optikou a též ne o digi-profistěnách nekinofilmového formátu v cenách vilky na periferii Prahy). Co?!
A mám ještě jeden nápad: Z příspěvků se dá alespoň částečně odvodit, nebo spíše odhadnout, kdo je jak orientovaný v problému… Navrhněte někoho a pak ho společně ukecáme, aby se do “moderování” dal! Co?!
Pentaxista
zaloŽme novÉ vlÁkno!
SOUHLASÍM!! Měli bychom si uvědomit, že se můžem vzájemně něco přiučit. Tak pojdmě do toho a poznámky typu “mé kunfu je lepší než tvoje kunfu” nechme stranou (dělal jsem bojová umění – proto ta poznámka :O))) Smiřme se že náš oponent má určitě vybranou cestu, ať už digitální a nebo analogovou. Zvolme radu starších a chytrých, kteří například mohou rozhodovat o vhodnosti příspěvku, např dva analogisti a dva digitalisti. BĚHEM DISKUSE BY NEMĚLO JÍT O TO DOKÁZAT ŽE DIGITÁL JE LEPŠÍ A NAOPAK. To by mohlo vnést nové bariéry. JE DŮLEŽITÉ ABY TO CO SDĚLUJEME BYL KONKRÉTNÍ DOTAZ BEZ JAKÉHOKOLIV ZAOBALOVÁNÍ, KTERÉ BY SE DALO VYSVĚTLIT MNOHA ZPŮSOBY. Další návrhy????
zaloŽme novÉ vlÁkno!
Hezká myšlenka, ale realita diskuse je taková, že jsem v mém článku jako vadu digi uvedl to, že NENÍ zcela dořešen tisk BW fotek a v diskusi mi někdo vynadal, že nezmiňuji, že je problém s tiskem BW fotek, nebo že jsem dokonce celý odstavec věnoval PŘEDNOSTEM středního formátu se závěrem, že focení na MF analog MÁ SMYSL a přesto mi diskutující otloukají o hlavu, jak je středoformát skvělý…
Sorry, ale pokud si značné procento účastníků diskuse vůbec nepřečte, o čem vlastně diskutuje, respektivě si všimne pár vět, po kterých se jim podlijí oči krví a přestanou vnímat cokoli jiného, tak se mi jeví snaha o nějakou kultivaci jako naprostá ztráta času.
Omluvte tento nasupený příspěvek, ale je to bohužel realita. Zkuste si projít diskuse pod oběma posledními články s odstupem a trochou nadhledu, je velmi pravděpodobné, že vám to taky vezme dost iluzí :-(((
zaloŽme novÉ vlÁkno!
Umím si představit, že neurotik vyjede vždycky a na každého, jehož názory nebudou korelovat s těmi právě jeho nejsprávnějšími… A vyrvat z kontextu se dá vše…
Ale jistě jsou mezi námi amatéry tací, kteří se zaměřují např. krajinu (portrét, sport…) a pro sebe si již (empiricky) stanovili “limity”. Před časem proběhla např. debata, zda lze krajinu fotit na kinofilm a jestli je nezbytné vlastnit k tomu ultraširokoúhlý objektiv. Jistě! Lze a ultraširoký objektiv vůbec nutný není. Ale nebylo by od věci, kdyby nám krajinář prozradil, ani ne tak co mu na “ultraširočině” vyhovuje, jako spíše co jej omezuje. Na jakou krajinu ještě kinofilm použije, na jakou už ne. (Mám vyzkoušeno, že “průmyslová krajina” železáren, dolů, vytěžených lomů, brutálně regulovaných řek… vypadá právě na kinofilmu lépe, než na středoformátu. Syrovost a pro laika až neskutečnost průmyslových objektů oceláren “zvelebených” cirkusovými barvami v kontrastu se rzí a šrotem a tekutým kovem v oblacích různobarevných výparů a kouřů, ve všudypřítomné špíně, nepotřebuje detailně vykreslovat nýty konstrukcí a jednotlivé dráty, protože laik jejich účel v nejlepším případě stejně pouze tuší! Rovněž tak kinofilmové políčko (a obraz z něj) evokuje spíše stejně nejasné tušení čehosi mastně industriálního, těžko uchopitelného, smradlavého, ohrožujícího, hrubého a hlučného… Něco jiného je ovšem teplý podvečer u vesnického rybníka s odlesky posledního slunce, orobincem, vážkami a koly na vodě od líných kaprů… Středoformát umí zachytit i kvákání žab a pupence z komářích štípanců 🙂
Asi jsem nenapsal přesně to, co jsem chtěl 🙁
Ač bezvěrec, myslím si, že je stejně lecos předurčeno a empirie je nejdůležitější. Když plánuju výstavbu chodníku, je lépe počkat na zimu a jenom zakreslit, kudyma lidé ve sněhu chodí… Vlastní zkušenost je nenahraditelná. Třeba budou tací, co se o ni podělí.
Úplně nakonec si myslím, že “výkřiky do tmy” o “absolutních pravdách” tma tak jako tak pohltí.
Pentaxista
zaloŽme novÉ vlÁkno!
Tak to je treba jedna z veci, na kterou se muzes spolehnout na 100%…když si počkáš, kudy lidi chodí, abys jim tam udělal chodník, pak ten chodník uděláš a lidi stopro začnou chodit jinudy…souvisí to zřejmě se svobodou, nebo nevím s čím, ale je to tak
zaloŽme novÉ vlÁkno!
Navrhuji, aby to bylo spíše formou článku, aby se daly vkládat fotografie, kde třeba vznikl diskutovaný problém. Tuším, že thr psal o obtížnosti (až nemožnosti) provést objektivní test porovnání digi a klasiky. Souhlasím s ním, zkoušel jsem si udělat metodiku pro takový test, a každý návrh řešení jedné otázky přinesl několik dalších otázek. Muselo by se nejdříve sáhodlouze diskutovat o metodice a na samotný test by se asi nedostalo. Tato forma by měla výhodu v tom, že by dávala konkrétní přiklady a ne syntetický test a celkový výsledek by mohl přinést objektivní pohled na problematiku.
zaloŽme novÉ vlÁkno!
možná by na to šel napsat jednoduchý dotazník se zaškrtávacími odpovědmi… Jednoduché otázky na začátku, postupně více detailně. Výsledkem budou úhledné grafy.
a nakonec jedna zabavna historka
No, nema to asi cenu, ale vite neco o tom, jak se obraz ziskany pomoci rentgenovych paprsku digitalizuje? A kolik to ma spolecneho s digitalnim fotoaparatem? Ok, napsal jsem na zacatku, ze to nema cenu… 🙂
a nakonec jedna zabavna historka
Třeba tak, že místo kazety s filmem se použije kazeta se spaciální fólií (tuším snad selenová či co), ta se po expozici vloží do čtečky, která jí po přečtení smaže a výsledný obraz je uložen v digitálním archívu. Fólii jde použít znovu, bez ztráty kvality cca tisíckrát. Existuje i přímá digitalizace bez nutnosti čtečky, ale na co tam dopadá rtg záření nevím. Domnívám se, že čip to nebude. Jako limitující pro kvalitu výsledných obrázků je v praxi kvalita monitorů. Pokud je k dispozici monitor s rozlišením aspoň 2-3 Mpix, je kvalita přinejmenším snímků kostí vyšší než na filmu. Pokud se ovšem někdo snaží odečíst takto získaný rtg snímek na obrazovce stolního počítače, bývá hořce zklamán. Velkou výhodou takto získaných snímků je možnost jejich dodatečného doladění tak, aby výsledný obraz byl optimální (jas, kontrast..). A to i v případě, že primární expozice nebyla zcela přesná. U filmu připadá v úvahu akorát spokojit se s nedobrým snímkem (a riskovat špatné odečtení), nebo pacienta přesnímkovat (a tím ho znovu vystavit rtg záření). Snímky v digitální podobě je také možno snadněji archivovat, snáze se posílají k operacím a na konzultace. Nevýhodou je astonomická cena plně digitálního provozu (včetně archivace), výhodou vyšší kvalita a snadnější práce.
