Jasně, to je stará vesta – to co hlásá titulek článku. Jednoho dne jsem se rozhodl vyzkoušet tuto pravdu v praxi a zapsal jsem se do dvou workshopů a jednoho dlouhodobého fotografického kursu. Myslím, že čtenáře by mohly mé nabyté zkušenosti zajímat a tak jsem se dopustil krátkého srovnání nebo spíše popisu, co tyto kursy obnášely.
Nejdříve několik suchých údajů. Oba workshopy byly organizovány redakcí Fotografie magazín, jeden na téma erotický akt a druhý na téma akt při umělém světle. Dlouhodobý kurs byl pořádán Pražským domem fotografie pod názvem Sobotní kursy.
Zatímco oba workshopy byly záležitostí 3 hodin, sobotní kursy obsahovaly 8 lekcí po pěti hodinách, tedy 40 hodin celkem rozložených v průběhu přibližně šesti měsíců. Investice do jednoho workshopu byla okolo 850 Kč, sobotní kursy stály 5500 Kč. (Hodinová cena workshopů byla tedy přibližně 193 Kč na hodinu, u sobotních kursů vycházela na 137 Kč na hodinu).
Každého workshopu se zúčastnilo přibližně 40 – 50 lidí, sobotních kursů se zúčastnilo osob sedm. Patronem a hlavním organizátorem workshopů byl Oleg Homola. Lektorem erotického workshopu byl p. Vlastimil Kula (blíže FM 3/2002), akt při umělém světle vedl p. Jan Kruml. Sobotní kursy vedl Ing. Miroslav Němeček.
Dosti tedy suchých údajů, pohlédněme blíže.
|
Návalu na workshop „Erotický akt“ jsem se obával dopředu a tudíž jsem kursovné uhradil co nejdříve. Bylo mi jasné, že ne na každého se dostane. O to větší bylo moje překvapení, když jsem v určenou hodinu dorazil do prostoru konání kursu a zjistil, že je a) učebna je úplně plná, b) stále je ještě možné zaplatit účast, jak mnozí v předpokoji pilně činili. Hezké a vstřícné gesto organizátora, ovšem jistě uznáte, že samotný workshop tím trochu zahoustl. Před začátkem se tedy tísnilo v místnosti v lavicích, na bedýnkách a u stěn odhadem tak 60 účastníků.
Po úvodní přednášce na téma obrazová redakce v magazínu Playboy dorazila modelka erotických tvarů a pan Kula počal s workshopem.
Způsob výkladu byl jednoduchý. Pan Kula během výkladu nasvítil scénu, upravil modelku a dal čas na fotografování. Pak nasvítil scénu jinak, upravil modelku do jiné pózy a zase dal čas na fotografování. Všechno, co činil, doprovázel velmi pěkným a fundovaným komentářem. Konec konců, pan Kula je profík a pokud znáte jeho fotografie, jistě mi dáte za pravdu, že má co říci.
|
Bohužel došlo k tomu, k čemu dojít muselo. Erotické fotografie lační fotografové, jejichž smysly byly navíc zjitřeny erotickou atmosférou podporovanou nespornými vnady modelky, se vrhli kupředu. Kolem scény utvořili půlkruh a počali divoce fotit. Výklad a nastavení světel pak ztrácel pro některé smysl, protože prakticky nebylo možné změnit stanoviště podle vytvářené scény. Skoro neprodyšně uzavřený půlkruh těl nedovolil přemístění a jedinou šancí bylo počkat, až někomu dojde film. A tak se člověk kromě erotického aktu procvičil i v tuhé loktařině mezi fotografy, což se může hodit pro ty, co to s reportáží myslí vážně.
Druhý workshop, akt v umělém světle, vedl pan Kruml, fotograf známý především svými „absolutními“ akty a také reportážemi z náboženských obřadů v bývalém Sovětském svazu. Na rozdíl od předchozího nešlo tedy o erotiku, ale akt pokud možno bez erotiky. A skutečně, modelka byla pravým opakem té minulé. Chlapecký typ s oduševnělou tváří…
|
V organizaci nastal posun. Návštěvníci, kterých bylo jen o málo méně než minule, byli rozděleni do třech skupin a fotografování se tak dělo po skupinách, což zaručovalo jistou rovnoprávnost všech bez ohledu na lokty a vzrůst. Samozřejmě, nebyli bychom v Čechách, kdyby byli všichni ochotní toto rozdělení respektovat. Ale budiž, organizaci to jistě prospělo.
Výklad byl opět velice fundovaný a pan Kruml své ukázky doprovázel komentáři nejen z oblasti nasvícení, ale z oblasti modelingu vůbec, např. jak uzavřít smlouvu s modelkou a kde vlastně bere ty krásný holky…
Na obou workshopech bylo použito klasické svícení, tedy nikoliv zábleskové jednotky (fleše), ale obyčejná světla (vaničky) na stojanech samozřejmě doplněná softboxy a odraznými deskami. Je to logické, při použití flešů by nebylo možné fotit ve větším množství osob. (Kacířskou myšlenkou ovšem je, jestli je nutné, aby na workshopech všichni fotili, ovšem to je věc záměru organizátora). Se světlem souvisela citlivost filmů. Kdo si přinesl dvoustovku a nedisponoval opravdu světelným objektivem, moc se nechytal. Čtyřstovka lepší, ale vzhledem ke strkancům kolegů se osmistovka jevila jako dobrý základ. Na druhý workshop jsem se vybavil jednonohým stativem a rozhodně jsem toho nelitoval. Také jsem vzal už jenom digitál, který má objektiv se světelností f/2 a navíc jsem neměl ambice vytvářet umělecké foto. (Dost mě tuhle pobavilo, když jsem viděl fotografii z druhého workshopu v nějaké soutěži). Ovšem s digitálem jsem zase pořád řešil přepálené plochy na pokožce, ty světla vytvářela dost velký expoziční rozsah, se kterým měl čip problémy.
