Výstup na Sněžku trochu jinak

Poněkud extrémnějším fotovýletem, za kterým nemusíte jezdit nikam daleko, může být pro ty alespoň trochu zdatné fotografy zimní noční výstup na naši nejvyšší horu. Odměnou třeba bude fotografování jedněch z nejkrásnějších východů slunce v Čechách.

O Sněžce (1602 m) toho bylo již napsáno mnoho, tak o geomorfologii a geologii jen v krátkosti. Masív hory je tvořen svorovými a rulovými horninami a jedná se o zbytek dávných vysokých hor, které vznikly v prvohorách. Skalnaté svahy přecházejí do ledovcových karů utvořených ve čtvrtohorách, kdy ke Krkonoším zasahoval ze severu ledovec. Po ústupu ledovce byl dotvořen dnešní tvar a také výška Krkonoš. Vymodelovány byly jejich hlavní hřebeny, plochá návrší i Sněžka. Často se zde proto můžete setkat s periglaciálními jevy.

Pouze první část výstupové trasy vede lesem, ale jak se terén začne prudce zdvíhat k vrcholu, půjdete okolo kleče a i ta se však těsně pod vrcholem ztratí. Na vrcholové plošince je několik budov vystavených v dlouhém úseku historie; kostel sv. Vavřince (1665), Polská bouda (1850) a v současnosti opuštěná a rychle chátrající Česká bouda (1868). Kdysi stála na polské straně vrcholu meteorologická stanice z roku 1900, ale byla stržena v osmdesátých létech minulého století. Zajímavostí z historie Sněžky je, že první prý vystoupil na vrchol v roce 1456 „neznámý Benátčan“.

Přístup pod kopec

Nejvhodnějším místem pro začátek výstupu je Pec pod Sněžkou, kam se dostanete po hodině a půl jízdy autem z Prahy. Nejvyužívanější cesty na vrchol jsou dvě. Ta první vede podél říčky Úpy Obřím dolem po modré značce až na vrchol. Tou druhou půjdete k chatě Růžohorky, po žluté značce okolo Růžové hory (1390 m) a přes Růžovohorské sedlo až na Sněžku. Obě jsou to cesty nenáročné, dlouhé 6 – 8 km a zdolávající převýšení cca 800 m. Ideální pro jednodenní výlet je kombinace obou těchto tras – jednou nahoru a druhou dolů. O možnosti, že se dá na vrchol vyjet lanovkou, bych se zde ani neměl zmiňovat, v zimě to neplatí.

Zimní noční výstup na vrchol

Další, výrazně extrémnější, alternativou je noční zimní výstup na Sněžku. Stejně jako roky minulé jsme jej absolvovali v lednu s plánem sledovat východ slunce na vrcholu. Jedinou odchylkou od výše uvedených tras je obtížný strmý výstup z modré značky směrem na východ na žlutou značku k Růžovohorskému sedlu.

Výstup je vhodné zahájit okolo 1 hodiny v noci, kvůli náročnosti trvá cesta na vrchol několik hodin. Naše první kroky vedou podél říčky Úpy, která nás dovede až místu na mapě vyznačeném heslem „bývalá Kovárna.“ Právě zde zahajujeme extrémnější část cesty, vydáváme se mimo cestu doleva vzhůru vykáceným lesem. Výstup znesnadňuje velké množství sněhu, kdy se naše nohy po stehna propadají do sněhu. Ještě nepříjemnější je ve vyšších partiích na otevřenějších prostranstvích prolamující se silná ledová ofoukaná krusta. Smůlu mají ti, kteří jdou jako první, mají od ledu omlácené holeně.

Odměnou na vrcholu může být překrásný východ slunce, kdy se obloha nad mraky pod Sněžkou mění od oranžové až po červenou. Stejně tak zde ale můžete potkat počasí s viditelností sotva pět metrů. Nutné je také počítat s teplotou výrazně pod bodem mrazu a silný vítr ji ještě sníží. Sledování východu slunce z vrcholu naší nejvyšší hory je však jedno z nejúžasnějších pozorování v našich horách.

