Recenze knihy.
Ohledně názvu této knihy panuje tak trochu zmatek. Zatímco uvnitř knihy se všude uvádí Tajná kniha o digitální fotografii, na přední straně obálky je Digitální fotografie, velká tajná kniha, na zadní jen Digitální fotografie a na hřbetě Tajná kniha digitální fotografie. Pod tímto posledním názvem ji najdete v katalogu nakladatelství Computer Press.
Text na zadní straně obálky popisuje tuto knihu takto:
Každému srozumitelné, názorné vyprávění namísto „vědy“, to je hlavní tajemství této knihy. Je určena širokému okruhu zájemců o digitální fotografii. Pomůže lidem, kteří se teprve rozhodují, zda si mají digitální fotoaparát koupit a pokud ano, pak jaký. Nabízí klíč k pochopení smyslu digitální fotografie, výhod a nevýhod jednotlivých kategorií fotoaparátů a jejich vhodnost nebo nevhodnost pro konkrétní druh použití. Užitek z ní budou mít i lidé, kteří digitální fotoaparát už vlastní. Plná polovina knihy, doprovázená barevnými ukázkami, je věnovaná práci v terénu s přihlédnutí ke zvláštnostem práce s digitálním aparátem a také následnému zpracování digitálních snímků na počítači. Autor tu prozrazuje tajemství a tajemstvíčka z praxe: jak fotit krajinu, reportáž, portrét a třebas i broučky v trávě, jak si poradit při špatných světelných podmínkách, jak fotit na sněhu a jak v interiéru. V části věnované zpracování na počítači ukazuje na možnosti jež digitální zpracování nabízí a zaměřuje se na základní funkce, které mají všechny programy určené ke zpracování digitálních snímků. Výklad nevyžaduje žádné předběžné technické znalosti a odborné termíny jsou zde srozumitelně vysvětleny na příkladech, a když je nutno, v obrazovém znázornění.
Kniha je rozdělena do šesti částí. První se zabývá smyslem digitální fotografie a takovými otázkami jako „kdy a za kolik“ koupit digitální fotoaparát, v druhé se čtenáři seznámí se základními pojmy a hned vyráží do terénu v části třetí. Čtvrtá část knihy tvoří úvod do počítačového zpracování. V páté části jsou ukázky praktického použití, od policejní dokumentace až po makro a mikrofotografii. Jakousi „Vyšší dívčí“ tvoří šestá část – jsou v ní vysvětelny již speciálnější pojmy. Poučování bez poučování, zábavnost a snadná přístupnost – to jsou hlavní zásady, jimiž se řídil autor této knihy.
Ideální kniha o digitální fotografii, není-liž pravda? Zodpoví všechny otázky, které se zájemci o digitální fotografii honí hlavou, naučí ho vše potřebné, přidá i tajemství a triky z praxe, to vše bezbolestně, srozumitelnou a zábavnou formou.
Ačkoli je popis na obálce v zásadě pravdivý a nedá se říct, že by v něčem vyloženě lhal, očekávání, které vzbuzuje, je poněkud přehnané. Za frázemi každému srozumitelné, názorné vyprávění namísto „vědy“ a snadná přístupnost se skrývá kniha pro úplné začátečníky, kteří digitál v životě nedrželi v ruce a kteří po jejím přečtení, bohužel, začátečníky i zůstanou – byť o něco poučenějšími. Co se této knize opravdu nedá upřít je to, že na technickou publikaci je velmi lehko stravitelná a čtivá. Mně osobně příliš nesedí používání slangových termínů jako digi a třímegáč – obzvlášť když na druhé straně autor s oblibou používá i šroubované superformální termíny jako objektiv s proměnlivou ohniskovou vzdáleností, dlouhoohniskový objektiv a zábleskové zařízení – ale to je pouze otázka osobního vkusu a malichernost.
Daní za čtivost je to, že důležité informace jsou značně „naředěné“. Namísto přehledných, jasných, stručných praktických návodů najdete v knize povídání plné poznámek, z nichž některé jsou možná zajímavé, ale pro praxi často ne až tak důležité. Především praktická část knihy je pak od „vědy“ a technických detailů oproštěná natolik, že poskytované rady jsou vesměs jen obecného charakteru a nepřesahují úplné základy.
Za velkou slabinu této knihy považuji část o zpracování digitálních fotografií. Čtenář z ní sice může získat jakous takous představu, jaké úpravy digitálních fotografií jsou asi tak zhruba možné, ale rozumně upravovat fotografie – alespoň v základech – se tu rozhodně nenaučí. Některé rady jsou dokonce spíš až kontraproduktivní. Například ta, že pracovní kopii obrázku má člověk uložit jako JPEG kvůli ztrátovosti JPEG komprese teprve až po provedení úplně všech úprav. V každém rozumném obrazovém editoru, pokud po uložení obrázek sami nezavřete a znovu neotevřete, editor bude dál používat kompresí nedotčená data, která má stále v paměti, nikoli uloženou komprimovanou verzi. Takže si klidně můžete pracovní kopii v průběhu práce opakovaně zálohovat pro případ krachu bez jakékoli újmy na kvalitě díky kompresi.
V sekci o celoplošné editaci se uvádí jako příklad funkce Photoshopu Jas/Kontrast (Brightness/Contrast), která je ve skutečnosti pro úpravy jasu a kontrastu fotografií krajně nevhodná, jelikož obecně způsobuje ošklivé zešednutí a nebo ztrátu detailů ve světlech a ve stínech. U editace ve výběru zase pro změnu není vůbec uvedena tak základní věc, jako je rozmazání hranice výběru pomocí funkce Feather, aby hranice úprav nebyly nápadné. K retuši drobných vad – např. v knize uvedených lesků na pleti – je mnohem jednodušší používat klonovací razítko (vynecháme-li méně rozšířené sofistikovanější specializované nástroje jako Healing Brush ve Photoshopu), než se je pokoušet nějak zamalovat pomocí konvičky s barvou a spreje, jak kniha doporučuje. Zatímco v těchto sekcích se autor až panicky bojí čtenářům navrhnout jakýkoli nepatrně komplikovanější, byť třeba o hodně lepší postup, v sekci o zvětšování a zmenšování obrázků čtenářům naopak celkem zbytečně radí něco tak krkolomného, jako že mají zmenšovat obrázky postupně po deseti procentech a po každém zmenšení doostřovat. Praktická ukázka retuše červených očí přebarvením na modro je dosti tristní – z červenookého upíra se pouze stal modrooký.
Ilustrační fotografie v knize vůbec mají vesměs dost slabou úroveň. Nejenže nejsou nijak motivující, ale některé – především ty v části Fotíme s digitálním foťákem, které by měly ukázat, jak by dobré fotografie měly vypadat – působí přímo ostudně. Částečně se to dá přičíst poněkud nižší kvalitě tisku, ale pokud si i tu odmyslíme, tak mnohé z nich připomínají spíš snímky začínajícího amatéra nebo vypadají jako snímky na rychlo, bez velké snahy od boku naplácané, aby nějaká ta ilustrace byla. Domnívám se, že i úplní začátečníci si zaslouží lepší příklady.