|
Mám-li workshopy hodnotit, jsem trochu rozpačitý. Nesporně kvalitní přednášející a fundovaný výklad byl pokažen horší organizací, zejména v prvním případě. Člověk získal základní informace o světlech, svícení, používání odrazných desek. Taky uviděl nahou modelku před objektivem, což jistě není k zahození. Pokud chcete začít s focením aktů, je to určitě dobrá cesta, jak si vcelku levně takovou práci vyzkoušet.
To všechno hodnotím velmi kladně a rozhodně nelituji, že jsem se workshopů zúčastnil.
Otázkou však zůstává přínos pro vlastní osobu jako fotografa, tedy řekněme poněkud nadneseně, přínos umělecký. Jeden z proslulých fotografů prohlásil: „Ta technika zas není tak těžká, ne?“ Musím mu dát přiměřeně za pravdu. Neoddiskutovatelný přinos po stránce technické a motivační je v takovýchto workshopech následován menším přínosem po stránce umělecké, po stránce růstu vás jako fotografa. A proč? Protože nemáte možnost tvořit svoje fotografie, svoje světlo a nemáte možnost své dílo s nikým konzultovat. Samozřejmě to není chyba workshopu – několikahodinový kurs nemá a nemůže mít umělecké ambice. Přesto je dobré si uvědomit, že nemá smysl mít od takto pojaté výuky přehnaná očekávání v umělecké rovině z hlediska vlastní osoby. Bez ohledu na to, že přednášející opravdovými umělci jsou.
Dále jsem se přihlásil do sobotních kursů, které pořádal Pražský dům fotografie a jejichž vedoucím byl Miroslav Němeček.
Frekventanti se scházeli v Pražském domě fotografie (až do záplav, pak byly kursy přesunuty) každou třetí sobotu od 9:00 do 15:00 (hodina přestávka na oběd) v celkové délce 40 hodin. Kurs tedy trval od začátku května do listopadu (přes prázdniny se nevyučovalo).
Sobotní kursy byly v médiích prezentovány jako kursy určené pokročilým fotografům s tím, že mohou posloužit jako příprava pro studium na vysokých uměleckých školách, jako je FAMU, ITF atp.
Cílem bylo připravit jeden až dva soubory o patnácti fotografiích na zadané nebo libovolné téma, které by pak obstály v případných talentových zkouškách. Témata bylo možno využít zadaná nebo si určit vlastní. (Nakonec všichni, kteří absolvovali, měli témata vlastní. )
Každá sobota byla rozdělena přibližně do stejných částí. Pan Němeček nejdříve podal informaci, co probíhá v Praze za výstavy a na které by bylo dobré zaskočit. Pak se krátce podiskutovalo nad výstavami navštívenými. Následně frekventanti vytáhli přinesené fotky a pan Němeček je hodnotil a komentoval. Poté se šlo na oběd a odpoledně následovala přednáška na některé z témat dějin fotografie.
Hned na druhé hodině, kdy měl každý za úkol donést své nejlepší práce, vedoucí kursu mírně leč důsledně vyřadil všechny fotografie typu pohlednic, krajinek, velkých kaňonů, balvanů v popředí, rodinných miláčků, stromů focených od kmene vzhůru, kytiček atp. To někteří nevydrželi a příště již nedorazili. (Zajímavé je, že to byli všechno majitelé digitálních fotoaparátů; nic proti digitálu, mám ho taky, ale všichni, kdo kurs absolvovali, zvětšovali doma v koupelně černobíle nebo nosili filmy do labu; tím nechci vůbec nic naznačovat, prostě konstatuji fakt, který mohl být v jiném běhu kursu úplně naopak).
A pak začala fotografická práce. Člověk vybral téma a začal jej zpracovávat se všemi těžkostmi i radostmi, které taková práce přináší. Najednou se musí fotit ne jen když je nálada a zrovna neděle. Najednou se musí přemýšlet, co má vlastně fotka říci a proč do souboru patří nebo nepatří. Zvětšovák neopouští koupelnu a zbytek rodiny se koupe ve fotomiskách.
V orientaci ve vlastní práci a ve vlastním souboru vydatně pomáhaly přednášky z dějin fotografie. Fotografie je poměrně mladá, a tak bylo možno vyslechnout přednášky opravdu od samotných počátků. Frekventanti do sebe sáli informace o daugerrotypii, o talbotypii, o meziválečné avantgardě, o agentuře Magnum a slavných fotografech. Vyslechli přednášku o piktorialismu, o inscenované fotografii, o dokumentaristech, o válečných fotografech. Přednášky nebyly samozřejmě jen mluvené, ale doprovázené diapozitivy a někdy i videem. Jedno odpoledne také bylo věnováno technice vyvolávání na barytové papíry, jedno odpoledne bylo stráveno v profesionálním ateliéru a jednou dorazila studentka ITF za účelem volné diskuse na téma: “jaké fotografie se vlastně na vysoké škole pořizují a v čem to studium vlastně vězí”.
