Na mém stole se nedávno objevil poslední zástupce skenerů Konica Minolta amatérské třídy a byl plný překvapení. Je vidět, že výrobce zapracoval a vytvořil amatérský skener s vynikajícími vlastnostmi. Protože tento model je velmi podobný předchozímu typu Scan Dual III, nebudu v této recenzi nový model pitvat dopodrobna, ale omezím se spíše na rozdíly mezi nimi. Takže jednoznačně doporučuji k přečtení předchozí recenzi.

Obsah balení

Skener
Rámeček pro filmový pás (max. 6 snímků)
Rámeček pro diapozitivy (4 kusy)
USB kabel
Síťový adaptér
2x CD s programy – Adobe Elements 2.0 a Konica Minolta ovladače a plug-in do AE
Český manuál

Technická data dle výrobce

fyzické rozlišení 3200 dpi
16-bitový A/D převodník, výstup v hloubce 8 a 16 bitů na barvu
denzita 3,6 ??? (zřejmě překlep, na internetu je shodně s předchozím modelem denzita 4,8)
zdroj světla – výbojka se studenou katodou
funkce Auto Dust Brush (softwarové odstranění prachu a škrábanců), Pixel Polish (automatická úprava barev snímku), Digital Grain Dissolver (potlačení zrna filmu)
vícenásobný sken (až 16x) jednoho políčka
připojení přes USB 2.0 kompatibilní zpětně s USB 1.1

Počítač použitý na recenzi

Protože jsem dostal možnost cenově přijatelného upgrade svého domácího počítače, vyměnil jsem mainboard s pamětí a doplnil druhý disk. Takže procesor stále AMD Athlon XP 2000+, ale základní deska ASUS A7V600-X (už má USB 2.0) spolu s 1GB DDR paměti, operační systém Windows XP Home. To jen pro upřesnění, protože na mé starší základní desce by níže uvedené časy byly asi delší.

První seznámení a instalace software

Skener je vizuálně (až na barvu) v téměř shodném provedení s verzí III. Rámeček se zasouvá naplocho a poměrně hluboko, musíte použít výraznou sílu až do jednoznačně definovaného „zacvaknutí“ do mechanizmu skeneru. Stále neměním svůj názor na věc, že tohle řešení není zcela optimální. Já osobně prostě nevím, jestli se už peru s mechanikou skeneru nebo mohu zatlačit rámeček ještě kousek dál. U tohoto modelu je doplněno výrazné mechanické „lupnutí“, které má zřejmě naznačit, že rámeček je dostatečně hluboko. Vydávané zvuky jsou odlišné od dřívějších, ale zůstávají stejně hlasité. Skener sám o sobě je placka s možností použít horní stranu jako odkladovou plochu, neobsahuje žádné větrací otvory. Co se týká nutného prostoru pro vyjíždění rámečků, zůstal stejný, takže počítejte skoro s metrem volného místa (počítám i s vlastní rukou, musím ji tam také dostat, že ano). Ale rámeček pro pás filmu má větší okénka a konečně neořezává negativ. Ještě musím komentovat nevhodný tvar síťového adaptéru zabírající dvě okolní zásuvky (nebo jednu při umístění na konec psa), mně osobně už domácí šestipes k tomuto skeneru nestačil. Ach jo, dneska designéři pomalu vymýšlí i tvar vánočky a neumějí udělat obyčejný síťový adaptér na výšku.

Instalace skeneru je pohodová, pro laického uživatele by ji výrobci mohli konečně udělat skutečným systémem plug-and-play. Nechápu, proč se při instalaci programu nedokáže automaticky nainstalovat také ovladač, takže ten musíte nechat windowsy (alespoň XP) doinstalovat automaticky. Navíc plug-in do Elements musíte samozřejmě instalovat po instalaci Elementů, takže je to opravdu poněkud nelogická cédéčkovaná. Rovněž je komické dostat dvě CD se softwarem, přičemž na tom s ovladači je obsazeno celých 35 MB a na tom druhém s Adobe Elements něco málo přes poloviny kapacity. Ale tady musím přiznat, že Nikon LS-50 měl CD mnohem víc (celkem pět), takže to je spíše povzdech nad čím dál tím více nesmyslným využíváním jejich kapacity a možností.

Jinak programy jsou verze 4 (předtím verze 3), nainstalují se již obligátně pod položkou Dimage Scan Dual 4. Možnosti jsou také čtyři, první je DS_Dual4 utility, což je standardní plné twain rozhraní, následuje zjednodušená varianta pro méně zkušené uživatele Easy Scan utility, dále Batch Scan Utility (obsahuje odkaz na předchozí + batch režim) a jako poslední možnost definovat spuštěný program při stisku tlačítka přímo na skeneru. Ta poslední možnost samozřejmě není v menu, akci vyvolává skener sám přímým stiskem tlačítka na skeneru, což může být pro laičtější uživatele praktické.

Za výraznou změnu k lepšímu dále pokládám pouze prvotní kalibraci výbojky při spuštění programu, při opakovaném skenování se již nedělá. To byla jedna z nevýhod modelu III, protože ten kalibraci dělal před každým skenováním (při výměně rámečku, samozřejmě) a natahoval tak čas potřebný pro skenování až o dvě minuty. Nastavení pro rychlost zůstalo, takže jako první “řekněte” skeneru aby před skenem zaostřoval. U skeneru tuhle fuknci zapínám vždy před jakoukoliv činností, implicitně je dána přednost rychlosti před kvalitou.