Mimo diskusi
……jen si dovolím upozornit znovu na jednu nesprávně uváděnou věc a to – JASOVÝ/EXPOZIČNÍ ROZSAH.
Honza správně poukazuje na to, že na papír stejně nedostane víc jak 6 stupňů (to je sice pravda, ale !)
Jde o to, že digitál mi jednoduše ten rozsah NEZACHYTÍ a já už pracuji s ostříhanými daty.
Film pojme kupř. zmiňovaných 10 a více stupňů a já mám možnost s nimi libovolně pracovat a převést je na papír v takové podobě, která mně vyhovuje (pomíjím kontrastní verze diapozitivů, i když v jejich zdánlivě prázdných stínech při vhodném zdroji světla zychycené dateily najdeme).
Jak je to pro každého jedince podstatné, si musí každý zvážit sám.
Jinak výhody a nevýhody obou technologií jsou již dostatečně probádané a nemá cenu pouštět se do mletí dávno vymletých plev.
Srovnani
Me tady ty pro a proti vychazeji jako srovnani pro a proti krb + akumulacni kamna. V podstate lze velmi dobre argumentovat proc jsou akumulacni kamna lepsi, pohodlnejsi, levnejsi apod. Presto ale tak nejak je jasne, ze ten krb je jina vahova kategorie. Pokud jsem realitni makler, nebo fotim lokomotivy protoze jsem clenem sdruzeni milovniku lokomotiv, neni duvodu nemit digital. Pokud mam fotobatoh a jedu fotit na tyden na malou fatru a je to konicek a ne efektivni vyuziti nastroju pro vysledek, neni duvod nemit analog. Ja jsme pred 2 lety presel na analog, rocne vyfotim 5-10 filmu a mam zhruba tolik dobrych fotek jako v roce 2001 kdyz jsem je vybral z 15 000 fotek. Hlavni nedostatek analogoveho fotoaparatu mrzi velmi rozsirenou skupinu lidi. Neni tam dostatek veci pro hrani a porovnavani s jinymi. Staci se podivat na recenzi digitalniho tela a analogoveho tela. Pripadne si vzpomenout na nejake diskuzni forum, ktere se zabyva EOS30. S tim si proste clovek nevyhraje.
srovnani
Nojo a ja zase minule na lyzovani v Rakousku vyfotil 3 filmy analogem a ted naposledy 110 snimku DSLR.
Analogovych navyku (kompozice, necvakani kravin atd.) se mi zbavovat nechce – z tech 110 slo pres polovinu na papir, stejne jako z tech 3 filmu jsem daval do alba neco pres pulku.
srovnani
No vidíte, já nafotím s digitálem taky stejný množství dobrejch fotek jako dřív s analogem, ale nafotím i nepatrně větší celkový množství, ne 15000. Takže jde asi takyo to, jestli někdo při přechodu na digitál začne kolem sebe cvakat o život, nebo se nenechá zblbnout a fotí s rozvahou jako předtím na klasiku.
fotografie je zhoubná …
… a sebezničující činnost!
jo a divím se, že tu nikdo nezmínil větší hloubku ostrosti u nefullframe digitálů – to je často velká nevýhoda (mimo makrofotografie)
právě hloubka ostrosti (neostré pozadí) tvoří významný prvek v dojmu z fotografie, a u různých aps-c dslr je to velká potíž – na fotce je ostré všechno, pozadí splývá s popředím, a často zcela zkazí celkový dojem 🙁
fotografie je zhoubná …
… o ty hloubce ostrosti jsem to psal mozna jako prispevek k clanku o 5D. Ze z FF je vetsi svoboda a kreativnost, hrat si s HO. Takovy canon 85 f1,2L na APS-C bude mit bohuzel vetsi HO, nez 85 f1,8 na FF! S ultrasirokacem je zase takova HO, ze i na FF problem neni.
Ale asi je pro nekoho neznaleho vetsi HO prinosem 🙂 pac to maj vcechno vostry a vo to jim de!
Prach
Nevím jestli dělám něco špatně, ale: mám asi 8 fotáků na film (od LCA, přes SLR Nikony, Flexarety a měchový 6×9). Vyvolávám si z části sám, zčásti v labech, mám i kinofilmový skener. Vždycky jsem s různým úspěchem bojoval s prachem na filmech, sklech zvětšováku atd. Onehdá jsem si pořídil Nikon D200. Ta úleva, že nemusím hodinu vysávat temnou komoru, šudlat skla a filmy hadříkem, dohadovat se s obsluhou labu kdo je prase atd. je obrovská…
ps.: berte to jenom jako připomenutí jednoho aspektu, vím že digitál i film mají každý svoje pro a proti
prach
Tento aspekt mi zpočátku připadal u digitálů také úchvatný. Ovšem jen do té doby, než jsem zjistil, za jak krátkou dobu se zasviní u DSLR čip a je nutno ho pak čistit. Ale máte pravdu, každé má svá pro a proti.
prach
🙁 no, snad to chvíli vydrží. Je fakt, že si zatím dávám při výměně objektivů extra pozor….
prach
Sakra, fotim s digizrcadlama uz nekolik let, vcetne prasnych provozu, skla měnim a zatim jsem s prachem neměl problemy, ani jsem nečistil čipy. Mam Canon…
Super
Nádherný článek, který majitelům jakéhokoli fotoaparátu zdůrazňuje to nejdůležitější, že fotografije je krásný koníček, jak kinofilmová, tak digitální.