Zklamáním je i poslední šestá část knihy nazvaná Další pojmy aneb vyšší dívčí. Jde o směsici informací, z nichž některé jsou dosti nepodstatné a i pokročilý uživatel digitálního fotoaparátu se bez nich docela klidně obejde (např. sekce o zrcadlovém objektivu nebo Kdo ty aparáty vyrábí), zatímco jiné se kvalifikují spíš jako „první stupeň základní školy“ namísto „vyšší dívčí“ (např. sekce o citlivosti a šumu, obrazových formátech nebo o kompresi). Je zde zařazena i sekce o histogramu, ale hovoří se tu o něm bohužel pouze v souvislosti s možností kontroly expozice. S funkcí Úrovně, která se hodí pro úpravy jasu, kontrastu a dokonce i barev digitálních fotografií, která histogram také využívá a není zas až tak komplikovaná, aby ji začátečník nemohl zvládnout, autor čtenáře v této knize neseznámí. Trochu zvláštně působí to, že ačkoli se v knize mluví o histogramu výhradně v souvislosti s kontrolou expozice při fotografování, na připojených ukázkách není zobrazen histogram, jak se objevuje na displeji fotoaparátu, ale jsou to screenshoty z Photoshopu. To je ale samozřejmě jen taková kuriozita. Daleko horší je, že z připojených ukázek se čtenář pořádně nedozví, jak histogram ke kontrole expozice používat. Text u první ukázky zní: „Na snímku pořízeném těsně před bouřkou převládají temné barvy a také sluncem ozářené části jsou barevně hodně syté. Proto je histogram poměrně málo bohatý ve své pravé části, kde se znázorňují vysoké a nejvyšší jasy. Těch je tu málo – avšak jsou obsaženy, což je důkaz toho, že snímek je správně exponován.“ Připojený histogram ovšem má zcela vpravo vysokou čáru, což jasně ukazuje, že na snímku jsou vypálená světla. Na další ukázce, kde se pro změnu tvrdí, že ve stínech není nic, ve stínech něco je (a není toho zase až o tolik méně než u první ukázky ve světlech, odmyslíme-li si špici na konci, která by tam neměla být).
Je velmi chvályhodné, že se Ondřej Neff snaží ve své knize čtenářům srozumitelným způsobem vysvětlit i různé technické detaily, principy fungování nejrůznějších technologií a algoritmy spojené s digitální fotografií. Na jeho výkladech je ale bohužel místy znát, že s exaktními a technickými vědami není moc kamarád a popisovaným věcem sám do hloubky nerozumí. Dosti kostrbaté jsou například některé poznámky týkající se zpracování výstupu z mozaikového sensoru a interpolace. Některé informace jsou dokonce i zcela chybné. Kupříkladu se v Tajné knize digitální fotografie dočtete, že RAW je zcela nekomprimovaný datový formát. (Ve skutečnosti RAW není jeden formát, je to jen souhrnné označení pro řadu různých formátů – každá firma má vlastní a třeba i různé verze – přičemž data mohou být bezztrátově komprimovaná, jako např. u RAW souborů produkovaných fotoaparáty Canon). Najdete tu i následující „perlu“: „…některé foťáky nabízejí ,nekomprimovaný formát’. Je to trochu klam, protože ten ,nekomprimovaný formát’ bývá dnes nejčastěji TIFF a ten je taky komprimovaný, ale – řeknu to opatrně – mnohem šetrněji než komprimuje JPEG, tak zvaně bezztrátově.“ (Ve skutečnosti bývá TIFF opravdu velmi často zcela nekomprimovaný. Komprimace je v TIFFu volitelná a vedle bezztrátové LZW komprese, v knize zmíněné, dovoluje tento formát i ztrátovou kompresi stejného typu jako JPEG, což se ale moc často nevyužívá.) Nesprávné je ale třeba i tvrzení, že jakákoli editace souboru nenávratně vymaže EXIF informace o vzniku snímku (současné verze obrazových editorů s EXIF informacemi zpravidla již umí pracovat, údaje o vzniku fotografie nesmažou, ale pouze je doplní o aktuální data). Na některých místech si v knize trochu zařádil šotek, kupříkladu na schématu optické stabilizace na str. 45 se aktivní člen posunul dolů, nikoli nahoru, a revoluční senzor X3 představila firma Foveon, nikoli Foevon, jak se v knize uvádí.
Ačkoli v úvodu Ondřej Neff píše: „Není žádné tajemství… To je hlavní poselství Tajné knihy o digitální fotografii.“, později se na řadě míst paradoxně – až trochu paranoidně – snaží čtenáře přesvědčit o opaku a tvrdí, že informace o tom, jak to či ono v digitálním fotoaparátu funguje, kdo to vyrábí apod. jsou výrobci pečlivě utajované. Do značné míry v tom má pravdu, ale třeba konkrétně firmě Canon, o které píše, že technické detaily týkající se optické stabilizace „střeží jako tajemství věže Babylonské“ zcela jasně křivdí. Schéma funkce optického stabilizátoru (spolu s informacemi o dalších zajímavých moderních technologiích) má Canon již delší dobu hrdě vystavené na svém oficiálním webu, v Canon Camera Museu, v části nazvané Technical Room (viz http://www.canon.com/camera-museum/tech/room/f_index.html).
Ne každému ale záleží na technických detailech. Přes výše uvedené nedostatky si tato kniha díky své čtivosti svoje čtenáře našla. Svědčí o tom mj. i to, že se jedná už o čtvrté vydání této knihy. S tím je ale spojený jeden dosti zásadní problém. Na Tajné knize o digitální fotografii je poznat, že je už staršího data. Ačkoli se kniha na obálce honosí výrazným nápisem aktualizované čtvrté vydání, je v mnoha ohledech již silně zastaralá. Aktualizovaná je jen velmi povrchním způsobem a ještě k tomu nekompletně. Nejenže řada modelů a verzí, které jsou v knize uvedeny jako současné, byly v době vydání knihy již delší dobu nahraženy novějšími, ale kniha obecně nereflektuje prudký vývoj, který digitální fotografie a s ní spjaté technologie v posledních letech zaznamenaly. Mnohé poznámky o technice, směrech jejího vývoje, dostupnosti, cenách, výkonu, obrazové kvalitě, možnostech využití, apod. jsou dnes již značně neaktuální. Navíc si některé údaje díky neúplné aktualizaci i přímo protiřečí.
Pro názornost uvedu pár příkladů. Napříč tomu, jaký boom v posledních pár letech zaznamenaly digitální zrcadlovky – jak se rozšířila jejich nabídka a díky tomu, že ceny se u nižších modelů drasticky snížily, se masově rozšířily nejen mezi profesionálními fotografy, ale začaly také velice rychle pronikat do amatérských kruhů – ve slovníčku na začátku Tajné knihy se dočtete, že „jen ty nejdražší aparáty (nad 100 tisíc Kč) mají výměnné objektivy“. Dočtete se tam také to, že „Některé přístroje mají miniaturní displej ještě v hledáčku a těm se pak říká digitální zrcadlovka, jelikož vidíme přesně to, co vidí objektiv.“ O zrcadlovkách se pak víc dozvíte až v samostatné sekci ve „vyšší dívčí“, kde se dozvíte, že „na současném trhu profesionálních digitálních zrcadlovek najdeme Canon D60“ (což je spíše poloprofesionální model, který byl už v březnu 2003 nahražený modelem 10D, předchůdcem současného ekvivalentního modelu 20D, uvedeného v březnu 2004 – přičemž autorův úvod ke čtvrtému vydání je datován duben 2004). Dále se tam dozvíte i to, že s digitální zrcadlovkou „můžeme používat objektivy z klasiky, jenže ty nejsou počítané k použití ve spolupráci se senzorem, a obrazové výsledky mohou být velmi pochybé kvality“ (na čemž sice trochu pravdy je, ale takováto formulace je hodně silně přehnaná) a také že „K renesanci SLR ve spojení s digitální technikou asi dojde – přinejmenším na nějakou dobu – se zavedením ,elektronického filmu’, tedy vkládacích modulů na zpracování digitální fotografie.“ (což je, jak víme, technologie, od které si mnozí hodně slibovali, ale která se neujala, jak je ostatně v knize i na jiném místě zmíněno). A konečně se tu dozvíte i to, že Ondřej Neff osobně pokládá „mechanické přejímání technologie klasické SLR za – mírně řečeno – pošetilost“. V prudkém kontrastu s tím je připojený snímek Nikonu D70 doplněný poznámkou hovořící o ceně pod 40 tisíc Kč, která ho zpřístupnila širším vrstvám zájemců o výkonný digitální fotoaparát. V sekci o přenosu dat do počítače se třeba zase kniha dosti podrobně zabývá dávno překonaným připojováním přes sériový port a o dnes už naprosto běžném USB rozhraní píše: „…v poslední době se dostalo i na platformu PC. Bohužel, port USB spolehlivě podporuje verze Windows 98 a vyšší, pokud jde o ,pětadevadesátky’, je to horší, ne-li rovnou nemožné.“ O modernějším, rychlejším USB 2.0 zde není ani zmínky. V knize se také dočtete to, že „digitální fotografie v této fázi vývoje je vhodná především k profesní dokumentaci“ a tomu pak odpovídají i příklady z praxe v páté části knihy. A tak by šlo pokračovat dál.
