Živou fotografii volné zvěře považuji za velmi náročnou disciplínu, které dozajista člověk musí být cele oddán, chce-li dosahovat stabilně kvalitních výsledků. Což vyžaduje neutuchající nadšení, spoustu času a zcela jistě tu nejmodernější fotografickou techniku.
 |
| dr. J. V. Staněk: Zmije |
První dva předpoklady jsou nesporné. Nicméně opravdu se fotograf volné zvěře neobejde bez kosmických technologií? Nevím jak dnes. Ale v první polovině minulého století to ani jinak nešlo. Přesto i tehdy vznikaly fotografie, za které by se dnes nemusel stydět ani fotograf z National Geographic. A to nejenom po obsahové, ale i po technické stránce.
Kniha S kamerou za zvěří našich lesů na mě působí jako zjevení. Zjevení z jiného času i prostoru. Obsahuje totiž téměř 500 fotografií nevídané technické i obsahové kvality. Při listování knihou nejsem schopen sám uvěřit, že někdo v 30. letech minulého století byl schopen s tehdejší fotografickou technikou dosáhnout takového mistrovství.
Dovolím si na tomto místě citovat z dobové anotace, která myslím poměrně trefně popisuje úskalí tohoto fotografického oboru, a která je shodou okolností věnována právě Dr. J. V. Staňkovi: Fotografie volné zvěře je úplně samostatný obor, který vyžaduje specielních přístrojů a pomůcek. Tak autor používá přístroje s namontovaným těžkým teleobjektivem. Přístroj – přes metr dlouhý – je však pomalován hnědými, zelenými a žlutými nepravidelnými skvrnami a vypadá spíše jako ruční protiletadlové dělo, než jako fotografický aparát. Ovšem mimo tento přístroj používá autor i jiných s různými optikami, vesměs úctyhodných rozměrů. Rovněž stativů používá pro každý způsob zvláště zhotovených, podle svých návrhů a často i vlastní rukou. Ani specielní oblek, řasnatý, skvrnitě barevný úbor, ve kterém spatřují ostražité oči zvěře jen kupku listí, nechybí.
 |
| Dr. J. V. Staněk: Rosnatka |
K velice komfortnímu pocitu z fotografií přispívá i celkové pojetí a zpracování knihy, včetně zvolené technologie tisku – hlubotisku. Ten dodává fotografiím jakousi sametovou hebkost, nechá vyniknout polotóny a doplní fotografie až téměř prostorovým dojmem. Zub času je možno pozorovat toliko na několika, tehdy jistě unikátních, barevných fotografiích. Avšak i ty dokáží oslovit.
Byť recenze se týká především fotografické části knihy, nelze opominout ani její textovou část. Ta je z části prodchnuta vlastenectvím až téměř obrozeneckým, jež je přirozeným důsledkem data vydání této knihy (1940). Popisy fotografií jsou velmi milé a vždy se v nich autoři nenásilnou metodou snaží i maličko vzdělávat. Ve spojení s precizním rejstříkem tak kniha nabízí běžnému čtenáři i slušnou porci solidních informací.
Myslím, že není na místě abych se dále rozplýval nad fotografickým umem autora knihy. Všichni čtenáři již určitě pochopili, že jsem jeho prací unešen. Místo tedy dalších svých exhibicí se rozloučím slovy samotného autora recenzované publikace.
Mám rád náš les a přál bych si, aby každý jej miloval. A proto, třebas že musil jsem často pracovat s daleko většími potížemi, nežli si laskavý čtenář snad uvědomí, ačkoliv musil jsem věnovati pořízení těch různých obrázků velmi mnoho péče, trpělivosti, nákladu a drahého času, přesto pracoval jsem vždy rád a s velkou radostí v tom drahém našem lese, protože jsem chtěl ukázat i jiným jeho skryté krásy a protože jsem chtěl získati přírodě naší vlasti další řadu přátel. Přátel a ochránců, kteří by ten les a všechny jeho milé obyvatele měli tak rádi, jako já. Velká krása naší přírody leží před námi, jest však často utajena a skryta. Každý stejnou měrou má možnost těšit se z tajemných půvabů zeleného království, musí však hlavně pochopit, naučit se hledat a vidět tuto krásu – kdo ji jednou pochopí, nemůže jinak, než šetřit ji a chránit její poslední zbytky, které se u nás ještě zachovaly.