Software – zaostřování

Zaostřujeme rychle a viditelně …

Tentokrát si zaslouží samostatnou kapitolku, ono se totiž výrazně liší od dřívějšího několikaminutového posouvání rámečku sem a tam za nelibých zvuků a nijakého oznámení uživateli. Konečně nějakého výrobce napadlo, že by mohl ukázat prohnutí snímku v rámečku (no, popravdě tak alespoň z dané křivky předpokládám), takže teď je při zaostřování projížděn snímek celý a je volena střední hodnota průhybu. Navíc je průhyb zobrazován křivkou na monitoru. Také je možné definovat zaostřovací bod nebo vybrat oblast, takže existuje několik variant jak se dobrat správného výsledku. Čas pro zaostření se zkrátil na max. 30 vteřin.

Konica Minolta zde ode mě dostává jedničku s hvězdičkou, ano, tohle má smysl i logiku. A když je pak místo rovného diáku v rámečku vlnobití, je lepší ho naskenovat samostatně nebo dát do jiného rámečku s menším prohnutím. Případně, pokud je na něm malý ostrý objekt s rozmazaným pozadím, zaostříte skener pouze na objekt.

Software – Auto Dust Burst

Plug-in do Elements

K odstranění prachu a škrábanců mohu dodat jen to, co jsem již několikrát napsal. Softwarové odstranění se s hardwarovým srovnávat nedá, přesvědčí se o tom každý, kdo to zkusí. Je však třeba rozlišovat, co se bude se snímkem dít dál, a podle toho se rozhodnout. Při softwarovém způsobu je pro malé formáty fotografií prach víceméně odstraněn a snímek sám o sobě je naprosto v pohodě. V plném rozlišení a velikosti například 20 x 30 cm už ne, tak je samozřejmě zásah vidět. Na druhou stranu musím přiznat, že odstranění je dokonalejší než u původního modelu. Výsledek jsem tentokrát nechtěl zpracovávat, bylo by to v v malých náhledech totéž, co u předchozí recenze. Ale pozor, bez chyb, tentokrát nejsou odstraňovány jemné detaily snímku. Pokud budete skenovat ihned po vyvolání a s maximálním ohledem na čistotu filmu, je výsledek v pohodě. Skenování starších zaprášených filmů je průšvih, tam to prostě nepůjde.

Je tady ale příjemná možnost vyzkoušet si odstranění prachu až po skenu v Adobe Elements, součástí software je totiž plug-in s možností vidět účinek funkce a nastavit pár parametrů. Zkoušel jsem ho na úmyslně záprášeném snímku (nemám odvahu ho tady ukazovat) a výsledky nejsou špatné. Stále však platí, pro velké formáty software hardware nenahradí (hrozná čeština, já vím …). Takže pokud pořizujete skener s předpokladem hlavně velkých fotografií, je nutné hardwarové ICE. Pokud bude většina fotografií menších formátů, budete skenovat spíše nově vyvolané filmy a jen pár snímků se dočká velkých zvětšenin, Konica Minolta v pohodě vyhoví při rozumné finanční investici. Nakonec jsem se rozhodl právě pro možnost použít tento plug-in zařadit odstranění prachu do kladů skeneru. Uvádím to proto, že předchozí model (spíše program) předváděl spíše pokus o odstranění prachu, zde je již nabízena použitelná funkce.

Software – Pixel Polish

Funkce plně využívá 16-bitovou hloubku barevného A/D převodníku, je tedy funkční pro snímky s rozlišením 8-bitů na barvu. Nabídkou svých variací se snaží upravit snímky určitého typu tak, aby byly jasově a barevně nejbližší originálu (tj. situaci) a uživatel s toutéž úpravou v počítači nestrávil hodiny života. Výběr je rozdělen na tři části (barvy, jas a kontrast, objekt a scéna) a obsahuje položky shodné s předchozí verzí programu č. 3. Tj. menu – vybledlé, silné nebo slabé barvy, snímky s protisvětlem, málo nebo příliš kontrastní, podexponované či přeexponované, dále noční scénu, les, moře nebo oblohu. Výsledky jsou pro některé situace příjemné a ušetří čas i zklamání při skenování chybně exponovaných snímků. Na druhou stranu dané položky nemají parametry, takže buď jejich vybrání „zabere“ nebo ne. Jiná volba není.

Software – Digital Grain Dissolver

Funkce na odstranění zrna byla doplněna možností nastavení parametrů. Vychází se z nastaveného typu filmu (negativ / diapozitiv) a dále je možné navolit citlivost v ISO řadě 25 až 3200 a stupeň účinku v pětistupňovém rozsahu Low až High. Zrno je potlačeno na úkor ostrosti, což je logické, takže nejnižší stupeň ho téměř neomezí, nejvyšší naopak snímek již rozmaže. Je tedy nutné drobné experimentování s ohledem na typ filmu a jeho faktickou zrnitost. Osobně ani u svého skeneru Nikon tuto funkci nepoužívám a nejsem příliš přesvědčen o jejím smyslu. Ale pozor, u malých výstupů je její účinek docela příjemný, pokud ale využijete plné rozlišení skeneru a maximální velikost fotografie, je lepší redukci zrna nepoužívat.

Ještě dodatek, funkce není řešena jen programem, při jejím zapnutí posílá skener evidentně více dat, než je počítač schopen zpracovat (alespoň ten můj, skenovalo se na třikrát), takže předpokládám, že jde o jednodušší variantu vícenásobného skenu spojeného s následným zpracováním v počítači.