Co říci závěrem? Jde o snadno stravitelnou knihu vhodnou pro úplné začátečníky, kteří s digitálním fotoaparátem a s ním spojeným hardwarem a softwarem nikdy nepřišli do styku a v oblasti fotografie nemají žádné velké ambice, jenom plánují digitální fotoaparát použít nejjednodušší formou k prostému zdokumentování něčeho, ať už ve firmě nebo ve svém soukromém životě. Ocení ji především méně technické typy a ti, kdo jsou z nové technologie poněkud nesví. Kniha jim může pomoci překonat počáteční strach a ostych, leč po jejím přečtení, pokud se opravdu chtějí naučit s digitálem a digitálními fotografiemi rozumně pracovat, nezbude jim, než si potřebné technické znalosti osvojit z jiného zdroje. Hlavní nevýhodou této knihy je, že přes inzerovanou aktualizaci jde o knihu už staršího data, poněkud zastaralou, a mnohé informace v ní obsažené je nutno brát trochu s rezervou.
| Tajná kniha digitální fotografie, 4. vydání | |
| Autor: | Ondřej Neff |
| Vydavatel: | Computer Press, a. s. |
| Rok vydání: | 2004 |
| Doporučená cena: | 247 Kč / 377 Sk |
| Vazba: | brožovaná |
| Rozsah: | 192 stran |
| ISBN: | 80-251-0220-3 |
vyborne!
Radko, _bohuzel_ s Tebou musim naprosto souhlasit, co se hodnoceni knihy tyce. Cetl jsem sice jen treti vydani, ale pokud se neco zasadniho nezmenilo, nedoporucil bych tuto knihu zadnemu zajemci o digitalni fotografii.
vyborne!
Pánové, “výborná diskuse”. Po proběhnutí příspěvků mám dojem, že když se chci něco přiučit o digi (jsem mírně pokročilý, resp. si to já o sobě myslím), tak jen ne od Neffa ! Já od Neffa mám řadu publikací a musím se přiznat, že právě styl podání mi na začátku velmi pomohl při orientaci v problémech. Kritika je jistě dobrá, ale co kdyby jste ve svých kritických úvahách napsali také doporučení, kde je co lepšího ???
Bezva
Opravdu hezka recenze. Vecna, presna i v detailech a prehledna na rozdil od knihy.
Neff fotografem
No, skoro kazdy kdo trochu foti asi uz davno pochytil, ze pan Neff rozumi foceni jen o neco lepe nez moje babicka.
To, ze si dovoli psat o tom knihy, je od nej dle meho silne preceneni vlastniho ega. Jeste horsi je, ze tenhle clovek take porada a vede (v IDIFu) vlastni worshopy fotografovani, ktere stoji nemale penize!!!
Neff fotografem
Bohužel, je to tak. Ondřej Neff – ač již není nejmladší – je typickým produktem dnešní doby, kdy masovost produkce (včetně té tvůrčí) vítězí nad kvalitou. Je to zřetelně vidět na “Digineffu”, kde většina příspěvků je dosti povrchních, často s chybami nejen formálními (překlepy), ale i věcnými. Místy je znát, že pan Neff technické problematice skutečně moc nerozumí a tak jen mlží anebo rovnou píše hlouposti. Alespoň jeho recenze na “digiťáky” již nejsou tak jednostranné jako dřív, kdy vše bylo výborné a “v dobrém poměru k ceně”. Dosti mne však zaráží, že se p. Neff pouští do pořádání workshopů, fotovycházek a udílení rad, kterak dobře fotografovat, ač sám by v tomto ohledu – dle mého názoru – sám potřeboval důkladné zaškolení. Trochu tak připomíná otylého dealera “zaručených” prostředků na hubnutí. Bohužel, mnoho lidí jej stále přijímá jako nejvyšší autoritu, o čemž svědčí i fakt, že recenzovaná kniha je označena pečetí bestselleru.
neff fotografem
Bohužel je to tak, s Ondřejem jsem měl tu čest nějaký čas spolupracovat a jediné, co na jeho výuce láka, je jeho jméno. Lidé od něj chtějí slyšet, že zrovna ten jejich fotoaparát je ten pravý a že s ním dokáží dělat velké umění. Že to bohužel sám lektor nezvládá, je již věc jiná. Inu popularita i jméno dokáží své… A těží na tom celý IDIF!
…
NEDOKÁŽETE SI PŘEDSTAVIT JAKÉ JE TO PRODÁVAT FOTÁKY A PĚTKRÁT DENNĚ SLÝCHAT ,,ALE NA DIGINEFFU PSALI ŽE… ” PĚNÍ SE MI KREV. ZNÁMÝ BYL NA JEHO WORKSHOPU A PAK MI ŘEKL ŽE SE DOZVĚDĚL ODE MĚ VÍC ZA DESET MINUT NEŽ NA NEFFOVĚ DVOUHODINOVÉ PŘEDNÁŠCE. SNAD SE LIDI ČASEM PROBEROU.
…
Ono je to tak, že pan Neff byl v oboru fotografie někdy před 20ti-30ti lety hodně dobrý (myslím vážně). Pak z toho ale dost vypadl a když se do věci vrátil po nástupu digitálu zejména se serverem Digineff, tak se bohužel rozhodl pro extrémně bulvární a neseriózní přístup, kdy vše bylo skvělé, atd. Podle mě postupem času totálně promrhal své dobré jméno z minulosti, ale dost lidí mu to baští.
Objektivně je ale nutno uznat, že se v poslední době úroveň Digineffu přeci jen zase poněkud zvedla – že by tlak přeci jen narůstající konkurence?
…
Skutečně je dobré navštívit antík, občas tam nějaký starý Neff je.
A taky škoda, že už tu dávno není Souček. Pokud by pokračoval ve fotografických knihách tak, jak k nim přistupoval, tak bychom tu asi měli knihy, které bychom hltali jedním dechem všichni.
geniální
Nemohu se probrat ze šoku! Už čtvrté vydání…. A nadějný génius zvládl vše v JEDINÉ knize! Pomalu všechny fotografické disciplíny. Vše a nic. Asi to bude tím, že digi foťák je dnes módním doplňkem, nikoli tvůrčím prostředkem, nebo prostředkem pro provoz kvalitního řemesla. Povrchních knih jsou plné regály, ale kvalitní publikace se u nás v tomto oboru asi nedočkáme. Kupovat knihy v Angičtině/Němčině za ceny přes 2000 kč se mi ale taky moc nechce.
Chudaci zaciatocnici
Nastastie som tuto knihu necital, ale sudiac podla recenzie (a digineff.cz) si myslim, ze nanajvys dokaze urobit v hlave citatela poriadny zmatok. Mne osobne najviac pomohly poriadne weby (vratane paladixu) s kvalitnymi clankami, a rozne internetove diskusie.