Náročnost výletu

Nad sedlem, v místě, kde již není žádný porost nebo je hluboko pod sněhem, vane často silný nárazový vítr a 100 metrů pod vrcholem je již vrstva ledu, po které se při značném sklonu obtížně postupuje. Pády jsou velice časté, proto je důležitá maximální opatrnost. Postup výrazně usnadní nasazené mačky (stoupací železa). Z těchto důvodů může cesta z Pece pod Sněžkou na vrchol trvat i 6 hodin. Užitečná je čelovka, při pěkném počasí pomáhá výstup naplánovat na úplněk. Vhodné je oblečení pro časté brodění hlubokým sněhem, obvykle i po čtyřech.

Jaké fotografické vybavení vzít s sebou?

To je velmi individuální věc a záleží na přístupu každého z nás. Díky náročnosti výstupu je vhodné svou fotovýbavičku omezit na minimum. Nebudete se tahat se zbytečnými kilogramy a snížíte riziko, že si při případném pádu zničíte třeba drahé objektivy.

• Nejvhodnější je lehká kinofilmová zrcadlovka, střední a velký formát nejsou pro výstup na Sněžku příliš vhodné.
• Protože v zimě je na vrcholu téměř neustále rtuť teploměru hluboko pod bodem mrazu, jsou pro fotografování nevhodné digitální fotoaparáty, pokud si je ovšem během výstupu nezahříváte pod oblečením.
• Z objektivů bohatě poslouží pouze základní zoom s ohniskem např. 28 – 90 mm, i když se širokoúhlým objektivem 20 mm jistě vykouzlíte spoustu zajímavých snímků.
• Ačkoli každého napadne, že nezbytností pro fotografie časného východu slunce je stativ, nemusí tomu tak být, prezentované snímky (kromě říčky Úpy a zatmění Slunce) byly fotografovány bez stativu z ruky s otevřenou clonou. (Musím ale přiznat, že příště se na Sněžku se stativem potáhnu…)
• Kvůli nízkým teplotám je užitečné uchovávat na teplém místě náhradní baterie, při nízkých teplotách dochází k jejich rychlému vybití; tímto problémem se nemusejí zaobírat majitelé mechanických zrcadlovek.

Při fotografování v mrazivém (a zvláště větrném) počasí budou trpět především vaše prsty. Po naexponování poloviny filmu budete mít ruce promrzlé tak, že si půl hodiny ani nezavážete tkaničku. Nikdy nesmíte přeceňovat své fyzické schopnosti a odolnost vůči prochladnutí. Uvědomte si, že při zimním fotografování nemusí jít jen o zdraví, ale i o život. Vždy je vhodné někoho informovat o cíli vaší cesty a předpokládaném času návratu.

Doporučené mapy pro výlet

• mapa Krkonoše – zimní 1:50 000 (Geobáze), 69 Kč
• mapa Krkonoše 1:50 000 (Geobáze), 69 Kč
• mapa Krkonoše 1:75 000 (Geobáze), 39 Kč
• mapa Krkonoše 1:50 000 (Kartografia Praha), 49 Kč
• průvodce a mapa Krkonoše (Kartografia Praha), 149 Kč
• mapa Krkonoše 1:50 000 (Klub českých turistů-mapy KČT), 79 Kč
• mapa Krkonoše – zimní 1:60 000(Shocart + Geoclub), 49 Kč
• mapa Krkonoše 1:50 000 (Shocart + Geoclub), 69 Kč

Všechny snímky byly pořízeny zrcadlovkou Canon EOS 300 s objektivem Canon EF 28 – 90 mm f/4 – 5,6. Zatmění slunce s objektivem Canon EF 75 – 300 mm f/4 – 5,6 s polarizačním a ND4 filtrem. U dvou posledních snímků použit stativ Manfrotto 190 s hlavou 141RC.