Hodnocení současné použitelnosti bazarových modelů AF zrcadlovek je poměrně komplikované. Nejstarší modely totiž obvykle mají na dnešní dobu AF systém přece jen poněkud archaický. Ostatní parametry jsou ale mnohdy skvělé a v bazarech se objevují za zajímavé ceny.
Nejstarší EOSy – 650 a 620
Těmito modely celá řada EOS začíná. Ve své době (1987) mířily hodně vysoko, EOS 650 mezi náročné amatéry, 620 už spíše mezi profesionály. Měření expozice je šestisegmentové nebo selektivní. Oba modely samozřejmě nabízí plný manuál, program, clonovou i časovou automatiku, shodná je i rychlost převíječe 3 obr./s. Ale několik rozdílů je, a to dost podstatných. Hlavně závěrka, EOS 650 má nejkratší čas 1/2000s a EOS620 1/4000s, ale pozor, kratší je i synchročas pro blesk (1/250s)! Navíc má 620 autobracketing a shiftovatelný program.
Autofokus je u obou sice relativně slušný, ale přece jen jednobodový, v dnešní době by ho asi předstihly i AF systémy absolutně nejlevnějších modelů. V souhrnu asi za úvahu v bazaru stojí spíše model 620 kvůli skvělému synchročasu, EOS 650 bych si asi důkladně rozmyslel. I když argumentem pro by mohla být velmi slušná robusnost ve srovnání se současnými levnými modely.
První amatérské modely – 750 a 850
Na trh přišly v roce 1988. Model 750 je prvním Canonem s vestavěným bleskem. EOS 850 blesk neměl, ale dodával se s datovou stěnou (EOS 750 ji měl jako zvláštní příslušenství a pak se označoval jako EOS 750 QD).
Oba měly šestisegmentové TTL měření, převíječ 1,2 obr./s a závěrku s časy 1-1/2000s. Zajímavé bylo exponování filmu od konce – po založení se film nejprve vymotal z kazety a postupně se do ní vracel.
V dnešní době by mě ani jeden z nich ke koupi nelákal, najde se mnoho vhodnějších modelů.
 |
 |
EOS 600 – zrychlený autofokus
Tento přístroj je téměř identický s EOSem 650, jen je rychlejší. Převíječ umí 5 obr./s a autofokus je schopen doostřovat ještě při rychlosti 2,5 obr./s. Navíc je několik zdokonalení i v programech.
O koupi z druhé ruky se u EOSu 600 dá uvažovat. V Japonsku a USA se označoval jako EOS 630.
EOS RT – unikát s polopropustným zrcadlem
Pro odstranění prodlevy spouště uvedl Canon tento model fotografující skrz
polopropustné zrcadlo. Vzhledem k tomu, že se zrcadlo nemusí zdvihat, je RT velmi
tichý a odpadá i chvění po expozici. Cenou za to je samozřejmě určitá ztráta
světelnosti. Ostatní parametry jsou podobné jako u EOSu 600.
Tento přístroj bude zajímat asi jen zkušené fotografy, kteří jeho vhodnost jistě
posoudí sami. Osobně bych ale byl velmi opatrný, polopropustné zrcadlo je
náchylné na poškození a u bazarové techniky bych se hodně bál…
EOS-1 – první profimodel a důležitá inovace AF
Září 1989 je možná vůbec nejdůležitějším mezníkem v historii
fotopřístrojů Canon. EOS-1 se stal vlajkovým modelem a hlavně se zanedlouho
ukázalo, že se s ním Canonu podařilo prolomit hegemonii Nikonu mezi profifotografy.
Vlastnosti jsou výborné, přibyla závěrka s 1/8000s, u měření expozice je na
výběr mezi šestisegmentovým, bodovým, selektivním a integrálním. Převíječ je
pomalejší než u EOSu 600, jen 2,5 obr./s, je ale možné připojit booster pro rychlost
až 5,5 obr./s. Varianta s boosterem se označuje jako EOS-1HS.
AF systém je sice jen jednobodový, ale už má nesmírně důležité zlepšení –
křížový senzor.
V souhrnu je to nadále skvělý přístroj a mnohdy se dá získat za zajímavé ceny,
většina profifotografů již přešla na novější modely a tudíž je
klasických jedniček v bazarech docela dost. Mohou ale být z profiprovozu
dost opotřebované…
 |
 |
EOS-700, nastupují motivové programy
Inovací EOSu 750 vznikla sedmistovka, uvedená na trh v
březnu 1990. Jejím důležitým znakem je
použití motivových programů. Dnešní využitelnost tohoto přístroje je
průměrná, přístroj je vcelku slušný, ale žádný zázrak. Navíc se prodával
převážně jen v USA a v Japonsku a v našich bazarech nebude moc vidět.
EOS EF-M bez AF
Ano, v září 1991 skutečně vznikl i jeden EOS bez automatického ostření. Umí
třísegmentové, centrální a selektivní měření, clonovou, časovou i programovou
automatiku i manuál.
Přístroj používá běžné EF objektivy. Nějak na něj nemám žádný názor. Model
s MF by byl výborným doplňkem řady EOSů, kdyby se obešel bez baterií, ale to asi
nejde, EF objektivy mají elektronicky řízenou i clonu. V tomto provedení je to spíš
jen kuriozita.
EOSy 1000
Množné číslo je na místě, tisícovek je víc. Liší se označeními
jako F, FN, F-P atd. V praxi mají některé blesk, jiné panoramatický režim a další
drobné rozdíly. Vždy se však jedná o přístroje určené pro méně náročné amatéry.
Vzhledem k tomu, že umožňují i plně manuální provoz, bych je označil za
nejlevnější EOSy použitelné i pro trochu vážnější práci. Ale velkým zázrakem
EOSy 1000 zase nejsou. Když už byste o nich v bazaru uvažovali, dívejte se
spíše po verzi 1000FN z roku 1992, která je tišší a má o něco
rychlejší AF. Původní “tisícovka” z roku 1990 se mi jako moc dobrá volba
nezdá.
EOS 10 – vícebodový AF
Uveden v březnu 1990. Tenhle přístroj je patrně prvním Canonem s vícebodovým AF. Zaostřovací body se ještě neovládají okem, ale kruhovým voličem a vybraný bod je v hledáčku osvětlen
červenou LED. Závěrka má rozsah 30s-1/4000s. Měření osmizónové nebo
selektivní, všechny běžné expoziční režimy včetně shift programu. Umí i
vícenásobné expozice, samospoušť a třeba intervalový snímač.
Tento přístroj má jistou kvalitu i dnes.
EOS 100 – nejtišší Canon?
Stovka ze srpna 1991 je údajně vůbec nejtišším Canonem. A i ostatní vlastnosti
jsou zajímavé, převíječ 3 obr./s, závěrka s nejkratším časem 1/4000s a všemi
běžnými programy. I měření expozice je na úrovni. Proti starším modelům je
zdokonalena i obsluha blesku. Měření je šestizónové, selektivní a integrální.
V dost ohledech lze EOS 100 srovnávat i s podstatně modernějším EOSem 50E. Seženete-li ho za dobrou cenu, budete asi spokojeni.