Co sa tyka knih o fotografovani a hlavne postupoch a technikach, mam pocit ze najlepsie su starsie knihy pisane za cias ked este digitaly zacinali “kakat do plienok” a starsie. Ono fyzikalne zakony sa nemenia, staci rozumiet rozdielu medzi digitalom a klasikou a clovek ziska ovela hodnotnejsie informacie.
chudaci zaciatocnici
Souhlas. Jednou za čas jdu do antíku a koupím si tam starou ošmakanou knížku o focení a nebo se starými fotografiemi mistrů. Najdu v nich všechno co potřebuju narozdíl od moderních knížek plných žvástů. Na digineffu jsem párkrát byl a vždycky jsem byl úrovní zklamaný.
Výborná recenzia na vytriezvenie
Čestne sa priznávam,že keď som začínal s “digi” pred tromi rokmi tak som Digineff žral.Titulky ako Černé svetlo,Ako fotiť na snehu a podobne som sa učil div že nie naspamäť.Určite mi to v začiatkoch pomohlo a v digi problematike som sa ako tak zorientoval.Potom prišla prvá návšteva Prahy a mega akcia “Fórum…”Potom druhé “Fórum… a dosť.Bublina a obdiv pohasol.Prestal som byť jedným z aktérov nechutného a povrchného megacirkusu.A “Digineff”som prestal navštevovať.Nejaké druhé,alebo tretie vydanie spomínanej knihy Tajná kniha… mám,ale už neviem kde.Prestala byť studnicou mojich informácií.Gratulujem Radke ku konečne pravdivej recenzii.Kráľ je nahý…
Bohužel…
… celkově nevyváženou a neseriózně působící úrověň práce pana Neffa na téma digitální fotografie musím potvrdit. Nečetl jsem tuto knihu odrazen přečtením jiných tří knih z dílny tohoto “digimága” a jeho IDIFu, které jsem před rokem a půl neváhal koupit. Působí to na mne dojmem, že pan Neff udělal sobě z poptávky po literatuře a z masového šíření digitální fotografie toliko dojnou krávu. Jeho texty někdy až dojemně připomínají či jsou psány přesně v duchu jeho někdejších sloupků “Technologie” ve sci-fi a fantasy časopise IKARIE. Odtud zřejmě fouká vítr. Bohužel, jako žurnalista by měl autor více rozlišovat mezi vizemi a skutečností, sci-fi a reálnými digitálními médii, mezi seriózní literaturou a škvárem. Nemám nic proti modrým očím místo červených (modrý upír se mi líbí, někdy to může vypadat zajímavě), vadí mi ale, když si někdo natahuje triko s tím, že to čtenář nepozná. Ale pozná, jenže až už je pozdě. Já osobně to beru jako cestu svého zrání, růstu a učení se chybami. Není mi až tolik líto peněz jako těch knih, které velmi brzy pozbudou svoji cenu. Kdo nečte špatné knihy, nepozná ty dobré. Nicméně nemusím číst celou edici, potažmo s “bulvárními” titulky a rešeršemi plnými superlativů, abych poznal, že autor lavíruje, blafuje a často neví kudy kam. Pane Neffe, vaši čtenáři zrají, nechce konečně začít zrát také? Povídání pro babičky a tetičky na pavlači jste už napsal dost.
Souhlas
Knihu jsem sice nečetl ale viděl jsem předchozí vydání, kde mě především dostala tragická podúroveň dokumentovaných fotografií. Můj bratr mi ovšem tvrdil, jak jsou fotografie výborné a jaký je Neff dobrý fotograf. Za svým názorem si stál do té doby, než jsem mu ukázal Freemanovu učebnici fotografie, pak ho změnil okamžitě. Digineff na mě působí jednoznačným dojmem reklamy placené výrobcem. Celkem mi příčiny Neffova úspěchu unikají, ale je škoda, že nejsem na jeho místě …
Klobouk dolů
Mnohé recenze (třeba o fotoaparátech) mi připadají jako opsané z manuálů a jiných textů od výrobců nebo šiřitelů recenzovaného produktu. Uvedenou knihu jsem četl takže mohu porovnat argumenty slečny nebo paní recenzentky. Nejsou to povšechné řeči, ale konkrétní body s konkrétními námitkami. Líbí se mi takový přístup. I kdybych s některými body nesouhlasil, smekám před dámou, která dokáže takto jasně a srozumitelně vyložit svůj pohled. Bravo a děkuji.
Mirek
Proč raději nezůstala opravdu tajnou…
Několik poznámek:
1. Neff podle mě už své dobré jméno naprosto promrhal a těžko už na tom něco změní
2. velice se mi líbí konkrétní kritika knihy, ne proto, že bych z ní měl poťouhlou radost, jeliokož Neffa opravdu nemusím, ale proto, že je konkrétnía kdyby na tom někdo trval, byla by Radka jistě schopna doložit konkrétně stránky knihy, které kritizuje. Přece jenom mnoho pisálků píše posudkyv obecně, ve stylu, že je to úplně na … atd. nebo naopak naprosto skvělé atd.
3.Myslím, že toto 4. přepracováné vydání snad ani nemělo vyjít, asi před týdnem jsem v něm zběžně listoval v jednom knihkupectví a myslím, že ty aktualizace do toho už jen vnesly zmatek. Chtělo to projít komplexně a vydat třeba jako “Novou tajnou knihu….”
4.Při prohlížení dnešních spousty dnešních knih mám dva základní pocity. První je, že dneska píše knihy každý, kdo má, ehm, slušně řečeno otvor mezi hýžděmi. počínaje celebrotami(které by mnohdy raději měly mluvit méně než více, aby člověk neztratil iluzi o jejich duševní úrovni, natož publikvat), které jsou najednou všechny mistry kuchyně a píšou kuchařky nebo ještě hůř své memoáry, až po různé “odborné” pisálky. nepochybuji, že v případě některých je to islušný byznys. Vydat knihu k programu verze 3., 3.5, 4.0, které se liší minimálně je umění.
Druhý pocit, který mám, je ten, že nakladatelsvím zoufale chybí kvalitní korektoři, ať už jde o stránku jazykovou či technickou. A nejen jim. i redakcím časopisů. U bulváru je to fuck, ale u odborných byto nějakou úroveň mít mělo.
5.Trochu jsem se rozepsal a odbočil.
6.Tajná kniha…. 4 . vydání, měla raději zústat tajnou a před veřejnosti utaenou i nadále.
proč raději nezůstala opravdu tajnou…
Nevím, jestli je to opravdu korektory, kteří to pustili nebo to byl záměr, faktem je, že ani mi, podobně jako Radce nesedí v knize výrazy jako třímegáč atd. (viz 3 odstavec)
Další takový češtinářský i technický hrozný výraz je je nejkratší rychlost(použito u vystvětlování synchrnizačního času), kratší a delší může být vzdálenost nebo čas, rychlost spíše vyšší nebo nižší.
Vidíte to moc černě
Osobně jsem s Neffovými knížkami Tajná kniha o fotografii a Černobílé hodiny začínal a nedám na ně dopustit. Pro naprostého začátečníka to byly čtivě a rozumně podané základní informace, včetně upozornění na základní chyby. Bylo to prostě povídání o fotografování, žádné striktní lekce.
Podobně je podle mého názoru postavena i tato kniha, byť je redakční zpracování poznamenáno několika chybami.
Podle mého názoru tu radka především pokračuje ve svém oblíbeném figtu proti Neffovi a z recenze je to vidět.
vidíte to moc černě
Zcela na rovinu – když se mi doneslo, že tuto knihu má na recenzi Radka, tak jsem pobaveně čekal, jak vypění a roznese to. Ale ani náhodou – recenze velmi profesionálně poukazuje na skutečně faktické chyby v té knize, vášně šly zcela stranou.