Díky
Film vs digital – rozliseni
Zkuste si precist tohle:
http://www.luminous-landscape.com/essays/clumps.shtml
Co na to rikate? Mozna to s tim rozlisenim filmu nebude tak zhave 🙂
Mimochodem, tady na Paladixu se mi vzdycky libi vice fotky z fotoreportazi porizenych na digital nez na film. Ty na film maji vzdycky trochu divne barvy a jsou malo ostre. Nevim.
film vs digital – rozliseni
říkám na to, že na webu je asi tak 10 000 dalších článků o tomtéž, které ale mírně řečeno “nezkreslují” stejně jako tenhle …
to co si autor představuje pod pojmem “filmové zrno” je odlišné od skutečnosti, kterou autor velice hrubě zjednodušil
http://www.imx.nl/photosite/technical/Filmbasics/filmbasics.html
autor také jaksi opoměl skutečnost, že barevný film se nemusí skládat jen ze 3 vrstev, citlivých na určité spektrum, což možná platilo pro kodachrome v roce 1930 …
film vs digital – rozliseni
Diky za ten odkaz 🙂
film vs digital – rozliseni
Na teto strance ale ctu:
“We have to face this conclusion without emotion: the image file has more potential than the silver-halide grain structure.”
http://www.imx.nl/photosite/comments/c022.html
Proste neni to jednoznacne!
archivace dat
Zdravim priznivce fotografovani!
Musim rict, ze me diskuze na paladixu fascinuji. Zvlaste nekonecne debaty digital versus analog.
Ja sam jsem
archivace dat
Ja sam jsem nyni pred rozhodnutim co si koupit za novy pristroj. Fotim na amaterskou analogovou zrcadlovku a chci si poridit neco lepsiho. Po roce premysleni jsem dosel k zaveru, ze se sice nebranim novym technologiim, ale radeji si koupim novou anal.zrcadlovku a kvalitni objektivy. A az budou dostupne digi s full frame, jen prehodim objektivy na nove telo.
Ale vratim se ke svemu titulku. Zajimalo by me, zda nekdo pouziva digi aspon 5-7let. Problem v soucasne dobe vidim v archivaci dat. Pc pouzivam dlouhou radu let a i v dane dobe i nejkvalitnejsi media, ktera mela vydrzet 50let apod, jsou bohuzel uz po 7 letech necitelna,zoxidovana nebo jiz zkratka neexistuje mechanika, ktera by dane medium precetla. Po letech ukusenosti bych tedy jen poradil digi fotografum,aby si pravidelne prepalovali sve fotky cca po 5letech na nove medium. Ti co skladuji fotky jen na disku maji stejny problem.Verte,ze bezne disky odchazi take velmi casto.
Sam fotim v praci digitalne, jinak by to ani neslo, tam je rychlost a pohotovost dulezita. Soukrome fotim analogove a ma to sve kouzlo cekat jak se Vam dana fotka povedla, pak mam pocit,ze kdyz se fotografie povede, ma z ni clovek vetsi radost.
Myslim, ze nejdulezitejsi na foceni je radost s dane cinnosti, a pokud ma fotografie atmosferu a neco sdeluje, je uz jedno jakou cestou vznikla.
archivace dat
Digitálně fotím cca 6let. Archivuji na CD a DVD. Dříve jen na CD (DVD napalovačky nabyly) a tak jsem pokud možno kupoval ty se zlatým (skutečné zlato) povrchem. Ty jsou stále perfektně čitelné i dnes (podívej se na http://WWW.CDR.CZ). A ostatní raději vybírám kvalitnější typy médií – bohužel zlaté DVD jsem ještě nepotkal. Proto raději volím např. TDK ScracthProof – odolné proti poškrábání – určitě snesou víc než běžná média. Taky pozor na levné obaly na CD/DVD – některé uvolňují chemické výpary a ty poškozují povrch médií. A skladovat na tmavém místě – stejný efekt může mít dlouhodobé působení UV záření ze zářivek. Mám bohužel média, na kterých je vidět kde byla fóĺie CD obalu a kde ne. Tam kde nebyla, byl povrch DVD tmavší vlivem světla. Podobně jsem dopadl u některých CD, ale naopak – právě obal CD asi uvolňoval nějakou chemikálii a tak, kde byla fólie mám jakokdyby zkorodovaný povrch. Všechny fotky i tak stále držím na HDD – mám 160GB disk jen na fotky a z 3/4 je plný. A díky tomu že 1/2 roku mám Canon 350D, tak každý měsíc mi to narůstá skoro o 10GB – fotím jen do RAWu. Proto zvažuji ještě doplnit zálohování o páskovou jednotku – 40GB na jednu pásku. Naštěstí mám k tomu přístup. A ceny taky nejsou nejhorší. V každém případě všechno pálím 2x a ukládám na dvě různá místa. Důležité věci i 3x.
archivace dat
No, já mám v počítačí 250+80GB. Na ten 80 GB se zatím vejde kopie všech originálů fotek z 250 GB. Dále mám externí 400 GB, kam se vejde vše ještě jednou a to mám fyzicky na jiném místě. Vše je ještě vypálené na DVD v jiné zemi. Když mi odejde disk, mám ještě 3 kopie všeho. Když mi ukradnou počítač či vyhoříme, mám stále ještě 2 kopie všeho, které po koupi nového počítače, opět navýším na 4 kopie. Že bych něco ztratil se dá přepokládat jen těžko. A tím, že se jedná o dynamické médium, mohu vždy vytvořit novou kopii, což s filmem moc nejde, nebo je to šileně pracné. Například jsem už převedl svůj archiv z CD na DVD 8,5 GB. Archiv tak může postupně přecházet na nová média a konverzi zvládne počítač automatizovaně. Můj automatický zálohovací systém se o vše, kromě vypálení DVD, stará sám.
a co ostatní náklady
Autor článku zapmněl na pár maličkostí. Pokud chci upravovat digi dnímek musím mít k tomu odpovídající soft. Tedy minimum je zoner. Na úpravu raw se sice dá stáhnout soft zdarma ale jak dlouho? Pokud chce někdo photoshop na tak zaplatí tolik jako za DSLR. Pak nastává další problém a tím je monitor. dnes už crt monitor skoro neseženete a slušný LCD na kterám se dají upravovat fotky stojí dost peněz. A co kalibrace koupit kalibrační sondu to taky není zadarmo. Tohle je to na co se dost často zapopmíná. Koupím si foťák doma mám 2 roky starý počítač a 15 monitor a najednou zjistím že to co uprvím vypadá v papírové podobě úplně jinak. tak je třeba připočíst další investice do minitoru software a kalibrační sondy. At to celkem se vyšplhá k 15000Kč
a co ostatní náklady
Bavíme se o amatérské úrovni, kalibrační sondu ani Photoshop nepotřebujete.
Zoner v základním provedení stojí pár stovek. Zrovna tak monitor, trocha práce s laděním běžného a po třech návštěvách labu jste OK.
Pokud si myslíte, že bez kalibrovaného monitoru a Photoshopu to na téhle úrovni nejde, musíte být pro řadu firem velmi oblíbeným zákazníkem :-).
JH
a co ostatní náklady
Přečtěte si diskuzi na photorevue.cz tam se píše přesně o opaku a to že to nejde bez photoshopu.
a co ostatní náklady
No, na tu diskuzi jsem se podival. Pokud ji chcete verit, je to vas problem, kupte si PS … Vic asi k tomu tezko co dodat.