Software – Adobe Elements

Opominul jsem grafický program dodávaný společně se skenerem. Konečně se jedná se o novější verzi Adobe Elements 2 (dřívější model měl AE 1). Z pohledu uživatele jde o jednodušší grafický program, lehce vylepšený proti léta používanému dřívějšímu standardu Photoshopu 5.0 LE. Vzhledem k ceně skeneru je odpovídající, ovšem slabé místo při skenování v barevné hloubce 16-bitů na barvu zůstalo zachováno. Pokud přes twain rozhraní tenhle sken uděláte, Elementy vám ho okamžitě převedou na barevnou hloubku 8–bitů na barvu. Což mi přijde poněkud hloupé, ale v téhle cenové kategorii lze těžko očekávat plnou verzi Photoshopu. Program popisovat nebudu, můžete použít trial verzi z webu Adobe, případně si přečíst řady již vydaných recenzí.

Časy skenování

Tentokrát pro mě byly obrovským překvapením. Předpokládám, že se změnil hardware skeneru a Konica Minolta současně optimalizovala ovladač. Skenování bylo svižné a přes použití všech funkcí (Dust, Pixel Polish, Grain, …) nepřesáhlo dvě minuty v plném rozlišení a plné barevné hloubce skeneru. Takže na rozdíl od recenzí ostatních skenerů Konica Minolta, které byly neuvěřitelně pomalé, se uživatel dočká výsledků rychle. Mluvím o tom hlavně proto, že při šestnáctinásobném přeskenování nebudete čekat hodinu, ale výsledek je k mání za necelých sedm minut. Vůbec rychlost skeneru na mém relativně standardním počítači je opravdu uchvacující. Osobně nemám rychlost jako kritérium (dnešní doba chce na můj vkus všechno moc rychle), nicméně třeba při vícenásobném skenování je hodina na jediný snímek u jiného skeneru Konica Minolta opravdu příliš.

Činnost skeneru	Negativ barevný	Diapozitiv barevný
Příprava (autofocus, …)	30 vteřin	30 vteřin
Preview holý (index)	30 vteřin	30 vteřin
Sken holý 8 / 16 bitů	30 vteřin	30 vteřin
Sken + Dust + 8 bitů	50 vteřin	50 vteřin
Sken + Dust + Polish	1 minuta	1 minuta 10 vteřin
Sken + Dust + Polish (16x)	9 min 45 vteřin	6 min 45 vteřin
Sken + Dust 16 bitů	45 vteřin	45 vteřin
Sken + Dust + Grain 8 bitů	1 minuta 50 vteřin	1 minuta 15 vteřin
Sken + Dust + Grain 16 bitů	1 minuta 20 vteřin	1 minuta 15 vteřin

Závěrečné zhodnocení

Snad poprvé chválím Konica Minoltu za řadu změn k lepšímu. Manuál konečně obsahuje příklad úpravy barevného ladění v barevné podobě (nikoliv jako u staršího modelu v překvapivém černobílém tisku), udávané požadavky na počítač jsou sice opravdu minimální, ale při využití řady funkcí již manuál uvádí jako doporučených 256 MB, což je dnes rozumně odpovídající. Dále byly odstraněny skoro všechny nectnosti předchozího modelu – až dvě minuty dlouhé zaostřování před skenem, ořezávání negativu malým rámečkem, systém nucení rámečku skeneru (sice ho stále kritizuji, ale je řešen lépe), neskutečné časy vícenásobného skenování, odstranění prachu je funkčnější. Navíc má nová verze programu (č. 4) několik maličkostí navíc, třeba u potlačování zrna je volba nastavení citlivosti filmu nebo stupně účinku funkce. Tím chci říci, že se nejedná o pouze kosmetické změny, skutečně jde v relativně krátké době o nový model dělající výrazný krok vpřed. Tak, jak jsem „zdrbnul“ model DiMage Scan Dual III, stejně musím nový model pochválit.

Negativ, bolavý bod …

Co ovšem pochválit nemohu je opět velice diskutabilní převod barevného negativu na pozitiv. Zatímco diapozitiv i velmi tmavý je naskenován zcela v pohodě, má oblíbená řada negativů (vojenská historická technika v trávě) dopadla zcela tragicky. Na rozdíl od rozporuplného podání předchozího software zhruba půl na půl, tady byly všechny snímky barevně převedeny zcela nesmyslně. Nechápu v čem je problém, nevím o jiném výrobci, který by s tak banální věcí měl problémy. Ještě se k tomu vrátím.

Moje výsledné resumé pro tento skener bude poměrně opatrné. Co se týká diapozitivů, denzita je subjektivně shodná s předchozím modelem a je vynikající, šum ve snímku je minimální, takže není co řešit, skener je kvalitní. Proč výrobce v technických datech uvádí denzitu výrazně horší než u předchozího modelu je mi záhadou. Buď předchozí model poněkud přestřelil, nebo se jedná o opravdu změřenou hodnotu, nikoliv teoretickou, jak bývá zvykem. A nebo šlo zcela prostě o překlep, do kterého jsem se trefil, na internetu je 4,8.

U negativů vidím zásadní problém v tom, že jsem ze skeneru nedostal jediný kloudně převedený snímek jakmile jeho součástí nebyla obloha. To byl případ, kdy převod je v pořádku. Takto pojatý převod negativ-pozitiv považuji za jednoznačně vadný a brání mi doporučit tento skener amatérským uživatelům, pro které je nakonec primárně určen. Jinak se jedná o poměrně dlouhodobý problém spojený se všemi posledními modely skenerů Konica Minolta. Řekl bych, že už je čas ho odstranit.