Jelikož jsem na recenzovaný titul před časem narazil u kolegy, tak jsem mohl mít vlastní úsudek a jsem přesvědčen, že recenze sedí. Hlavní malér knihy je opravdu v tom, že jde o velmi prasácky aktualizované 4. vydání. Podle mě kdybych četl první vydání okamžitě poté co vyšlo, tak by nebylo hodnocení zdaleka tak zlé. Jenže vývoj se hnul, věci které před pár lety neexistovaly nebo byly jen za šílené ceny jsou dnes běžné a některé názory z 1. vydání zkrátka nevyšly. To není nic špatného kdyby bylo aktuální vydání opravdu poctivě přepracováno a opraveno, jenže to se nestalo. Důsledkem je, že různé nesoulady a nelogičnosti najdete na spoustě míst. Nebudu nijak komentovat důvody i když svůj názor mám…
vidíte to moc černě
Ja bych rekl, ze Tajna kniha o fotografii a Cernobile hodiny jsou kvalitativne nekde jinde nez Tajna kniha o digitalni fotografii. I kdyz je autor stejny. Tohle je recenze te posledni (kterou jsem pravda jen prolistoval a slo o druhe nebo treti vydani, ale zrejme ta aktualizace moc nepomohla) a musim dat radce i Tomasovi Hrubemu za pravdu. Jestli ti tohle pripada jako pokracovani v boji, tak doporucuji precist si par opravdovych flame wars 🙂
Trefné
Musím souhlasit s Radkou, a nebál bych se jít ještě dál. Knihu vlastním (nekoupil, ale bohužel dostal), přečetl jsem ji jednou a obrazně řečeno s ní ihned podložil stůl. Jsem zcela jistě oběť technické revoluce, pracuji v IT, a již od úvodních stránek jsem hledal vzadu datum vydání. Fotografování mám jako začínajícího koníčka (snad vydrží) a nedozvěděl jsem se z knihy zhola nic. Nechci říct zhola “nic nového”, ale v podstate zhola “nic”. Před nákupem fotoaparátu jsem se poohlížel po různých serverech (českých i zahraničních), četl recenze, testy, mám doba čtyři tlusté šanony informací, které jsem si z Internetu vytiskl.
Musím zdůraznit, že v knize je spousta polopravd, které nelze omluvit snahou o snadnost pochopení fotografa – amatéra.
A v otázkách, kde se počítám mezi trochu erudovanější – tedy v počítačovém zpracování, jsem se musel místy až smát, a je mi až za pana Neffa opravdu trapně.
Jistě, možná bych nedokázal zplodit obdobnou knihu tak, aby byla takto čtivá, ačkoli…, ale rozhodně jsem si dokázal dát dohromady hodnotnější informace zdarma z netu.
hezká recenze na hroznou knihu
Knihu jsem nečetl, ale otevřel jsem ji někde v knihkupectvi a stačilo. Ani bych se pro to nesehnul na zem,ty fotky jsou zoufalé, nechápu jak může být považován za “odborníka”.
hezká recenze na hroznou knihu
Když sem si před měsícem kupoval společně s prvním digitálem i knihu o focení, tak tahle kniha byla vážným kandidátem na koupi…ovšem ty fotky mě vůbec nepřesvědčily a koupil sem “Rodinná fotografie / Marie Němcová”, která tam měla mnohem hezčí fota……a vlastně je focení celkem pěkná věda! 🙂 http://www.flickr.com/photos/fuxicek
Je to jen kniha… a od Neffa
Dovolil bych si podotknout pár věcí:
a) O. Neff je populární osobnost, objevuje se v televizi, píše knihy, vydává Neviditelného psa. To je důvodem, proč je kniha bestselerem a je zde již čtvrté vydání, prostě knih o digitální fotografii je ve dnešní době již hodně a proč kupovat něco od neznámého autora, když si můžu koupit knížku od známého Neffa. Takhle jistě uvažuje mnoho kupujících (řekl bych, že většina) – projevuje se zde efekt “znáte z televizní reklamy”, kterého hojně využívají politici a jiné “populární osobnosti” – je třeba, aby byli pořád na očích, a peníze pak už nějakým způsobem přitečou samy (dav chce známé věci, tváře…)
b) O. Neff je notoricky známý laksností, s jakou přistupuje ke své práci. Je třeba toho vyprodukovat co nejvíc v co nejkratší době – a na výsledku je to znát, spousty překlepů (přinejmenším) svědčí o tom, že své výtvory po sobě velmi často ani nečte, takže i ony faktické nedostatky čtvrtého vydání bych přičítal právě tomuto spíše, než naprosté neznalosti problematiky
c) spousta lidí ho nemá ráda, o tom svědčí bůhvíkolik vláken o jeho osobě a práci na diskuzních fórech, přičemž z mnoha příspěvků čiší spíše zášť a snaha rýpat se špendlíčkem v detailech, jen abychom něco našli a bylo možno na Neffa kidnout další špínu (osobně mi to připadá, že někteří z těch, kdo do podobných diskuzí přispívají, jsou po psychické stránce mírně řečeno nevyrovnaní, jinak si nedokážu představit, jak můžou pořád mlít o tom samém furt dokola)
d) většina čtenářů této knihy nemá tak vysoké nároky, jako ti, co se o fotografii zajímají aktivně a kterým (oprávněně kritizované) nedostatky publikace vadí, chtějí se něco dozvědět, a pak to třeba stejně zapomenou, dětičky dostanou knihu k vánocům s foťákem a za dva týdny skončí v odpadkovém koši …
e) jsem překvapen a potěšen mírou sebekontroly a věcností, s jakou Radka recenzi pojednala, mnozí by to takhle nezvládli – blahopřeji
poraďte
Recenze super, poraďte jakou knihu pro začátečníka, který už digi má a potřebuje hlouběji proniknout do problematiky. Předchozí verzi jsem četl a chci opravdu něco víc.
poraďte
Prof. Ján Šmok – Začněte fotografovat, ta se snad dá koupit nová, velmi dobře je psaná třeba kniha Vysoká škola fotografie autor tuším Feininger, spoustu věcí platí samozřejmě stále, jen u fotografických materiálů a osvětlovací techniky je samozřejmě vývoj jinde. Vůbec prof. J. Šmok napsal spoustu solidních knížek, dobře stravitelných pro širokou veřejnost. A námitka, že to není o digi? Vždyť focení na diáky a na digi je principiálně stejné a problematika digitálního zpracování obrazu (do které nevidím) si každopádně zaslouží samostatnou, ale aspoň trošičku odbornou publikaci.
poraďte
Podla mna najlepsie, co sa na nete da najst na tmu digitalna fotografia, su odborne clanky na http://www.fotoroman.cz. Tie by si zasluzili knizne vydanie
poraďte
Jo knizne vydat by to slo, pokud by vetsina veci na fotoroman.cz, nebyla jen holy preklad jinejch anglickejch stranek, ale autorske.
výborná recenze
Radko děkuji. Výborná recenze. Tu knihu jsem si koupil hned při prvním vydání, a i jako laika mě spíše pobavila než poučila. Poučení jsem pak hledal na netu (např. Tvoje články o čudlíkování jsou skvělé), chce to trochu omezit vlastní lenost. Na digineff už ani nechodím.
Abych jenom nehaněl,
musím říct, že knihy O. Neffa i pro mě měli jistou cenu v době, kdy jsem je četl. Byly to první souhrnější informace o digitální fotografii, které jsem měl a kupoval si je až po pořízení foťáku. Pravda, dal jsem trochu i na recenze na Digineffu, které jsem konfrontoval s recenzemi z ostaních webových stránek a stejně mi vyšlo, že rozhodnout se musím sám. To za mě žádný recenzent neudělá. K výběru foťáku měli co říct i jiné okolnosti než jenom recenze, a na to, že je to můj vůbec první aparát a má svoje omezení, není to až tak špatná volba. Mohl jsem vybrat i hůř.
