Použití mezikroužku při fotografování portrétů

Dosáhneme použitím mezikroužku ve spojení s objektivem o menší světelnosti vhodné kombinace k fotografování portrétů s malou hloubkou ostrosti?

Otázka

Na stránkách Paladix jsem četl článek o mezikroužcích. Slyšel jsem i jiné použití, ale rád bych se s Vámi nejdříve poradil, než půjdu do obchodu. Chtěl bych fotit portréty s velmi malou hloubkou ostrosti. Tak, aby např. jen část obličeje byla ostrá. Normálně bych potřeboval objektiv např. 135mm f/2,8. Ten je ovšem patřičně “oceněn”. Nato jsem dostal radu, použít horší objektiv, tedy s menší světelností plus mezikroužek. Můžete mi prosím poradit, jaký bych si pak měl koupit objektiv a jaký mezikroužek? (pro Nikon F80). Bude fungovat zaostřování? Nejraději bych si koupil nějaký univerzální objektiv, to je u mne 28 – 200 (Tamron, …) případně 28 – 105.

Odpověď

Ano, opravdu jde mezikroužek (s jistým omezením) použít i pro jinou oblast fotografie, než jen pro makro. Po zařazení mezikroužku mezi objektiv a tělo fotoaparátu jde zaostřit blíže, než původní objektiv umožňoval a tím dosáhnout zajímavých záběrů, které by s použitím jen samotného objektivu nebylo možné zhotovit. Zároveň ale už není možno tento objektiv zaostřit na nekonečno a nejen to. Vůbec rozsah možného zaostření se výrazně zmenší.

Mezikroužky se prodávají většinou v sadě po třech kusech. Liší se pouze tloušťkou, která určuje (v kombinaci s objektivem) dosažitelné měřítko zvětšení. V tomto případě budeme používat většinou jen mezikroužek s nejmenší tloušťkou z celé sady. Existují i výrobci, kteří mezikroužky dodávají jednotlivě. Mezikroužky většinou přenáší bez problémů clonové funkce objektivu. Horší už je to se zachováním funkce automatického zaostřování. To se týká zejména právě firmy Nikon. Ta sice vyrábí několik samostatně dodávaných mezikroužků, ale ani jeden z nich není vybaven funkcí přenosu automatického ostření. Navíc cena originálních mezikroužků je poměrně vysoká. Příznivější cena bývá za sadu tří mezikroužků dodávaných s bajonetem Nikon od „cizích“ výrobců. Mezi výrobky, které přenášejí i funkci automatického ostření patří například výrobky Kenko a Soligor.

Vhodný objektiv pro tento druh fotografování je takový, jehož ohnisková vzdálenost začíná někde kolem 180 – 200mm. Pokud totiž například použijeme mezikroužek s tloušťkou 12mm s objektivem o ohniskové vzdálenosti 85mm zaostřený na nekonečno, je nejdelší zaostřitelná vzdálenost pouze cca 0,5m a při této vzdálenosti se nám do záběru vejde detail obličeje zhruba vymezený obdélníkem oči – ústa. Při použití objektivu o ohniskové vzdálenosti 105mm je tento výřez o něco málo větší (protože nám s tímto objektivem dovolí mezikroužek větší odstup), ale zdaleka se nejedná ani o záběr celé hlavy. Až s objektivem o ohniskové vzdálenosti kolem 200mm jde zhotovit i klasický portrét s hlavou a poprsím. S tímto objektivem se nejdelší zaostřitelná vzdálenost pohybuje mezi 3,5 – 4,0m (opět při objektivu zaostřeném na nekonečno). Tím, že zvolíme poněkud větší odstup však dojde ke zvětšení hloubky ostrosti, zejména pokud použitý objektiv má malou světelnost. Světelnost také určuje, jestli s daným objektivem je možno využívat funkce autofokusu. Mezním clonovým číslem je v tomto případě hodnota 5,6, od které mohou začít problémy s jeho správnou funkcí. To platí obzvlášť při zařazení mezikroužku, kdy se tato mezní hodnota může posunout ještě směrem k vyšší světelnosti (např. f/4).

Příklad hloubky ostrosti objektivu o ohniskové vzdálenosti 200mm (bez použití mezikroužku)

Co říci závěrem? Asi tolik, že pokud to s portrétní fotografií myslíte vážně, tudy cesta zřejmě nevede. V praxi je potřeba měnit výřez (změnou vzdálenosti od fotografované osoby nebo zoomováním objektivu). Při použití objektivu v kombinaci s mezikroužkem však máme možnost toto provádět jen ve velmi malém rozsahu. V portrétní fotografii sice použití takové kombinace přináší zajímavé záběry, kdy při fotografování obličeje je hloubka ostrosti velmi malá a mimo hloubku ostrosti se pak dostanou například vlasy nebo třeba uši fotografované osoby, ale na druhou stranu však zmenšení rozsahu ostření většinou způsobuje, že není možno zvolit větší odstup od fotografované osoby a tím dosáhnout toho, aby se do záběru dostala její větší část. Tato varianta nenahradí portrétní objektivy s vysokou světelností. Nemusí se hned jednat o objektivy se světelností 1,4 či 1,8 nicméně alespoň jeden střední teleobjektiv o světelnosti 2,8 bychom měli ve výbavě pro portrétní fotografii s velmi malou hloubkou ostrosti mít. Z výše popsaných důvodů není použití mezikroužku vhodné pro nějakou soustavnou práci v oblasti portrétní fotografie. Takto použitý mezikroužek je spíše jen pomůckou pro určitý druh portrétních záběrů, než vyloženě portrétním příslušenstvím.

Radka Objektiv o ohniskové vzdálenosti 85mm, clona f/2,0 (bez mezikroužku)