Každý již asi četl o přístrojích Canon EOS 10D i 300D řadu recenzí a komentářů. Psát další recenzi by proto bylo celkem zbytečné. Tento článek si klade jiný cíl – chci se pokusit popsat, které vlastnosti EOS 10D mi po delším užívání vyhovují více a které již méně.
Mechanické provedení
 |
| Canon EOS 10D |
EOS 10D je krásný foťák. Myslím to vážně, stačí ho vzít do ruky a hned máte
pocit, že to je dobře udělaný přístroj. Vnitřní kostra by měla být z hořčíkové
slitiny, bajonet je samozřejmě kovový. Na povrchu jsou místy plasty, ale vesměs
kvalitní, žádný bakelitový dojem! Grip je silně pogumován a aspoň mně padne do
ruky skvěle. Dobrý dojem je i z ovládacích prvků, nemám co vytknout. Tak, teď mi
čtenáři přestanou věřit a budou si myslet, že jsem tomuto foťáku nekriticky
propadl. Ale nebojte, v dalším testu ode mne 10D pár kapek dostane. 🙂 Ovšem
zrovna mechanické provedení se mi opravdu líbí. A co je důležité, dobrý dojem
mám i po několika měsících dost intenzivního užívání. Přístroj užívám i s
dlouhými objektivy (dost často i zrcadlové MTO 1000, skoro pořád pak EF 100-400
IS L vesměs vytažený na plných 400mm) a rozhodně člověk nemá pocit, že mu něco
upadne či se váhou vylomí ani se nijak netřesu strachy, když s ním poněkud
klepnu. V podstatě jediné patrné opotřebení na mém exempláři je trochu odřená hrana pod displejem, což ovšem nemá sebemenší funkční dopad.
Ovládání a ergonomie
Opět super… V podstatě máte jeden otočný ovládací prvek na volbu základního
režimu. Canon jeho funkce popisuje jako dělené na dvě části – základní a tvůrčí
zónu, na jejichž předělu je zelený obdélníček “zelené zóny”. Na rovinu, o té
první půlce nevím nic. 🙂 To jsou jednoduše řečeno motivové programy. Nic proti
nim, ale nepotřebuji je. Zelený čtvereček užívá pouze moje manželka. Bez ironie
– byla poučena, ať to vzadu zapne a kolečko nastaví na zelený čtvereček a že si
už foťák poradí. A on si opravdu poradí.
Samozřejmě je ale nejdůležitější tvůrčí zóna, kde volíme standardní režimy
programu, časové a clonové automatiky či plný manuál. Logika je prostá, zvolíme
režim a pak již vše řídíme dalšími dvěma ovládacími kolečky. První (řekněme
klasické) je u ukazováku, tím se řídí posun křivky programu nebo volba
předvoleného času či clony. Kolečko na zadní stěně přístroje (ovládá se palcem)
pak nastavuje expoziční korekci. Perfektní řešení. Navíc bych rád dodal, že
úplně stejně se ovládá i můj analogový EOS 100 a další Canony střední třídy,
takže při přechodu na digitál nebude mít nikdo problém.
Pak je tu ještě 15 dalších tlačítek. Teď se každý zděsí, ale nebojte, není to
tak zlé. Hned lze škrtnout tlačítka kontroly hloubky ostrosti, vysunutí
vestavěného blesku a podsvícení displeje, ta jsou jasná. Dalších šest tlačítek
na zadní straně se používá výhradně ve spojení s funkcemi menu a pro prohlížení
pořízených snímků na LCD. Logické – tlačítka, která se používají výhradně spolu
s displejem jsou v jeho bezprostředním okolí. Posledních 6 tlačítek je rozděleno do dvou trojic. Tři na horní straně přístroje
se užívají k volbě funkcí jako typ měření, citlivost, atd. – stisknete tlačítko
a ovládacími kolečky zvolíte režim (vesměs mají dvě funkce, z nichž se každá
nastavuje jedním kolečkem). Poslední tlačítka na zadni straně v pravém horním
rohu pro ovládání palcem se používají pro funkce jako AEL, výběr bodu ostření,
atd. U těchto tří tlačítek doporučuji velmi důkladně pročíst manuál, neboť
jejich funkce se dá ovlivnit pomocí uživatelských funkcí. Mám jedinou radu –
zkuste různé kombinace a vyberte si, co se právě vám hodí, každý člověk je jiný.
Informační displej na horní straně přístroje je přehledný a skvělá je možnost
podsvícení, za to chválím. Dobrý a přehledný je i displej v hledáčku. Bohužel se
ale musím kriticky vyjádřit o jednom detailu, který beru jako dost nešťastnou chybu v
návrhu. Ani jeden displej totiž přímo neukazuje nastavenou citlivost ISO a to je
špatné. Už se mi nejednou stalo, že jsem až dodatečně zjistil, že jsem fotil s
pro daný snímek ne zrovna vhodnou citlivostí. No nic, nikdo není dokonalý.
Měření expozice
EOS 10D nabízí tři režimy měření – integrální se zvýhodněným středem, selektivní a vícesektorové. V
zásadě k nim není moc co dodat, pracují tak, jak je u Canonu obvyklé. Selektivní
měření je tedy skutečně pouze selektivní a zabírá cca 9% plochy, nejde o pravé
bodové. Popravdě řečeno to nepokládám za tak velký problém, jak se občas píše v
diskusních fórech, přeci jen jde o přístroj pro spíše akční focení, kde nejsou
hrátky se zónovým systémem atd. až tak časté. Klad to ale určitě není. Integrální měření
se zvýhodněným středem se chová
přirozeně korektně, ze zkušenosti mohu říci, že v některých případech je velmi
užitečné. Například při letovkách ptáků proti obloze je jednoznačně
nejspolehlivější metodou měřit integrálně s korekcí cca plus 0,66 EV. Pak máme ještě matrix s 35 segmenty. Je to opravdu trochu virtuální realita a v
minimálně 90% případu měří správně. Bylo to dost obsáhle debatováno v článcích J.
