Úvodník 18.3.2002

Od brambory ke Kodaku

Cesty technického pokroku jsou křivolaké. Tento vývoj se týká
samozřejmě i fotografování. Posuďte sami.

Roku 1853 poléval ve své botanické zahrádce Henri Brasonnot brambory
kyselinou dusičnou. Experimentoval takto i s jinými látkami, jako dřevěné
piliny či plátno, a pokaždé získal bílou rosolovitou hmotu, kterou
pojmenoval xiloidin, jež po smíchání s vodou vyloučila bílý, lehce
vznětlivý prášek. Svůj objev oznámil a dále se jím nezabýval. Théophile
Jules Pelouze, profesor pařížské univerzity nahradil škrobovou moučku
papírem. Ani ten však ve vývoji příliš nepokračoval. Konečně Christian
Friedrich Schoenbein použil k nitraci, jak se celý proces nazývá,
bavlnu a zrodil se bezdýmný střelný prach, jinak také nazývaný střelná
bavlna. O celé historii se můžete dočíst na těchto
stránkách.

Je pochopitelné, že objev našel využití zejména ve vojenství a
pyrotechnice, ale našly se i mírumilovnější způsoby nasazení. Po
smíchání s éterem vzniklo např. antiseptikum vhodné k ošetření
otevřených ran. Nás ovšem zajímá směs střelné bavlny a kafru, jež se
po stačení a zahřívání změní v celuloid.

Přenesme se na chvíli do Afriky. Roku 1867 se v listu The New York
Times objevil burcující článek odhalující skutečnost, že africkým
slonům hrozí vybití. Důvodem bylo mimo jiné narůstající kulečníkové
šílenství, které zachvátilo jak Evropu, tak Ameriku. Kulečníkové koule
se vyráběly ze střední části klu a lidstvo stálo na prahu velkého
rozhodnutí. Buď sloni nebo kulečník. Naštěstí se našlo pár amerických
podnikavců, kteří navrhli vyrábět kulovitý artikl z právě objeveného
celuloidu. Svět slonů i dlouhých tág byl zachráněn.

Konečně přicházíme k postavě Hannibala Goodwina – neznámého kněze
anglikánské církve v Newarku. Ten navrhl majiteli dobře prosperující
firmy Georgeovi Eastmanovi použít celuloidový pás jako podložku pro
citlivou vrstvu. Tento vynález stál Eastmana pět milionů dolarů, ale
posuzujeme-li celou věc z dnešní perspektivy, jednalo se o velmi dobře
návratnou investici. Tak se zrodil první film z rodu Kodaků.

Není to fascinující?

Odvraťme své oči na chvíli od historie a podívejme se do blízké
budoucnosti. Konkretně nás bude zajímat nadcházející týden na Paladixu.

V pondělí vás Tobík zasvětí do Řízení kontrastu a expozice papíru s proměnným kontrastem.

Úterý bude věnováno Jiřímu Charvátovi a jeho výletu do Libanonu. Těšit se můžete na Bejrut.

Ve středu vám Milan Sýkora v rámci svého historického exkursu poví
něco o Praktikách řady L – 2. generace.

Marek Slavíček navštívil Brno, kde shlédl výstavu Země krále
Čingischána Martina Bělockého, který na se FotoPrůvodci vyskytuje pod nickem mafi. Recenze na vás čeká ve čtvrtek.

Procházkou po pražském Novém světě završí v pátek týden Milan Sýkora.

Dobré světlo.