K těm knihám z IDIFu – edice Praktická fotografie (viz. http://www.idif.cz/cs/index.php) – mám první tři a přečetl jsem je tenkrát jedním dechem. To z hladu po ucelenější informaci o celé věci. Mají své chyby a jistě je mnoho společného materiálu použito i v Tajné knize libovolného vydání. Jako naprostý laik jsem leccos nepoznal, časem se teprve člověk rozkoukává a zjišťuje, že jsou i lepší ale také horší zdroje než zrovna pan Neff. Dnes už autora nevidím jako takovou autoritu, ale před dvěma roky mi cosi do počátku dal a to i přes řadu překlepů a pro mě nestravitelných slengových výrazů čerpajících z hovorové češtiny obvykle slyšené zejména v Praze.
Dnes už se k jeho knihám těžko vracetl, alespoň pro mě – hardware je už někde jinde, sotware taky a jsou lepší knihy a weby než ty Neffovi. Ovšem různé perly se dají najít v podstatě všude, ať v tištěných nebo webových periodikách.
Takže o pana Neffa jsem se sice otřel dosti nevybíravě, nicméně každý dělá co umí a ani on není výjimkou. Kdo z nás kdy byl na nějakém školení či semináři(je jedno, jestli o digitální fotografii nebo o něčem zcela jiném, ať už ze zájmu nebo z pracovní povinnosti), ten ví, že je bohužel velmi populární a rozšířené tahat peníze z lidí a firem za informace, které jsou často k mání na každém rohu zadarmo a krom toho se málokdy za své peníze dozvíte něco nového a přínosného. Kluby a spolky spřízněných duší vám v tomhle směru asi dají víc, tedy pokud nechcete jít jen cestou pokusu a omylu jako samouk (což má taky cosi do sebe).
Pokud si snad někdo myslí něco jiného, nikdo mu nebrání, aby si sám založil s pár kolegy sdružení podobné IDIFu a pokusil se vydělávat si tímto způsobem také. Budu jenom rád, až nám po roce či dvou praktické činnosti sdělí své zkušenosti zde nebo na jiném fóru.
recenzia
teda ja radku nepoznam, ale jej clanky vacsinou citam jednym dychom. tato recenzia nie je vynimkou, a potvrdila mi, ze nie ja som ten divny, ktoremu sa komercny pristup a neuplne informacie O. Neffa nepacia.
Mam jednu otazku, ktora sa mozno sem celkom nehodi, ale mozno sa najde niekto, kto zodpovie: Potrebujem novy digital, pretoze moj stary 2Mpix Ixus pomaly ale iste dosluhuje. A neviem sa rozhodnut, ci novy IXUS 40, IXUS 400, IXUS 430, alebo powershot A95. Mam celkom zmetok v novych cipoch canonu, aky je rozdiel medzi DiGiC, DiGiC II, medzi IXUSmi… a ze ci je jedina nevyhoda A95 oproti IXUSU len velkost a plastove telo.
Na zaver si este rypnem: odpovede na moje otazky na diginef.cz rozhodne nenajdem. a testy mi pripadaju strasne povrchne.
recenzia
S kompaktnima Canonama ti urcite neporadim (nevim o nich temer nic), akorat mam dojem ze digic a digicII neni oznaceni cipu (snimaciho), ale procesoru fotaku. Jinak myslim ze v tehle diskuzi tezko tvoji otazku najde nekdo kdo by na ni mohl odpovedet, na to jsou spis diskuzni fora. Zkus se treba ponorit do archivu na fotopruvodce.cz, pokud tam nic nenajdes tak se zeptat tamtez.
Poraďte nějakou dobrou …
Nějaký čas fotím na filmovou F 80 a mé teoretické znalosti snad nejsou špatné, ale během krátké doby se chystám přejít na digitál a tady už trochu pokulhávám ohledně formátů souborů, vyvážení bílé, úprav v počítači a dalších odlišností od focení na film. Poradíte mi knihu, která by byla šitá na míru mím požadavkům, tzn v podstatě pro začátečníky s digitálem, ale ne začátečníky s focením ? Díky, Ivoš.
poraďte nějakou dobrou …
No ja digital poridil po letech s kinofilmem minuly tyden, nicmene digitalni zpracovani jsem delal uz predtim na naskenovanych fotkach. O zadne knize vhodne pro tuto situaci nevim (ale nijak jsem se nepidil). Informace cerpam vetsinou z webu (treba tady na Paladixu se najdou velmi dobre clanky na tema digitalu a cudlikovani, dale pak diskuzni fora, neco o zpracovani jsem cetl take na Grafice) Myslim ze vzhledem k rychlosti vyvoje je v tomhle internet lepsi zdroj nez kniha (ovsem musi se davat pozor kdo to na ten internet dal (coz ale u knihy plati take)), navic pokud ovladate anglictinu, tak se mnozstvi zdroju informaci jeste dale rozsiri.
poraďte nějakou dobrou …
Rekla bych, ze pro prave takovehle lidi by mohla byt dobra Velka kniha digitalni fotografie (take Computer Press, autori Lindner, Myska a Tuma) – tam sice cast o fotografovani je ponekud slabsi, ale uvod o digitalnich fotoaparatech a zakladech pouzivani je napsany pekne a sekce o zpracovani fotografii ve Photoshopu je sice dost husta, ale opravdu obsazna.
stara kniha
Ta kniha je především velmi stará (obsahově). Neff ji původně psal pro úplně jiné vydavatelství a různými prodeji vydavatelství se dostala až do CPressu.
Osobně to tedy vidím spíše jako problem CPressu že vydá 4 roky starou knihu, která prostě nemůže reflektovat aktuální stav věcí ať je Neff jakýkoliv vizionář a autor – aktualizací je tam velmi málo. Jenže v CPressu si byli vědomi, že O.Neff by pro ně žádnou knihu nepřipravil (protože nové knihy vydává ve zmíněném IDIFu), tak vymastili znovu tuhle, protože jim autorská smlouva umožňuje vytvářet dotisky bez souhlasu autora. Takže více než na autora, bych neaktuálnost sváděl na vydavatele.
stara kniha
Promiňte, ale trošku si odporujete – toto NENÍ dotisk, ALE 4. vydání, jak uvedeno vydavatelstvím, takže to muselo vyjít v kooperaci s autorem (viz Vaše poznámka o autorské smlouvě) !
Upresneni informaci
V prvni rade bych rad predeslal, ze jsem Ondrejovym dlouhodobym spolupracovnikem a zaroven spoluzakladatelem IDIFu. To abychom predesli nedopatrenim.
Rad bych upresnil nekolik zde prezentovanych informaci:
1) Kniha, ktera je predmetem (velmi povedene a objektivni) recenze je produktem, ktery s IDIFem nesouvisi a je bohuzel vysledkem tlaku vydavatele na autora. Kniha je jiz svou koncepci z principu veci zastarala, a proto nebylo tak tezke v ni najit radu off-topic informaci. Pokud chcete hodnotit Ondrejovi spisovatelske schopnosti, pak si myslim ze smerodatny je titul Neffuv Pruvodce digitalni fotografii (http://www.idif.cz/cs/neffuv-pruvodce-digitalni-fotografii.php). Ten vznikal v polovine roku 2004 a autor mel zcela volnou ruku pri jeho priprave.