EOS 5
Typický “skoroprofesionální” přístroj, pocházející z
listopadu 1992. K dispozici je závěrka s 1/8000s a
s 1/200s synchročasem. Má i pravé bodové měření, vícesektorové měření je pak
již šestnáctizónové. Rychlost snímání až cca 5 obr./s a mnoho dalšího. Typickým prvkem
prozrazujícím profi zaměření je třeba celá řada výměnných matnic. Pětibodový
autofokus. Je to první EOS, u kterého je možná volba zaostřovacích bodů
okem, nelze ale popřít, že to tehdy ještě nebylo zcela dotaženo. Nicméně v
každém případě jde o výborný přístroj pro všechny zájemce o akční focení,
který se v bazarech objevuje za velmi zajímavé ceny. Je nutné pouze jedno
varování – stejně jako u EOSu 1 se hodně exemplářů dostalo do bazarů od
profesionálů a mohou být dost opotřebované. Možná je to dokonce ještě vážnější
než u EOSu 1, neboť “pětka” přece jen až tak superodolná není a pokud ji
někdo užíval stejně intenzivně jako “jedničku”, tak se to na ní podepíše
více. Nicméně pokud seženete EOS 5 v dobrém stavu, budete asi dost spokojeni.
EOS 500
EOS 500 je ze září 1993. Jde vlastně o pokračování vývoje řady 1000. Vybaven
je poměrně slušně – klasický i servo autofokus, běžné programy i manuální
nastavení, vlastně nic nechybí. Ve své době šlo o poměrně velký prodejní hit a
nesporný úspěch. Ovšem na druhé straně je třeba vidět, že z dnešního pohledu to
až takový zázrak není a existuje mnoho alternativ jak mezi bazarovými EOSy, tak
ale i třeba v podobě dnešního EOS 3000V, který je prodáván za velmi zajímavou
cenu se všemi zárukami.
EOS 1N
Další profimodel od Canonu přišel na trh v listopadu 1994. Jde o
upgrade původního EOSu 1 – tvarově a provedením těla se vlastně skoro neliší, má
ale podstatně inovovanou elektroniku, AF systém atd. Autofokus je nyní pětibodový a hlavně velmi slušně rychlý. Jinak samozřejmě umí EOS 1N vše, co lze od
profi přístroje čekat, zdůrazňovat funkce jako pravé bodové měření či rychlost s
boosterem až 6 obr./s mi připadá zcela zbytečné.
Zamysleme se spíš nad vhodností koupě. Jde opět o bazarovou techniku – v
produkci je nahrazen EOSem 1V a v bazarech se proto modely 1N objevují poměrně
často. Pokud někdo potřebuje velmi robusní přístroj s vysokou rychlostí, tak je
EOS 1N nesporně reálně dosažitelný. Opět ale platí varování – pozor na známky
opotřebení, mnoho kusů pochází od profesionálů.
EOS 5000
Na trh uveden v lednu 1995. Je to klasická ukázka zrcadlovky,
která se jednoduchostí ovládání snaží přiblížit kompaktnímu přístroji. Jako
obvykle je k dispozici závěrka s rozsahem 2s-1/2000s se synchročasem 1/90s. Uživatel
si může vybrat z několika motivových programů. V hodnocení jsem dost rozpačitý,
EOS 5000 má některé velmi sympatické vlastnosti, v
jiných bodech je ale pro vážnější práci zcela nepoužitelný. EOS 5000 má
tříbodový autofocus a možnost
volby mezi selektivním a šestisegnentovým měřením. Jenže naopak vůbec nemá
možnost plně manuálního nastavení, kromě programů je k dispozici pouze priorita
času. Už tohle ho podle mě dělá pro tvůrčí fotografii téměř nepoužitelným.
Ani převíječ nestojí za mnoho, umí nejvýš frekvenci 1 snímek za sekundu.
Koupi EOSu 5000 prostě doporučuji co nejkritičtěji zvážit. Už jen proto, že
mezi bazarovými EOSy je řada jiných alternativ.
EOS 500N
Pochází ze září 1996. Tenhle přístroj je docela sympatický. Umí de facto totéž
jako EOS 5000, ale s odstraněním téměř všech námitek. K dispozici je tedy
navíc i manuální nastavení a priorita clony a citlivost filmu lze nastavovat i manuálně.
Přibyl i program se shiftem a možnost vícenásobných expozic, příjemná je i
možnost užití bracketingu. Závěrka pracuje s dlouhými časy až do 30 sekund. Z
výhrad proti EOSu 5000 zůstává v platnosti pouze pomalý převíječ, ale i tak je
tento přístroj velkým krokem vpřed. V širším kontextu jde o přímého
následníka EOSu 500, proti kterému má zejména dokonalejší AF systém – je o
tři roky novější a to je cítit. Pro méně náročné zájemce jde o jednu z
přijatelných bazarových alternativ.
EOS 50 / EOS 50E
V září 1995 vznikl model, který je z pohledu náročnějších
amatérů jeden z vůbec nejzajímavějších, EOS 50 je určen
právě pro ně. Závěrka má rozsah 30s-1/4000s, přijatelně rychlý je i převíječ (až 2,5 obr./s). Autofokus má několik módů (AF priority,
servo, atd.), u modelu EOS 50E je navíc k dispozici i výběr
zaostřovacího bodu okem.
Pro měření expozice přibylo k selektivnímu a vícesektorovému měření (6
sektorů) i
integrální. Tady snad nepatrná kritika – selektivní měření je u Canonu odvozeno od
vícesektorového a zabírá cca 9,5% plochy. Přístroj kvality EOSu 50 by si zasloužil
pravé bodové měření (pod 5% plochy snímku).
Naopak jednoznačnou chválu zasluhují možnosti řízení závěrky. U EOSu 50 se mi líbí kombinace motivových programů se shiftovaným. Tohle
není u přístrojů z této doby úplně obvyklé, zpravidla se programy se shiftem objevovaly až u
dražších modelů, u kterých byly naopak vypuštěny programy motivové (asi
pokládané za příliš amatérské).
Jednoznačnou chválu zasluhuje i skutečnost, že existuje i adaptér na tužkové
baterie, při ceně lithiových to není vůbec zanedbatelný klad.
V celkovém pohledu se domnívám, že EOS 50E je velmi zajímavý i pro dnešní
dobu.
Doporučuji koupit model E, který nebývá o mnoho dražší a kromě okem řízeného AF
má ještě několik dalších drobných zdokonalení.
EOS 1N RS
V březnu 1995 se objevila ultrarychlá verze EOS 1N schopná snímat až 10 obr./s. Je založena na použití polopropustného zrcadla, což také velmi zkracuje odezvu na stisk spouště (0,006 s). Jinak se nijak podstatně od “klasického” EOS 1N neliší. Polopropustné zrcadlo by mělo být proti výše uvedenému EOS RT mnohem odolnější a připočteme-li i to, že 1N RS je celkem nový typ, tak v tomto případě jde jistě o reálnou variantu pro nákup. Z ohledem na váhu, rozměry a i některé spornější vlastnosti tohoto řešení zrcadla bych ale koupi doporučil pouze těm, kdo opravdu reálně potřebují mimořádnou rychlost o krátkou odezvu. Navíc i cena je poměrně vysoká.