Hlináka o měření expozice na sněhu, zkrátka a dobře se smiřte s tím, že ten
trpaslík, kterého Canon zavřel dovnitř přístroje, je až neuvěřitelně chytrý. 🙂
AF systém
K dispozici je podobný systém jako v adekvátních analogových
přístrojích. Zaostřovacích bodů je tedy sedm, buď se vybírají automaticky anebo
se některý vybere manuálně, výběr okem není k dispozici. Režimy AF jsou tři –
One Shot, AI Focus a AI Servo. Režimy One Shot a AI Servo není snad nutno
popisovat – první je klasický režim pro statické objekty, druhý je pak
kontinuální doostřování. AI Focus se chová jako One Shot, pokud ale zjistí pohyb
zaostřeného objektu, tak se přepne (nebo by se měl přepnout) do režimu Servo.
Tolik teorie.
A co praxe? V první řadě je třeba zdůraznit, že v režimu
“tvůrčí zóny” lze volit režim ostření zcela libovolně, není zde žádné omezení jako u
EOSu 300D. Ovšem ani u EOSu 10D není praxe vždy tak idylická, jak tvrdí reklama.
Co se týče volby bodu, tak musím říci, že mám přístroj prakticky trvale přepnutý
pouze na střední bod. Nemohu si pomoci, ale při automatickém výběru se mi až
příliš často stávalo, že přístroj zaostřil na něco jiného, než jsem chtěl. V
podstatě mi to nijak nevadí, nicméně to opět trochu ilustruje, že ne všechny
moderní technologie jsou tak skvělé, jak by se mohlo zdát. Jako režim AF používám AI Servo pro jednoznačně pohybové scény, pro běžné záběry pak AI Focus. Pojem AI se v souvislosti s režimem AI Focus v zahraničních
diskusních fórech někdy překládá jako Auto Irritation, což by se česky
nejvýstižněji přeložilo jako “samonasírací”, osobně ale tak moc námitek nemám.
Pokud ostříme na statický objekt, tak se chová totožně jako One Shot, při
detekci pohybu se většinou servo režim opravdu aktivuje celkem korektně.
AF ostří v mém případě prakticky dokonale se všemi objektivy,
které mám. Je ale dobře dodat, že existují dokumentované problémy, kdy se patrně
nesejdou (vlastně spíš sejdou) tolerance AF systému přístroje a čipů v
objektivech a pak dochází k nepřesnostem, mně se to ale naštěstí zatím vyhnulo.
Rychlost je (jako u všech EOSů) závislá v první řadě na použitém objektivu,
samozřejmě je velmi podstatně rychlejší ostření s USM objektivem řady L než s
konvenčním third party objektivem. Příklad – s Tokinou AT-X 80-200mm f/2,8 prostě
EOS 10D letící racky zaostřené v servo režimu neudrží, zatímco s EF 100-400 IS L
většinou ano. Při méně náročných požadavcích to ale samozřejmě tak horké není.
Popravdě řečeno ale nejsem s rychlostí AF úplně spokojen ani při použití profi
USM optiky. V servorežimu, kdy přístroj mezi snímky doostřuje, není rychlost
snímání ani náhodou 3 obr./s, v mnoha případech to dá s bídou tak 1-1,5 obr./s.
Tady je právě drtivý rozdíl mezi kvalitním, leč pořád ne zcela profesionálním
přístrojem (jako je 10D) a třeba EOS 1D. Plnohodnotné profimodely se vám při běžném
focení budou jevit jako zbytečně velké a težké a zdánlivě toho zase o tolik víc
neumí. Jenže při opravdu vysokých nárocích najednou zjistíte, že přeci jen cena
profimodelů, ať už je to analogový EOS 1V nebo digitální EOS 1D, není jen
marketing, ale opravdu jde o hightech se vším všudy.
Od filozofických úvah o profimodelech zpátky k AF systému
10D. Myslím si, že absolutní většina uživatelů bude spokojena ať má ambice
amatérské či profesionální. I já jsem při naprosté většině focení zcela
spokojen. Bohužel ale můj dost hluboký zájem o témata jako letovky ptáků mě ale
občas vede k jisté nespokojenosti a někdy mi vrtá hlavou, zda bych přeci jen
neuživil i třeba EOS 1D mark II…
Sériové snímání a rychlost vůbec
Přístroj umí snímat rychlostí 3 obr./s. K dispozici je vyrovnávací paměť (buffer) na 9 snímků,
nezáleží na tom, fotí-li se do RAW nebo JPG. Na první pohled jsou to slušné
parametry, ale v praxi se právě tady nejčastěji rozčiluji. Pokusím se to
rozebrat trochu více do detailu.
Vlastní rychlost sériového snímání je dejme tomu přijatelná, ale zázrak to není.
Při one-shot režimu by byla v dané třídě přijatelná, v servorežimu se ale stane
dost “línou” (viz kapitola o AF). Více mi ale vadí chování bufferu. Buffer sám o
sobě je perfektní – 9 snímků v RAW módu v přímé návaznosti je výborný výsledek.
Navíc se celkem rychle buffer uvolní a snímky se přesunou do další vyrovnávací
paměti, takže lze pokračovat. Malér nastane až po cca 15 snímcích, kdy už jsou
všechny paměti zaplněné a snímky se musí odsunout na kartu. A tady se to celé
poněkud pokazí, 10D totiž zapisuje na kartu dost pomalu (cca 1,8 MB/s, rychlé
karty nepomůžou). Matematika je neúprosná – RAW snímek se zapisuje asi 4
sekundy, plně vyprázdnit 9 snímků v bufferu už zabere skoro 40s. Ke všemu zlému
navíc přístroj zapisuje na kartu jen když zrovna není namáčknutá spoušť. V praxi
to vypadá tak, že při normálním (byť svižném focení) naprosto nezjistíte žádné
omezení a budete více než spokojeni. Pak se ale jednou dostanete do situace, kdy
opravdu kropíte fotku za fotkou a najednou vám 10D prohlásí že je “busy” a máte
smůlu a čekáte a čekáte. Ono to čekání vlastně zase tak dlouhé není, jenže někdy
se zdá nekonečné. Opět musím opakovat to, co u AF systému: EOS 10D je výborný
přístroj, ale nesmíte čekat, že by se vyrovnal skutečné profitechnice.
Ještě jedna obecnější poznámka. Uvědomte si, že sériové snímání má u DSLR
mnoho faktorů a k jejich posouzení nestačí jen prosté přečtení letáku výrobce.