2) Digineff.cz je server urceny pro zacinajici uzivatele a jak zde v podstate vsichni potvrzuji, v jejich zacatcich jim pomohl. Neni urcen pokrocilym uzivatelum a logicky je pro ne zklamanim. To vsak preci neznamena, ze autor je spatny, spis to, ze projekt je dobre zacilen. Tomu odpovida i srovnani s Fotoroman.cz. Roman Pihan je dalsi muj kolega a pritel, jeho prace si vazim a obdivuji ji, ale jeho clanky proste zacatecnikovi pomohou mnohem mene nez prace Ondreje.
3) Institut digitalni fotografie (www.IDIF.cz) dnes nabizi pres tri desitky ruznych kurzu vedene dvemi desitkami lektoru. Ondrej Neff se logicky zameruje na zacinajici uzivatele a odvadi s nimi skvelou praci. Pokud Vam jeho styl vykladu nevyhvuje, pak zkuste treba kurz, ktery dela prave Roman Pihan se mnou.
4) Digiforum dnes nabizi tri ruzne prednaskove programy (zacatecnici, pokrocily a upravy fotografii). Ondrej se venuje prvni casti – je to jeho domena a v te je dobry. Pro pokrocile prednaseji panove fotografove jako pan Saudek, Madr, Pobrislo …
upresneni informaci
Proti p. Neffovi osobně nic nemám, ani ho neznám, ale neodpustím s 2 komentáře:
A) s body 2-4 samozřejmě nelze než souhlasit
B) K bodu 1 – autora hodnotím podle jeho výtvoru. Argumentace, že kniha vznikla pod tlakem vydavatele může být pravdivá, ale ve výsledku to je výtvor autora, presentuje své jméno a pověst. Takže – buď neměl podlehnout tlaku nakladatele nebo si dát více času a práce. Jako učivatel/čtenář, který pochopí, že autor neodvedl dobrou práci, v díle je hodně chyb, si asi velmi těžko s důvěrou pořídím (či přečtu) jiné jeho dílo. Vždy budu podvědomě očekávat chyby a nepřesnosti. Po pravdě řečeno mě, uživatele, zase tak moc nezajímá vztah autor-vydavatel, ale výsledek.
Je to doopravdy škoda.
Dobré jméno/kredir se velice těžko získává a snadno ztrácí.
upresneni informaci
To je sice vsechno pekny, ale smerujte to na vydavatelství.
upresneni informaci
Proč na vydavatele? Nerozumím, toto je, jak píšu, problém autora! Ale to je jedno, nemá cenu se v tome dále hňahňat :-).
upresneni informaci
Drahý pane Březino,
každý kdo si začal něco s IDIFem ví, že uvedená firma není jenom Ondřej Neff. Ale další lektoři. Takže ve výsledku může a je práce dobrá.
Když jsem před rokem začínal s digitální fotografií a vůbec koupí DF, prvotním zdrojem informací byly stránky digineff (a knihy IDIFu). Ale jak se člověk vyvíjí, zjistí, že ne vždy si kupuje propečený rohlík. A pan Ondřej Neff 4. vydání knihy co se týče oprav a doplnění v souladu novými poznatky a dovednostmi a technologiemi odflákl. Když to vezmu s jeho prvním toho dne vystoupením na Fóru dig. fot. na podzim 2004 (to bylo jako kdyby celou noc pracoval a dopoledne už byl “myšlenkově notně vymaštěný”), budu pokračovat předváděním DF Konika Minolta A 200 na dnu otevřených dveří začátkem února (opět jakoby nemohl poslední půlhodinu z dvouhodinového projevu najít pokračování námětu a slova – a to byla první várka návštěvníků), tak už to není jeden náhodně nedopečený rohlík, ale rovnou celý koš.
Jsem poměrně přísný k sobě a na každou moji přednášku (záchrana na divoké vodě apod., cestopisné …) a stejně na jakékoliv jednání s investory či orgány státní správy se připravuji. A stejný přístup očekávám i v práci druhých. A neexistuje, že bych v odborném článku inovovaném po čase pro jeho aktuálnost se dopouštěl chyb a nesrovnalostí. To bych si u záchranářů již neškrtl a byl pro smích i dalším členům IZS.
Takže panu Neffovi nezbývá než věnovat se s větším úsilím přípravě na přednášky, s větší pílí po sobě kontrolovat napsaná odborná pojednání. Jinak by se mohlo stát, že to pánové Březina a Podhajský včetně externích lektorů nezachrání.
S úctou Vám
Jaromír Loskot
Pro ostatní čtenáře: Doporučuji Vám návštěvu nějaké akce IDIFu. Tam nenajdete mezi personálem žádnou nehezkou ženu, ale hemží se to tam samými dlouhonohými pohlednými štíhlicemi.
upresneni informaci
Já jsem kurz začátečníků s panem Neffem absolvovala a byl naprosto skvělý. Nechtěla jsem do hloubky pronikat do tajů digitální fotografie , všemu jsem bez problémů porozuměla a již velmi brzy se to pozitivně projevilo na mých fotografiích. Navíc jsem strávila velmi příjemné odpoledne. Nejsem žádná hysterická obdivovatelka pane Neffa, ale mám pocit, že když on někoho kritizuje, chová se mnohem taktněji.
A co kniha Fotíme s dig.fotoaparátemII?
Tak jsem se po přečtení téhle recenze a diskuse trochu zhrozil, protože jsem si ještě předtím objednal v IDIFu knihu O.Neffa, J.Březiny a P.Podhajského Fotíme s digitálním fotoaparátem II. A teď nevím, zda zbytečně nevyhodím 218 Kč. Jsem začátečník, který nemá s focením zkušenosti a nedávno jsem si koupil dig.fotoaparát a fotit se teprve učím. Proto jsem chtěl mít nějakou literaturu pro začátečníky. Takže mi, prosím, poraďte, zda raději tu objednávku nestornovat a podívat se po jiné literatuře nebo tato kniha(i vzhledem k tomu, že autorem není pouze O.Neff) bude pro mne užitečná. Děkuji za radu.
a co kniha fotíme s dig.fotoaparátemii?
Zdravím Vás!
Dopovoluji si doporučit knihu: Digitální fotografie – Kapesní příručka (http://helionknihy.cz/knihy/fotcze.htm). Shledávám ji jako vynikající!Pomohla mi pochopit co k čemu slouží, jak se to používá a v neposlední řadě mi do dnes poskytuje cenné informace jak postpovat při nejrůznějších postupech focení… Je přehledná, srozumitelná a svým formátem ideální k tomu, aby byla vždy po ruce i při práci “v terénu”.
Což se o velkokapacitním a nepřehledném formátu knihy pana Neffa, kterou jste si objednal, rozhodně říci nedá. Dostal jsem ji darem a po té co jsem si prolistoval sáhodlouhé “fejetony” a shlédl nepěkné a laciné fotografie, jsem ji ani nezačal číst… Nicméně, proti gusu…
Přeji mnoho úspěchů. Ez
pokrok
Četl jsem teď nedávno recenzi na Canon 1Ds Mk II. jestli je to správně (?)- prostě ten poslední a nejsupernější digitál. Tak lehce jsem přitom koketoval s myšlenkou co by bylo, kdyby bylo a cena téměř čtvrt mil. Kč přitom mému snění nebyla vůbec na překážku. Až do chvíle než jsem se dozvěděl, že tato hvězda mezi digihvězdami, toto nedotižné nej za cenu osobního automobilu do města nebo bytu na venkově je schopno solidního obrázku až do neuvěřitelné velikosti A3, jak uvádí výrobce. Zasmál jsem se a šel s láskou pohladit svoji sbírku analogů.