A to je vlastně všechno. Samozřejmě lze uvažovat o tom, že dnes již vlastně do bazarové techniky patří i EOSy 300 a 3000 nahrazené modely 300V a 3000V, ale rozhodně ještě nejde o typické bazarové typy. Navíc, dovedeno do extrému, bych pak musel popisovat i zcela současné profimodely EOS 3 a EOS 1V, neboť vzhledem k přechodu řady profesionálů na digitální techniku nejsou ani tyto dosud vyráběné přístroje v bazarech nijak vzácné.
Závěrečné doporučení
Popravdě řečeno jsem v době před vznikem tohoto článku věnoval průzkumu EOSů
v bazarech dost času. Uvažoval jsem o pořízení analogového záložního těla ke
svému EOSu 10D. Mé pocity jsou ale trochu smíšené. Začnu od
levnějších alternativ. Osobně bych pořízení modelů jako 500, 500N, 700, 1000,
atd. moc nedoporučoval. Podíváte-li se totiž na cenu a parametry dnes
prodávaných EOS 300V a 3000V, zjistíte, že cenový rozdíl není velký a vývoj
přece jen postoupil (navíc ta dvouletá záruka). Z levných bazarových modelů se mi už skoro víc líbí staré
EOSy 600 či 620, které jsou přeci jen podstatně robusněji řešené. Zase ale na
druhé straně jde o 15 let staré výrobky s větším rizikem poruchy a nevalným
AF…
Větší výběr je již ve střední třídě. Na první místo bych dal EOS 50E, který je
již koncepčně dost moderní a v českých bazarech je k vidění celkem běžně. V
úvahu připadá i EOS 100, ale co jsem měl možnost vidět, tak je nabízen za dost
podobné ceny jako přeci jen novější EOS 50. Nicméně pokud potkáte EOS 100 v
dobrém stavu za dobrou cenu, tak se o něm uvažovat jistě dá. Podle parametrů
vypadá slibně i EOS 10, ale popravdě řečeno jsem jich moc neviděl a neměl jsem
možnost se s ním dopodrobna seznámit, proto se hodnocení raději vyhnu.
Asi nejzajímavější jsou podle mého názoru poloprofi a profi modely EOS 5, EOS 1 a EOS 1N.
Jsou k sehnání často za velmi nízké ceny a jde o podařené modely. Jen je nutno
dát pozor na příliš opotřebeně působící kusy, neboť mohou pocházet z
profinasazení a být opravdu hodně používané.
Rozhodnutí je ale vždy individuální a samozřejmě může hrát roli i náhoda –
někdy člověk uvidí v bazaru věci vyloženě předražené, kdy si spíš ťuká na čelo,
zrovna tak se ale občas objeví až překvapivě výhodné nabídky.
autofokus
Vie mi niekto vystvetlit, ako pracuje to viacbodove AF meranie, kde si okom vyberiem AF bod? A aj to polopriepustne zrkadlo je zaujimave… Inak pekny clanok.
RE: autofokus
Okem rizeny AF pracuje celkem jednoduse – v hledacku je snimac s infradiodou, ktera vam sviti do oka a snima odraz od zornicky a kam se kouknete, tam to ostri… Maler je v tom, ze to v praxi az tak jednoduche neni, kazdy si to musi sam zkalibrovat, atd. Nicmene u EOSu50, EOSu 3 a 30 to vcelku chodi. U EOSu 5 to bylo slabsi, tam napriklad vyber bodu okem nechodil pri foceni na vysku. Take to nefunguje s brylemi. Celkem ale ta funkce neprinasi problem, pokud to nekomu nesedi, tak se to zkratka vypne 🙂
RE: RE: autofokus
Vdaka za odpoved. Keby som fotil na vysku tak, ze natocim s aparatom aj hlavu, tak by to teoreticky mohlo fungovat, aj ked by to asi nebolo velmi pohodlne. 🙂
RE: RE: autofokus
Ostření okem chodí i s brýlemi. Alespoň tedy s mými -2D. S tou kalibrací to není také nějak kritické. Přesto ostření okem nepoužívám, výběr kolečkem se mi zdá pohodlnější.
RE: RE: RE: autofokus
Ahoj, hezký článek, já mám EOS 30 a nemůžu si výběr zaostřovacího bodu okem vynachválit. Vlastně jsem nikdy jiný způsob výběru zaostřovacího bodu u tohoto foťáku nevyužil. Chodí to (aspoň mně) naprosto perfektně i na výšku. Je to strašně rychlé a velmi pohodlné.
Doplnění k EOS 500N
Model EOS 500N se liší ještě jednou maličkostí, umí si změřit bleskové světlo (blokování bleskové expozice), což EOS 500 neumí.
Je to drobnost, ale třeba pro mě důležitá. Samozřejmě sem to při koupi nevěděl, ale funkce je to dobrá.
Dnes mi přijde stejně jako THR rozumnější koupě nového modelu EOS 3000V než starších bazarovek řady 500.
JH
Připadá mi až smutné…
… jak rychle tyhle krásné aparáty stárnou. Bazarové police jsou plné těl EOSů 650, Dynaxů 7xi, Nikonů 50 atd. a novější stroje přitom stojí řádově stejně. Bazarové ceny jsou nastavené přiliš vysoko, asi proto, že za ta těla jejich první majitelé zaplatili hormadu peněz… Je to, podle mne, většinou neprodejné zboží. Starší MF těla mi připadají jaksi “uživatelsky trvanlivější”. A co teprve nastane, až se v bazarech objeví digiťáky!
RE: Připadá mi až smutné…
Pripojil bych se k tomuto nazoru. Ostatne pokles ceny principielne je zprvu velky, dnes se da poridit pohodlne EOS 300 (rok dva stary) s 28-70mm kolem 5,000 Kc (pokud nema objektiv “vakl”, pak nestoji vlastne ani to, co funkcni Zenit). Pak uz vsak cena neklesa.
Muj subjektivni nazor je ten, ze se mi zda, ze pokrok v klasice nezaznamenal az tak progresivni vyvoj za poslednich 30 let. Uvedu priklad: prestal jsem fotografovat v zacatcich 70 let, kdy byla zahajena vyroba TTL mereni – to byla skutecna revoluce. K fotografovani jsem se vratil po 1999 a v mezidobi jsem se vubec tomuto oboru nevenoval. V podstate musim rici, ze se toho moc noveho nevyvinulo. Komputery, ktere maji za tvurce ulohu myslet jsou na nic, tak komplikovana menu si nikdo ani nemuze ani zapamatovat. Automaticka ostreni a veskera IS jsou v podstate na houby – jsou jednoucelova a automaty netusi, co chcete umelecky ztvarnit a jak.
Prave jsem si koupil knizku o fotografovani vydanou od National Geographic, kde k memu prekvapeni drtiva vetsina rad spociva v tom, jak obelstit automatiku, abyste si mohli fotit jak potrebujete a aby Vas automatika neomezovala..
Navic jsem se dozvedel, ze velke firmy zastavily inovaci v klasice. Chapu proc, neni co objevovat. Ale v digi firmy videji velky prostor. No a to je dobre, protoze v digi se da tusit, ze je zde mozna nejaka prilezitost.