Člověk pak začne pomalu chápat, o čem je fotografie, k čemu je fotografie, co on sám od fotografie čeká a co může fotografie čekat od něj. A všechno to se nakonec snaží vměstnat do svého souboru, aby ho na poslední hodině předvedl v celém rozsahu.
Sobotní kursy nepatřily k těm jednoduchým a člověk skutečně musel nějaký čas investovat, nemluvě o investování finančních prostředků na filmy a fotografie. Ale taková investice se bohatě vyplatí. Otevře svět fotografie a vy se v něm začnete pomalu orientovat. Vyzkoušíte práci na tématu. Vyzkoušíte, co obnáší krok za krokem téma zpracovávat, těžit z něj a vytvářet soubor. Naučíte se, jak nahlížet na soubor svůj a jak nahlížet na fotografie cizí.
Co říci na závěr? Chystáte-li se na vysokou uměleckou školu fotografickou, FAMU, Institut tvůrčí fotografie nebo na jinou školu podobného zaměření, neváhejte. Tento kurs je velmi dobrou přípravkou. Dozvíte se nejen něco o fotografování, ale také o tom, jak vypadají zkoušky a jak to vypadá na vysoké škole (zejména na Institutu tvůrčí fotografie v Opavě, protože pan Němeček je jeho absolventem). Soubor zde vytvořený navíc můžete použít pro talentové zkoušky a dostane se vám zhodnocení, zda máte nebo nemáte šanci. Ale i když se nikam nechystáte a přesto cítíte v sobě umělecké sklony, sobotní kursy vám mohou pomoci je nalézt a zkonkrétnit.
Takže záleží jen na vás – nabídka kursů a workshopů je dnes poměrně široká a já doufám, že vám tento článek v orientaci alespoň trochu pomohl.
Dobry clanek
vedoucí kursu mírně leč důsledně vyřadil všechny fotografie typu pohlednic, krajinek, velkých kaňonů, balvanů v popředí, rodinných miláčků, stromů focených od kmene vzhůru, kytiček atp.
A neco, co stoji za foceni, tam zbylo?
RE: Dobry clanek
Užitečná informace, ale podobně jako RT by mě zajímalo co vlastně nevyřadil. Krajiny obecně nepovažuji za zavrženíhodný motiv (nejspíš proto, že je sám rád fotím ;-).
RE: RE: Dobry clanek
No, asi zbyva uz jenom socialni dokument a paparazzi :-). Mozna by bylo dobre a uzitecne uvest, jaka temata jste zpracovavali.
RE: RE: RE: Dobry clanek – temata
Jo jo, temata: 1)Česká rodina ve fotografii, 2)Nostalgie, smutek, vyjádření pocitu, 3) Krajina, která mě míjí, 4) volný soubor, 4) Deník mého života.
RE: RE: RE: RE: Dobry clanek – temata
Pro všechny tyhle témata bych měl ideální místo: některý nákupní centrum 🙂 Českou rodinu potká člověk komletní právě tam, nostalgie a smutku by se mezi halou, parkovištěm, polem a panelákem taky něco našlo, blízko je určitě dálnice na míjení a pro některé jedince je to i deníkem jejich života:) Ale k článku, přijde mi docela dobrý a hlavně pravdivý. Sem tam může být problém sehnat ne modelku, ale čím ji nasvítit a kde…
RE: RE: Dobry clanek
Vyradil defacto vsechno :-)) Nevim o nikom, kdo by se dosil nejakeho uznani na te druhe hodine. Pak zadal temata a zacalo se pracovat na tech tematech.
RE: RE: RE: Dobry clanek
Jednou jsem byl na dost náročném a velmi drahém kursu (ne fotografickém). Účastníky byli dost zkušení lidé v oboru, řekl bych poloprofesionalove. Školitelé z nás udělali prvni den naprosté a neschopné blby, kteří ani nechápou proč se do kursu přihlásili.
Po prvním dnu bych býval snad řekl, že jsem se přihlásil proto abych mi mohl někdo konečně ukázat, že jsem pitomá nula, vhodná tak akorát k tomu zaplatit několik desítek tisíc…
No nebudu to prodlužovat: leccos nás naučili, získali jsme licenci, s odstupem času se sám sobě chechtám…
zdvihli mi sebevědomí.
Naštěstí jsem tehdy v tom rozpoložení nezahodil ani vybavení.
BohdaN
RE: Dobry clanek
Članek je zajímavý a stojí za zamyšlení. To rt: možná by měl p. Němeček dělat porotce v TopFotu fotoprůvodce, aby se konečně jako kritik vyřádil.
RE: Dobry clanek
Asi nejde o to, ze CO tam bolo nafotene, ale AKO a hlavne PRECO.
A nevite, ze by se neco podobneho delalo v Brne?
Nekamenujte me, jestli je to hloupa otazka, odpoved na niz visi na kazdem narozi.