Ještě musím kladně zhodnotit provedení manuálu, jsou v něm popsány změny provedené po instalaci programu včetně nainstalovaných souborů a adresářů. Celkově je manuál jedním z nejlépe provedených, co jsem měl poslední dobou v ruce. Popisuje jak zcela základní, tak pokročilé funkce používané při změnách ve snímku. Není to samozřejmě škola Photoshopu, ale jiné manuály neudávají ani polovinu zde uvedených informací.

Na závěr si neodpustím jedno rýpnutí do výrobce. Že rámečky předchozího modelu neumožňovaly sken celé plochy snímku na filmovém pásu je poměrně známé. Že to řadu uživatelů odrazovalo, si lze přečíst v mnoha diskuzích. Ale uvádět na internetu, že nové rámečky umožňují sken 100% plochy mi přijde k uživatelům skoro trapné. Většina uživatelů očekává, že skener na kinofilm bude umět naskenovat celé políčko, v tomto případě jen výrobce opravil výraznou chybu předchozího modelu, nic víc.

Plusy

odstranění téměř všech chybiček předchozího modelu
jednoduchost instalace
barevná hloubka s téměř neexistujícím šumem ve stínech
možnost uložení nastavení včetně náhledů všech mezikroků v úpravách snímků
možnost exportu indexu snímků s uložením na disk jako obrázek
funkce na odstranění prachu, proti předchozímu modelu udělala velký skok
podrobný popis funkcí v manuálu
kvalitní grafický program (vzhledem k ceně skeneru)
velmi příjemná cena 12.630,- Kč včetně DPH

Mínusy

plastové rámečky pro uchycení filmu / diarámečku spolu s manipulací filmem
stále implicitně chybné nastavení parametrů ovladače (vypnutý autofokus, atd.)
stále chybný barevný převod negativ / pozitiv

36 komentářů u „Kinofilmový skener Konica Minolta Scan Dual IV“

Quend

14. 7. 2004 v 8:43

velkost fotografie

diky za recenziu! jedna mala otazocka:

\”Takže pokud pořizujete skener s předpokladem hlavně velkých fotografií, je nutné hardwarové ICE\”

co su to \”velke fotografie\”? 20×30, 30×45? teda ak vacsina foto skonci max na 13×18 a sem tam nieco vacsie(20×30, max A3), su to uz predpoklady na \”hlavne velke foto\” ked treba uz ICE, alebo staci aj tato masinka.
dakujem.
Odpovědět
- Jan Hlinák
  
  14. 7. 2004 v 10:32
  
  RE: velkost fotografie
  
  Na váš dotaz neexistuje jednoznačná odpověď, pokud plně ovládáte Photoshop a retušování, nemusí být ani u těch největších formátů problém. Pokud ne, je vhodnější to nechat na skeneru.
  
  Já osobně nějakou manipulaci s fotkami 10 x 15 cm skoro nedělám, 18 x 24 cm už trošku ano ale stále to není až tak nutné. Ovšem u formátu 30 x 40 cm si už sakra musím dávat pozor, aby zásah nebyl vidět. Tady je jedinou cestou skenovat ihned po přinesení z labu nebo vyvolání a pak vyretušovat těch pár zapomenutých chybiček. Lepší je diák, protože nečistoty jsou černé a nevadí (ztratí se), negativ je má bílé a vadí v každém případě.
  
  Jinak v podstatě vše o této problematice je řečeno v této i ostatních recenzích na skenery, sice na více místech, ale je to tam.
  
  Hezký den,
  
  Jan Hlinák
  Odpovědět
- Jiří Kozubík
  
  14. 7. 2004 v 15:57
  
  RE: velkost fotografie
  
  O víkendu jsem si Minolta Scan DUAL IV zapůjčil. Nascanoval jsem 2×24 snímků. Softwarové odstraňování prachu jsem nepoužil. Negativy byly relativně “čerstvé” – cca 14 dnů. Vyvolané a jednou z nich byly udělány snímky. Snažil jsem se maximálně o čistotu “pracoviště”, přesto o čistotě negativů se nedá hovořit. Podle toho také vypadal výsledek. S retuší jednoho snímku jsem se hrál zhruba hodinku. Dnes jsem přinesl z labu testovací snímky 15×21, jeden s aplikovanými retušemi, jeden bez nich, tak, jak je scanner připravil. Snímek bez retušování je při formátu 15×21 nepoužitelný. Možná jsem ještě mohl vyzkoušet variantu se softw. odstraňováním prachu, a pak srovnat celkové vyznění všech 3 variant. Každopádně pro sebe jsem si udělal závěr, že pokud scanner na barvu, tak jedině s hardwarovým ICE. V rámci objektivity ještě můžu vyzkoušet prohnat snímek dodávaným pluginem do Photoshopu – to by se mělo asi rovnat softwarovému ICE aplikovanému přímo při scanování. Uvidím, jestli se k tomu dostanu…
  Odpovědět
  - Quend
    