RE: RE: Připadá mi až smutné…
musim s Vami nesouhlasit, zminovane blbusty rozsiruji moznosti fotografie kdyz clovek vi, jak funguji, chapu, ze po tak dlouhe prestavce Vam prijdou asi zbytecne a ovladani prilis komplikovane…
muj nazor je o to rozdilnejsi, ze moje cesta je presne opacna te Vasi, po trech letech plneho vyuzivani vsech moznosti EOS 300 jsem si poridil AE-1 z roku 1978 a reknu Vam, pokrok je pokrok, nerikam, ze foceni s nim je nejak zasadne rozdilne, ale musim pred porizenim snimku udelat o mnoho vice cinnosti nez jsem byl zvykly, vysledne obrazky jsou stejne, ale obsluha narocnejsi, kdyz vim, jak fotoaparat pracuje, nevidim duvod, abych to delal rucne a v klidu to prenecham automatice…
srovnavat americany s cechy je ponekud usmevne, dyt ty ani nevi, jak funguje mikrovlnka…
RE: RE: Připadá mi až smutné…
🙂
Mel jsem taky prestavku ve foceni, ikdyz ne tak dlouho jako vy. Kdyz jsem se rozhodoval co potrebuji, tak jsem zjistil ze nejdulezitejsi je bodove mereni. Ze pokud ho mam, tak si promerim stiny, svetla, udelam si usudek podle toho jak potrebuji aby to vyslo a mechanicky to nastavim. Vedel sem ze reportaz a sport moc fotit nebudu, tudiz autofokus nepotrebuji. Podle toho sem si taky vybral a jsem spokojen… s kamerou ktera se vyrabela v letech 1984-1988.
RE: RE: RE: Připadá mi až smutné…
Jsem ve velmi podobne situaci. Jeste bych dodal, ze kvalita tehdy vyrabenych objektivu je stale i dnes vysoko nad rozlisovaci schopnosti dnesnich filmovych materialu, takze ani tady nevidim problem.
Pro sportovni snimky vidim reseni v tom, ze dnes existuji velice vysoce citlive filmy. Poridite-li si napr nad 33 DIN, tak muzete i kratkym casem dostatecne clonit a vyuzit hloubku ostrosti a to i u dlouhych ohniskovych vzdalenosti. Zaplatite za film pro tuto situaci sice vyssi cenu, ale jen pro tento pripad, kdezto u autofocusu jste to zaplatil v podstate navzdy. A nedelejme si iluze, ze autofocus je vsespasitelny. Casto jsem videl, jak pri takovych snimcich tzv. “blbne”, porad preostruje, je linej atp.
RE: RE: RE: RE: Připadá mi až smutné…
a ja vam na to odpovim, ze AF samozrejme neni vsespasitelny, ale pokud dane telo a objektivy znam, vim dopredu, jak se AF zachova, a diky pohotovemu AF si zaostrim na neco kousek vedle, kde vim, ze se chytne, jednim stiskem tlacitka zablokuju AF, zamirim a fotim (EOS30)… kdyz to umite, je to jednoduche a mnohem rychlejsi nez treba s ostricimi klinky, mozna se s nimi ostrim spatne pro zmenu ja, ale s nimi take hledam misto, kde bych videl, ze jsem dobre zaostril…
nene pane jardo, vy jste staromil, ktery novou vec pouziva stejnym zpusobem jako sve stare milovane stroje, timto zpusobem si samozrejme nepolepsite, a dovolim si rict, ze v mnohem i pohorsite, kazdy system ma sve plus a proti, je jen na uzivately, aby vyuzil tyto vlastnosti k nejlepsim vysledkum…
neodsuzuju ani to ani ono, ale kazde chce sve…
RE: Připadá mi až smutné…
plne se s vami stotoznuji, chyba je asi v tom ,ze hodne puvodnich majitelu pri prodeji sveho pristroje vychazi s ceny kterou dali pred 10 lety a neporovnaji si co se za tu samou cenu da koupit dnes. casto je v tom i zamer,ne vsichni majitele bazaru se ve foto orientuji a tak puvodni majitel zkousi. napriklad nikon f 65 se prodaval kolem 16 000,fotolab mel k vanocum akci a prodaval je za 10 000.je nutne aby si kazdy potencionalni zakaznik[u kazdeho zbozi porovnal ceny],usetri si sve prachy.
620 – vitez pomeru tvanlivost/cena
Mam uz druhe telo 620 (koupene za 2600) a stale se mi nedari jej znicit – ani pri foceni z padaku, padech apod. S levnym objektivem (napr 1.8/50) se clovek muze poustet i do pomerne nebezpecnych akci aniz mu na krku visi par desitek tisic. Predtim jsem mel 650, ktera prezila pristani s padakem, kdy fotak visel pode mnou 2 metry na snurce, pricemz jsem dopadl primo na fotak – objektiv vyrvany z bajonetu, v hline vylisovana presna formal EOSU,z fotaku ulomeny jediny knoflik ktery ulomit slo, jinak fungoval dal dokud jsem nad alpami nepromackl zaverku. Bezne pady z metru na zem se samozrejme nepocitaji – jen mam strach o objektiv.
(Autofokus je opravdu drevny, na staticke sceny se da zvyknout)
RE: 620 – vitez pomeru tvanlivost/cena
Dekuji za doplneni k clanku z praxe. Muj dojem je podobny, ale samozrejme az tak drasticke testy jsem nedelal :-))
RE: 620 – vitez pomeru tvanlivost/cena
Jeezismarja a ja si delam starost, jestli fotak v brasne netrpi otresy, kdyz s nim turistuji :o)
RE: RE: 620 – vitez pomeru tvanlivost/cena
No to je hrozný, já zrovna tak. Aby se chudinka 30 neodřela, abych s ní moc neházel a tak ;-))))
RE: RE: 620 – vitez pomeru tvanlivost/cena
Vcera moja Praktica prezila zrazenie autom aj so stativom. Dobre ju treslo o asfalt, stativ pokriveny… Kupodivu jej z funkcneho hladiska nic nie je – mera, foti, vsetky casy idu (teda uvidime na fotkach). Akurat ma tresnuty lavy bok, este neviem ci funguje synchro s bleskom, ale hadam ano. Trochu prasklo koliesko ktorym sa prepina meranie na pracovnej clone a so simulatrom, ale prepnut sa to da. Objektiv mal nasadenu kovovu slnecnu clonu, nestalo sa mu nic. Neviem neviem ako by v tejto situacii dopadol plastovy fotak. Fuuu… Esteze je Praktica kovova. Ked kukam na fotky EOSov, tak uz vidim ako ich po takom pade mozem vyhodit. Ale zaiste su to dobre stroje.
RE: RE: RE: 620 – vitez pomeru tvanlivost/cena
no hlavne kdyz ti ta skla na praktiku kresli aspon z poloviny co na EOSe! stat se muze cokoliv ale at mi nikdo nerika, ze se starymi zrcadlovkami muze ztloukat hrebiky…
RE: RE: RE: RE: 620 – vitez pomeru tvanlivost/cena
No tak moment, Pancolar 1.8/50 co tam mam kresli velmi dobre aj na plnej diere (mozem poslat fotku), ale ja netvrdim ze by EOSovske skla boli menejcenne alebo nieco.