| Dr. J. V. Staněk: S kamerou za zvěří našich lesů | |
| Fotografie: | Dr. J. V. Staněk |
| Text: | Doc. Dr. J. Obenberger, Dr. J. V. Staněk |
| Kresby: | Antonín Pospíšil |
| Rok vydání: | 1940 |
| Vydavatel: | Česká grafická unie a.s., Praha |
| Rozsah: | 340 stran, 482 čb fotografií, 8 barevných fotografií a 24 kreseb |
| Technika tisku: | hlubotisk, čtyřbarevný knihtisk |
diky a dotaz
Dekuju za krasny obdivny clanek, ktery nelze nazvat recenzi – spise vyznanim. Prilozene fotografie me nadchly. Uz jsem v antikvariatech i jinde narazil na slusnou radku peknych hlubotiskovych knih, ale s touto jsem se jeste nesetkal – proto se (Te mily PCHe) chci zeptat, kde je mozno na knizku narazit aspon na chvili k zapujceni. Jako fanda spousty kousku takto tistenych (natoz takhle fantastickych fotografii) bych rad potesil sve oko a silne pookral ve studenym zimnim case, kdybych moh knihou zalistovat 🙂
diky a dotaz
K listování je ve Státní technické knihovně :-).
Knihu mám
Na zmiňovanou knihu jsem narazil asi před šesti lety v antikvariátu spolu s druhou Staňkovou knihou S kamerou za zvěří našich vod. Koupil jsem obě za asi 60 Kč za kus a rozhodně nelituji. Fantastické je, jak technicky kvalitní (obsahově samozřejmě též) je to zvládnuté za pomoci tehdejší techniky – MF objektivy, měření expozice atd. Když někdo dnes vykřikuje, že bez křížových AF senzorů a USM se nedá fotit zvěř a sport, mám chuť mu tuhle knížku strčit pod nos. Skláním se v hluboké úctě před tímto fotografem.
Sláva Štochl
Když se podívám na Štochlovo fotky z Praktisixu, taky je mi jasné, že v USM a IS to nebude…
sláva Štochl
Osobne jsem sice obdivovatel S. Stochla, ale kdyz si projdu treba nejznamnejsi knihu Lovcem zive krasy, tak se tam najde dost fotek, ktere teda rozhodne moc technicky dokonale nejsou. Na Stochlovi obdivuji predevsim vytrvalost a celozivotni dilo, to muze byt inspiraci i dnes pro kazdeho. Ale pouzivat jeho dilo jako argument pro ruzne kriticke komentare na dnesni techniku je podle me mylne – ono by se dalo pouzit i pro argumentaci presne opacnou…
P.S. A uz se tesim na smrst diskusnich prispevku, ktere budou psat o potrefene huse a o odstrasujicim prikladu 🙂
sláva Štochl
Někdy je technická nedokonalost tím kořením, které dělá správnou chuť. Dokonale ostrý, skvěle prokreslený snímek obvykle nemá tu atmosféru kalného rána a drkotání zubů, které toto fotografování provázejí.
sláva Štochl
:o) Technickou nedokonalost lze v tomto případě snadnou dosáhnout. Stačí si nebrat stativ. Nektery Stochlovy fotky jsou mizerny a vubec do knizky jit nemely a to jednak pro obsahovou, tak pro technickou nedokonalost. Nicmene, jine ma na tehdejsi dobu excelentni (ryby). Ovsem Staněk, to byla jiná třída. Průběžně jeho knížky skupuji po antikvariátech.
sláva Štochl
DaBe, kde můžeme shlédnout tvé snímky zvířat z divoké přírody??? Že si dovoluješ kritizovat Štochlovy fotky a dokonce říkat, že tam některé nemají co dělat? Pochlub se. Pokud se nemáš čím pochlubit, tak mlč a šoupej nohama.