    14. 7. 2004 v 16:06
    
    RE: RE: velkost fotografie
    
    hm.. tak aby si clovek teraz vybral, ci mu ta mds IV bude stacit alebo nie… neviem, pisete ze negativy boli relativne cerstve ale zaroven dodavate ze s nimi uz bolo manipulovane. ten prach je potvora a mozno by bolo zaujimavejsie a presnejsie, keby boli testy robene na skutocne cerstvo vyvolanom filme=doneseny z labu, vytiahnut z toho folioveho platku jedn pasik po 6 policok a hned sup s nim do minolty. takto, ked ste skusali filmy na ktorych uz bolo predtym cosi robene, mexanickeho poskodenia i spiny na nich bude istotne viac, hoci beznym okom nerozoznatelnej a neda sa asi hovorit o cerstvo vyvolanom filme. keby sa tak nasiel clovek ktory ma moznost vyskusat skutocne nove dia a publikovat porovnavacie zabery, kde je kolko prachu.
    Odpovědět
    - esbe
      
      14. 7. 2004 v 19:44
      
      RE: RE: RE: velkost fotografie
      
      Ono to nie je take jednoduche ani s cerstvo vyvolanymi filmami.. Neviem, odkial sa berie ten prach, ale moja skusenost je asi taka, ze po prineseni vyvolaneho nastrihaneho diaku (v standardnom plastovom obale a navyse v zalepenej obalke) a jeho okamzitom naskenovani (Coolscan V) je ho tam ovela viac, ako by bezny clovek cakal…
      Odpovědět
      - Dalibor
        
        15. 7. 2004 v 9:50
        
        RE: RE: RE: RE: velkost fotografie
        
        No ja mam MDS III a naucil jsem se s nim skenovat tak, ze retus temer nepotrebuji – je to proste o tom dat si na prach pozor, film dusledne ocistit a neni problem.
        Spise co mi vadi a nevim jestli to neni vada kusu je “pruhovani” skenu pokud skenuji v nejvyssim rozliseni – zejmena v obloze ap. Dela to zejmena u zrnitejsich filmu – CB a amaterske barevne. Setkal jste se s tim nekdo? Pripadne na mail poslu ukazku..
      - lada
        
        9. 8. 2004 v 13:04
        
        RE: RE: RE: RE: RE: velkost fotografie
        
        Můj rok starý MDS III také začal “pruhovat”,po měsíčním pobytu na reklamaci se vrátil s tím,že se závada neprojevila a je potřeba dodržovat čistotu kalibračního okénka a od té doby jsem naskenoval cca 10 filmů bez pruhů.Bohužel v současnosti se závada znovu objevila takže asi znovu poputuje.Nevím jestli na reklamaci s ním něco prováděli nebo potřeboval odpočinek spojený s putováním do Prostějova
  - Quend
    
    14. 7. 2004 v 16:13
    
    RE: RE: velkost fotografie
    
    …a este: bude zrejme naozaj rozdiel, ci skenujete dia alebo nega. ako pise p. Hlinak, na nega su vsetky vady naskenovane na bielo, co je ovela horsie ako v pripade negativu kde sa necistota zrejme zobrazi ‘prirodzene’=tmavo a lahsie sa strati.
    Odpovědět
- Tomas Houda
  
  15. 7. 2004 v 9:58
  
  nutnost HW ICE
  
  Podle meho skromneho nazoru je HW ICE dnes prakticky neodmyslitelna funkce kazdeho filmoveho skeneru. Uvahy o tom, na jakem formatu je jeste prach videt a kdy ne, popripade jak cerstve musi byt diapozitivy pro sken, povazuju osobne za scestne. Sken porizuju proto, abych dany obrazek mel v elektronicke podobe, a jak velky jej kdy v budoucnosti budu printovat nemam pochopitelne v danem okamziku poneti. Zrovna tak pro mne neprichazi v uvahu archivace nevyretusovanych skenu, zpravidla sken v budoucnosti potrebuju v momente, kdy absolutne nemam cas ani chut stravit hodinu a vic retusovanim. Ono staci ze to pomoci ICE nejde u cb stribrnych filmu, na tech se mohu s retusi vydovadet az az 🙂
  
  SW ICE je sice pokus o reseni problemu, ale v praxi to znamena, ze presto kazdy obrazek vyzaduje rucni retus, ma li byt perfektni. To je podle mne konsekvence, ktere si kupujici musi byt vedom. Mozna ze je nekdo natolik v pohode, ze necistoty na svych printech umi ignorovat. V tom pripade mozna poridi svoje obrazky jeste uplne nejlevneji v nejakem minilabu, aniz by musel investovat do skeneru i do skenovanim straveneho casu 🙂
  
  Predstava, ze bych nemel HW ICE je pro mne osobne asi stejne absurdni, jako mit dnes auto bez posilovace rizeni nebo klimatizace. Sice by se s tim dalo taky jezdit, ale byla by to dost onanie 🙂
  Odpovědět
  - Jan Hlinák
    
    15. 7. 2004 v 10:16
    
    RE: nutnost HW ICE
    
    No, mít auto bez posilovače či klimatizace je sice opruz (pokud si ho předtím měl), nicméně řada lidí taková auta má a jsou zcela v pohodě neopruzeni. :-)))
    
    Většina čtenářů tady jsou koníčkáři a mít či nemít ICE je hlavně o penězích. Já bych bez ICE nedokázal žít, protože ho mám, nicméně mě skener stál docela dost peněz a nikdy se tato investice nezaplatila. Takže při dnešním výběru možností bych si skener bez ICE možná koupil, protože stojí polovinu, je už jinka kvalitní a na amatérské použití stačí. Těch pár nej si vždycky můžu nechat naskenovat jinde.
    
    Druhou věcí je, že skener poskytne řádový vzrůst kvality snímku proti minilabu v každém případě, za tím si budu stát. Bez ohledu na jiné využití jsou rodinná alba po zakoupení skeneru úplně jiná a ty předchozí jsou pro mě až nekoukatelná.
    