A zatlkat klicne by som odporucal tak maximalne so Zenitom. 🙂
RE: RE: RE: RE: RE: 620 – vitez pomeru tvanlivost/cena
Pancolar 1,8/50 používám již asi deset let (nasazen na tělo Zenit) a fotky jsou jedna báseň. Viděl jsem hodně fotek z moderních foťáků se základním zoomem…a nemůžou se mi rovnat. Pravda, když by si koupili lepší objektiv…ale problém je, že dost lidí si myslí, že když dali 10-15 tisíc za set, tak další prachy za lepší objektiv jsou pro ně už moc!
RE: RE: RE: RE: 620 – vitez pomeru tvanlivost/cena
Kulihrasku, kulihrasku,
Moc veris reklamam a malo vlastnim zkusenostem. Ale pravda je, ze firma Canon ma sakra dobre reklamu propracovanou….
No nic, jestli dokazes na bezne fotografii rozpoznat a identifikovat, ze byla realizovana prave vynikajicimi skly znacky Canon, tak se Ti omluvim, ale pokud to nesvedes, tak se zkus nad tim sam zamyslet.
P.S. Ale pokud jses zamestnancem firmy Canon – tak jen vykonavas svou povinnost.
RE: RE: RE: RE: RE: 620 – vitez pomeru tvanlivost/cena
nic proti pancolaru, mel jsem taky practiku a dam ruku do ohne za to, ze poznam, zda bylo foto udelano na canon 28/2.8 ci pentacon 29/2.8, to same mohu rici i o jinych sklech, i o vseobecne chvalenem flektogonu 20/2.8, ale nechci se zde hadat, canonu zadek nelizu, jen jsem mel tu cest… verim, ze jina skla jsou lepsi nez canoni, ale zrovna pentacony to rozhodne nejsou…
RE: RE: RE: RE: RE: RE: 620 – vitez pomeru tvanlivost/cena
Kulihrasku,
omlouvam se Ti.
Ted jen schazi, aby Canon rozdelal ohne, ty sis pripravil ruku a show muze zacit….
No a co se tyce meho staromistvi – o to mi opravdu nejde, jen pocitam kazdou korunu, a co se tyce zbrkleho nakupovani novinek, tak to neni pro mne.
RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: 620 – vitez pomeru tvanlivost/cena
taky pocitam a ted uz vim, ze FD je dobrou volbou, ono nejde o to dostat se na nejnizsi cenu, ale na dobrou vybavu za rozumne penize, za 10.000Kc mas postacujici FD vybavu (telo, sirokac, padesatku a tele) a jako majitel par pevnych EF a FD skel mohu s klidem duse rici, ze optikou si nak zvlast nepohorsis, pevny skla se od te doby prilis nezmenila, vyvoj je v oblasti zoomu…
RE: RE: RE: RE: RE: RE: 620 – vitez pomeru tvanlivost/cena
http://io.kotwa.net/sharp_flektogon.jpg
je to sken z profi skeneru odpovidajici vyrezu ze zvetseniny vetsi nez 30x45cm, film ilford hp5+ v microphenu… a objektiv carl zeiss jena flektogon 35/2.4 pri – co si tak vzpominam – zhruba f/5.6
nevim, myslim si, ze mnoha m42 skla si se skly canon fd nezadaji a nelze je podle niceho tak snadno odlisit (poznat z ktereho co je) … imho se to da poznat jen dle bokehu – ten ma zrovna zmineny flektogon paradni, stejne jako treba rusky jupiter-9 s patnactilamelovou clonou, ktery pri f/8 rovnez s rezervou staci pro razor-sharp 30x45cm
RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: 620 – vitez pomeru tvanlivost/cena
takhle diskuze je nekonecna, asi jsem natrefil v bazarech na spatne kusy, jen mi vrta hlavou, ze se mi to stalo jen u M42 a ne treba u FD canon, no, nahoda je blbec! koncim diskuzi, kazdy necht si vybere dle sveho gusta a moznosti…
RE: 620 – vitez pomeru tvanlivost/cena
Ja som sa rozhodoval pre kupu – novy 300v za 20 tisic Sk. Kamarat – profesional mi odporucil pozret v bazaroch stare 600 rady (on sam ma stale dve 620). Nasiel som 650 za nejakych 5000 Sk, s objektivom 35-70 (ale je to este celokovovy). Inac vo fotaku bola povodna bateria, cize nepouzivany, draha filmu ako z vyroby. Doteraz nelutujem kupu. a to uz mam na nom blesk Sigmu 500 ST, objektiv Canon 75-300 USM. Vsetko funguje perfektne. a uplne perfektne je ze to cele vazi tak do 2 kil, cize sa mi netrasu ruky.
Mal som pozicanu D60 – z mojho amaterskeho hladiska som nenaseil funkciu ktoru by som na mojej 650 ozelel (teda okrem toho ze je to digital).Ani bracketingom som nebol po tyzdni nadseny tak ako na zaciatku.
…a co takhle Pentax?…
Fajn článek, zaujal mě, ačkoliv jsem zarytý příznivce Pentaxů. Nechce se někdo přidat s podobným článkem o kinofilmových Pentaxech? Ještě drobný doplněk k problematice bazarových foťáků: Je tu nutno počítat s chybou měření expozice (ta se dá zkontrolovat a s chybou pak počítat).Tady se pak hodí ruční nastavení citlivosti filmu. Staré selenové články totiž časem ztrácí citlivost.Trochu se prodlouží expoziční časy vlivem zatuhlého tuku v mechanicky řízeném časování závěrky – hlavně v nižších teplotách (takže doporučuju nechat tuk vyměnit.) Zmíněné chyby se netýkají jen hnidopichů co řeší 1/3 EV(ano na inverzi už to znát je), ale může jít o podstatný problém, který se však dá snadno řešit. Tyto chyby jdou vlastně proti sobě, takže laik obvykle ani nic nezaregistruje… Ještě mě napadá, že se zpomalujícím se mechanismem, hlavně v chladu bych pro synchro blesku použil raději o stupeň delší čas, než je výrobcem udán.Jinak si myslím, že když nebudete mít zrovna smůlu, dá se v bazaru často pořídit splehlivá technika. Jinak já sám fotím v poslední době Pentaxem MZ 6 a než jsem ho koupil nový, obcházel jsem bazary hodně často a bezvýsledně…
RE: …a co takhle Pentax?…
Pokud vim, v dobe kdy se vyrabely EOS uz se nekolik (skoro desitek) let seleniove clanky nepouzivaly.
RE: RE: …a co takhle Pentax?…
Já to myslím obecně, předpoládám, že tou dobou už se nedělalo ani mechanické řízení závěrky… Moje reakce se netýká EOSů, ale starých fotoaparátů všeobecně, tedy i těch “prehistorických”….A tak čekám, že se zas někdo ozve s tím, že ty opravdu staré zas neměly ani měření, ani časovací mechanismus.(Sám jsem fotil technickou fotografii stařičkou kardanovou kamerou).
RE: RE: RE: …a co takhle Pentax?…
Selenove clanky maji opravdu ty nejstarsi nebo nejlevnejsi pristroje. U nekterých starsich pristroju se vyskytuji senzory z CdS – (sulfid kadmia). U nich se projevuje starnuti – (expozimetr ujizdi), ale vetsina rozumnych vyrobcu s tim pocita a zmeny clanku CdS lze komepnzovat. Co se tyce Canonu typu EOS, typoval bych, ze tam uz se CdS nebude vyskytovat. CdS bude tak nekde u nejakych FDckovych Canonu. U EOSu bodou kremikove fotodiody a ty jsou dlouhodobe velmi stale. Na stranu druhou, pokud se diody rozjedou, jejich nastaveni je pry narocnejsi.
