Malá Fatra, Diery

Máte alespoň jeden den volno a nevíte, kam se s fotoaparátem vydat? Zkuste si udělat výlet na Slovensko na Malou Fatru. V severovýchodní části Kriváňské Fatry se totiž nachází jedna z nejkrásnějších tiesňav na Slovensku – Diery.

Světlo na konci tunelu
Jestliže rádi fotografujete vodu, můžete se dokonale vyřádit, protože příroda zde vytvořila tiesňavu s řadou peřejí, kaskád a nádherných vodopádů. Celá oblast Dier patří mezi nejnavštěvovanější lokalitu Malé Fatry. Potok Horných a Dolných Dier pramení pod sedlem Medzirozsutce a na své asi 5 km dlouhé cestě hloubí obří hrnce, jako nůž se zařezává do vápenců a dolomitů, vyhlazuje kamenné výstupky a úzkou tiesňavou Dolné Diery ústí do luk a polí osady Biely potok.

Kam na start?

Smaragdová tiesňava
Nejsnazší přístup je z osady Biely Potok (nachází se cca 2 km východně od Terchové). Na parkovišti hotelu (s názvem, který byste určitě neuhodli – Diery) můžete zanechat svého benzínového oře a vydat se na cestu. Raději počítejte s tím, že fotografováním strávíte celý den, proto se dostatečně vybavte zásobami všeho, co považujete za potřebné k životu. Cesta je středně fyzicky náročná, zpřístupněná pomocí dřevěných a ocelových lávek a žebříků, místy i řetězy. Nezapomeňte na pořádné obutí! V lodičkách nebo polobotkách se do Dier můžete vydat jen v případě, že chcete uklouznout a vymáchat se v ledovém potoce nebo si chcete mermomocí zlomit nějakou tu končetinu. A se zlomenou nohou se – zvláště v Dierách – určitě chodí velmi špatně. Teď si položíme základní otázku:

Kdy na start?

Dolné Diery
Na začátek je třeba říci, že celá soustava Dier je součástí Národní přírodní rezervace Rozsutec a že vstup je sem oficiálně povolen jen v krátkém období od 1. července do 30. září. Jestliže jste ovšem drsnější povahy a nebude vám vadit případný konflikt s ochránci přírody, zkuste se sem vydat i jindy, protože Diery mají svůj půvab v každé roční době. Na jaře (duben, květen) zde můžete zachytit přívaly vod z tajícího sněhu a také vzácné rostliny, které se obvykle vyskytují v podstatně vyšších nadmořských výškách.

V Dolných Dierach
V létě jsou Diery přístupné nejlépe, proto se zde, kromě krásných kvetoucích rostlin, vyskytují i davy turistů, kteří svým neustálým popocházením sem a tam dovedou fotografování pěkně ztížit. Zvlášť o víkendu tu bývá pěkně husto. Ale jinak nic proti turistům. Na podzim na vás budou čekat například barevné víry z listí v tůňkách a v zimě se Diery promění v ledové a sněhové království. V zimě jsou Diery prostě nádherné (viděl jsem je zatím jen na videu), ale bez stoupacích želez na pořádných botách se do nich rozhodně nepouštějte, protože na kamenech a žebřících se vytváří námraza a led a všude je plno sněhu.

Jednoduše řešeno: v každé roční době si tady jako fotografové přijdete na své.

Jaké si vzít vybavení?

Abych řekl pravdu, teď jsem trochu na rozpacích. Jako začínající fotograf mám radit zkušenějším … no snad mě nebudete kamenovat. Doufám, že následujícími doporučeními nepohrdnete.