sláva Štochl
A tohle napise Dingo – ten Dingo, ktery zapne seriove snimani, nastavi ISO1600, nafoti serii fotek srnek zezadu kdesi v dalce, a pak to vsecko hodi na diskuzi :-)))
sláva Štochl
to PTC: Koukám, že v dnešní době jsou ve velké módě urážky. Tys něco dokázal, tak ti to hned pošlapu a zníčím, viď? Předveď svoji tvorbu. Pokud se nemáš čím pochlubit, tak je tvůj přízpěvek jen známka závisti. Jak jsem před chvílí napsal, nejdřív něco dokaž a pak krituzuj.
sláva Štochl
Panove, zkuste si prosim odpustit vyrizovani osobnich uctu!
Jinak si myslim, ze clovek ani nemusi byt fotograf, aby videl, ze uroven fotek v zminene knize “lovcem zive krasy” je ponekud rozharana. Treba ryby a jihoceska krajina jsou skvele, ale napriklad u fotek tetrevu a tetrivku jsem tedy uplne nepochopil, jestli je to mineno vazne.
Docela me ale mrzi, ze jsem svuj puvodni prispevek napsal, opravdu bych necekal, ze se misto debaty o faktech zacnete hadat jako male deti o to, kdo foti hure… Sorry, ale fakt by neuskodilo trochu rozvahy!!!
Sláva Štochl
Jelikož bydlím v ulici, jež se jmenovala do roku 1952 Štochlova (bylo to bratrovi pana fotografa) a maželé Štochlovi byli téměř mými sousedy, dovolím si malou vzpomínku: již starý, bilancující pan Štochl mi ukázal jednu ze svých nejmilejších fotek, velkou čb zvětšeninu šumavské slatě, bez zvěře, jen se sluncem v záběru a já z té fotky cítil celou tu zimu, vlhkost, syrovost a i teplo prvních slunečních paprsků, něco, co jsem do té doby ještě z žádné fotky necítil… V knížce LŽK je to fotka 128, ale tisk ji zcela degraduje… Já vím, že dnešní fotky zvěře (třeba Stach, Votoček atd.) jsou evidentně technicky dokonalejší, ale tato technická dokonalost ještě není všechno.
sláva Štochl
Zrovna fotky krajin jak z Trebonska, tak treba lovecke naladovky jsou v debatovane knize nesporne dobre a verim, ze kdybych je mohl videt v perfektni zvetsenine, tak je oznacim za primo skvele. Mirne kriticky jsem se vyjadroval o jinych fotkach, treba o tetrevech a za tim si stojim.
Ten muj prvni prispevek ale stejne miril nekam jinam. Vis, ja jsem se sice s p. Stochlem setkal jen jednou na nejake besede, ale i tak jsem si naprosto jisty, ze kdyby zil dnes, tak by plne vyuzival moderni techniky. Rozhodne by nezapasil s praktisixy, rucnim ostrenim, atd. A vysledky by mel urcite skvele.
Ja jsem ponekud haklivy na nazory typu technicka dokonalost neni vsechno. Nazor by sam nebyl spatny, ale bohuzel je az moc casto je uzivan spis jako vymluva. Poloz pred nekoho nezaujateho dve fotky treba jelena ve stejne pozici a s podobnym vyrazem – muzes na 90% pocitat, ze si vybere tu technicky dokonalejsi. A ona i ta ranni naladovka se njak nevylucuje s technickou dokonalosti. Ostatne to pises sam – fotka na tebe zapusobila predevsim v podobe technicky dokonale zvetseniny, ne jako ne az tak povedeny tisk.