RE: …a co takhle Pentax?…
Clanek o MF Pentaxech jsem jiz na Paladix dal pred casem, da se snadno najit. O prehledu AF Pentaxu uvazuji, jak mnohu lidi vi, tak jsem s Pentaxy dlouho fotil. Momentalne ale mam v poradi asi ctyri jine clanky, coz me na cas zabavi, pak se uvidi…
Kde se stala chyba
Ačto Pentaxista, EOSy sleduji, již jen proto, že na ně fotí řada známých. Článek se mi líbil, jelikož naznačil, co která model přinesl. U Canonu se mi líbí, že má na svých www stránkách “Camera museum”.
Při pohledu na na design starých EOSů musím přiznat, že se mi líbily mnohem více něž ty dnešní. Někde se to zvrhlo a 300V a 3000V se mi nelíbí vůbec. Vzhledem mě zaujala např. stará 850,700 a další.. I když i u té 3000V mi připadají, teď když prohlížím staré EOSy, některé designerské prvky(tvar držadla a umístění spouště) jako převzaty z EOS RT. Podotýkám, že se jedná čistě o subjektivní náhled a názor na design, jelikož jsem s těmito stroji nefotil a nemůžu je posuzovat z hlediska toho, jak učelně jsou rozmístěny ovládací prvky.
Teď ještě námět k diskuzi:Kdy se to zvrhlo?
Zrcadlovky za poslední budí určité rozpaky, že nepřinášejí to co se od nich očekávalo a své předchůdce v mnohém nepřekonávají.MZ-S v mnohém pokulhává za Z1p, F70 by spousta lidí nevyměnila za F75, nebo F80 atd. Co vlastně přibylo a pro jaké procento uživatelů to má význam?Narostly počty segmentů měřících expozici(6-8 přitom pro většinu stačí,komplikované scény to stejně nevyřeší a jenutno proměřit bodově, ext. expozimetrem dopadající světlo či šedá tabulka),zrychluje se autofokus, přibývá počet osřících bodů(OK super věc za horších světelných podmínek nebo při rychlý akčních snímcích, kdy lze navícvyužít zaostřování na jiný než středový bod, jelikž není čas po zaostření překomponovávat záběr, ale kolik procent nás to doopravdy využije.Turisti krajínkářia atd. klidně vystačí se středovým zaostřováním a klidně ostři manuálně, zvlášť superširokoúhlé objektivy. Taky mají čím dál tím menší hledáčky.
kulihrášek si po EOSu 300 pořídil starý systém FD, já se vrátil k Pentaxu Super A. Zajímalo by mě jaký je rozdíl ve velikosti hledáčku u AE-1 a EOSu 300. Mezi řadou MZ a SUper A je to rozdíl velmi výrazný.
Takže, co vy považujete za vrchol a od kdy to směřuje do …
RE: Kde se stala chyba
Popravde s vami nesouhlasim a myslim si, ze mozna jde spis o vas trochu prehnany konzervativismus. Treba EOS300V je podle meho nazoru skvele udelany fotak pro amatera se zajmem o tvurci foceni – ma ho kolega a dukladne jsem si s nim pohral – za ty penize nemam co vytknout. Ve stredni tride pak take nevidim duvod nijak moc kritizovat EOS30 a 33, ostatne i digitalni EOS10D se docela hodne povedl.
U Pentaxu je to asi opravdu o trochu horsi, vyvoj tam byl misty dost zmateny, u Nikonu mozna trochu take, ale tam uz bych to nevidel tak jednoznacne.
Aby bylo jasno, netvrdim ze vsechny novejsi stroje jsou lepsi a praktictejsi nez stare. Nicmene s nazorem, ze se vyvoj nejak zvrtl opravdu souhlasit nemohu. Mimochodem k hledackum – navrat k SuperA kvuli hledacku ve me budi trochu usmev. Tento pristroj znam moc dobre a hledacek je sice mozna vetsi, ale kvalita matnice je proti soucasnym naproste tristni. Zkuste si nekdy dat na Super A treba MTO1000 se svetelnosti 10 – neuvidite skoro nic. Treba u Pentaxu MZ-5 je pouzitelnost o rad lepsi a EOS10D je uplne v pohode…
RE: RE: Kde se stala chyba
Tak to jsem velice rád, že jsem u vás vzbudil úsměv, to prodlužuje život:)
Vše je psáno vždy pod vlivem nějaké skutečnosti,která není známa čtenářům, jelikož úvést všechny důvody, které vedly k napsání reakce se nikdy nepovede.
Takže zpět k EOSům, shodneme se na tom, že po stránce funkčnosti jsou to skvělá těla. Mi osobně se třeba líbí 30/33. proti funkčnosti nic nenamítám, konstatuji jen , že se mi nelíbí design. I 3000V toho umí poměrně hodně za ty peníze.
A teď k Pentaxům. SuperA mám jako takové druhé tělo, jelikož jedna kapka potu (po výstupu na hory)ukápnutá pod volič programů, jak je to na MZ,30,7,6 dokázala vyšadit na 2 hodiny foťák z chodu. Objektivy na ni nemám horší než f2,8, nejčastěji 50/1,7, takže to taková hrůza není. Matnice je samozřejmě poplatná době,takže se nemůže s MZ srovnávat. Řekněme oč je větší, o to horší.Na druhou stranu je mnohokrát lepší než matnice u Praktiky MTL5, kterou aky někde dom mám.
Zmíňovaná MZ-5n je dobrý stroj(měl jsem ho mnohokrát v rukou,jedinou vadou je, že pokud se ujmou objektivy bez clonových kroužků, s obládaním clony z těla,tak ty bude možno použít jen P,Tv) tím spíše je škoda, že Pentax ukončil jejich výrobů, stejně jako MZ-S, MZ-6 a některých objektivů. Zbývá jen *ist.
RE: RE: RE: Kde se stala chyba
…mno… EOS300 jsem jeste nezahodil, k nemu samotnemu ani tak moc vyhrad nemam, neb si uvedomuju, ze jde o low-end, se srovnani s nim pak 300v nabizi opravdu pekne vecicky, z technickeho hlediska bych byl spokojeny uzivatel, ale design mne absolutne nezaujal, 30/33 se mi designove libi, jenze v teto tride bych cekal vice, kuprikladu bodovejsi mereni a lepsi hledacek, dlouho jsem ocekaval 30/33v v domence, ze upgrade bude podobne nadupany jako u 300 a 300v, to se vsak nekona a ja pochopil, ze canon vzkazuje uzivatelum, ze na analogovy trh nezanevrel, ale zadne inovace se uz nedockame… asi vi proc dela…
z tohoto i mnoha jinych duvodu jsem se rozhodl vyzkouset FD system, prvni zazitky uz mam a jsou takove, jak jsem psal vyse, kazdy ma to svoje…
a zminovany rozdil v hledacku? prijde mi to tak nak stejny, rozdily jsou male, zda se mi, ze se svetelnymi skly vede AE-1 a z temi tmavsimi EOS, ale rozdil typu EOS 300 x 3 se nekona, takze polepseni jen ve vetsim zaberu kolem 94% vs. 90% u EOS 300…
po par mesicich sve poznatky shrnu do nejakeho clanku, bude na http://www.fotoaparat.cz
RE: RE: RE: RE: Kde se stala chyba
Fotoaparát sleduji, takže jsem celkem zvědav. Padla tam i nějaká zmínka o cestě po Asii koncem roku. Bude ten článek dříve, nebo až po?