Proste travim nejak moc casu v praci, k foceni se prinutim nekdy o vikendu (krajina! to bych asi u pana Nemecka pohorel 🙂 a podle toho vypadaji vysledky – chtel bych tomu dat trochu formu, ale nejsem si jist, jak do toho.
Kamarad navstevoval nejake rekvalifikacni(?) studium (snad jsem zaslechl jmena Sobek? Miska?), jenze vsedni dny od rana, to jaksi dost dobre neni pro mne… a studium socialniho dokumentu s tematem “Na roli kolem pulnoci” 🙂 jeste nikdo neotevrel.
Vyřazení
Nejde o to kolik a jakých fotografií pan Němeček vyřadí ale o výsledek – tím je pro účastníka jeho školy poznání a zjištění proč vlastně fotografie …
Modelky…
Prominte mi nasledujici vyjadreni mych primitivnich pudu, ale… Ty dve modelky jsou dost hrozny.
Tu prvni (prsatou) uz jsem videl asi dvakrat otistenou ve FM a pak ji nejaky ucastnik workshopu dokonce poslal do souteze PhotoLife. Teda osklivejsi zenskou clovek zase tak casto neuvidi. Opvadu nemuzu svuj mozek prinutit k jakekoli asociaci teto damy s “erotikou”. Kdybych ji potkal v lese, asi s hruzou utecu…
Takze se ptam: nejsou poradatele za ty prachy schopni sehnat lepsi matryjal, nebo to je vlastne jejich zamer (aby to fotografove udejchali)?
RE: Modelky…
Možná spíš hodnoťte neumětelost fotografovu než kvalitu modelů, neboť případné výhrady k jejich vzhledu by měly jít na vrub autora snímků. (samozřejmě jsem pachatelem já)
RE: Modelky…
To je dost mimo misu. Umenie fotografie nezalezi na krase modeliek ale na vysledku. V muzeu D’Orsay som videl sochu Rodinovej matky – ta starena nebola pekna ale ta socha bola nadherna.
p.s. Saudekove modelky tiez nie su krasavice.
Dobre ale gde
Clanek pekne popisuje co se stane gdyz negdo chce vydelat na ukor kvality a taky ukazuje ze par hodin na kvalitni kurz nestaci, ten 40ti hodinovy by jsem take bral ale je to dost penez jenze nejvetsi problem bude asi v tom ze jsem z maleho mesta a tak nemam asi sanci rad by jsem sve fotografie zdokonalil ale jak na to 🙁
a dojizdet do prahy to je financne i casove neprijatelne, rad by jsem skusil Portretni a modni fotografi nejlepe skusit nafotit “book” i modelku by jsem mel ale gde sehnat atelier, nekoho na radu atd. Nedokaze mi negdo poradit gde se da za rozumny penize neco sehnat v okoli Trebice nebo Znojma ?
Tyfo
RE: Dobre ale gde
Předně přestaň používat písmeno g tam, kde patří k. Je to odporné.
RE: RE: Dobre ale gde
Také si myslím, že v tomto případě by bylo dobré začít u zlepšování českého jazyka. 🙂
RE: Dobre ale gde
OT
Děkuji za velmi konstruktivní názor na můj příspěvek ale moc jste mi nepomohly, nejsem bohužel jazykospytec tagže dělám chyby a za to “g” mne prosím omluvte nějak jsem si na to zvykl.
A tímto se omlouvám, bohužel budu i nadále používat “g” na některých místech gde mělo být “k”.
Tyfo
RE: RE: Dobre ale gde
Váš první příspěvek (17.7.2003 11:17) neobsahuje pouze ty strašné záměny “k” za “g”, ale také téměř postrádá interpunkci (= např. čárky ve větách a souvětích).
Původně jsem si myslel, že to měla být rádobyvtipná reakce nějakého pubescenta. Nyní (po Vašem vysvětlení a omluvě) mi to připadá, že jste Čechoameričan, který se po padesáti letech vrátil do rodné vlasti – snažící se foneticky přepisovat to, co říká. Výsledek Vaší snahy je ale opravdu děsivý.
RE: Dobre ale gde
a ja hlupak si myslel ze jde o reakce na clanek a o foceni predevsim ale ted vydim ze lidi zajima nejvice zda nema negdo v textu hrubku a zda spravne sklada vety ja vam na to SER. pokud nechcete odpovedet vecne tak na to vubec nereagujte !!!!
ctu odpovedi v nadeji ze mi snad negdo poradi a zatim jen kecy o tom jestli jsem napsal k nebo g a zda mam negde carku gde mela byt a gde zase ne !!!!