Ono je to vlastně jedno jestli nějaký pan Neff píše bludy o digitální fotografii. Ti lidé si to budou stejně kupovat, protože co by dělali s volným časem, když nakupování je tak sladké…:) a výrobců ochotných nabídnout něco nového a proto “lepšího”stále dost.
pokrok
Prosim, omezte laskave svoje reakce na vecnou diskusi k recenzi. Toto neni prostor pro dogmaticke flame wars na tema digital versus klasika.
pokrok
Nic ve zlém, ale výrobce u EOS 1DS pouze tvrdí, že rozlišení snímače odpovídá formátu A3 v 300dpi. To je ovšem takové číslo naprosto o ničem, které zajímá jen některé konzervativní tiskaře, jinak se ale fotky A3 či dokonce třeba 40x60cm běžně tisknou i z 6 mpix EOSu 10D či dokonce z EOSu 1D nebo Nikonu D2H, které mají rozlišení jen něco přes 4mpix.
Doporučuji se podívat na nějaké výstavy či workshop a prohlédnout si to v praxi, jiné postupy jsou o ničem.
Někdy si říkám, jestli největší “zločin” Neffa není v tom, že svým demagogickým stylem natolik znechutil řadu zkušenějších fotografů, že pak nevěří ani tomu, v čem je digitální technologie skutečným přínosem…
pokrok
Musím tě zklamat, ale to není nejsupernější digitál, je to svým způsobem běžná trochu dražší spotřebka. Jsou tu i mnohem lepší profesionální přístroje, třeba od Sinaru a věř nebo ne, film těmto špičkovým přístrojům skutečněn není schopen konkurovat. To je jedna věc.
Druhá věc je ten maximální rozměr. Buď se pokoušíš o demagogii a nebo stavíš na odiv svou absolutní neznalost věci, což imho dělají jen hlupáci. Každý obrázk lze vytisknout libovolně velký, třeba i z 1 MPx fotáku na bilboard, v tom není žádný problém. Problém je kvalita takového obrázku, to jest, z jaké pozorovací vzdálenosti je možno jej pozorovat za výborný. To jest ostrá kresba s detaily pod rozlišovací schopnost oka. Ta tvoje A3 je v kvalitě 300 dpi, to jest mimořádně vysoké, která vyhoví sebevětším nárokům na kvalitu při libovolné pozorovací vzdálenosti. Při běžné pozorovací vzdálenosti 40 cm takto vyhoví i kvalita 150 dpi, které odpovídá výstavní rozměr A2 a teď mi řekni, kdo pozoruje A2 obraz ze 40 cm?
A nebo jinak, jak velkou dokážeš udělat barevnou fotografii z filmu, která by měla stejnou kvalitu podání barev, detailu a ostrosti jako A3 z toho Canonu, který má 16 MPx. Obávám se, že A3 to nebude. Jen pro názornost, dokážeš pomocí filmu alespoň pořídit tak technicky kvalitní snímek, jako je tento http://www.profifoto.cz/JPGS/galerie/sinarback23.jpg z pouze 6 MPx (!) Sinaru?
Nastuduj si o tom něco, než budeš příště pouštět do světa takové výkřiky. Např.
Proč digitální fotografie svou kvalitou předčí film
http://www.profifoto.cz/poradna19.html
Úvod do digitální fotografie
http://www.profifoto.cz/produkty/sinar/digital_uvod.html
http://www.profifoto.cz/poradna1.html
A podobně.
pokrok
Což o to, už před lety jsem v Profifotu dostal prospekt s velkou fotkou, která pocházela ze stěny o rozlišení 2048×2048 pixelů a je fakt špičková.
Jenom chci reagovat na často kladenou námitku, kdo že se dívá na velkou fotku z blízka. Já se totiž dívám rád, líbí se mi, když se z celku můžu přesunout k detailům. Třeba na takové fotce města pak naleznete daší zajímavé detaily a příběhy.
Konkretni priklad Neffova blabolu
Nechtěl jsem to už rozviřovat, ale náhodou jsem narazil na Digineffu na dokonalou ilustraci toho, co se na Neffovi kritizuje. Přečtěte si článek http://www.digineff.cz/art/titulka/050215svetelnost.html . Absolutní blábol – čtenář se nedozví nic, jen popsaných pár odstavců. Navíc se tam objevuje tvrzení, že “poučka, že světelnost je poměr průměru vstupní čočky a ohniska je především velmi zastaralá a moderní optika ji dávno překonala”. Ovšem taková poučka neplatila absolutně nikdy, vždycky bylo její znění poměr vstupní pupily a ohniskové vzdálenosti, průměr vstupní čočky s tím nemusí ani zdaleka vždy souviset. Stačí si změřit třeba Flektogon 4/50 nebo Pentacon 2,8/29 aby bylo jasné, že tuto poučku nepřekonalo nic moderního, jde o naprostou historii. Nemá cenu to komentovat dále…
konkretni priklad neffova blabolu…
No ja jsem amater na entou, ale s panem Neffem ani nestiham drzet krok. On ma uzasnou schopnost “udelat z prdu kulicku” a pak se za to nestydet. Tu se “neco stalo”, tu nekdo tvrdi kravinu, ktera je “v podstate platna”…
Mimochodem s tou clonou — pred objektiv dam zdroj svetla a zmerim kolik svetla proslo objektivem. Kdyz je to 1:1 mam clonu 1. Kdyz projde polovina svetla, tj. 2:1 mam clonu 1,4. Kdyz projde ctvrtina svetla, tj. 4:1 mam clonu 2. Kdyz projde osmina svetla, tj. 8:1 mam clonu 2,8.
Ze by v tech cislech bylo nejaky kouzlo? Ale prd kouzlo. Staci si pane Neffe napsat vsechny ty rady pod sebe a zkusit je “treba” umocnit nebo odmocnit a ono se tam ukaze, ze ani nemusim znat ohnisko, ani nemusim znat prumer objektivu… Proste je to mnozstvi svetla, ktery projde objektivem. (A pro samostudium tech zapeklitejch kouzelnejch cisilek by mohl pomoct termin kvadrat.)
Neff brou pytlik
Ja to tvrdim porad ze je neff takovej brouk pytlik. Expert na vsechno.Ale kazdou chvilku najdete v jeho clancich at uz z jakehokoliv odvetvi. Nikdy jsem od neho nevidel jediny!!!! zdarily snimek at uz ilustracni nebo jeho umeleckou tvorbu. Ani bych se nedivil kdyby ty fotky v knize byli jeho. Styl podle obrazku skutecne napovida. A nejsmutnejsi na tom je ze spousta lidi brouka pytlika bezmezne miluje uz od detstvi:o))))
Neff brou pytlik
Ja to tvrdim porad ze je neff takovej brouk pytlik. Expert na vsechno.Ale kazdou chvilku najdete v jeho clancich at uz z jakehokoliv odvetvi. Nikdy jsem od neho nevidel jediny!!!! zdarily snimek at uz ilustracni nebo jeho umeleckou tvorbu. Ani bych se nedivil kdyby ty fotky v knize byli jeho. Styl podle obrazku skutecne napovida. A nejsmutnejsi na tom je ze spousta lidi brouka pytlika bezmezne miluje uz od detstvi:o))))
Neff brouk pytlik
Ja to tvrdim porad ze je neff takovej brouk pytlik. Expert na vsechno.Ale kazdou chvilku najdete v jeho clancich at uz z jakehokoliv odvetvi. Nikdy jsem od neho nevidel jediny!!!! zdarily snimek at uz ilustracni nebo jeho umeleckou tvorbu. Ani bych se nedivil kdyby ty fotky v knize byli jeho. Styl podle obrazku skutecne napovida. A nejsmutnejsi na tom je ze spousta lidi brouka pytlika bezmezne miluje uz od detstvi:o))))
?? brouk pytlík ???
Neurážejte brouka pytlíka.Tento chlapík se snažil něco dokázat i když svým osobitým způsobem.A Neff !!!! ten se snaží vydělávat peníze na blbosti neznalých a daří se mu jak vidíme dobře.