Tam se sice objeví pravdivé údaje, ale vesměs je vybráno to, co se výrobci zdá
nejpůsobivější a je nutno číst velmi pozorně a často si i vzít do ruky
kalkulačku. Příkladem budiž třeba nový Nikon D70, ten má díky mnohem lepšímu
řadiči CF skutečně vysokou rychlost zápisu na kartu a tak se v letácích píše, že lze v
JPG pořídit klidně třeba 144 snímků bez pauzy. Jenže přístroj má celkem malý
buffer a prostým výpočtem zjistíte, že při požadavku na focení v RAW módu se
idylka také poněkud naruší… Takhle je to v celé řadě případů, chce to mít
možnost poradit se s nějakým uživatelem.
Kvalita snímků
Nemohu si pomoci, ale výsledky z 10D jsou velmi dobré. Na toto téma se již na
Paladixu i jinde objevila řada článků a dá se říci, že 6 MPix CMOS snímač se ve
většině případů zhruba vyrovná kinofilmu. Srovnání není přímé, výsledek na filmu
vypadá trochu jinak a jsme limitováni při každé variantě něčím jiným. Nicméně v
obecné rovině není opravdu rozdíl velký. Navíc ale zrovna při mé zálibě ve
focení zvířat digitál film poměrně drtí. Příčina je v tom, že se sice dá říci,
že je kvalita filmu a digitálu relativně podobná, ovšem plocha snímače je proti
filmu menší (známý 1,6x prodlužovací faktor). Třeba při snímku krajiny je to
celkem jedno a film má navíc tu výhodu, že se snáze řeší extrémně širokoúhlé
záběry. Ovšem zrovna u zvířat ve volné přírodě je situace jiná. Tady se vždy
bojuje s tím, jak se dostat dost blízko a pomocí teleobjektivu co nejlépe
vyplnit obrazové pole a zdaleka ne vždy se to podaří. A najednou zjistíme, že u
filmu se až příliš často muselo důkladně ořezávat, zatímco u digitálu ztrácíme
méně. To ovšem také znamená, že se poměr kvality mezi filmem a digitálem dost
posune. Opět opakuji to, co již zaznělo vícekrát – výroky o tom, že digitální
fotopřístroje se nikdy nevyrovnají filmu jsou naprostá pitomost, stejně jako
reklamní tvrzení ve stylu, že film patří do starého železa. Ne, ani jedno tvrzení
neplatí, vždy se musí posuzovat podle konkrétní situace a konkrétního motivu. V
mém případě již jasně vítězí digitál, u někoho, jehož největší zálibou jsou
snímky krajiny pokud možno superširokoúhlou optikou bude naopak prozatím stále
ještě jasným vítězem film. U naprosté většiny fotografů pak bude situace někde
mezi a pro rozhodování bude důležitější než kvalita spíše ekonomika, osobní
preference, atd.
Abych se vrátil k praxi s EOSem 10D. V první řadě doporučuji fotit výhradně v
RAW módu. Má to význam pro budoucí úpravy, navíc ale možná není interní
algoritmus konverze do JPG vždy úplně ideální a může být praktické výsledek
individuálně ovlivnit. Co se týče nastavení citlivosti, tak samozřejmě ani DSLR
neporušují fyzikální zákony a nejlepší výsledky s minimem šumu jsou při ISO 100.
Při ISO 200 je zhoršení zanedbatelné, při ISO 400 a 800 již ve stínech začne šum
vylézat. Snímky při ISO 1600 a 3200 již většinou budou potřebovat dodatečné
úpravy pro potlačení šumu, nicméně i tato varianta se v případě potřeby použít
dá. Kdybych měl srovnávat s filmy, tak by se dalo říci, že při vyšších
citlivostech výsledky z 10D film dost válcují svou čistotou. U filmů se při
ISO 1600 a více ovšem již většinou spíše hraje na to, že se zrnu nijak nečelí a
bere se jako tvůrčí prvek a jsme zase na začátku: výsledky z digitálů a z filmu
zkrátka a dobře vypadají jinak a nelze říci, které pojetí je správné a které
špatné. Holt si každý musí vybrat podle svého tvůrčího záměru.
10D nebo 300D?
Častou otázkou je, jestli se vyplatí koupit EOS 10D anebo zda stačí levnější
EOS 300D. Nejprve rýpavá poznámka: takto formulovaný dotaz kladou zejména
typičtí amatéři, u kterých je ale v podstatě nesmyslný. Zcela souhlasím s
názorem šéfredaktora Photolife pana Karbusického, že se amatérům v pravém slova
smyslu nevyplatí žádný přístroj, vždy jde jen o cpaní peněz do záliby. A předem
varuji, že u digitálních fotopřístrojů je tempo zastarávání natolik vysoké, že
většinou nelze docílit ani nepřímého “vyplacení se” ve smyslu vyšší životnosti
atd., jen málokdo dokáže 300D utahat rychleji, než zastará morálně. V tomto
smyslu se tedy 10D opravdu nevyplatí.
Když přejdeme k technickým argumentům, tak si je v první řadě třeba uvědomit,
že digitální zrcadlovky je nutno posuzovat podobnou logikou jako analogové
přístroje, ne jako digikompakty. Tohle bohužel hodně lidem nedochází a žijí v
logice úvah levných digitálů, kde má dražší přístroj více megapixelů, větší
zoom, atd. U DSLR to ale tak není. Mezi (relativně) levným EOSem 300D, dražším
EOSem 10D a špičkovým EOSem 1D je rozdíl v dosažitelné kvalitě snímků ve
výsledku celkem malý. Původní verze profesionálního 1D měla rozlišení
dokonce nižší než amatérské přístroje! Je to podobné jako u kinofilmu, kde také
při použití stejné optiky nezjistíte při běžných záběrech prakticky žádný rozdíl
mezi nejlevnějším EOSem 3000 a profi EOSem 1V. Rozdíl je v tom, že
profimodely jsou propastně odolnější, vydrží více cyklů závěrky a samozřejmě
mají některé vlastnosti (rychlost, lepší měření, lepší AF), které vám pomohou v
některých mezních situacích dosáhnout dobrého snímku s větší jistotou a
spolehlivostí.