    Honza
    Odpovědět
    - Tomas Houda
      
      15. 7. 2004 v 10:24
      
      RE: RE: nutnost HW ICE
      
      Jo, ja jsem to v podstate tak myslel. Kdybych nemel dostatek penez, nebo je proste za ten drazsi skener z nejakeho duvodu nechtel dat, tak bych skenoval tim, na ktery mam. Ale znamenalo by to pro mne, ze kazdy obrazek halt rucne dodelam, stejne jako u toho auta bez posilovace taky nakonec zaparkuju, akorat se u toho vic zapotim 🙂
      V mem pripade proste nejsem schopen uvah na tema “od ktereho formatu je poznat, ze ta fotka je zprasena”, ale to je ciste muj osobni problem.
      Odpovědět
    - kluvi
      
      22. 7. 2004 v 17:46
      
      RE: RE: nutnost HW ICE
      
      Pisete, ze su fotky lepsie ako z minilabu.
      Zaujimalo by ma to..
      Akou technologiou robite vystup_
      Pretoze ak na digilabe= tak sme snat zase tam, kde sme boli predtym= co s minilabom (KODAK), ktory nedokaze vyrobit v intervale š tyzdne z + policka negativu s identickym nastavenim korekcii ani pri najvacsej zhovievavosti “zhodnu” fotku? Dokonca je kazdy exemplar na opacnom konci toho, co sa da nazvat prijatelna fotka. Jedna je dost zlta a druha silene fialova…
      Je predpoklad, ze ked i dam DIGI predlohu, ze to dopadne lepsie?
      Odpovědět
spontane

14. 7. 2004 v 9:28

Software

Dobry den, chcel by som sa opytat ci je mozne pouzit IV. program ako “upgrade” verzie III.?
Odpovědět
- Jan Hlinák
  
  14. 7. 2004 v 9:50
  
  RE: Software
  
  Těžko vám odpovím, nemám skener k dispozici. Nicméně zkuste nebo poptejte přímo Minoltu. Jinak i když to půjde, nové funkce asi se starým skenerem nepůjdou, oni si to výrobci chrání.
  
  Jan Hlinák
  Odpovědět
- Dalibor
  
  2. 8. 2004 v 13:26
  
  RE: Software
  
  Tak to nejde, vyzkousel jsem – pri pokusu o spusteni verze 4 reklamuje ze nema odpovidajici device.
  Odpovědět
Quend

14. 7. 2004 v 10:58

To J. Hlinak: Instalacia

Este jedna drobna otazka: nestretli ste sa pri instalacii, resp. pri skusani skeneru s nejakymi problemami? Mam na mysli pomerne caste ohlasy na zahranicnych forach ohladom funkcnosti skeneru, ktory ma vraj tendenciu “mrznut”. Neviem co je na tom pravdy, niektory uzivatelia tvrdia ze staci len postupovat presne podla navodu a vsetko je o.k., tj. nainstalovat software, vypnut pocitac, pripojit skener, zapnut skener, zapnut pocitac, spustit soft.V ziadnom pripade neskusat “plug and play” ako pri inych usb zariadeniach. To len taka, mozno nepodstatna otazka na okraj…
Odpovědět
- Jiří Kozubík
  
  14. 7. 2004 v 15:59
  
  RE: To J. Hlinak: Instalacia
  
  S problémem při instalaci jsem se setkal, vyzkoušel jsem 3 zástrčky USB portu, až na té 3 se scanner chytl. Podle kolegy je to prý o tom, že scanner nemá rád rozhraní za USB HUBem. Takže je třeba zkoušet.. Jinak při samotné práci probíhalo vše ok, k naprosté spokojenosti
  Odpovědět
- Jan Hlinák
  
  14. 7. 2004 v 16:31
  
  RE: To J. Hlinak: Instalacia
  
  Je to tak, většinou musí být skener připojen na prvních dvou (čtyřech) USB rozhraních mainboardu. Některé novější ovladače (třeba Nikon 4.0) ho na jiných prostě nenajdou, ani na monitorových HUBech a podobně.
  
  Jinak žádný problém nebyl, pohoda (pod WinXP Home)
  
  Jan Hlinák
  Odpovědět
  - martin
    
    14. 7. 2004 v 22:20
    
    RE: RE: To J. Hlinak: Instalacia
    
    Neskusali ste nahodou instalaciu pod Linuxom?Podla vsetkeho by tento model mat byt podporovany VueScanom -vid http://www.hamrick.com.
    Neschopnost vyrobcov dodat ovladac aj pre Linux ma odradzala od kupy akehokolvek skeneru, do plosneho nechcem ist.S fotkami a diakmi by problem nebol,ale kvoli filmom to nechcem riskovat.Raz som to skusal a nedopadlo to nijako-skratka ani po hodinovej praci sa mi nepodarilo dostat z negativu nieco co by tam malo byt.
    Podpora filmovych skenerov pod Linuxom je uz slubna-Sane dokonca podporuje nikon Coolscan LS40,VueScan zase vsetky Minolty aj Canon FS4000.
    Ma niekto prakticke skusenosti s pouzitim filmoveho skeneru pod Linuxom?
    Odpovědět
    - Snek
      
      15. 7. 2004 v 8:43
      
      RE: RE: RE: To J. Hlinak: Instalacia
      
      Nac bude dobry scaner pod Linuxem, kdyz neznam zadnou standardni linuxovou distribuci, ktera by umela spravu barev a nacetla ICC profil Monitor/Scaner/.. Navic v Gimpu neni podpora pro 48bit barvy 🙁
      
      Nebo se situace jiz zmenila a pletu se?
      