Osobne jsem prestal odebirat i cist PL jiz pred delsi dobou Nechtel jsem totiz vyhazovat penize za tolik stranek amaterskych fotek a reklamnich clanku – ted asi, dle vyjadreni p. K. plne reklamy a pokynu, jak davat fotky do jejich labu. Jsem totiz zvykly dostavat reklamni tiskoviny zdarma!
Se zajmem jsem si precetl vice dikuzi na PL – a cetl a cetl skor vse nebot jsem byl primo fascinovan urovni tamni diskuze. Spis nez diskuze to je fan klub. Ale budiz autorum prano.
Dalsiho komentare se zdrzim. Ovsem pouzivat jako argument to, ze v diskuzi na tamnejsim foru neco zaznelo …. hmm. Ale asi krivdim autorovi tohoto prispevku a on to myslal sarkasticky.
a co ostatní náklady
pro mne je zajímavé si ve Pl přečíst něco o ICC profilech jen jen otázkou jestli jso pro mne nezbytně nutné. přiznám se že jsem dosud neměl ani ponětí k čemu slouží.
Souhlas
Po přečtení článku mi nezůstalo nic jiného než skoro se vším souhlasit. Fotografuji 30 let – začínal jsem Ljubitelem 2 – formát 6×6 (ty nádherně veliké černobílé negativy), potom jsem měl Viliu na kinofilm a když jsem si v 17-ti našetřil na zrcadlovku koupil jsem si Practicu MTL 5. Z finančních důvodů jsem fotil převážně černobíle a také sám zpracovával. Takže si pamatuji jak jsem sháněl jemnozrnné filmy, ultrajemnozrnnou vývojku a potom po večerech vyvolával u rodičů v koupelně filmy a fotografie. Pokud jsem potom chtěl nějakou fotografii zvětšit na formát 30×40 nebo 50×60, tak jsem čekal dluho do noci až byla všude tma, nejezdily auta která otřásali domem a ve dvě ráno potom zvětšoval z políčky kinofilmu na ty velké plachty papíru z 8-mi metrové vzdálenosti při expozici klidně i 10 minut. Potom to vyvolal a byl šťastný, že zrno filmu už ze vzdálenosti 30cm na fotografii nevidím.
Doba pokročila přišli digitální minilaby, oženil jsem se a na fotokomoru jsem si nenašel čas (zůstalo to všechno u rodičů) a tak jsem klidně začal fotit barevně a chtě nechtě svěřil zpracování laboratoři. Né vždy jsem byl s výsledky spokojen – nejhorší to bylo s kvalitou zpracování negativu. Pokud toto zvrzali už jsem s tím nic nemohl udělat.
Potom přišli digitály a mě se zdálo, že s kvalitou filmu se nemohou srovnávat, mají malé rozlišení, nízký dynamický rozsah, atd. Byla to ze začátku pravda. Ze začátku. Potom se technologie rychle zlepšovala a pro rodinnou fotografii nebyl důvod používat film. Výsledky byly lepší než z fotolabů se špatným zpracováním filmu. pořídil jsem si první digitál (Minolta S304, 3Mpix) a s ní získal první zkušenosti – dobré i špatné – 3Mpix pro rodinnou fotografii do formátu cca A5 opravdu stačí, automatika zaostřování pomalá, za špatného osvětlení nespolehlivá (a to ta Minolta v té době byla spíše lepším digitálem) – to mě trochu zklamalo v porovnáváním s ručním zaostřováním na Praktice – byl jsem rychlejší. Potom jsem měl Minoltu Z1 – zase 3Mpix ale výrazně rychlejší. Dneska mi leží v šuplíku a čeká jestli se náhodou dcera “nepotatí” a tak má připravený svůj první digitál. Pořídil jsem si Canon 350D a teprve teď mohu opravdu porovnávat s běžnou zrcadlovkou. Opravdu pro fotografie do 30×40 není možné rozeznat rozdíl. A opravdu si je nutné uvědomi, že takto velké fotografie děláme přece proto, aby je vidělo více lidí najednou a z větší vzdálenosti. Normální fotku 10×15 si prohlížíte z 30-50cm (nevím jestli má někdo delší ruce). Velkou fotku, ale zavěsíte na stěnu a chcete, aby ten kdo k vám přichází do obýváku tu fotku viděl už od dveří (cca 2m). A věřte ani nejlepší oko nerozezná na tu vzdálenost technické nedostatky té fotografie (ostrost, zrno-pixely).
Plno lidí – známých – mě zná a tak se mě často ptají na radu jaký digitál koupit, jakou paměť.kartu aj. Většinou jim poradím co si myslím, že je pro ně to nejlepší (cena, výkon, …) a určitě dodám : Já když jsem fotil na film, tak to bylo někdy až 5 filmů za týden, běžne tak 1. Po technické ztránce skoro všechny fotky OK. Po kompoziční nebo obsahové jsem si stejně vybral tak 2-3 fotky z filmu jako nejlepší a ostatní stejně odložil. Takže 3 fotky mě stály někdy až 300Kč (cena filmu, vyvolání, fotky). Dnes když fotím převážně digitálně fotím intenzívněji, experimentuji (ihned vidím výsledek) a hlavně – papírovou podobu dávám jen skutečně vybraným fotkám. Ostatní zálohuji na DVD a pro známé a návštěvy jim to raději promítnu na PC nebo na DVD přehrávači. A pro tyto příležitosti stejně udělám jen rozumný výcuc – návštěva přišla za mnou, ne hodinu sledovat fotky – vyberu 20-30 a za 10 minut si je v klidu prohlédneme a opravdu to stačí – mají představu jaká ta dovolená nebo výlet byla. Takže mohu jen potvrdit – digitál mi dal svobodu – nemusím kontrolovat náklady – jsou skoro nulové , a mohu se věnovat tomu co mě baví – fotografii.
Zpracování – na počítači – v pohodě. Jsem programátor, takže myš je moje třetí ruka. Mohu potvrdit, že fotím už jen do RAWu, potom v RawShooteru doladím (vyvážení bílé, expozici – projasnění stínů, odstranění šumu, lehké doostření) a takto připravené uložím na DVD – RawShooter totiž tyto změny / nastavení ukládá do samostatných souborů, nezasahuje do RAWu. Nakonec si z vybraných snímků vygeneruji TIFF 16-bit a následně v GIMPu (freewarová obdoba Adobe Photoshopu) doplním o rámečky, texty apod. Výsledek potom uložím do JPG a ten jde do digilabu nebo tiskárny. Celé to má krásu v tom, že software je pro nekomerční použití zdarma (RawShooter) o celém procesu změn je projekt s postupem (RawShooter, GIMP) a tak je možné kdykoliv celý proces opakovat a korigovat. Jediná”nevýhoda” je v tom, že běžně nafotím za měsíc 1000 fotek v RAWu – tj. cca 8GB dat – tj. dvě DVD média a výsledky další DVD. A protože jsem mírně paranoidní (nevěřím že se nic nemúže pokazit) tak ty zálohy dělám raději 2x a ukládám na dvě různá místa – požár, zloděj nebo jiná nehoda – čert nikdy nespí.