A právě takto se to má se srovnáním 10D a 300D. Přístroje se nijak moc neliší
a jsem přesvědčen, že naprostou většinu fotoamatérů nebudou často debatované
nectnosti 300D nijak zvlášť omezovat. To ale neznamená, že výhody 10D význam
nemají. Je jistě milé moci volit režimy AF a měření bez jakýchkoli omezení. Je
kladem, že má 10D o něco větší buffer, stejně jako to, že má o něco jasnější
hledáček. Stojí to ale za rozdíl ceny? To si musí každý zvážit sám. Mám-li
mluvit za sebe, tak za největší klad 10D pokládám lepší mechanické provedení a
solidnost. Ponořil jsem se do focení opravdu hodně, dostávám se do situací, kdy
s foťákem nezacházím právě slušně a domnívám se, že bych asi 300D utýral. Jsem
ale ještě příkladem typického fotoamatéra? To je otázka, mám i určité
profiambice, dost fotek se snažím udávat do agentur, k tomu přistupuje to, že
některá z mých oblíbených témat znamenají spoustu snímků. V podstatě to vypadá, že
první rok práce s 10D skončím se stavem počítadla někde nedaleko od dvaceti
tisíc snímků, tedy přepočteno na film cca 550 filmů po 36ti snímcích. Pokud máte
podobné zájmy, tak si určitě kupte EOS 10D (ne-li EOS 1D), 300D by s vámi dobře
nebylo. Pokud ale fotíte spíše příležitostně (tak do 3000 snímků za rok) a ve
vašem portfoliu převládají spíše klidnější náměty, nenechte se zviklat drby ve
fotofórech a kupte si raději 300D, budete patrně spokojeni.
Nějaký závěr?
10D je podle mého názoru podařený přístroj, který nemá mnoho vad. Leccos
naznačují i různá diskusní fóra, v podstatě se o tomto přístroji nijak moc
nemluví, není vlastně co drbat. Otázkou je přirozeně cena, přeci jen pro českého
fotoamatéra není pořízení 10D vždy snadnou záležitostí, současná situace na trhu
ale v této třídě žádnou levnější alternativu nenabízí. Domnívám se, že
zájemce o robustní spolehlivou DSLR za relativně přijatelnou cenu bude s tímto
přístrojem spokojen.
ISO…
Je to zvlastni, ale primy ukazatel nastaveni hodnoty ISO nechybi jen na 10D – po tydnu pouzivani nove D70-ky mam k jinak IMO velmi povedenemu fotaku naprosto shodnou vytku… (Skoro si rikam, jakoby vyrobce pocital s tim, ze si uzivatel stejne nastavy jen Auto-ISO ;o)
RE: ISO…
No, je to tak… Navic ale u D70 ci 300D by se to jeste nejak zkouslo, u nich je pravdepodobne, ze cistych amateru v tom horsim smyslu slova bude mezi uzivateli vetsina, ale u 10D, ktery Canon casto oznacuje jako profipristroj, uz to udivuje vic.
RE: RE: ISO…
no, vis, on Canon oznacuje jako profi pristroj ve svych inzeratech i ten 300D :-)))
RE: ISO…
Jo, ta absence ISO v hledáčku či aspoň na displeji mě u D70 taky štve, už několikrát jsem venku fotil na 400 nebo 800 jen proto že před tim jsem fotil v místnosti a zapomělk jsem to přepnout zpět 🙁
RE: ISO…
Někdy mi výrobci DSLR připadají, jakoby jen vyjmuli z těl dráhu pro film a nahradili ji čipem. Jakoby jim nedocházely určité specifické vlastnosti digitálů. Absence ISO citlivosti v hledáčku je jednou z vlastností, kterou také postrádám. Taktéž jsem se nechal párkrát napálit.. Další věc je histogram. Až teprve 1D MkII má histogram pro jednotlivé RGB kanály.Při histogramu, který zobrazuje společné údaje není problém u některého jednotlivého kanálu docílit přepálení.
RE: RE: ISO…
i to blby ISO je otazka zvyku… fotak budu mit za 3 dny presne rok a divat se pred kazdym focenim na ISO mam tak v krvi, ze to fakt neni problem; vzdyt staci tuknout nahore na tlacitko a ISO je na displeji…
RE: RE: RE: ISO…
zaujimave, ze canon a60 za zlomok ceny ma to ISO na displeji
RE: ISO…
Taky povazuju za nedostatek tu absenci iso v hledacku, taky se mi uz kolikrat stalo, ze jsem fotil s uplne jinou citlivosti nez jsem predpokladal. Krome toho (a to povazuju jesta za vetsi chybu) mi vadi zpusob mereni zableskove expozice pri vybranem prostrednim ostricim bodu – pak se totiz zableskova expozice meri stredove nehlede na to jak je mereni expozice nastavene.
Ovladani
Zdravim.
Celkem mne udivuje vase dohady o ISO. Pred focenim nastavim a fotim. Pokud chci vedet jake mam ISO a dalsi parametry zmacknu cudlik Info a vidim vse co potrebuji na prehlednem LCD vzadu a ni nemusim skoro davat fotak od oka.
Spise mne vadi (sere) absence mechanickeho ovladaciho prvku na prepinani AF jako ma treba Nikon.
Snek
RE: Ovladani
…. no, jestli to nebude tím, že Canon EOS přepíná AF / MF na objektivu .. a ne na těle .. 🙂
RE: RE: Ovladani
Nejde mi o vypnuti AF na MF ale prepinani mrezimu AF.
Snek
RE: RE: RE: Ovladani
Mě se 10D taky docela dost líbí ale když už je řeč o tom ovládání, tak ještě jednu výhradičku přidám – blbější umístění hlavního vypínače jsem snad ještě neviděl ….
RE: RE: RE: RE: Ovladani
No, ja ten hlavni vypinac vlastne ani moc nepouzivam… Mam nastavene automaticke vypnuti po ctyrech minutach a pak se fotak “nabootuje” stiskem spouste. Hlavni vypinac se pri celodennim foceni pouzije v podstate jednou rano a jednou vecer 🙂 V tomhle bych realny problem nevidel.
RE: RE: RE: RE: RE: Ovladani
To je sice taky řešení ale při tomto způsobu řešení ti baterky celý den rozhodně nevydrží, zvláštěpak třeba v zimě při focení venku.
RE: RE: RE: RE: RE: RE: Ovladani
Tuto poznamku nechapu, to jako vypinas pri kazde pauze fotak? Nesmysl… Pri standby rezimu je odber zanedbatelny, ver tomu.