Osobne si myslim ze by nebylo spatne aby se rovnou vyrazovaly prispevky ktere nemaji co docineni s clankem a nejsou ani reakci na reakci na clanek !!!
neco jako toto TO tu take vlastne nema co delat !
p.s. gdyz prispivate tak se aspon podelte o svoji e-adresu at nemusim psat takoveto komentare jako reakci na clanek gdyz je to reakce jen na ty Vase KECI
RE: RE: Dobre ale gde
Buďte tak laskaví a zanechte podobných příspěvků. Je sice opravdu tristní číst takové řádky, ale co s tím naděláte? Daný člověk asi o sobě ví, že má v češtině velké mezery a třeba s tím zkusí i něco udělat. Není důvod mu to připomínat a už vůbec není důvod na takové připomínky reagovat. A pokud jde o to podepisování, tak to považuju za osobní slušnost. Napsat příspěvek a podepsat se “xxx” bez uvedení e-mailu umí každý…
RE: RE: RE: Dobre ale gde – konec
Pavle, chápu, jak to myslíte a napříště se budu snažit na to myslet a respektovat to. 🙂
Nemohu si pomoci, ale taková neúcta k mateřskému jazyku a prznění češtiny (g/k, s/z, y/i, praha/Praha, prakticky žádná interpunkce atd.) v tak vysoké míře se jen tak nevidí. Nemluvím o překlepech, ale o hrubkách snad všude, kde je to možné (skoro to vypadá jako snaha o co nejvíce chyb). A skutečně mi to zvedá žaludek. A asi nejsem sám, komu to vadí. Přitom pan Tyfo není žádný negramotný člověk, a na webu není poprvé (viz smajlík a správné použití anglického termínu „OT“).
A domnívám se, že jestliže je právem pana Tyfa takto se vyjadřovat, tak je stejným právem ostatních diskutujících se proti takovému jeho počínání ohradit.
Ale obávám se, že „daný člověk s tím nic udělat nezkusí“. O tom mj. svědčí i jeho poslední hulvátská reakce (Tyfo, 22.7.2003 15:03).
—
S tím neuvedením e-mailové adresy máte pravdu, ale vždy jsem se domníval, že je důležitější, CO se říká, než KDO to říká.
A nepsal jsem nic tajného nebo nelegálního, nic, co by nemohl slyšet každý, a na co by případně muselo být reagováno e-mailem (tak, aby o tom ostatní nevěděli). A myslím, že moje příspěvky byly slušné, a zejména ten druhý (22.7.2003 07:12) byl výhradně k věci.
Ale pokud to panu Tyfovi pomůže, může mi ještě něco hezkého napsat na emailovou adresu, kterou jsem si pořídil speciálně kvůli tomuto účelu: xxxNem@seznam.cz
Tímto bych za svoji osobu ukončil problém Tyfo a spol. 🙂
dobre ale gde – konec
Když někdo píše s chybama, je to pro mě jako když si někdo nečistí zuby a smrdí potem… Právo na to má a může to být i umělec… ale… dvojdomek bych s ním nechtěl…
🙂
hezky napsany, a taky poucny. Hlavne ty pasaze o erotickem (a tom druhem) aktu mne pobavily. V nemecky mluvicim prostoru pro to existuje terminus technicus: Rudelschiessen (strelba ve smecce 🙂
Samozrejme existujou i kvalitni ws pro fotografii aktu, kde maji ucastnici vic moznosti si vyzkouset ruzne zpusoby osvetleni a podobne, ale podminkou je ucast maximalne peti frekventantu… Vse co jde nad to vede vice mene k vyse zminenym zazitkum :-)) Cena takovych kursu je samozrejme vyssi, mene osob si deli naklady na model a infrastrukturu. Diky tomu se ale zridka stava, ze tam dorazi ucastnici, jejichz primarnim cilem je “mit konecne taky jednou nahatou holku pred objektivem”
Žádný účený z nebe přeci nespadl a ani nespadne
Jardo diky za moc pekny clanek. Myslim, ze se ti podarilo perfektne vyjadrit situaci v soucasne dobe v nabidce fotokurzu. Asi je prirozenosti kazdeho z nas, ze si hleda nejaky vzor, nejakeho ucitele, který by mu pomohl prekonat prvotni fotograficke nesnaze a také pomohl urychlit ty pocatecni krucky, zakopnuti…..
Sam jsem zarnym prikladem nekoho kdo zacal fotografovat o trochu pozdeji a naletel krasnym recem a clankum PHOTO LIVE a prihlasil se na podzimni workshop a ocekaval od p. Karbusickeho splneni svého snu pomoci jeho krasnych reci, poslouchal jsem skoro na slovo. Zakoupil mnoho fotografickeho vybaveni dle jeho odbornych rad, ale vysledkem byla pouze obstojna znalost fotografickych pristroju a vybaveni (Dynax 7, cokiny, polarizaky, minilaby – to urcite znate i mnozi z vas). Byl jsem obklopen prateli s kterymi jsem konzultoval stále a stále novejsi a novejsi pristroje (uf,uf) hodnotili jsme ostrost objektivu a velmi často zapominali na obsah fotografii …. Prave v tomto rozpolozeni jsem narazil na sobotni kurzy PHP pro pokrocile, to slovo „pokrocile“ me uchvatilo natolik (a ja preci uz pokrocili byl ne?), ze jsem se okamzite prihlasil.
Ano nastoupilo nas hned 17 pokrocilych fotografu, ale dokoncila sotva polovina. Ano při druhé hodine jsme vsichni prosli krestem kritickeho pohledu pana Nemecka. Prijel jsem domu a priznam se nebylo mi nejlepe, hodne jsem zvazoval (nejen ja !) fundovanost pana Nemecka jako fotografa, vzdyt jsem mu donesl to nejlepsi co jsem byl vubec schopen vytvorit, moji chloubu a pychu …… a takovato odezva !!!!!! Premyslel jsem zda mam pokracovat ci ne, zda ma smysl poslouchat vsechnu tu kritiku (vzdyt cela rodina a okoli tolik chvalili, a vsichni nefotografove tolik fandili) !!!