No trochu jsem se rozepsal a stejně nezděli vše co mi přichází na mysl – psal bych to ještě další den. Chci jen říct, že opravdu digitální fotoaparáty nám všem přinášejí víc výhod než nevýhod – technických, ekonomických a tvůrčích. Ten kdo fotil/fotí na diapozitivy se setkává se stejnými omezeními jaké mají digitály – není možné se spolehnou na expoziční pružnost ve světlech – přepálené jasy už nenesaou žádnou informaci – je to jen hodně světlý flek bez detailů. Digitál, ale přeci jen poskytne lepší kresbu ve stínech. Určitě negativní filmy dokáží podat lepší technické výsledky, ale je potřebné si uvědomit, že pro dosažení těchto skvělých výsledků je nutné (!!!!!) v celém zpracovatelském procesu postupovat profesionálně s důrazem na co nejvyšší kvalitu (špiřkový film, kvalitní optika, dávat pozor na prostžedí – teplota, vlhkost, skladování, kvalitní vyvolání) -až po tud nesmíte udělat jedinou chybu, jinak výsledky nebudou tak skvělé. A toto si mohou dovolit jen profesionálové, ketří mají potřebné technické zázemí – živí se tím, mají na to čas a prostředky – a často i osobní kontakty v laboratoři, kde jim zpracovávají film a přesne vědí, že mohou obsluze říct – víš je to mírně podepoxponovaný tak a chci co nejmenší zrno, tak mi na to dohlédni – a zkušená obsluha jim určitě vyhoví. Zkuste toto udělat vy ve vaší sběrně – ani se s vámi nebudou bavit. A když už máte to štěstí, že znáte i obsluhu minilabu tak aspoň máte naději, že vám na to trochu dohlédnou. Ale při množství zakázek, které reálně mají tak buď na to nemají čas anebo mají sice čas, protože zakázek je méně (díky digitálům) ale to paradoně přináší nevýhodu v tom, že lázně na vyvolávání nejsou dostatečně využité, rychleji oxidují a proto i výsledky (hlavně barevné) jsou při každé zakázce jiné. Takže mi z toho vychází, že běžné filmové fotografie budou průměrně horší a dražší.
Pokud ale patříte k lidem, kteří mění film ve fotoaparátu 2x za rok (dovolená a vánoce) tak klidně zůstaňte u filmu a určitě budete spokojeni. O nic nepřicházíte. Pokud, ale naopak rádi cestujete, chodíte na výlety atd. a chcete se o své zážitky podělit i s ostatními a nechcete se přitom omezovat v tvůrčí a repotérské práci, tak zvolte raději digitál. Osobně zrcadlovku Canon 350D nosím stále s sebou, na výlety si beru i Practicu, ale jsou někdy události, kdy bych s takovýmito stroji spíš rušil komorní atmosféru a budil zbytečně pozornost, proto si klidně pořídím ješte jeden malý digitál tak 6-7Mpix, širokoúhlý, 3 x zoom,tak aby se vešel do kapsičky košile a byl vždy k dispozici.
Přeji všem dobré světlo – o to nám asi jde nejvíc.
Ostatní jsou jen žabomyší války.
kompromis
proti digitalni technice nic, plne ji respektuji a na hodne moc veci je dobra, ale po precteni vaseho clanku mam dojem, ze si koupim filtry bez MC, protoze me jako amaterovi prece nebude vadit nejaka ta flara, neostrost a nizky kontrast…….proste vsechny navadite k tomu, aby ten nas konicek tak nejak odflakli
kompromis
K plné spokojenosti používám filtry B+W, které se – světe div se – vyrábějí i dnes bez MC vrstev. A vůbec nejmenší problémy se závojováním a zvláště pak prasátky mám se dvěma objektivy bez jakýchkoliv vrstev, jeden z toho je z roku 1929.
Ale to jen tak na okraj.
kompromis
no, s tema filtrama to byl asi blbej priklad :), opravdu zalezi na co chce clovek techniku vyuzit, na dovolenou bych si vzal nejradej sony r1..pokud bych ho mel, ale na foceni pro radost mam rad analogy, fotim revue 400se..dalkomer a yashica 124g mat a dirovou komorou na 18×24, on je to pro me dost ritual..nabit film..je to neco hmatatelneho a ne jen data..fotky si nejradej udelam sam v komore, na dovolenou mam zatim kanoona eos 33, jde jen o pocit a fotky z digitalu ten kinofilm vetsinou neporazi, mat 124 je uz o necem jinem, ale zas se nedaji vymenit objektivy..ne o pocit z vysledne fotografie, ale primo z procesu foceni .. tak asi tak
muzete mi prosim sdelit co za ty objektivy pouzivate, dekuji moc 🙂
hezký článek
Děkuji autorovi za milá slova, která jsou v dnešní konfrontační době tak vzácná. Pravidelně čtu různá vlákna o focení, ale čím dál víc se musím přemáhat, abych tyto stránky znovu otevíral. Stále víc se to v nich hemží nesmiřitelnými zastánci jedné nebo druhé značky, nebo jiné hrozně důležité vlastnosti toho kterého přístroje nebo technologie. A tak na místo debat, které jejich čtenáře obohatí, se lze setkat s osobními útoky a napadáním. Jak jsem nedávno napsal na jedno z těchto “vláken”: jsem v podstatě liberální. Ať si každý dělá co chce, pokud tím nebude mě nebo někomu jinému ubližovat. Ať si fotí čím chce, jek chce a vnímá vady té které technologie nebo konkrétního přístroje po svém. Fotil jsem dřív na zrcadlovku Praktica, dnes mám zrcadlovku DSLR. Jsem náramně spokojený. Tak jako dřív. Mě totiž focení hrozně baví a možná se mi sem tam povede docela dobrý záběr. Je to pro mě čirá radost. A moc jsem rád, že je nás takových víc. Konfrontace za každou cenu je model posledních let a mě moc nebaví (nejsem myslím až takový staromilec ve 40?).
co zustane?
Co zustane po fotografovi az se jeho telo obrati v prach?
Dvdcka s jednickama a nulama?
Nechme digitak rychlym bulvarnim reporterum a reklamnim kouzelnikum pomijivych obrazu a zachytme kousky sveta na filmove medium k tomu stvorene aby NECO zustalo..
co zustane?
Moje řeč. A po hudebnících mají zůstat šelakové desky:-)
Fajn počteníčko.
Fajn počteníčko Hlavně ten závěr by se měl vytesat do kamene. Díky.
fajn počteníčko.
Skutečně pestrá paleta reakcí.Od nemístných po hlubokomyslné.Od r. 1962 – 2004 jsem vystřídal 6. SLR , zůstalo mi asi 500 popsaných kinofilmů v krabičkách,3.regáky alb a 2. šuplíky fotek co je “škoda” vyhodit. Pánové jsem taky”staromilec”….co z tím ? Nechat si negativy naskenovat mě zrujnuje , kupovat si slušný skener .. ?