Popravde jsem do clanku o napajeni nepsal nic z toho duvodu, ze se o nej vlastne skoro nestaram. Baterka vydrzi hodne dlouho, realne pres 500 snimku, navic jsem si pro jistotu koupil druhou. Vzhledem k snadne dostupnosti third-party baterek to ani nebylo drahe, mam nejaky UNOMAT za asi 1100 korun, ktery dokonce vydrzi vic nez original. Nechci to zlehcovat, ale akumulatory jsou podle mych zkusenosti u 10D skutecne natolik bezproblemovou komponentou, ze ani moc neni o cem psat. Dost jsem fotil i v zime – opet zadne velke potize.
RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: Ovladani
Samozřejmě že aparát při každé pauze vypínám, zvláštěpak třeba na čundru, kde je každá minuta provozu drahá a tahat s sebou nabíječku je blbost. Takových situací je ale víc – můžeš mít třeba jen náhodou aparát u sebe a naskytne se ti neopakovatelná příležitost a potřebuješ rychle reagovat. Dostupné umístění hlavního vypínače je podle mne docela důležité, i když v celkovém kontextu je to jen drobnost ….
RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: Ovladani
Po pár sekundách se alespoň na 300D vypíná měření expozice a tím pádem žere proud už jen něco, co hlídá stisk tlačítek a pak stavový display. A ten nespotřebovává téměř nic. Takže není moc důvod foťák vypínat při každé dvouminutové pauze.
iso
nevim jak na digi, ale na analogovych canonech (tedy konkretne na mem) staci pro zjisteni iso stisknout jedno male tlacitko a nastavene iso se zobrazi na vrchnim displeji …
20.000 snimku za rok
Zajimalo by mne, kolik kdo tak prumerne nafoti rocne fotografii.
Pocitam se mezi naproste amatery, fotim (snazim se) dokumentacni fotografii, za pul roku jsem ted zatim nafotil asi 12.000 fotografii s Canon PS G5.
Podotykam, ze ne vsechno je styl foceni “japonsky turista” :o)
RE: 20.000 snimku za rok
Viz muj prispevek nize. Chlape, co s temi 24.000 snimky rocne delate?
Ja nafotim nejake zajimave tema rekneme na dva filmy. Z techto dvou filmu pak chci vybrat 4 snimky na zvetseni, adjustaci a poveseni na zed.
Nez zodpovedne proberu tech “pouhych” 72 snimku a vyberu z nich ctyri nejlepsi, ktere navic maji tvorit koherentni serii a byt technicky kvalitni, trva mi to treba nekolik dni intenzivni prace! Opakovane porovnavat ruzne verze a kombinace, zkoumat ostrost, zvolit vhodne vyrezy a zvetseni…
Jak to delate, kdyz jedno tema nafotite treba na 1000 snimku…? Cvakycvak….
RE: RE: 20.000 snimku za rok
To je jednoduche :o)
Setridim podle lokality, popisi, ktere pohledy jsou odkud, pripadne priradim k bodum porizenym GPS(kou) a hlasovymi poznamkami a zaarchivuji na CD.
Jezdime skoro kazdy vikend a na jedne lokalite poridim okolo 70 az 400 fotografii, podle velikosti, slozitosti terenu, vegetaci a dalsi spouste podminek.
Pokud jsou treba spatne svetelne podminky, delam nektere fotografie dvakrat na ruzny cas/clonu, abych si pak mohl snimek vybrat.
Ono fotit tereni zbytky v huste smrcine, kde leze po kolenou, to musite tech fotografii udelat proste hodne, aby se z toho pak dal udelat obrazek o tom, jak to tam vlastne vypada.
Dale to mate ztizene svetelne. Fotit v lese pres poledne, kdyz sviti slunicko, ci do protisvetla a tak podobne a vybirat si moc nemohu, to bych zase nafotil dve lokality za rok a pri poctu okolo deviti set bych tu musel zit do tisice :o)
Neda se to srovnavat s focenim urciteho tematu, na ktere se clovek zameri a vybira si podminky, ktere mu k tomu vyhovuji a kde muze lepe docilit fotografie dle svych predstav.
RE: RE: 20.000 snimku za rok
Jeste bych rad dodal, ze ja ty fotografie beru jako archivni material, jako zachyceni skutecnosti pro pozdejsi vyuziti. Az v tech mistech treba zase nekoho napadne projet tezkou technikou, aby se ti, kteri by se potrebovali dozvedet, jak to tam vlastne vypadalo meli sanci na neco podivat a udelat si o tom prehled. Nejsou to fotografie, na vystavu, do casopisu. Tim samozrejme netvrdim, ze si nepreji, aby byly v ramci moznosti slusne. Spise poukazuji na to, ze je mozne fotit i jine namety a jine veci a nemyslim, ze by je to odsuzovalo jako malo uslechtile dilo nahodneho cvakani.
RE: RE: 20.000 snimku za rok
Mam 10D asi 2 mesice a mam natoceno 5500, a nepripada mi to tak moc, ve vztahu k objektum.
Z tanecni akademie jsem prinesl 560 zaberu, ze kterych jsem pomerne rychle vytridil polovinu. Pokud to porovnam s minulym rokem, kdy jsem mel 3 filmy (ale nefotil jsem vsechna vystoupeni), tak jsem byl schopen vybrat letos lepsi zabery. A vo tom to je.
Jinak na vylete pouzivam RAW, a zustanu u ekvivalentu asi 2-3 filmu (je-li co fotit), co je srovnatelne s vasim udajem.
RE: 20.000 snimku za rok
Nejsem přítelem “nezřízeného cvakání”, i když si dovedu představit situace, kde to je žádoucí. Osobně mám D100 cca 2 roky a má za sebou nějakých cca 8000 snímků. Co ale doporučuji přečíst je článek o digitálním workflow v časopise Sports Illustrated, kde se píše, že 11 fotoreportérů nafotilo během 6 hodin SuperBowlu více než 16000 fotek a obrazový editor uvedeného magazínu je pak zpracovával vizuelně (rozuměj vybíral použitelné) rychlostí cca dva snímky za sekundu… :-))
RE: 20.000 snimku za rok
Pánové cvakatelé, proč si to takhle komplikujete? Lepší je pořídit si kvalitní videokameru a snímat vše kolem. To je pak snímků! Je z čeho vybírat! Já osobně nejsem příznivcem šíleného cvakání, je to mrhání času a znamená to nedostatek tvůrčího přístupu. I v rychlých záběrech musí dobrý fotograf zvládnout kompozici a ne dělat stovky snímků s tím, že se pak něco podaří vybrat. Svoji 10D mám vybavenou kvalitním sklem, kartou 2Gbyte a při focení zásadně tvořím, t.j. vystačím s malým množstvím snímků z jednoho tématu.