Koupil jsem zvetsovak, obsadil koupelnu, skoro novy spickovy elektronicky fotak odeslal do opravny (spalena ridici deska AF-oprava trvala 2,5mesice) zapujcil si od kamaradky 30let stary pentacon six, nakoupil svitky a zacala práce. Zadny minilab, zadny vinik zkazenych fotek, materialu …. Fakt jen drina a drina, dalsí hodina … a ejhle uz se nejaka fotografie libila nejenom panu uciteli, ale i ostatnim. Mel jsem obrovskou radost a od te doby uz to nebyla drina, ale obrovska radost ! Novy moderni fotak a ještě modernejsi AF objektivy a vetsina ostatnich veci sli do sveta, koupil jsem manualy a pokracoval. Koupelna byla obsazena celych 6 mesicu a mohu jen rici, ze to nebylo jednoduche.
Vubec me nenapadlo, ze bych mohl zkusit studium na VS tykajici se fotografie, ale na popud prave pana ucitele jsem zaslal vznikly soubor z jeho kurzu na talentove zkousky ITF do Opavy a ejhle prosel jsem do druheho kola. Jsem jiz dlouho ze skoly a uceni na pisemne a ustni zkousky nebyla při mem pracovnim vytizeni zadna sranda, ale pri podrobnem studiu historie fotografie se mi pomalu oteviral novy obzor ve vnimani samotne fotografie. Poznaval jsem se s novymi fotografy, hltal jejich obrazova dila a setkaval jsem se také s nekterymi jiz vzniklymi dily (to zklamani, vzdyt ja je nosil v hlave, ja je mel preci vytvorit jako první). Byl to dlouhy a docela obtizny rok, tolik zmen a tolik novych věci, a v praxi prozite heslo „Vsechno je jinak.“
JardaF ma pravdu, cely kurz pod vedenim pana Nemecka není opravdu jednoduchy, ale ukazte mi někdo kvalitni vyuku, která je jednoducha a snadna ? Dnes bych uz nemenil a vsem muzu jen vrele kurzy doporucit. Pokud ma nekdo zajem rad se se svymi zkusenostmi z kurzu/skoly (my jsme tomu nikdo nikdy kurz nerikali, ale vsichni jsme chodili do skoly) podelim. Není to zadna PR, ale subjektivni vyjadreni jednoho studenta, který timto hrozne moc dekuje panu uciteli „Mirku ještě jednou diky moc za vsechno“ Honza
RE: Žádný účený z nebe přeci nespadl a ani nespadne
Milý Honzo, tvoje psaní mě velmi potěšilo! Díky za něj. Věřím, že si ho přečte i Mirek Němeček – potěší ho jistě také. Hodně štěstí na ITF!
RE: Žádný účený z nebe přeci nespadl a ani nespadne
Dobrý deň Honzo.
Sám som absolvent workshopu PhotoLife na Šumave. Preto ma reakcia pobavila. Pripadá mi, ako keď reaguje študent, ktorý nedával pozor :))). Myslím, že dávať tento workshop ako príklad zlého kurzu nie je vhodné (aspoň tak som to z reakcie porozumel). Kurzy a workshopy určite majú nerovnakú úroveň avšak záleží aj na cieľoch, ktoré majú dosiahnuť. Na Šumave boli so mnou začínajúci amatéri, ktorí sa chceli dozvedieť viac o základoch krajinárskej fotografie a o nazeraní na fotografiu celkove. Z tohto pohľadu by som hodnotil takýto kurz ako prínos – moje fotografie sa zlepšili, ľuďom v okolí sa páčia ale aj môj pohľad na smerovanie v mojej tvorbe sa zmenil. Nemyslím, že by niekto očakával, že mu tento worshop prinesie hlboké znalosti pre budúcu profi prax, skôr myslím že cieľ bol umožňiť absolventom pozerať sa na svet a fotografie ináč ako doteraz. Osobne by som amatérom takýto workshop doporučil.
Ak má niekto ambíciu venovať sa fotografii výrazne viac, akiste absolvuje viac workshopov a kurzov, naštuduje veľa literatúry, pozrie tvorbu iných a v neposlednom rade bude musieť zobrať techniku do terénu a niečo nafotiť a následne stráviť hodiny v tmavej komore alebo u Photoshopu. Záleží na každom osobne, kam až sa chce dostať.
Ďakujem za článok a za reakcie. Účasť na ďalších workshopoch zvažujem a celkom dobre padne vedieť, čo sa dá na podobných akciách očakávať. Prajem všetkým dobré svetlo.
RE: RE: Žádný účený z nebe přeci nespadl a ani nespadne
Ahoj Michale,
Nepisu a ani si nemyslim, ze jsem byl nepozorny „….. pomoci jeho krasnych reci, poslouchal jsem skoro na slovo“, ale jen jsem chtel rici, ze pusobeni kolegy Karbusickeho svedlo mnoho vaznych zajemcu na zcesti (a to je neoddiskutovatelne, a upozornuji, ze muj prispevek není o polemikach o panu kolegovi – kdo ho zna vi o cem mluvim, a nebudu nato nijak dal reagovat) mezi skutecnou fotografii a fotografickou technikou. Snad jedinou věc, kterou mohu rici na svou obhajobu je ta “Vyzkousej si pana Nemecka !“.