RE: RE: RE: RE: RE: Kde se stala chyba
planuju na prelom rijna a listopadu cestu do thajska, jenom mesic, presto hodlam nasekat nemale mnozstvi filmu, zalozni teo se hodi, nemluve o tom, ze me za posledni pulrok dostal cb proces…
ale clanek bude samzrejme drive, mel jsem predstavu, ze budou clanky dva — prvni dojmy a pak celkove zhodnoceni po pul roce prace..
RE: RE: RE: Kde se stala chyba
A proč ten článek nebude tady? 🙂
RE: RE: RE: RE: Kde se stala chyba
no rad bych potesil obe strany, ale uz si to zamluvil kapsa… nejake reseni?
RE: RE: Kde se stala chyba
Priklad srovnani hledacku pouzitim “ruskeho hvezdarskeho dalekohledumi propada trochu extremni.
Jinak musim souhlasit, ze co se tzce vyvoje u Pentaxu, je ponekud chaoticky. Napriklad, ty hledacky.
Z1p(1994)-0,8×92%
MZ-5(1996)-0,8×92%
MZ5n,MZ3(1997)- 0,8×92%
MZ-M(1997)-0,77×92%
MZ-50(1997)-0,77×92%
MZ-S(2001)-0,75×92% nástupce vlajkove lodi Z1p 🙁
MZ-7(1999)-o,7×92%
MZ-30(2000)0,7X90% nástupce MZ50
MZ-6(2001)-0,7×92% nastupce ceho???
Proc jsou ty hledacky tak male, kdyz skoro cela designova rada Mz se tvarem tela skoro nezmenila?
Muj nazor: vrchol nastal Z1p(1994) pak stagnace do 1997 posledni smysluplnu model MZ5n a pak uz…, kdyby do tohoto modelu nacpali vice ostricich bodu a jeste zdokonalili a rychlili Af, byla by to bomba.
Chyba se stala asi v roce 1997.
Trochu by me zajimalo, jestli se podobne nelogicke kroky vyskytuji i jinde? Pentax uz jich asi moc neudela, jelikoz zastavil vyrobu analogovych zrcadlovek, zustal akorat *ist.
RE: RE: RE: Kde se stala chyba
Ten priklad se zrcadlovym objektivem vubec neni extremni, je to velmi slusny test kvality matnice. Nedelejte si iluze, treba Pentax Program A neni zadny zazrak ani s beznym zoomem se svetelnosti kolem 5,6… Osobne navic musim rict, ze jednoznacne uprednostnuji hledacek s o neco mensim zvetsenim, zato s vybornou matnici, pred opacnou kombinaci (samozrejme kombinace obou veci se spickovymi parametry by byla idealni).
Problem Pentaxu podle me opravdu neni v hledacku, ale spis v kombinaci pomalejsiho vyvoje, nekdy zvlastni cenove politiky s ne zcela jasnym smerovanim. Me se treba MZ-S jako nahrada Z1p docela libi, jenze prisel tak o 1,5 roku pozdeji a s cca o 25% vyssi cenou nez by bylo zadouci. Skoda…
RE: RE: RE: RE: Kde se stala chyba
Nekde uz tu zaznelo, ze holt matnice je poplatna datu vyroby a stari aparatu. na tu dobu mozna OK, dnes uz to zazrak neni, ale se svetelnymi pevnymi ohnisky to jde. Ty dnesni jsou uz nekde jinde, preci jen pokrocily technologie. Ideal by byla kombinace kvalita a velikost.
MZ-S je hodne diskutovany model, ktery ma sve zaryte zastance i odpurce. Nekde jsem cetl, ze prisel na trh jako vedlejsi produkt (to asi neni vhodne receno, resp. jeho telo bylo vzvinuto s ohledem na MZ-D) pri vyrobe prototypu digitalni zrcadlovky MZ-D, ktera se na trh nedostala.Mozna proto prislo MZ-S tak pozde a tak draze.
Dalsi predrazeny model mi pripada MZ-3.
RE: Kde se stala chyba
1) Pouzival jsem EOS 50E a nebyl to spatny stroj. Pravda, proti memu aktualnimu SLR telu je to jako Spanelka proti Fenderu, ale nestezuji si (opet zdravim marketing Canonu, ktery mne odradil :-O) Ma nektere mouchy, ktere mne semtam rozpalovaly, napr. AE lock, ktery se vypnul po 16 sec. (moje masina jej drzi dukud jej nevypnu nebo nechcipnou baterky), ale jinak to docela slo – proti teoriim i parcialni mereni neni tak velky rodil proti bodovemu (to zas bude r~ev 🙂
2) poradna matnice je nutna pro MF. Jelikoz jej ted na pul pouzivam, tak to umim ocenit. Poridil jsem si Beattie Intenscreen (cca 2500,- ehm…), ale pro MF je kvalitni matnice opravdu nutnost. Matnice pro AF jsou sice svetelne, ale nejsou tak kontrastni – holt se nepocita s manualnim ostrenim, navic AF cidlo docela ubere. Co se tyce zvetseni x pokryti hledacku, je to jisty kompromis – proste nejde udelat 100% s 1:1 zvetsenim. Navic MF potrebuje uplne jiny zpusob zaostrovani objektivu, zadnych 75 stupnu od minima do maxima… to je vhodne pro AF, ktere nema rado dlouhou drahu ostreni. Take je zajimave to srovnat s Olympusem OM, ktery ma pomerne kratkou vzdalenost objektiv-film a vubec je docela maly.
Myrra
EOS 30 vs. 50e
Docela souhlasim, zvlast dobre je to videt na EOS30 vs. EOS50e (o 8 let starsi model) – EOS50e v mnohem EOS30 prekonava, u 30 je lepsi jen rychlejsi a tissi motor, vice zaostrovacich bodu a tusim podsviceny displej, a to je snad vse stezejni… Naproti tomu 50e ma lepsi hledacek, plno lidi rika ze i ovladani, DEP shift, levnejsi baterii s delsi vydrzi, lepsi AF se samostatnym prisveltovacem (vyhoda, protoze se nemusi vyklapet blesk)…
RE: EOS 30 vs. 50e
moje rec, a jeste meril pri mensi urovni svetla…
RE: RE: EOS 30 vs. 50e
No, uz ted si rikam, ze si poridim jeste jednu zalozni 50tku – kdyby se te moji hlavni neco stalo. Takze klidne tu druhou v horsim stavu, ale hlavne abych se vyvaroval tomu, abych nekdy musel koupit EOS 30/33 🙂
RE: RE: RE: EOS 30 vs. 50e
AF ma lepsi 30/33 a ted 30/33v!