Poslední film byl v aparátu cca 1.rok , už jsem ani nevěděl co tam je,použil jsem asi 5 fotek a zbytek do šuplíku. Výhody digi snad chápe každý,nepovedenou fotku vyhodit okamžitě,aktuální,třeba jen jednu mi udělají
v labu na počkání. Pohotovost nafotit si jízdní řád , rejstřík soudních znalců,úřední hodiny, část plánu města atp je nezpochybnitelná výhoda, rychlejší než diář a tužka !
Hlavní je ,že mě fotografie stále těší a přináší radost. Úprava na Zoneru sice není to co práce pod zvětšovékem. Tvořivá činnost to je a nutí to kluka v letech přemejšlet a učit se nové věci. Proto jsem měl 2,5 roku Canon PS G3 , špičkový kompakt ,ale lenochod. Podlehl jsem výprodeji Konica Minolta D 5D + 28-75/2,8 . Něco tak žasného , fotit v hospodě při muzice bez blesku na ISO 3200 – barevně nebo černobíle, anebo až doma na PC !!!! Atmosferu to má , zrno mi nevadí , kdo chce ” perfektní dokonalou fotku ” musí do aťasu na perfektní osvětlení, a nebo čekat na dobré světlo jako pan J. Sudek . Bohu žel doba je hektická , silně pochybuji, že nějaký staromilec tímto způsobem ještě pracuje. Pokud ano , tak to dělá pro radost , zřejmě nebude majitelem PC a nebude prudit , urážet a vnucovat své NEJ na podobných forech.
pochvala
Sice jsem se k tomuto clanku prokousal az po dlouhe dobe, ale kazdopadne musim pochvalit. Libi se mi srovnani obou formatu ze strany “normalniho” uzivatele.
Jinak bych chtel rict, ze ja osobne jsem pred lety presel na digital, presne na Nikon D1 a fotim s nim dodnes, i kdyz mam samozrejme i jeho novou podobu, stale ho pouzivam a vetsinou ani snimky v pocitaci neupravuji.
Jenom tim chci rict, ze pokud jedu treba fotit reportaz a budu z toho delat zvetseninu 30×45, tak bude ta fotka nadherne ostra i pres to, ze D1 ma pouze 3MPx. (mam vyzkousen proces, kdy vezmu raw, zvetsim o dvojnasobek, cimz dostanu ekvivalent 10.5MPx, doostrim a v poklidu muzu nechat udelat fotku az 1m, protoze proste bude vypadat dobre :), i kdyz s koupi D2x tohle odpadlo 😉 )
Takze kdyz se nad vsim clovek zamysli, tak je dost tezky si vybrat z te obrovske nabidky, ktera dneska je.
Z meho pohledu bych tedy spise nez na MPx koukal na sum pri vysokem ISO, protoze kazdy se dostane do situace (koncert, party, atd.) kdy bude potrebovat co nejvetsi ISO a k cemu vam bude 8-10MPx, kdyz to bude uz pri 800 ISO sumet jako kra*a 😉
To jenom tak naokraj.
Dobre svetlo vsem.. 😉
Pěkný a bohužel pravdivý článek
Pěkný a bohužel pravdivý článek. Jen nechápu ty mnohdy nepřiměřené reakce. Každému se líbí a vyhovuje něco jiného. Když mě přestalo bavit fotit na digi kompakt, který neměl moc manuálních funkcí, přemýšlel jsem zda šetřit na DSLR nebo na klasiku a jak to dopadlo? Jednoduše koupil jsem starou Praktiku MTL50 a proč? Protože jsem netrpělivý človek a fotit jsem chtěl hned a pro radost. Hlavně tedy rozhodovala cena těla a objektivů. A ta romantika v dnešní uspěchané době s vínem, hudbou, přítelkyní a s diaprojektorem…přál bych Vám vidět pohledy kolemjdoucích, když měním objektivy (M42). Nic nemám proti kolegům s DSLR a rád s nima pokecám nad fotkama, ale ne na téma analog/digi, ale nad expozicí atd…. Občas se jim i zasměju, hlavně když jim dojdou baterky. 🙂
Jen jedno mi přijde nefér. Příznivci digitálů mají plno www stránek věnované digifotografii, ale pro nás analogisty…. Proto chválím tyto stránky, které jako jedny z mála myslí i na nás.
DG vs AG
Nejsem zatvrzelej digimaniak ani pro nektere 80 letej deda s analogem :))
Pro zacatek nesrovnavat nesrovnatelné, když srovnáváte musíte srovnávat také podle ceny a třídy tzn.: nemohu srovnávat ANG zrcadlovku s kompaktním digitálem..:)) Zkuste si to vemte si ty dva fotaky stejne kategorie a udelejte na oba fotografii stejného místa : Vyvolejte si analogový film a z digitálu stáhnete do PC uvidíte ten rozdíl ( záleží tež na monitoru a v jaké kvalitě fotíte) ńo Analogová fotka je-li dobře vyvolaná je více ostrá, má hezčí barevnou hloubku a jinak Ta fotografie Působí Autenticky narozíl od fotografie z digitálu… Když jedete na dovolenou, nač teda beru foták když z 90 ftek 50 vymazu protoze se tam ksychtím.. nebo buh vi co – to je prave ta autenticnost protoze z analogu nic nevymazete… a na fotkach z analogu vidíte že se něco dělo, kazda fotka a kazdy rypak ma svuj duvod a vy to nemuzete vymazat – tatto fotka je rozmazla asi sem se smal nebo ja newim – na digitálu ji smažete a třeba o hodně přijdete – zase digitál je kompaktnější, fotky mám za 5 minut v PC a podobne ———- ja myslím že digitál se hodí na fotografie od kterých nečekáte buh vi co př.: na chatu, doma, skolni vylet treba proste fotky rychle, naky blbinky a podobne neco co chcete mit na internetu nebo to poslat e-mailem a pod.. Zato analog je na fotky profesionalní aspon ja si myslim a to ze vetsina profesionalních fotografu pouziva analog este porad ( ty metrove obrovksé truby a jiné ) .. mluvím z vlastní zkušenosti třeba na opravdu krásne panoramatiocké fotografie hor, přirody moře a jiných opravdu fotek od kterých očekáváte kvalitu se hodí jednoznačně analog, ja jezdím na hory pořád a fotky z digitálu tam vyfocené a z analogu sou nesrovnatelné::) přeber te si to jak chcete, ja mluvím z vlastní zkušenosti a vím že tu někdo napíše jaký jsu kokot co to píšu za pi*oviny:)) ale at si mysli co chce
jen bych dolnil sice vám může vyhořet byt a je po fotkách ale CD nebo jiné pamětové medium se může zničit stejně rychle jako fotografie z kinofilmu
( omlouvám se za chyby a jiné nedostatky v textu mám něco s monitorem , prd vidím:-D)
vbnkm
PROZATÍM SI NECHÁM I NADÁLE SVOJI 6X7 A BUDU FOTIT NA FILM:-)
Prozatím znamená tak 10 let a více:-)
Stejně je hlavní co je na fotce a ne zrno a pixel…. bohužel tady vítězí analogový zpátečníci, protože nemohou fotku hned vidět a smazat. Musí ji vidět v hlavě. V tom je velký rozdíl..
záloha na DVD
článok ma vcelku inšpiroval k zamysleniu i keď z niektorými vecami úplne nesúhlasím, ale je vidno že autor neprijal DIGI slepo bez premýšľania. Zatiaľ som sa stretal najviac s nevyvrátiteľným argumentom typu :sused ma tiež DIGIťák….
