Ohňostroje, krásná to podívaná, ale jak tyto krásné chvilky zvěčnit? Pojďme se podívat, jak na to,
alespoň v základech.
Při focení ohňostrojů se budeme většinou potýkat s nedostatkem světla a to i přes to, že rachejtle
jsou až dost jasné, s nedostatkem času, jelikož ohňostroje nejsou moc dlouhé, a s nedostatkem místa
či výhledu. Dále budeme muset mít
trochu postřehu a hlavně musíme naprosto dokonale ovládat svůj fotoaparát, jelikož se bude všechno
odehrávat ve tmě a nebude čas na to hledat, kde se ten foťák zapíná, kde navolím ten správný režim,
kde zaostřím….
Co budeme potřebovat za výbavu? Nemusí to být nic luxusního. Vystačíme si s jakýmkoli přístrojem,
který jde manuálně zaostřit, či přepnout do režimu “nekonečno” a který umí dlouhé časy (řádově několik sekund) či má čas “B” nebo “T”. Dále bude vhodná drátěná či elektronická spoušť a velice důležitý bude stativ. Vhodnou, byť ne nezbytnou funkcí na vašem přístroji, může být multiexpozice. Film může být libovolný, vaše oblíbená, vyzkoušená značka a citlivost. Jestli barvu nebo černobíle nechám jen na vás. Barva dá vyniknout nádherné barevné škále ohňostrojů, černobílý film zase vyzdvihne onu krásnou grafiku ohňostroje a barva nás nebude rušit. Záleží jen na vás, jak se rozhodnete.
Brašnu máme tedy řádně nabalenou a vybavenou, takže můžeme vyrazit na místo činu. Doporučuji jít na
pozorovací stanoviště o něco (spíše více) dříve, abyste mohli zabrat pohodlné a hlavně výhodné stanoviště,
kde vám nebude nic vadit ve výhledu na ohňostroj, popřípadě budete mít i dobré pozadí pro vaše snímky.
Před vlastním ohňostrojem, pokud je to možné, je dobré se sejít se střelmistrem či s někým z obsluhy
světelné show a pokusit se z něj vydolovat co nejvíce informací. Důležité je znát směr střelby,
přibližnou výšku, popřípadě i pořadí střel či alespoň přibližné pořadí zajímavých a atraktivních efektů.
Toto se vám většinou povede jen u menších ohňostrojů a u těch větších budete muset spoléhat na svoji
intuici a postřeh. Při výběru stanoviště nezapomeňte také na vítr. Každopádně by neměl jít proti vám,
jelikož by veškerý dým hnal do prostoru mezi světelné efekty a váš objektiv, a měli byste na snímcích
více nasvětleného dýmu než rachejtlí.
Jsme na vybraném místě, které splňuje naše požadavky, a můžeme začít vybalovat stativ, foťák a drátěnou
či elektronickou spoušť a vše si připravit na večerní focení. Dbejte na to, aby stativ stál na pevných
základech a aby nebyl v labilní pozici, jelikož večer není moc velký problém, aby vám o jeho nohy
někdo zakopl či jste si ho neopatrným pohybem shodili vy sami. K tomuto je vhodný i asistent v podobě
kamaráda či přítelkyně, kteří budou bránit vaše stanoviště vlastním tělem. Objektiv si zaostříme na nekonečno
a pokud máme AF, tak jej vypneme aby neměl foťák tendenci ve tmě přeostřovat. Nastavíme si clonu 8
(při 100 ASA) a čas “B”. A můžeme čekat na první rachejtle.
To, jak budou rachejtle na snímcích sytě barevné, zda budou vůbec vidět a nebo naopak nebudou přepálené, je dáno použitou clonou. Pomocí času regulujeme to, kolik rachejtlí bude na snímku zachycených a jak bude exponované pozadí a popředí.
Foto: radka (Radka Turcajová) |
Při vlastním focení nezapomínejte na heslo, že méně je někdy více a nesnažte se zachytit na jedno políčko
co nejvíce rachejtlí, jelikož pak je to ve většině případů jen zmatek. Po otevření závěrky se snažte
odhadnout, jak dlouho světlice svítila, jak budou asi dlouhé její stopy a kolik efektů máte v záběru a
včas ukončete expozici, aby toho bylo na citlivé emulzi zachyceno tak akorát a jednotlivé efekty se
nepřekrývaly. Většinou budete mít ze začátku tendenci expozici prodlužovat, jelikož se vám bude zdát,
že je tam toho málo a že to ještě jednu či dvě rachejtle unese. Při dalších pokusech už budete mít určitě
lepší odhad a vlastní zkušenosti z prvních výsledků. Hlavně po mě nechtějte přesná čísla. Je to
velice individuální záležitost odvislá od vašeho záměru i od charakteristiky ohňostroje. Expozice se mouhou pohybovat
od 1 vteřiny až po minutu. Nemá cenu říkat, že 4 vteřiny jsou to nejlepší. Chce to opravdu sledovat oblohu a mít
trochu představivosti o tom, jak se vše vrývá do emulze.
Foto: radka (Radka Turcajová) |
Při focení ohňostroje nezapomínejte ani na pozadí či lépe řečeno na okolí. Většinou se ohňostroje
dělají ve velmi atraktivních místech a nasvícená dominanta města s ohňostrojem je velice působivá.