Ano, jsou veci, ktere jsou opravdu jen o napadu a technika je dulezita mene. Z oboru zvere me napada treba Art Morris, ktery je jinak zameren na absolutne vypiplane fotky, ale krome toho take zkusil ruzne snimky hejna ptaku dlouhym casem s prezoomovanim pri expozici – vysledek je naprosto fantasticky pusobici. Ovsem to uz je posun do oboru temer abstrakce.
sláva Štochl
Bobánku, za dobu co dělám svoji práci mi prošlo rukama dobře víc než 100 000 fotek různých témat, od různých autorů a z různých fotoaparátů. Věř mi, že dobrou fotku od špatný poznám, a nepotřebuju k tomu vstávat ve dvě ráno a courat s monopodem a dlouhým sklem po lese.
sláva Štochl
Myslím, že trochu zapomínáte, že většina fotografií zvěře pana Štochla vznikala v 60. a 70. letech s veškerými technickými omezeními této doby. Pokud se chcete přiblížit jeho podmínkám, nasaďte na kinofilm objektiv cca 400 mm nastavte clonu 5,6 a “MF”, citlivost filmu (čipu) zvolte 400 (pro barvu 50 !). No a můžete vyrazit fotit volně žijící zvěř, máte zhruba stejné vybavení jako on (s tím, že používal formát 6×6, objektiv byl výrazně větší a těžší a tím i nápadnější, filmy stejné citlivosti jistě nedosahovaly dnešních kvalit atd.) Srovnávat fotografování ryb (zpravidla již zavěšených na háčku či drážděných návnadou či chovaných v umělých nádržích) a rybníků s “lovením” volně žijící zvěře je závádějící. U ryb jsou většinou ještě slušné světelné podmínky, nepotřebujete tak dlouhé sklo, můžete si pomoci bleskem atd…. A zrovna pořízení kvalitních snímků tetřeva či tetřívka (schválně zkuste najít na netu kvalitní snímky těchto ptáků v toku !)je obtížné i s dnešní daleko dokonaleší technikou – doporučuji přečíst článek Rostislava Zacha na “fotoaparátu”. Je jasné, že dle současných nároků jsou některé zmíněné snímky méně kvalitní, ovšem autor byl zřejmě rád, že je vůbec pořídil a do knihy je zařadil. Nechci dělat Štochlovi advokáta, myslím, že to nemá zapotřebí – ostatně jeho umístění na mezinárodních výstavách i v tehdy “kapitalistické cizině” to dokazují dostatečně jasně. Jenom jsem chtěl připomenout, že ne všechny kvalitní fotografie se získávají (či získávaly) stejně snadno a to i v rámci tak úzké specializace jakou fotografování zvířat určitě je. Martin Kodeš
sláva Štochl
Podotkl bych, ze má první reakce se netýkala až tak moc kvality tehdejších fotek. Šlo o to, že se tady nekteri snazili na pripadu Staňka či Štochla argumentovat ve stylu k čemu USM, IS a podobné věci. Za nesmysl pokládám tyto reakce. Právě ta Štochlova kniha leckde dokumentuje, že se s dnešní technikou dá dostat ještě o slušný kus dále, než si v minulosti dokázal kdokoli představit.
Jinak o kvalitách Slávy Štochla nebude polemizovat snad nikdo (aspoň doufám). Já sám všude tvrdím, že kdybych hledal fotografa, který mě nejvíc ovlivnil, tak bude asi právě on žhavým kandidátem.
sláva Štochl
Tak v tomto se určitě shodneme, včetně toho vlivu jeho fotografií. Dnes je to už asi stěží pochopitelné, ale když se jeho knihy objevily v prních vydáních v prodeji, bylo to pro mě něco mimořádného…
sláva Štochl
Štochla argumentovat ve stylu k čemu USM, IS a podobné věci. Za nesmysl pokládám tyto reakce.
Na druhou stranu technicka kvalita Stankovych fotek znacne predstihuje jeho nasledovniky s o pul stoleti modernejsi fototechnikou.
Mam..
Mam tuto knihu a dekuji Ti za krasne povidani.
10 000
Myslím, že by bylo vhodné zmínit, že snímky v knize byly vybrány z 10 000 negativů.
Slava Stochl
Dobry den,
hledam jakekoliv informace o fotografovi jmenem Sláva Štochl, budu Vam velmi vdecny za info. Muj email: stanislav730@gmail.com
slava stochl
Asi nejlépe knihy – asi nejznámnější a nejpřehlednější o jeho tvorbě je “Lovcem živé krásy”. Doporučuji navštívit antikvariát.