Ale upozorňujem na jeden problém.
Archivovať fotky na DVD považujem za hazard typu skladovať negatívy v krabici od sušeného mlieka.
Trochu som sa tomu venoval a nerobil by som to.
1)DVD je technicky skoro identické médium ako CD, používa len oveľa vyššiu hustotu zápisu. Každá chyba zasiahne vzdy vačší blok dat s vačšou potenciálnou deštrukciou.
2)Vadné CD prípadne nečitateľné/neopraviteľné som skoro nezažil a to s ním občas asi niekto hral hokej. Fyzicky vadných DVD (pálených i lisovaných) som mal tu česť VEĽA.
Radšej by som archív držal na CD.
Zlepšiť sa to dá sledovaním kvality zápisu napríklad pre mechaniky LITE-ON je k dispozícíí K-probe kde zistíte (snáď) zhoršenie čitateľnosti ešte predtým ako sa médium stane nečitateľné.
záloha na dvd
Archivaci souborů (fotek) řeším a ještě jsem nedořešil. CD mi připadá příliš malé pro dnešní objemy dat a za chvíli bych na ně neměl místo. DVD (ale nakonec i CD) mi také připadá pro cenná data nespolehlivé, to aby si člověk dělal ještě zálohu zálohy. Nejlepší by bylo vytesat to do kamene :-). Z tohoto hlediska je klasika na tom lépe, i ta krabice od sušeného mléka na skladování negativů je na tom líp…
cena digitalu
hezky clanek, nad jednim jsem se ale pozastavil, a to nad tou volnosti, jakoby lacinosti digitalniho snimku. Ja jsem si pred hodne lety prave z tohoto duvodu koupil digital Kodak DC290 Zoom. Co si pamatuji platil jsem tenkrat neco kolem 42000 Kc. Potreboval jsem ho na fotky do internetovaho shopu. Pripadlo me to pohodlnejsi nez scanovani a hlavne, kdyz se nepovede, udelam hned novou a tu starou jednoduse smazu. Prima. Za tri tydny jsem bezel do opravny, fotak jednoduse prestal fungovat. Vratil se za mesic. Mam ho nejakych 4 nebo 5 let, nevim presne, uz zase nejde. Udelal jsem s nim neco kolem 5000 fotek, ty jsou systemem ocislovane a naposled tam bylo cislo kolem tech 5000 tisic, ani se do toho nedostanu abych se kouknul presne. Tak s tim zase bezim do opravny a tam me reknou, abych ho vyhodil. Za odhad ceny opravy 70 eur si pry uz koupim novy stejne kvality. No ok, co mam delat? Tedy ho vyhodim a pujdu si pro jiny. A na kolik me prisly snimky z toho stareho? To si snadno spocitate. Dve tretiny jsem hned nebo jindy smazal tak to potom dela 42000:1666=25,12 Kc za snimek na monitoru!! No sakra, docela slusna cena, nekdo prece ten vyvoj zaplatit musi! Tak trochu pozor, kazde cvaknuti neco stoji, nic neni zadarmo!
A jeste neco. Udelal jsem krasne fotky s plesnivou drevenou kamerou po dedeckovi (format 9×12) a se zrezivelymi kazetami, zacinal s Flexaretkou, dnes mam RZ67,Fuji 6×7,Lihnhofku,Canon a uz se rozhlizim po novem digitalu, kaslu na nejake DPI, cary ci MB, proste to nejak s nejakymi prostredky udelam a jsem rad kdyz se to povede. A nehodlam se poustet do nekonecneho studia jak a co porovnat. A hlavne se me zacinaji ztracet motivy, zacinam byt liny a uz se me nechce to vsechno tahat sebou (je me 48), uz se me nechce fotit manzelka, uz se me nechce fotit chalupa, uz se me nechce fotit vubec nic.
A tak nejak nepotrebuji barevnou hloubku a supercipy a co jeste, ja potrebuji nejaky zivotabudic.
Stesti maji ti, co je jeste bavi se v tom alespon stourat, porovnavat a testovat. Alespon toto jim zavidim.
jo jeste jsem si vzpomnel: v ramci pokoukavani po novem digitalu (docela se me libi Fujifilm S3) jsem zabrousil na Ebay a tam ji maji za nejakych 150 USD. no to by byla bomba! To je desetina ceny. Mam to risknout?
cena digitalu, “analogove zrno”
Fuji omezoval vyrobu (“prestal”?) digitalu SLR.
Byl jsem u toho, kdyz v bazaru rikali chlapovi bud za 8000Kc S2 nebo si ji nechte. Kdyz pak lidi s tim jdou (opravit) k Nikonu, Nikon rekne, to je Fuji (ikdyz neni) a Ffuji, at to veme do Nikonu. Proste se to neda opravit akazi vic nez Nikon. Ja jako selfopravar bych to bral, mam ale Minolty.
—-
Ja pracuji hodne s digitalnim zpracovanim obrazupodobnych dat na pevnem gridu (omezene rozliseni).
Film dela vlastne antimoare svym analogovym zrnem. Clovek je dost citlivy na vse ‘umele’, nesymetricke, rychle pozna, ze se mezi sebou nejake rastry tlucou (zazneje moire, jinde ztrata byt male informace v okoli hrany).
Hodne si toho vsimam v synteticke hudbe. Zde se vracime k mnoha nezavislym generatorum s vlastnimi digitalnimi signalovymi procesory. Ton zni
ziveji.
Proste clovek potrebuje lidove “nahodu”, statistiku, aby jeho pocity mely vetsi rozmer, svobodu. Kdyz prijdete do arabskeho obchodu, pripadne vam to, ze ma zbozi vic, nez ve stejnem nasem obchodu. Allah pak rozhodne, co si koupite.
Tepelny sum nelze porovnavat s analogovym zrnem, ma jinou statistiku a fraktalni dimenzi (jakesi vztahy mistniho se vzdalenymi utvary). tepelny sum pusobi rusive i u analogu a je zcela nahodny.