Potůček

  • Co se týká fotoaparátu, je důležité, abyste měli možnost nastavit delší expoziční čas (cca 1 či 2 vteřiny), voda se při delším čase změní v mlhu tekoucí přes kameny.
  • Objektivy – vystačíte se základním zoomem 28-80 mm. Pro efektní záběry vodopádů s velkými kameny v popředí je dobré mít i ultraširokoúhlý objektiv kolem 20 mm.
  • Nezapomeňte si vzít polarizační filtr! Velmi účinně jím odstraníte odlesky vody na kamenech, dřevu a rostlinách a získáte tak krásné a syté barvy. Polarizační filtr současně působí jako šedý filtr a umožní snímání s delším expozičním časem.
  • Bez stativu ani na krok. Budete-li fotit na film s citlivostí 100 ASA, tak bez stativu kvalitní fotografie neuděláte. Diery jsou totiž hluboce zaříznutý kaňon, ve kterém je poměrně málo světla i za slunečného dne.
  • Osvědčilo se mně fotografování při zatažené obloze, kdy nejsou v krajině tak velké kontrasty.
  • A samozřejmě se Vám může hodit i blesk.

Start!

V Horných Dierach
Celými Dierami vede v délce asi 5 km modrá značka. Začátek cesty je pohodový – jdete po lesní cestě, kterou vystřídá pěšinka podél zurčícího potoka a asi po 1 kilometru narazíte na nejužší místo celého výletu – Dolné Diery. Skalní stěny se přibližují až na vzdálenost dva metry a potok v tomto místě vytváří efektní obří (slovensky krútňavové) hrnce. Jsou-li mezi vámi geomorfologové (lidičkové zabývající se vývojem reliéfu), budou plesat nadšením. Abyste překonali toto nejužší místo, musíte nejdříve projít po úzké římse vytesané ve skále a poté po ocelové lávce se zábradlím. Nebojte se, není to nic strašného. Problém nastane v okamžiku, kdy vám cestu zablokuje protijdoucí turista. Potom máte jedinou možnost: jste-li obtěžkáni stativem a fotoaparátem, zkuste protivníka oslepit bleskem, praštit stativem a shodit do potoka 🙂 . Nebudu však nabádat k násilí, protože byste riskovali mezinárodní incident.

Kaskáda
Po překonání Dolných Dier projdete úsekem, kde skály pustily potůček ze své moci a kde tento potok vypadá úplně normálně a obyčejně. V druhé půli cesty na vás opět čekají lávky a žebříky. Vcházíte právě do Horných Dier, které jsou nejkrásnější částí výletu. Voda proudící po skalách je místy lemována sytě zeleným hebkým mechovým kobercem, na který navazují trsy trávy a všudypřítomné listy lopuchů.

Jinde můžete do fotografií zakomponovat lávku a žebřík anebo starý, vodou ohlazený kmen stromu zaklíněný mezi kameny. Hlavním tématem a společným pojítkem všech fotografií však bude určitě voda.

Cesta vzhůru
Poté, co jste si vychutnali Horné Diery, zbývá projít tiesňavou s příznačným názvem Tesná rizňa a po pár krocích dojdete do sedla Medzirozsutce (nadmořská výška 1225 m). Podle turistické mapy v měřítku 1:50 000, kterou vydal Vojenský kartografický ústav v Harmanci, by vám měla cesta bez zastávek trvat asi 2 hodiny a 20 minut. Jestliže jste však fotograficky stejně postižení jako já, nemůžete s časem uvedeným v mapě počítat.

Zpátky k parkovišti u hotelu Diery je možno se vrátit stejnou cestou.
Život & smrt
Jestliže vám zbývají tak 3 hodinky času, máte dostatek sil a netrpíte závratí, zkuste se vrátit po zelené značce přes Malý Rozsutec. Cesta ze sedla Medzirozsutce až na vrchol (1343,5 m) vám zabere asi 30 minut, výstup i sestup je v nejobtížnějších místech zajištěn řetězy.

Podrobně jsou všechny značkované trasy na Malé Fatře popsány na této internetové adrese.

Doufám, že se vám tento tip na výlet líbil. Na závěr bych vám chtěl popřát, aby vám neustále svítilo dobré světlo, a také co nejvíce příjemných chvil strávených s fotoaparátem. Třeba právě v Dierách.

Napsat komentář