RE: RE: 20.000 snimku za rok
No, mozna bych byl byt vami priste v usudku trochu zdrzenlivejsi.
Chapu, ze z hlediska vaseho velice kvalitniho skla a 2GByte karty je to ostatni jaksi pod uroven, takze skutecnost rozdilu mezi optikou kamery a fotoaparatu vam prijde naprosto okrajovou zalezitosti a pro nas cvakali je to v podstate jedno, stejne jako rozdil mezi fotografovanim a natacenim, ale to je opet pro nas amatery uplne nepodstatne, protoze dulezite je vypadat dobre.
Uz vubec nechapu, jak nekdo, aniz by vubec znal duvod, ci praci toho druheho, dokaze ji bleskove odsoudit na zaklade vlastnich vedomosti. Zajimala by mne vase, vysoce kompozicni tvorba zalozena na preciznim vyberu fotografovaneho objektu.
Ja si, se svymi gigabajty dat nehraji na profesionala, ktery se snazi delat dokonale fotografie. Ja fotim skutecnost, soucasnost pro budoucnost. Veci, kde neni na prvnim miste kvalita, ale fakt. Krasne komponovana libiva fotka je v tomhle smeru takrka k nicemu. Asi byste fotografovi u policie take nerikal, jak ma udelat hezkou kompozici obeti, aby to lahodilo oku.
Fotografie nejsou jen krasne kvetiny ve vaze, krajina s lanem slunecnic, zapad slunce a cernobile akty.
20.000 snimku za rok
Souhlasím s tímto názorem, ne každý fotí “umění”, tj. že potřebuje 20 fotek s “podobným” námětem na výstavu. Já fotím (hlavně) bojovou techniku v muzeích, na akcích a pod., fotím nejen celkové záběry, ale hlavně detaily. Prostě mě to zajímá. Na solidní zdokumentování (například pro potřeby modelářů, kterým jsem sám) některých poměrně složitých vozidel, je potřeba nasnímat i několik set záběrů, jejichž kompozice není určitě náhodná, je třeba nad ní alespoň trochu přemýšlet, již jen proto, aby byla sada kompletní a “dalo se to podle toho udělat”. Nekompletní sada, kde nepříklad chybí jeden pohled na daný prvek nebo tam jsou nějaké detaily nezřetelné, je k ničemu. Každá fotka má svůj (Vám !umělci! ale jistě nepochopitelný) smysl i požadavky na kvalitu. Rozhodně to není “japonský turista”.
20.000 fotek? Nechapu…
Fotim zatim pouze analogove. Rocne vyfotim maximalne 50 filmu (kinofilm, svitek, negativ, diak) a povazuju to za absolutni mez toho, co jsem FYZICKY schopen zvladnout (foceni + vyber snimku + upravy + adjustace). Nechapu, co autor clanku dela s 20.000 snimky rocne. Kdyby kazdemu venoval pouhych 30 sekund na prvni seznameni a delal to pet hodin denne, zabralo by mu to v kuse 33 dni – a to jen na to, aby si je zbezne prohledl!
RE: 20.000 fotek? Nechapu…
No, napsal jsem, ze skoncim “nekde u dvaceti tisic”, jestli to bude 15, 17 ci 20 tisic opravdu nevim. Ale k veci: Podivejte, ono to nabiha tak, ze treba pri jeden serii letovek ptaku naplacam za hodinku 250 fotek. Pak se to zkopiruje do PC a aniz bych konvertoval RAW jedu a mazu… V teto fazi to jsou tak 3 vteriny na fotku 🙂 A najednou z toho zbyde maximalne 100fotek, se kterymi se uz pracuje tak nejak “normalne”. A prirozene z techto 100 se vybere jen par, se kterymi se pracuje dele. Podobne je to i v nekterych jinych oblastech, reportazich, atd.
Naproti tomu kdyz dojde treba na foceni krajiny ci jine “klidnejsi” tematiky, tak se zdaleka tolik policek nevyplaca ani u digitalu – neni duvod fotit od jednoho nametu 100 fotek, kdyz je jasne, ze fotka sedi (coz lze navic okamzite zkontrolovat).
Sam za sebe si myslim, ze tech 20 tisic fotek rocne je asi v amaterske praxi (byt s nekterymi profiznaky) realne maximum i v pripade, ze vas zajimaji primarne “extenzivni” temata a rekl bych, ze i u mne ten pocet spise dost poklesne, preci jen nektera temata se vycerpaji, atd. Priznam se, ze dalsi prispevek v diskusi o 24 tisicich snimku za rok s Powershotem G, u ktereho nepredpokladam, ze by se toho moc fotilo seriove a ciste akcne me taky trochu zaskocil :-))
RE: RE: 20.000 fotek? Nechapu…
Jak jsem jiz reagoval vyse, jde skutecne o to, co fotite.
V pripade nekterych nametu kvantita samozrejme postrada vyznamu. Pokud se jedna o “akcni” fotky, je to prostredek k zachyceni nejlepsi situace, asi tezko nekdo vyfoti leticiho papuchalka hned napoprve.
Pokud je to tema jako napriklad krajina, makro, zatisi apod., nebo lepe receno je-li dostatek casu na pripravu, pak to samozrejme postrada smysl, protoze si lze pripravit podminky, ktere jsou vhodne.
Ja fotim napriklad v teto situaci
http://www.mujweb.cz/www/koalix/fotogalerie/archiv/nistejka/img_8681_web.jpg (exif info je k dispozici).
Dopoledne, v lese, protisvetlo, foceno smerem do kopce. Co v tomto pripade. Za cely den se slunicko stejne nijak vyrazne nepresune, v lete vse to zaroste vegetaci a neni nic videt. Kdyz udelam dve fotografie a vyberu znich tu lepsi, tak to je jedno z mala reseni, co s tim mohu delat.
Predstavte si, ze chodite po lese, kde je zvlneny teren a potrebujete zachytit situaci, ze tady neco stalo. Oci to vidi v pohode, ale vyfotit musite serii vice snimku, abyste si to pak podle zachytnych bodu mohli slozit dohromady, abyste videli treba nepatrnou (lec podstatnou) terenni vlnu a neco videli.
Sice to mozna vypada jako cvaky cvak japonsky turista, ale na druhou stranu, rad bych se poucil, kdyby mi nekdo ukazal, jak v techto pripadech postupovat lepe.