RE: RE: RE: RE: EOS 30 vs. 50e
To je mi uplne k nicemu… Naprosto nerozhodujici a vedlejsi vec, stejne jako rychlost serioveho snimani. Proste zbytecnost :). Alespon pro mne. Krom toho mi 30/33 prijde mnohem mene bytelny a stoji 3x tolik co 50 v bazaru.
RE: RE: RE: RE: RE: EOS 30 vs. 50e
to ano… z bazaru mam smisene pocity, nekdy se tezko pozna, jak je vec opotrebovana, nerad kupuju tela z bazaru, preci jenom ikdyz snimek dela sklo, tak jedine za predpokladu, ze telo funguje jak ma… skla uz kupu bez obav, ale telo voli radsi nove… pri vybirani FD jsem byl nucen vse z bazaru a uzil jsem si sve, je majitel a majitel… ale s trochou stesti poridi clovek solidni veci za rozumny peniz, to ano… tak dobry vyber!
RE: RE: RE: RE: RE: RE: EOS 30 vs. 50e
to je uplne pravda … taky si pravidelne uzivam prehrabovani se ve sklech pro M42 a hledam skryte poklady za podcenene ceny :-))). riziko nejakych much je velky, ale treba skoda v praze dava zaruku 10 dni na vraceni – vyzkouseno, funguje :-). takze to holt chce prvnich deset dni to telo zkouset jak o zavod, vsechno co na nem jde, u objektivu je dulezity udelat testovaci snimky a nechat si udelat skeny nebo velky zvetseniny … ale da se pak obcas narazit na neco excelentniho za malo penez. hezky zbytek dne!
Odkaz na fotozonu
Odkaz http://www.fotozona.cz uvedený pod jménem autora – to je vtip nebo tam dříve něco bylo a momentálně není?
RE: Odkaz na fotozonu
To je reflex sefredaktora, ktery mi to dal automaticky do identifikacnich udaju, takze se to ke clanku prida automaticky. Momentalne na te adrese opravdu nic neni, ale pametnici jiste potvrdi, ze na ni byvalo leccos 🙂 Cilove se tam objevi ma osobni galerie. Jinak diky za upozorneni, asi jiz zitra tam dam ponekud inteligentnejsi vysvetlujici text, to co je tam ted je zbytek po nastavovani virtualniho www serveru a nejak jsem na to pak zapomnel :-((
eos5000
to je strasny fotak.fotil som nim 4roky-hold ked rodina kupuje 8(.
to je ako kompakt, len sa vymenit objektiv.
teraz mam nastasie 3 a mozem normalne fotit.
Podekovani
Chtěl bych autorovi članku trochu poděkovat za námahu, kterou jsem využil. Nejsem sice nic nez fotograficky obeznamený amatér, doteď mi sloužil Zenit a Praktica. Uvažoval jsem o EOSU 350 digi, jako svůj vysněný foťak, ovšem až kdesi v budoucnu. Analogy od Canonu jsem neřešil, až však když jsem prolezl bazary a našel za pro me pohodovou cenu EOS 500. Říkám si bezva, po zrušení závěrky u Zenitu a nutnosti vraceni Prakticy (stejně ji teď budu kupovat na čundr) budu aspoň mít čím fotit. Po přečtení článku a seznámení se z historii Canonu jsem si podíval na bližší specifikace a hmm. ta pětistovka není to co byc chtěl…
Vrátím se zpátky, podívat se jaké Prakticy jsou ještě tu – a co nevidím, EOS 50E. Pro mě trochu drsnější cena, ale… stojí to za to.
Máme radost? Máme :o)
Takže děkuji.
Doplnění k EOS600
Z článku tak trošku vyplynulo, že EOS600 je stejný jako EOS650, ale má rychlejší převíječ. To není úplně přesné a zkusím rozdíly popsat přesněji.
EOS650 má pomalejší závěrku (nejkratší čas 1/2000 a synchro čas 1/125) a umí DEPTH režim (fotit tak, aby vyšla taková hloubka ostrosti, aby nejbižší i nejvzdálenější předmět na snímku vyšel ostrý i za cenu vysoké clony a dlouhého času). Neumí Bracketing a Multiple exposure. Zbytek je stejný s EOS620.
EOS620 má rychlejší závěrku (nejkratší čas 1/4000 a synchro čas 1/250) a umí Bracketing (vyfotit tři fotky s různou expozicí) a Multiple exposure (vyfotit několik snímků na jedno políčko filmu). Neumí DEPTH a zbytek je shodný s EOS650.
EOS600 (EOS630) umí vše. Tedy DEPTH, Bracketing i Multiple exposure. Navíc má 7 uživatelských funkcí navíc. Některé se hodí méně, některé více – seznam přiložím. Má ale pomalejší závěrku z EOS650 (1/2000 a 1/125), ale je to částečně vyváženo rychlejším posuvem filmu (5 obr/sec).
Osobně se mi z trojice EOS620/650/600 líbí EOS600 nejvíce.
Uživatelské funkce EOS600:
1) Zrušit automatické navinutí filmu zpět do kazety – Kamera přestane automaticky navíjet film zpět do kazety po vyfocení posledního snímku. Film je nutno převinout ručně. Vhodné tam, kde by hluk převíjení mohl rušit.
2) Ponechat zaváděcí jazyk filmu venku – Po navinutí filmu zpět do kazety se normálně navine do kazety celý film. Po zapnutí této volby ponechá foťák kousek filmu venku.
3) Ignorovat ISO v DX kódu filmu – Po aktivaci této volby přestane fotoaparát číst citlivost filmu z DX kódu na kazetě a předpokládá, že si to uživatel nastaví sám.
4) Povolit AF stiskem tlačítka pro částečné měření – Běžně dojde k zaostření vždy po namáčknutí spouště. Po změně této volby však fotoaparát ostří jen po stisku tlačítka částečného měření.
5) Prohodit funkci “M” tlačítka – V manuálním režimu se rychlost závěrky nastavuje točítkem a clona jde nastavit stejným točítkem až po stisku tlačítka “M” nebo tlačítka osvětlení LCD. Po aktivaci volby 5 dojde k prohození funkcí, takže clona se pak nastavuje přímo a čas až přes tlačítko “M” nebo tlačítko osvětlení LCD.
6) Vypnutí varovného zvuku rozhýbání – Fotoaparát zapnutý v režimu povolených zvuků a s aktivním P módem signalizuje pípáním, pokud čas závěrky vychází delší jak 1/ohnisko a hrozí tedy rozhýbání snímku. Aktivací funkce 6 přestane fotoaparát tuto signalizaci provádět.
7) Povolit manuální ostření s USM objektivy – Tato funkce umožnuje u starých typů USM objektivů manuální doostřování i když je objektiv přepnutý do AF režimu a foťák se tomu nebude divit. U nových USM objektivů tato funkce nemá význam.
Pro nastavení uživatelské funkce (custom function – CF) je nutné provést:
– Otevřít krytku na zadní straně EOS600
– Stisknout současně modré a černé tlačítko (jsou obě současně označeny nápisem CF)
– Točítkem u spouště vybrat číslo uživatelské funkce (1 až 7)
– Stiskem tlačítka partial meter přepnout uživatelskou funkci do stavu OFF nebo ON. Zapnutí do stavu ON signalizuje vodorovná čárka na displeji
– Namáčknout spoušť