Dostal jsem magnifax po duchodci a budu jej s pietou pouzivat, vcera jsem koupil barevnou hlavu. Za dva roky koupim procesor Thermaphot 202 a pak
na duchod,pokud jeste budou fotopapiry R3 laserprinter tak nx600dpi na n-barev.
analogovou fotografii mam jako osobni psychoterapii (lovec a krasohled) a uz vim, ze po padesatce budu tahat Ti digital s adaptivni optikou
cena digitalu, “analogove zrno”
rad vam vsechno co potrebujete k vyrobe barevnych fotek prodam (procesor, vyvolavaci automat Ilford myslim sirka 40 cm atd. Uz deset let me to lezi pod posteli a ve skrinich a ja uz s tim budu tezko neco delat.
cena digitalu
Hodne pozde, ale musim oslavovat vasu reakciu… Tieto internetove “informacie” stoja za staru backoru. Objektiv predsa nema 100 alebo 40 ciar, ved si treba nastudovat nieco o MTF. Dalej ma udivuje v clanku opis prenosu “dynamickeho rozsahu”. Ved film to vie dokonale, nasnima temer cely rozsah a odovzda (pre potreby expozicie na papier) taky, aby sa tam cely ten rozsah vosiel, pritom vyzeral dostatocne kontrastne atd. A to sa zase vola pracovna charkteristika filmu. Pri pevnej citlivosti filmu nie je problem takuto charakteristiku pri vyrobe poskrucat tak, aby vysledok lahodil oku… Preco sa to nedari v pripade priameho digitalneho snimania – no asi to ni je take jednoduche … ked sa to vyrobcom DF doteraz nepodarilo. Atd, atd. atd.
Ale co vsetkym citatelom unika je radost z fotografovania. Kupil som Nikon F3 v nadhernom stave, ma 25 rokov a poviem vam vsetkym, ze nic, ale naozaj nic z vasho svet (v ktorom prevadzate zivych ludi na jednotky a nuly) sa nevyrovna tomu, ked zamierim zaostrym a stlacim spust na tomto fotografickom plnokrvniku. A nevyrovna sa tomu este dalsich 25 rokov.
Suhlasim s mojim predrecnikom ohladom ceny za jedno cvaknutie Kodakom DC290. Podobne je to podla mna aj v pripade ostatnych DF. A to, ze digital vydrzi len tri roky a potom ho uz majitel nechce, to mam overene. Predavam fotoaparaty skoro 17 rokov.
Podla mna su vsetky tieto porovnania len mastrubaciou mladsich rocnikov. Az budete mat 40, az ocenine jazdu dobrym mercedesom (ktory nema taku maximalku, ako Subaru, a nema taky dobry pomer cena/vykon ako Daewo Matiz) aj po desiatich rokoch od kupy, az zistite, ze fotit a namat z toho papierove fotografie (naco potom vobec fotit) vam zacne byt luto ked sa dostanete do veku kedy sa uz viac spomina, potom vsetci uznate, ze ste boli v pripade DF puhymi sponzormi pokroku a ze naozaj dobre DF pridu uplne nenapadne a bez velkych fanfar niekedy v druhej dekade tohto storocia. Ale nie teraz a nie za moje peniaze.
za kolik?
Koupil jsem si kinofilmovou zrcadlovku Praktica PLC 3 a se dvěma objektivy (50 a 135 mm) za 1100,- – zajímalo by mě kolik bych zhruba musel zaplatit za digitál aby mi udělal srovnatelné čb fotky…:-)
za kolik?
Víte, to je tak trošku zbytečná otázka, umíte si na ni zcela určitě odpovědět sám.
Pokud vyfotografujete deset filmů ročně, nemá pro Vás digitál smysl. Pokud děláte reportáže nebo jiné náměty s relativně vysokým odpadem, má smysl. Digitál je drahý na pořízení, včetně započítání akumulátorů, paměťových karet, externích disků či databank, ale provoz je v pohodě. Analog je fajn, nicméně související trvalé nákldy na materiál při větším počtu filmů ten rozdíl dříve či později srovnají.
Zásadní rozdíl v optické kvalitě mezi starší optikou Praktiky a novou optikou pro digitály nebude, pár filmů z ní bych ještě doma vyštrachal :-).
Mějte se, Jan Hlinák
za kolik?
Vím že teď už to tu asi nikdo nečte,ale nedá mi to abych nereagoval především na sebe a na článek všeobecně…Ceny DSLR jsou už zas někde jinde a navíc jsem opomněl na jeden důležitý fakt,že svoje skla z prakticy a taky z Oympusu OM2 můžu bez problémů použít i na DSLR,pokud to teda nebude Nikon,že.. jsen naprostý amatér a zjistil jsem že mi lezou z digikompaktu obsahově a kompozičně lepší fotky než z kinofilmové zrcadlovky (o technické kvalitě a DOF se nebavím) a to z toho důvodu,že s digitálem můžu okamžitě zjistit např. účinek osvětlení na model.. Když se snažím udělat portrét v exteriéru a laboruju se světlem,tak se svůj výsledek dovím,až film vyvolám,na digi to v omezené míře vidím ihned na displeji,takže digitál má pro mě,jako pro začátečníka,přínos téměř didaktický…Já vím,že většina z Vás se asi pohybuje někde jinde,ale já věřím tomu že až si koupím DSLR,tak budu fotit víc a častěji než na kinofilm…Púřemýšlím,že budu nosit oba foťáky,a po sérii digifotek s vyřešenou expozicí a světlem taky cvaknu pár čb kino fotek..:-)
Scan
Tak to ma tesi ze ako amater fotograf bez skusenosti, ale ako polygraf reprodukcny grafik som roky pracoval na spickovych scanneroch bubnovych a mozem potvrdit ze aj medzi profesionalnymi fotografiami bola len drviva mensina ktora sa priblizila farebnej hlbke tychto zariadeni. Snad by som rozdelil od seba vystavu fotografii a press.
Pozor – vyvoj rapidne akceleruje! Pred nedavnom stal fotak o 2mpx 14 tis, dnes uz mobil ma 2mpx v sebe.
A vneposlednom rade-zivotne prostredie (vyvojka, fixir atd.)
Zajímavý článek
Stál by za pokus obnovit diskusi. Podle mě je článek nadčasový, chtěl bych znát nynější názory diskutujících.
analog vs digi
Článok je nadčasový a stále platí analóg je lepší ako digitál 🙂 zahodil som všetko digitálne harampádie už v roku 2007 a prešiel som znovu na analóg.Systém Contax G , objektívy od tatka Karla a diafilmy Fuji je pre mňa to práve orechové.
analog vs digi
Jste borec. Já jsem analogem prosel jen jako výměnné kazety a vyvolání nic moc.
První digitál byl kompakt od minolty X31 a digitální foto mě pohltilo. Mohl jsem zkoušet a cvakat a mazat. Spousta erodovaných profíků bude namítat ale moje cesta byla tato. Minolta X31, olympus c760, panasonic fz7, canon 400D, canon 40D a teď vlastním olympus omd em10 a spoustu manuálních skel a nějaké automaty.
Můžu říct že digitál mě do fotografie přivedl lepe než analog. Mohl jsem testovat a nic mě to nestálo.
analog vs digi
Jste borec. Já jsem analogem prosel jen jako výměnné kazety a vyvolání nic moc.
První digitál byl kompakt od minolty X31 a digitální foto mě pohltilo. Mohl jsem zkoušet a cvakat a mazat. Spousta erodovaných profíků bude namítat ale moje cesta byla tato. Minolta X31, olympus c760, panasonic fz7, canon 400D, canon 40D a teď vlastním olympus omd em10 a spoustu manuálních skel a nějaké automaty.
Můžu říct že digitál mě do fotografie přivedl lepe než analog. Mohl jsem testovat a nic mě to nestálo.