Proč ženy fotografů nevěří vědcům z Michiganu?

Tentokrát je, drazí fotografové, článek určen vašim partnerkám.

Vánoce jsou už minulostí. Fotografická výbava je zase o pár kil těžší. Filtry, objektivy, stativy, zvětšováky a další fotověci jsou rozbalené a čekají na první světlo. Naše drahé polovičky dávno vědí, že nejvoňavější parfém je FOMA LQN, že okurky nejlépe chutnají, jsou-li dostatečně dlouho máčeny v ustalovači a že vánoční kapr se neobejde bez zakápnutí seleniem. Nicméně pro harmonický život s fotografem musí pochopit ještě jednu věc. Tu nejzásadnější. V tomto článku se pokusíme přinést návod, jak dosáhnout plné spokojenosti na obou stranách postele.

Po několik desítek let se nejvýznačnější vědci z Michinganské univerzity zabývají tímto problémem. A konečně došli k závěru: fotografování nahých žen má pozitivní vliv na fotografův rodinný život. Důvod se jim však zatím zcela odhalit nepodařilo. Své speciální studii se nicméně intenzivně věnují dále a nové poznatky na sebe určitě nenechají dlouho čekat. Naproti tomu mladí vědci z univerzity ve Vladivostoku zabývající se zkoumáním alternativních zdrojů energie, zjistili sice nesouvisející fakt, přesto však velmi zajímavý: vysavač používaný zamilovaným mužem má při stejné spotřebě elektrické energie vyšší výkon.
Proč ženy fotografů nevěří vědcům z Michiganu a muži neradi luxují? Hledání příčinné souvislosti mezi těmito dvěma tezemi by vystačilo na další článek. Nás bude ale zajímat teze první.

Nejdříve musíte pořádně – upozorňuji všechny, že v případě, že to odbudete, už se vůbec nemusíte zabývat tím ostatním – vysvětlovat. Protože to je opravdu důležité, tak to raději řeknu ještě jednou. Nejdříve ženě pořádně vysvětlete, že potřeba každého fotografa je fotit nahá těla – žen. S tím nic nenadělají, to je prostě od přírody. Jde o jakousi potřebu zachycovat ženskou krásu. Na vás záleží, jak se vypořádáte se zdůvodňováním. My přinášíme pouze několik modelových situací, jež vám mohou být při argumentování nápomocny.

Úvodním bezpochyby špatným krokem ženy je, pokud se k tomuto problému staví apriori ofenzivně. Nastiňte jim pro příklad tuto situaci, tj. varianta 1:

M:	Miláčku, chtěl bych tě fotit jak tě pán bůh stvořil.
Ž:	Ale miláčku, vždyť, víš že nejsem fotogenická.
M:	Když tě vyfotím já, budeš vypadat nádherně.
Ž:	To jako že tak normálně nevypadám?
M:	Ale to jsem přece neřekl.
Ž:	Neřekl, ale myslíš si to.
M:	Prosím tě, nezačínej zase.
Ž:	Vždyť jsem to říkala, myslíš si to. Dobrou noc.

Žena se sice z focení vyvlékla, ale svému muži tím přidělala mnoho starostí. A sobě koneckonců taky. Neboť, co může dělat muž v takovéto chvíli? Odchází, je zklamán. Brouzdá po nočních ulicích hledajíc vhodný objekt k vyfocení. V žilách mu kromě krve koluje neukojená potřeba. (Skupinky mužů, u nichž je již tento stav chronický, bylo možné vidět na některých výpravách noční Prahou s Paladixem.) Tato cesta končí v hospodě. Vždycky v hospodě. Po několika pravidelnějších návštěvách se tak z perspektivního fotografa stává neperspektivní alkoholik. A to určitě nechtějí ani ony ani vy. Takže přichází varianta číslo dvě – žena s vyfocením souhlasí.

M:	Miláčku, chtěl bych tě fotit jak tě pán bůh stvořil.
Ž:	Jistě, a mám se rovnou svléct?
M:	No… Možná by to bylo lepší a můžeš se na mě kouknout trochu provokativně?
Ž:	Jak provokativně?
M:	Tak jako bys mě chtěla sbalit, třeba.
Ž:	Asi takhle?

Na první pohled celkem vydařená modelová situace. Přiznejme si ovšem, kolik z nás to dotáhne až do konce? Mám na mysli to focení. Takže zase žádná fotka. Musí tedy přijít varianta číslo tři, které může předcházet i varianta číslo dvě, ale také nemusí. Záleží na partnerce. Tady je příklad rozhovoru:

M:	Miláčku, chtěl bych tě fotit jak tě pán bůh stvořil.
Ž:	Ale mně už se nechce. Stejně bys zase nic nevyfotil.
M:	To mě mrzí. Zrovna mě něco napadlo a rád bych to večer nafotil.
Ž:	No, a nechceš zavolat nějaké kamarádce?
M:	A tobě by to nevadilo?
Ž:	To víš že ne.
M:	Ale slib mi, že budeš doma.
Ž:	V žádném případě vás nebudu rušit. Půjdu se projít, abyste na to měli klid.
M:	Vážně? To jsi moc hodná. Děkuju.

Shrňme si to. Máme tři modelové situace. První vedoucí do slepé uličky nenaplněných snů a naplněných půllitrů, jež rozhodně nedoporučuji. Pak je tu druhá přinášející uspokojení a umožňující elegantní posun k té třetí, z níž je cítit pohoda, harmonie, důvěra – zkrátka všechno, co je zapotřebí k pěknému, plnohodnotnému vztahu. Takže pro kterou se rozhodnete?

A na závěr si ještě připomeneme několik zcela zásadních zjištění Doc. Aktoljubova z Azerbajdžánského institutu
rodinných vztahů:

• Milenka se hledá snáze než modelka.
• Míra citu pro rodinu je přímo úměrná touze fotografovat cizí ženy.
• Sexuální napětí mezi fotografem a modelkou je vždy možné včas transformovat do umění.
• Opravdové umělecké dílo nelze vytvořit bez hlubokého emotivního zážitku.

Za podklady k této studii vřele děkujeme vědcům z Michinganské univerzity,
vědcům z univerzity ve Vladivostoku a Doc. Aktoljubovovi z Azerbajdžánského institutu
rodinných vztahů.

Pokud, vážení čtenáři, čerpáte z poznatků jiných vědeckých ústavů,
prosím podělte se s námi, abychom Vám i v příštím roce mohli poskytovat co nejkomplexnější informace
a aby byl i nadále Paladix Váš průvodce na cestě k rodinnému štěstí.