Dam ruku do ohne, kdyz mu zavolas tak s tebou rad promluvi, po skole te rad uslysi a koukne na tve práce, atd. Nechci se hadat, jsem unaveny z vecnych hadek na internetu, opustil jsem vsechny konference, ale clanek JardyF se mi moc libil a tak jsem napsal pouze svoje vyjadreni k věci. Chces-li vedet vic, napis na mail muzeme si zavolat a promluvit. Chces-li abych te bavil jako nepozorny student tak ti preju prijemny den.
JardoF uz se tesim na tve další clanky. Jan.K
RE: RE: RE: Žádný účený z nebe přeci nespadl a ani nespadne
Jene K. (máte stejné iniciály jako zmiňovaný J.K.), prosím, dovolte mi malou reakci.
1.
Nelze přece srovnávat účinek jednoho workshopu (např. některého z těch na Šumavě, pravidelně pořádaných redakcí časopisu PL) s obecným fotografickým přínosem nějaké náročné a dlouhodobější fotoškoly (Němečkových fotokurzů).
Ačkoliv je třeba cena za ně podobná, skoro ve všem ostatním se liší – zaměřením, požadavky na účastníka, časovou náročností atd. A hlavně se liší svým cílem.
2.
Říkáte, že jste “ocekaval od p. Karbusickeho splneni svého snu pomoci jeho krasnych reci…”
Otázka je, kde byla chyba. Zda u vedoucího nebo u Vás. Zda totiž byla tato Vaše očekávání vůbec reálná, a to bez ohledu na to, jestli by tím vedoucím byl p. Karbusický nebo kdokoliv jiný.
3.
“pusobeni kolegy Karbusickeho svedlo mnoho vaznych zajemcu na zcesti”
Na zcestí se může nechat svést pouze dítě nebo člověk ve vážné životní situaci, a to pod vlivem charismatické osobnosti. Mohu samozřejmě vyslechnout různé názory, ale přemýšlím o nich a konfrontuji je se svými dosavadními znalostnmi, se zkušeností lidí ve svém okolí atd.
A nevěřím, že p. Karbusický někdy tvrdil, že zakoupením drahé techniky se člověk stane fotografem. Možná podmiňoval dobré a výborné výsledky používáním odpovídajícího vybavení, a třeba si tato jeho slova někdo vyložil po svém. Ono je totiž pro začátečníka velmi lákavé a zdánlivě snadné pořídit si podobnou techniku, jakou disponuje některý z jeho vzorů, a myslet si, že to hlavní již bylo učiněno…
P.S.
Nemám žádné vazby na p. Karbusického, a nejsem jeho obhájcem ani mluvčím.
RE: RE: RE: RE: Žádný účený z nebe přeci nespadl a ani nespadne
P. Karbusický a všeobecne PHOTO LIFE jako taký “vymysleli” ideální a jediný spúsob a technický přístup, kterým se má fotit. Ve svém nebetyčném a neobjektivním sebevědomí tento “návod” prohlásili za absolutní PRAVDU, kterou teď hlásají a podle které označují drvivou většinu fotografú za neumětelce jen proto, že ve svém fotografickém vyjádření nedodrželi jejich pravidla. Aby to ještě vyšperkovali, tak se navyše tváří, že i naproti tomu, že jste ty pravidla dodržovali, tak to stejně nedokážete tak, jako oni. Nevím, jestli jste si všimli, ale PHOTO LIFE Vás (kohokoliv) nemá rád. Stačí srovnat s časopisem FOTO VIDEO, kde je to spíše o náhledech, možnostech a skušenostech. PHOTO LIFE je sprostá DOGMA (a navyše hlavně technická a technologická, o moc méňe už umělecká). A předpokládám, že jejich workshop nemohl vypadat jinak…(jako perla už jen fakt, že je u jména fotografú dúležitý titul…)
Za u s kroužkem se omlouvám, mám jen SK klávesnici 😉
Filip Klička
RE: RE: RE: RE: RE: Žádný účený z nebe přeci nespadl a ani nespadne
Ty tituly si ke jménu píší sami autoři zasílaných fotografií. Kdyby je neuváděli, redakce by je tam jistě sama nepřipisovala. A když už si tam někdo ten titul uvede, tak se podle mého soudu redakce zachová slušně, když ten titul sama o své vůli nezkrátí, ale uvede ho tam. Dle našich zákonů je titul součástí jména – ve smyslu že “vlastník” titulu má právo ho u svého jména vyžadovat.
K ostatnímu se nevyjadřuji – snad jen, že i Vaše tvrzení by mohlo býti chápáno jako DOGMA.
Anebo je to, co píšete, objektivní fakt?
Ale nečekám na odpověď a nemíním rozpoutávat nějakou polemiku o PL – viz dřívější Pavla Poly. Podstata mé odpovědi, na kterou reagujete, se totiž netýkala PL, ale něčeho jiného. Něčeho, co souvisí s článkem.
RE: RE: RE: RE: RE: RE: Žádný účený z nebe přeci nespadl a ani nespadne
Oprava: … – viz dřívější příspěvek Pavla Poly.
RE: RE: RE: RE: RE: Žádný účený z nebe přeci nespadl a ani nespadne
Muze mi nekdo vysvetlit, co tak strasneho PL provadi, ze vsem radoby fotografum lezi v zaludku?