      Snek
      Odpovědět
      - Petr
        
        15. 7. 2004 v 14:46
        
        RE: RE: RE: RE: To J. Hlinak: Instalacia
        
        Trochu se pletes, napr.
        
        Cinepaint aka Film Gimp:
        8/16/32-bits of color per channel (up to 128-bits RGBA)
        by Ti snad mohlo stacit.
        
        VueScan ICC umi, nebo muzes pouzit na prevody mezi prostory scarse.
      - martin
        
        15. 7. 2004 v 16:12
        
        RE: RE: RE: RE: RE: To J. Hlinak: Instalacia
        
        Dik za podporu, niektory ludia stale nechapu roozmach Linuxu.Argumenty ze nejaky program nieco nema maju zmysel iba vtedy ak to BFU vyuzije.
        Mal som Skodu 120, tam sa okienko otvaralo takou klukou na dverach.Teraz som si kupil BMW a ta kluka tam nie je.Je BMW horsie auto?
        Ake mate osobne skusenosti s prevadzkou filmovych skenerov pod Linuxom?Ja zatial pozitivne,ale mal som iba plosny skener pod SANE ovladacom.
      - Petr
        
        15. 7. 2004 v 16:32
        
        RE: RE: RE: RE: RE: RE: To J. Hlinak: Instalacia
        
        Ja taky jen plochy se sane i vuescanem + icc.
        A to je spis moje pracovni napln. Ja osobne jsem analogovy CB cernokomornik :).
      - Snek
        
        16. 7. 2004 v 8:43
        
        RE: RE: RE: RE: RE: RE: To J. Hlinak: Instalacia
        
        To: Martin
        Linuxu se venuji od roku 1994 a navic mne Linux uspesne zivi. Rozmach Linuxu na desktopu je diskutabilni. Presna definice by byla, kdo si hraje nezlobi 😉
        
        Porad mi jeste nikdo neporadil jak na STANDARDNI distribuci dokaze uspesne pracovat s ICC profilem minimalne monitoru. Predpokladam ze fotograf neni linuxovy systemak/programator ale normalni uzivatel.
        
        Pokud jste zvykli ze vam z kinofilmu vyleze pokazde jina barva na labu, tak vam Linux i bez ICC bude stacit 😉
        
        Pokud se kouknu na \”ciferne\” kamery, tak pro Linux nevim o zadnem slusnem konvertoru RAW formatu, ktery by cenou a kvalitou konkuroval C1Pro.
        
        Snek
        
        P.S. CinePaint je jiste zajimavy podporou 8/16/32-bits, ale opravdu dokaze Gimp ulozit 48bit TIFF/BMP ???
        Myslim ze ne a ze se nepletu.
      - martin
        
        16. 7. 2004 v 16:06
        
        RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: To J. Hlinak: Instalacia
        
        No mozno GIMP nema 48bit RAW prevod, ale predsa sa bavime o amaterskom skeneri za 20 000Sk (v Cechach asi 15 000CK).Nemyslim ze BFU vyuzije taketo moznosti-zvlast ked nevie co a naco to je.Adobe Photoshop mozno tuto konverziu ma-ale kto ma legalny Adobe PS?Ten kto si kupuje takuto cenovu kategoriu asi nie.Osobne pouzivam maximalne dva druhy filmov, takze mi nie je problem si spravit kalibraciu pri kazdom skene.Okrem toho videl som skeny z Canona FS4000 cez Adobe PS a na moje oko boli “praplacane”-skratka mi to nejako farebne nesedelo.Mozme sa hadat ze ICC su robene ako urcita norma, ale ludske oko normu urcite nepozna.Skusali ste uz manualne zaostrovat fotak?A skuste to co je podla vas ostre dat inemu cloveku ci bude mat ten isty pocit.
        Co sa tyka uzivatelkov Linuxu-na rozbehanie takeho SCSI skeneru pod Winom clovek tiez potrebuje pokrocile pocitacove myslenie.Ja osobne som stale bezny uzivatel-este stale mi nejde flash plugin v Mozille, nejdu mi ceske titulky vo filmoch.Mozno ked si kupim skener budem na Linux nadavat este viac,ale mam istotu ze kde si s niecim neporadim, hodim to na net a uz sa niekto najde kto s tym vie hnut.Co sa o Wine povedat neda.
        Tato Minolta sa mi zacina velmo pacit, ak pride ku kupe-odhadujem tak za 1-2 mesiace ozvem sa ako som pochodil s Linuxom.
      - Pavel Pola
        
        16. 7. 2004 v 16:18
        
        RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: To J. Hlinak: Instalacia
        
        Možná jste článek nedočetl až úplně do konce… :-))) Ten skener totiž stojí 11090,- Kč (pouze pro čtenáře tohoto článku, pochopitelně 🙂 ) a ne 15000,- Kč, jak píšete
      - koalix
        
        20. 7. 2004 v 16:49
        
        RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: To J. Hlinak: Instalacia
        
        Dobra trefa :o)
        
        Ta poznamka o legalnosti Adobe PS je ale docela zajimava. Sice to sem moc nepatri, ale na druhou stranu kolik lidi ma skutecne vyse zminene sw. vybaveni zakoupene?
        Problem je totiz v tom, ze se kazdy ohani vicemne jen upravami ve Photoshopu a skoro nikdo nepouziva nic dalsiho.
        Kupovat se mi jej nechce a krast uz tuplem ne. Rozumnou free alternativu krome GIMPu neznam, ale ten malokdo pouziva, radsi si prepali PS.
      - thr
        
        30. 7. 2004 v 8:00
        
        RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: To J. Hlinak: Instalacia
        
        Ad legalnost PS – no, ono velke vetsine lidi uplne staci PhotoShop Elements, ktery je s ledascim bundlovany. Ja ho mam legalne dokonce 2x 🙂 U 48bit ma tedy take jista omezeni, ale ted jsem reagoval spis obecne na tu legalnost.
        