Cili je to zajimavy namet na ukol a kdo bude mit zajem, mohu mu v blizkosti jeho bydliste poslat tip na misto, kde to muze odzkouset a podelit se :o)
RE: RE: RE: 20.000 fotek? Nechapu…
kolko vlastne taky profi fotak ma vydrzat?
Ja mam amatersky najlacnejsi srot Canon A60 a po roku a pol som niekde na 42 tisic obrazkoch.
Ako je to mozne? Jednoducho som prakticky kazdy vikend na sportovych akciach, kde su radovo stovky ucastnikov a kazdemu spravim tak 5 fotiek. Nepodarene (technicky zle) mazem rychlostou tak obrazok za sekundu. Mnoho ludi po mne tie fotky chce, obcas nejake pouzivam v reportazach na servroch ako je http://www.extremebike.sk resp. aj k cudzim clankom do normalnej (tlacenej) tlace.
Pre ukazku napr. vcera to bolo asi 500 obrazkov, po ocisteni od neostrych je index page na http://mtb2004.wz.cz/20040418_mtb_xc_vinohradsky_stek/page_01.htm
A preco A60? Predtym som mal G2. Ale: A60 je pohotovejsia, zmesti sa bez problemov do zadnej kapsy dresu, ak sa s nim vymaznem z biku a rozmlatim ho, tak je mensia skoda, ma plny manual a navyse rychlejsie foti seriove fotky.
RE: RE: RE: RE: 20.000 fotek? Nechapu…
Kolik toho ma fotak vydrzet, to tezko rici, docela by mne to take zajimalo, ale kdyz se nad tim zamyslim tak by se to dalo obecne shrnout do nasledujiciho:
Asi lze rici, ze nejvice trpi mechanicke soucastky, to znamena zaverka, mechanika objektivu (tim myslim vysouvani, zoom, autofocus). Muzete poskrabat sklo objektivu, no a potom je tu bizuterie v podobe dvirek na baterie, karty a tak podobne.
Elektronika pri trose slusneho zachazeni vydrzi celkem dlouho, asi je dulezite, aby nedochazelo ke kondenzaci vody uvnitr pristroje napriklad vlivem rychle zmeny teploty. Mam odzkouseny teploty okolo -15C bez zadne viditelne ujmy, bezne jsem na digital fotil pri -5 ci -8C.
Samostatnou kapitolou je treba nechat fotak v lete v zavrenem aute, kdy muze vlivem vyskoe teploty vyteci olej, kterym jsou namazany mechanicke dily, nebo treba vylita limonada, ktera spolehlive sezere tistene spoje, ale to jsou dost extremy.
Co se tyka starnuti snimace, na tohle tema uz bylo take neco napsano, ale zatim asi nelze rici, jestli se jeho charakteristika zacne menit treba po dvou, trech, ci peti letech a co na to bude mit nejvetsi vliv (foceni do slunicka, mraz…).
Vzhledem k tomu, ze asi malokdo proveril kinofilmovy fotoaprat v radech tisicu, ci desitek tisicu fotografii za rok, lze tezko rici, kolik toho mechanicke dily vydrzi, ale u pristroju od renomovanych vyrobcu bych se asi nebal, ze je to na rok, dva, ci tri.
RE: RE: RE: RE: RE: 20.000 fotek? Nechapu…
U analogovych profi tel (EOS1, Nikon F5) se uvadi 100-150 tisic garantovanych cyklu zaverky. U digitalnich mutaci techto pristroju to bude zrejme vice, nebot odpada hodne pohyblivych casti.
Je ale nutno videt, ze opotrebeni poctem snimku neni jedinou slozkou odolnosti, profipristroje maji i mnohem vetsi odolnost proti narazu, vesmes odladenejsi detaily jako treba mazadla a mnoho dalsich detailu.
Co se tyce digikompaktu, tak si myslim, ze vydrzi docela dost – co tak ctu a slysim, tak nejvic potizi je se (zdanlivymi) prkotinami jako vicka karet a baterek, krytky objektivu atd., pak asi AF systemy a az daleko za nimi nasleduji poruchy vlastni elektroniky atd.
RE: RE: RE: RE: RE: RE: 20.000 fotek? Nechapu…
Pokud je udavano 100-150 tisic cyklu zaverky, nebude to u digitalu jine, protoze mechanika zaverky bude myslim totozna.
Mate ale pravdu, ze opotrebeni fotoaparatu je nutne brat celkove a ze profi pristroje maji proste vetsi odolnost.
Osobne mam nejvetsi obavy o mechaniku objektivu. Docela toho nachodim se zapnutym fotakem a prece jen se clovek v terenu nevyhne urcitym otresum a vysunuty objektiv takove razy asi moc nemiluje. Snazim se ho ale v takovych pripadech nosit objektivem dolu, aby se to roznaselo rovnomerne.
RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: 20.000 fotek? Nechapu…
Podle me je to cislo mineno jako MTBF, nebo jak je ta zkratka, tedy stredni doba do poruchy a tudiz se nerozlisuje co odejde, jde proste o funkcionalitu. Proto se da ocekavat, ze bude-li nyni u SLR jedinym zdrojem selhani zaverka a odpada posuv filmu, tak by MTBF melo narust, nehlede k tomu, ze asi zaverka vydrzi vic nez posun filmu.
Se zbytkem vasich zaveru celkem souhlasim.
RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: 20.000 fotek? Nechapu…
Ano, pokud by to bylo brano jako stredni doba do selhani nektere z klicovych komponent, pak by asi digitalni fotoaparat s ohledem treba na vami zminovany posun filmu by mel sanci na delsi bezporuchovy zivot i kdyz uz jsem videl i cloveka, jemuz se podarilo ohnout konektory v mechaniky CF karty ve fotaku, ale to uz patri trochu do jine kategorie :o)
RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: 20.000 fotek? Nechapu…
Na druhou stranu je to údaj o profi tělech, jak Tomáš psal, tedy u digitálu tomu odpovídá N D1,2 Eos 1D, digitály jako D70, 300D vycházej z analogovejch těl který maj to číslo zřejmě o řád nižší (pokud se u nich vůbec něco takovýho udává)
RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: 20.000 fotek? Nechapu…
Nevim jak u jinych vyrobcu, ale nikon udava zivotnost zaverky v cyklech (F4 250k a F5 150k).
RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: 20.000 fotek? Nechapu…
Petre, hodne bych se divil, kdyby to Nikon minil tak, ze zaverka vydrzi 250 tisic cvaknuti a na posunu filmu nezalezi. Prakticky jiste je to mineno jako kompletnich 250tisic cyklu a tedy opet MTBF – zkratka se ocekava, ze vse ve fotaku by melo vydrzet cca 250/150/x tisic cyklu. I kdyz u Nikonu je mozne vse :-)))))
RE: RE: RE: RE: RE: RE: 20.000 fotek? Nechapu…
Taky nechápu, 20.000 fotek nenafotím ani za několik let a to si myslím, že fotím celkem dost (digi, kino i 6×6) ….
RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: 20.000 fotek? Nechapu…
od lonskeho kvetna do dneska mam asi 6800 fotek. Fotim zasadne krajinu a velmi vyjimecne neco akcniho. Obvykle si domu prinesu 100-200 fotek a vytridim to na 20-40, zbytek se maze. Ovsem zabare to moc casu, protoze nekdy clovek musi obrazky pitvat aby prisel na to ktery je kvalitativne lepsi a kdyz uz nevim, tak si hodim korunou. Z tech 20-40 je obvykle maximalne 1-2 takove ktere se daji povesti na zed. No jak kdy, podle pocasi, nekdy jich je vic a nekdy vyberu i mene nez 5% a 95% zahodim. Nepovazuju se za japonskeho turistu, ale 20 tisic rocne bych nezvladl, fakt je ze asi zalezi na obsahu. Kdyz treba dostanu naladu fotit zvirata v prirode (coz se mi stava malo kdy) tak to prebirani jde hodne rychle, protoze vetsina fotek je bud nezaostrena nebo rozmazana pohybem u krajinek je vybirani o hodne tezsi.
Dynamický rozsah
Mě by zajímala jiná zkušenost – jak Vám vyhovuje, resp. nakolik Vás omezuje dynamický rozsah čipu? Osobně používám digitální kompakt (Power Shot S50) a zatím s ním mám ty zkušenosti, že je-li scéna trochu kontrastnější, tak se celý rozsah na čip nevejde a hned je třeba jít do korekcí, abych zabránil vypáleným místům. Velmi mi to připomíná diapozitivy. Ale nelze přece fotografovat jenom když je zataženo (a součástí scény nesmí být plechová obloha). Mám rád i fotografie za slunného počasí s kontrastní scénou.
RE: Dynamický rozsah
No, v prvni rade mi pouziti korekci (respektive obecne stanoveni optimalni expozice) pripada normalni i u analogove fotografie. Jinak ale kontrastnich fotek mam dost a nerekl bych, ze jsou s nimi nejake extra potize. Problem je spis s barevnymi prechody – kdyz se hodi slunce primo do zaberu, tak je vlastne jedno, ze je slunce vypalene, potiz je v tom, ze se kolem nej objevi dost tonalne omezeny prechod, ale to se da opravit v PS. Celkem vzato mi digital prijde pruznejsi nez dia a mene pruzny nez negativ, ale i zde plati veta z clanku, ze nelze srovnavat primo, vysledek u digi zkratka vypada trosku jinak a jine jsou i potize.
RE: RE: Dynamický rozsah
Jo, souhlas, taky bych řekl, že u novějších digi je rozsah o trošku větší než u dia a menší než u negativu ….
RE: RE: RE: Dynamický rozsah
Dynamický rozsah velkého čipu 10D, 300D (6,7EV), … je srovnatelný s profesionálními diapozitivy a je tudíž o dost větší než mají kompakty s malými čipy(4-5EV).
dynamický rozsah
Už víc ja 10 let se živím focením a praxe verzus teorie je trochu jina,než to co je v tabulkách.Dobře vyvolaný diák je pořád lapší,než výsledek z 10D.Ta hodnota 6.7 EV je pouhý nesplněný sen.Jemne přechody šedé jsou jen a jen jako jedna vysmahlá bílá.
dynamický rozsah
S tim si dovolim tak uplne nesouhlasit. Pokud jste videl vysledek z 10D foceny primo do JPG, tak mohlo dojit k velkym ztratam na dymamickem rozsahu!!!! Proto je mnohem lepsi fotit na RAW a dynamicky rozsah pouzity na vysledne fotografii si urcit sam az do skutecne hranice moznosti cipu. Mozna byste se divil, co odstinu se nachazi na zdanlive mlecne slite jednobarevne obloze a pokud fotograf vi, ze digi cip ma nachylnost na prepaleni, kdezto ve stinech je znacna rezerva a je schopen uzpusobit expozici pozadavkum cipu, da se vykouzlit velmi prijatelny vysledek i pri slunnem dni, kdy je kontrast snimane sceny znacny… Navic vyhoda digi a formatu RAW je ze se da z jedine fotky kdykoli vykouzlit spousta variaci. Jako priklad bych uvedl nedavny pokus, kde jsem nafotil pomerne nekontrastni zamlzeny az nudny zapad slunce ovsem po uprave RAW souboru jsem dosahl skvostny pohled na zapad slunce se spoustou velmi prijemne ladenych sytych barev.
dynamický rozsah
“Podle společnosti Nikon mají jejich digitální fotoaparáty při ISO 100 dynamický rozsah cca 1 : 446, což je 8.8 EV. To je lepší než diafilm a přibližně stejné jako negativní film.”
zdroj 10D
10D jsem koupil nedávno z druhé ruky,byl to můj vytoužený foťák po analogovém EOS 3 . Jezdím fotit na delší výlety a v plánu jsou i dlouhé výlety ,kde nemusí být v dosahu zdroj dobíjení 220V,proto pro mě bylo nepříjemným zjištěním,že byteri-grip nefunguje na dobíjecí monočlánky,které snadno dobiji v autě a navíc mají i větší kapacitu,ale na dva aku BP-511.Nechápu,že když canon vyrobí odolnou poloprofi zrcadlovku,nemyslí na takovouvěc . Z tohoto důvodu chci přejít na 350D.
zdroj 10d
Věci se vyvíjí – Canon na to také přišel a u 20D a nyní i 350D je grip lepší. Jinak bych ale poradil něco lepšího – již od cca 1000 korun (od 2 tisíc běžně) se dá koupit do auta měnič 12/220V, čímž vyřešíte nabíjení úplně všeho, nejen tedy foťáku…