RE: RE: RE: RE: RE: RE: Žádný účený z nebe přeci nespadl a ani nespadne
Prosím, buďte ohleduplní a na tomto místě diskutujte JEN a POUZE o tomto článku a o ničem dalším. Toto není všeobecné diskusní fórum pro řešení všech možných otázek. Tento prostor má sloužit hlavně pro diskusi nad článkem. Pokud chcete diskutovat o jiných problémech, doporučuji osvědčená diskusní fóra FotoPrůvodce nebo i PhotoLife
RE: RE: RE: RE: RE: Žádný účený z nebe přeci nespadl a ani nespadne
No, a od toho jsme lidé, abychom uměli vybrat informaci a dogmaty nebo účelovými prohlášeními se nenechali ovlivnit. Kdo se sebou nechá vláčet (a může za to podle mého názoru většinou jen lenost při hledání úplných informací a vytváření vlastních závěrů) nemá si potom co stěžovat.
RE: Žádný účený z nebe přeci nespadl a ani nespadne
Jen pro pozorne a puristy: Photo Life…
pfs … p.nemecek … kurzy obecne
predem – nechce se mi nad psanim nejak vic premyslet a opravovat, takze se predem omlouvam za cestinu a preklepy
mam na fotograficke kurzy asi docela odlisny nazor nez vetsina zucastnenych. naprosto nevidim jejich smysl. treba takovy sudek, saudek ci drtikol urcite zadne neabsolvovali, stejne jako hodne nejvyznamnejsich fotografu. fotografie se imho neda naucit. je to o tom fotit, chtit fotit, a nenechat se prilis ovlivnovat okolim. ja myslel totiz, ze fotografie je subjektivni. na kazdeho muze pusobit jinak, kazdy muze chtit mit jinou cilovou skupinu, navic je strasne moc zanru, a kazdemu clovek je prirozene vyjadrovat se jinak (prirovnani: nekomu se lepe pise uvaha, nekdo dokaze komunikovat se ctenarem jen fejetony…). proto se mi fakt nelibi pristup, kdyz nekdo prijde, a protoze je “znamy”, tak smete ze stolu cizi dila a zacne se pracovat pod jeho diktatem. myslim ze takovy clovek by spis mel i ty spatny fotky vzit a snazit se v nich neco vysledovat… a na zaklade toho se snazit dal rozvijet schopnosti toho ktereho fotografa … myslim ze je i nezanedbatelne to, jakou ma ten ktery clovek k fotografii motivaci, jak dlouho foti, co od fotografie ceka, jake ma vzory, pripadne co se mu libi, co ho laka… cesky styl vyuky zpusobem diktatu a potlacenim jedinecnosti toho ktereho cloveka me moc nebere, a nikdy nebral. dat x temat a rict “vyberte si” … to fakt ne. na druhou stranu musim souhlasit ze naprosto nechapu proc se vsichni zenou za novyma a lepsima fotakama, kdyz na vysledku se prece “telo” fotaku prakticky nemuze projevit (pokud jsou splneny nejake zakladni predpoklady) … obcas mi nedochazi (no, zrejme jsem znacne omezeny), proc nekteri lide, od kterych jsem nevidel jedinou dobrou fotku, foti treba nikonama fm-3 a podobne :o) … vyhoda tohohle fotaku oproti praktice je ve vysledku asi jen ta, ze je spolehlivejsi … casy, bajonet, ovladani jsou veci vedlejsi … a nic z toho nema vliv na kvalitu fotky. a na boomu zoomu je jen videt, ze ono vlastne mnoho lidem o tu kvalitu zas tak nejde :o) … nekde jsem cetl, ze asi jen ten, kdo zacinal s 50mm objektivem, dokaze pochopit proc se tomu objektivu rika zakladni a proc se s nim doporucuje zacinat :o) … a v tom mozna cast toho vseho bude. ze ten, kdo nikdy nezkousel nastavovat casy podle sveho pocitu, nikdy nefotil manualnim fotakem, etc. bude mozna az moc zaslepeny slozitosti a moznostmi elektronickeho fotaku a neuvidi skrz tu svou zaslepenost smysl svych fotek… a spolu s tim mam i ten pocit, ze lide kteri zacinali nebo foti takovou technikou, tak vetsinou moc kurzy nepotrebuji a mozna jsem od nich videl lepsi fotky, nez od tech, kteri jsou znami ci “uznavani” … a to nemuseli nafotit 20000 snimku a vybrat z nich 20 dobrych … jak tomu u “profiku” bezne byva …
no, je to trochu zmatene ale snad to prelousknete :). hezky den a slunce v dusi 😉 (objektiv v oku :))
RE: pfs … p.nemecek … kurzy obecne
díky za tvůj příspěvek, nezbývá mi než s ním souhlasit:-)
Ja bych bral tu sexbombu
Jo kdych si mel vybrat kurs ja tak je to jednoznacne ten s tou prsatou rostenkou. Co mam z toho ze budu fotit “chlapa” chybelo by tam to vzruseni, napeti ten pohled ktery maji poradne zenske, ktere chcou byt stredem sveta, a maji mu co nabidnout.
Takze zaver kdyz fotit tak jen PLAYMATE GIRL