        Jinak v uvahu pada pro PC/WIN jeste Corel PhotoPaint a PaintShop PRO, ktere jsou mimochodem oba skvele a proti predrazenemu PhotoShopu stoji radove mene. Podle me kdo chce, tak si pro WIN legalni graficky software za rozumnou cenu nebo dokonce vlastne zadarmo sehnat muze a prepalovani PhotoShopu opravdu nutne neni (nepopiram, ze to hodne lidi i tak dela).
      - martin
        
        30. 7. 2004 v 15:52
        
        RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: To J. Hlinak: Instalacia
        
        no ale naco sa ucit ovladat nejaky blby program, len preto ze je legalne zadara, ked mi susedovie chlapec janko donese zadara PS a ten ovladat viem a su k nemu knizky.zaujimave by bolo porovnat kolko kniziek k PS sa predalo a kolko lincencii.
      - marian
        
        16. 7. 2004 v 19:00
        
        RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: To J. Hlinak: Instalacia
        
        Zakladna podpora pre ICC profily je v Gimpe mozna pomocou pluginu gimp-color-manager plugin, ktory je mozny najst na:
        
        http://freecolormanagement.com/color/gimp.html
        
        Na tejto stranke je popisana aj instalacia, ktora je (v linuxe) standardna — ./configure ; make ; make install
        
        Pred instalaciou pluginu je potrebne mat nainstalovanu kniznicu lcms (Litle CMS), ktora je bezne dostupna ako balik v roznych distribuciach, pokial vsak chcete aktualnu verziu, je vhodne pozriet:
        
        http://www.littlecms.com/downloads.htm
        
        Okrem gimpu pouziva kniznicu lcms napr. aj balik ImageMagick, co je celkom vykonny konvertor z/do roznych grafickych formatov, ktory podporuje aj 16b na farebny kanal.
        
        Co sa tyka podpory raw formatu, mozno niekoho prekvapi, ale kod z dcraw:
        
        http://www.cybercom.net/~dcoffin/dcraw/
        
        je pouzity v pluginoch pre Photo Shop aj pre Gimp.
      - Stanislav Brabec
        
        22. 7. 2004 v 16:08
        
        RE: RE: RE: RE: To J. Hlinak: Instalacia
        
        Nové distribuce získáte s GIMPem 2.0 (třeba SuSE Linux 9.1), a ten alespoň správu RGB barev má:
        
        Zobrazení->Zobrazovací filtry->Color Prof->Profil
        
        Když jsem dělal grafiku, občas jsem míval i obrácené problémy – standardní ČB TIFF (s kompresí CCITT G4) z Linuxu ve studiu ničím neotevřeli.
        
        Podobně jsem dopadl, když jsem v Linuxu vyrobíl L*a*b obrázek s 16 bity na kanál.
Tomáš Mráz

16. 7. 2004 v 14:51

Konvertor RAW na Linuxu

A co tohle?
http://www.cybercom.net/~dcoffin/dcraw/
A mám to zadarmo!

Zajímavé porovnání s originál Canon SW konvertorem:
http://www.insflug.org/raw/analysis/dcrawvsfvu/crops.php3
Odpovědět
- thr
  
  30. 7. 2004 v 7:53
  
  RE: Konvertor RAW na Linuxu
  
  Ja to tedy testoval v praxi… V prvni rade se nemohu zbavit dojmu, ze ty fotky udajne konvertovane Canon FVU jsou v lepsim pripade konvertovane nejakou prehistorickou verzi, v horsim pripade je autor “srovnani” umyslne poskodil. To myslim uplne vazne!!!! V zivote jsem tak mizerne vysledky z FVU nemel. Druha vec je to, ze komfort ovladani DCRAW a dalsi veci jsou na zbliti. Dekuji nechci… Vlastni algoritmus asi celkem ujde a treba o Breeze Browseru, ktery uziva DCRAW knihovny by se uvazovat dalo.
  Odpovědět
Libor Vodehnal

20. 7. 2004 v 15:36

rychlost skenu

Ona totiž uvedená velmi slušná rychlost skenování souvisí s nepřítomností hardwarového ICE. Konkrétní případ rychlost skenu pro Dimage Elite 5400(poslední verze software) 3500 dpi 16 bit bez ICE 1 min, s ICE 6 min.
Odpovědět
- Jan Hlinák
  
  20. 7. 2004 v 16:50
  
  RE: rychlost skenu
  
  To ale není pravdivé obecně, například Nikony jsou s ICE mnohem rychlejší než třeba Minolta.
  
  Takže je to také o způsobu řešení dané funkce.
  
  Jan Hlinák
  Odpovědět
Peter Mitter

26. 8. 2004 v 11:26

farebný prevod negatív/pozitív

Ak sa jedná len o softwarový nedostatok,nedá sa zamenit software napr. od Hamricka? – http://www.Hamrick.com
Odpovědět

Úvod