Ani diváci se zakloněnými hlavami v popředí nemusí být k zahození. Počítejte s tímto již při výběru
svého stanoviště. V těchto případech budeme muset expozici trochu přizpůsobit onomu pozadí. Doporučuji
si změřit nesvětlejší část nasvícené budovy a na tu pak přizpůsobit expozici. Můžeme si dovolit pozadí
trochu podexponovat aby moc nerušilo světelné efekty na obloze a jen doplňovalo celou scénu. Je lepší když
je stavba lehce ponurejší než přeexponovaná. Pokud vychází expozice příliš vzdálená od našich představ můžeme
si pomoci třeba šedým přechodovým filtrem (při nutnosti snížit jas budovy) nebo multiexpozicí (při potřebě
budovu exponovat delší dobu než je záhodno pro světelné efekty). V tomto případě naexponujeme rachejtli dle
našich představ a druhou expozici provedeme dle předem naměřených hodnot pro budovu ale již s černou oblohou
bez světelných efektů. Musíte počítat s tím, že se vám bude expozice načítat z obou záběrů, a proto je potřeba
druhý záběr korigovat oproti naměřeným hodnotám směrem do podexpozice. A hlavně pozor, aby se vám mezi
expozicemi nepohnul foťák. To byste měli na snímku budovu s dojitým obrysem.
Doporučuji fotit ohňostroje dělané profíky, jelikož jsou přehlednější, efektnější, přesně sestavené a
střílené na velmi omezené místo, takže se nebudete muset zatěžovat neustálým lovením jednotlivých rachejtlí
po obloze. Různé rodinné či silvestrovské “ohňostroje” vytvořené z nakoupených rachejtlí za pár korun jsou
daleko méně výhodnější pro zvěčnění. Světelné efekty nejsou tak masivní a efektní jako u profi ohňostrojů a
většinou se nepovede ani střelba do jednoho místa. Ale tady je prostor pro vaše umění a postřeh a i pro vaši
techniku. Pokuste se pomocí multiexpozice dostat do záběru více rachejtlí. Vaší kreativitě se meze nekladou.
Dlouho jsem neviděl tak pěknou kytici
jakou má v článku Radka. Blahopřeji!
Další rady
Při focení ohňostroje doporučuji použít černý karton nebo klobouk na zakrývání objektivu mezi výbuchy při času “B”. Vyhnete se chvění. Pokud nemáte super stativ, snažte se vyhnout otevírání a zavírání závěrky během efektů, jinak se ovjevují klikaté efekty (je to vidět i na fotkách v článku). Já jsem fotil letos ohňostroj poprvé v životě a fotky byly úžasné. Pokud použijete film citlivosti 400 počítejte s tím, že bude na fotkách více okolí, budou vidět barevné dýmy a obloha nemusí být úplně černá. Nemusí to být na škodu. Mám fotky se zcela rudou nebo zelenou oblohou a v ní barevné výbuchy. Pokud ale chcete přesné stopy efektů bez přílišného dýmu a okolí, použijte jedině citlivost 100, ne víc. Clona 8-11 je skutečně ideální a na čase nezáleží. Pouze pozor, pokud je v záběru např. osvětlená budova, pak ten čas roli trochu hraje. Fotíte-li ohňostroj např. nad hradem (třeba Špilberk) pamatujte na to, jak bude tato dominanta vypadat. Při použití širokého objektivu z větší blízkosti bude dominanta malinká a ohňostroj velký. V tomto případě doporučuji fotit z několika kilometrů pomocí teleobjektivu.
Ukázka 1
Ukázka 2
“Klikatění” stop
K tomu klikatění stop. Obrázky v článku nejsou moc z daleka, chvění stativu způsobuje spíš tlaková vlna po explozi ohňostroje.
RE: \
Domnívám se, že klikatění stop na fotografiích je zapříčiněno jejich charakteristikou letu než chvěním fotoaparátu při expozici. Ale je to pouze domněnka, nikdy jsem toto přímo nezkoumal.
RE: RE: \\Klikatění stop
1. Klikatění je zcela určitě způsobeno chvěním stativu, protože několik stop má naprosto stejné průběhy se stejnými výchylkami, takže v žádném případě nejde o charakteristiku letu
2. Chvění stativu nezpůsobuje tlaková vlna, protože jsem stejný úkaz pozoroval u záběrů ze tří kilometrů. Může to být buď sklápěním zrcátka, větrem, nebo rukou (pokud nepoužíváte dálkovou spoušť). Každopádně se takto projeví jakýkoli stativ, který není špičkový. Uvědomte si, že nepatrné chvění se při snímání statického záběru jeví jako nepostřehnutelná neostrost, ale ohňostroj odhalí vše.
Ještě klikatění stop
Skutrečně jde o záchvěv stativu, většinou od pohybu zrcátka. Lze tomu zabránit i u levných stativů, a to velmi jednoduše: Na spodek středového sloupku stativu připevnit kovový silnější háček, a na něj před focením ohňostroje zavěsit síťovku naplněnou kamením. Čím vyšší váha kamenů, tím stabilnější a odolnější proti otřesům.
ještě klikatění stop
Žasnu nad vaší vynalézavostí !!! 😎
Kamera
Zdravím. Má někdo trik či tip jak točit ohňostroj na kameru aby byl záznam co nejreálnější? Za informaci, radu nebo klíďo i okaz na net moc díky pawel.