Druhé ze “začátečnických desater” přináší pravidla (či návrhy pravidel), kterými je dobré (nikoli však samozřejmě závazně nutné) se řídit při pořizování prvních fotografií.
V minulém díle jsme se seznámili s tím, jak zacházet s filmy a přístroji, kde je kupovat, nechat opravit atd. Podle jednoho z pravidel minulého desatera bychom si měli umět vybrat film. Dle návodu k použití přístroje založte film do kamery (pokud je třeba manuálně nastavit citlivost filmu, nezapomeňte na to!!!) a pojďme fotografovat…
1. |
Pro první snímky je dobré se vypravit někam, kde to znáte a kam se popřípadě (kdyby náhodou žádný snímek nevyšel…) můžete bez větších problémů vrátit. Je lepší, pokud alespoň zpočátku fotografujete v typických světelných podmínkách (tedy ne např. v dešti nebo v noci…), protože se pak snáze odhalují chyby, kterých jste se dopustili. Opět opakuji – pokud si ještě nejste docela jisti v ovládání přístroje, vezměte s sebou návod. |
2. |
Než stisknete spoušť, vždy si uvědomte, co je hlavním motivem snímku. Tento motiv se snažte oddělit od všeho ostatního, aby i divákovi, který s vámi nefotografoval, bylo jasné, co jste vlastně chtěli vyfotografovat. |
3. |
Snažte se, aby hlavní motiv snímku byl vždy dostatečně velký, co největší. Speciálně to platí o snímcích osob – tolik známé snímky z rodinných alb, na nichž se před obrovskou budovou kdesi v rohu krčí miniatruní postava, jsou příkladem nemístného šetření. Chcete-li si např. vyfotografovat kamaráda a oblíbenou stavbu, pořiďte 2 snímky. Musí být zkrátka poznat, co je oním hlavním motivem… Máte-li zoom, nastavte ho tak, aby hlavní motiv vyplnil většinu snímku. Nemáte-li zoom, snažte se k motivu dostat co nejblíž. |
4. |
Zaostřujte přímo na hlavní motiv snímku. Pokud fotografujete osobu nebo zvíře, ostřete vždy na oči. |
5. |
Některé typy hledáčků svádí k tomu, aby hlavní motiv byl uprostřed snímku, protože právě středem hledáčkového pole se (zpravidla) zaostřuje. Středová kompozice však není vždy vhodná, spíše se dá říci, že je vhodná jen v menšině případů. Mnohem zajímavěji působí, když je hlavní motiv umístěn mimo střed obrazu. Stejně tak se snažte, aby obzor (nebo jiná výrazná linie) nevedl přesně polovinou snímku. Lepší je dodržovat tzv. třetinové pravidlo, kdy je na snímku např. 1/3 země a 2/3 nebe nebo naopak. |
6. |
Velkou pozornost věnujte měření expozice. Měří se expozimetrem. Ten může být buď vestavěn v přístroji (u některých kompaktů o něm ani nemusíme vědět), nebo to může být samostatná “krabička”. Jakékoli tabulky nemohou expozimetr nahradit; zejména pak ne v netypických světelných podmínkách. Máte-li na přístroji automatický režim, používejte ho nejméně do té doby, dokud nebudete vědět, v jakých světelných podmínkách selhává (snímky proti světlu apod.). Teprve pak se věnujte korekcím, jiným režimům měření a dalším pokročilým funkcím (o těch ale někdy jindy). Expoziční hodnoty jsou dvě – clona a čas. Správný poměr clony a času určuje, jak snímek dopadne. Proto je dobré si expoziční údaje každého snímku zapisovat. Clona reguluje množství světla procházejícího skrze objektiv (čím je clonové číslo větší, tím méně světla prochází objektivem) a nastavuje se buď kroužkem na objektivu nebo na těle fotoaparátu; je v určitém vztahu k expozičnímu času, což je doba, po kterou je závěrka otevřená a dopadá na film světlo. “Z ruky“, tedy bez stativu či jiné opory přístroje, lze udržet čas maximálně zhruba jedna děleno ohniskovou vzdáleností objektivu. V žádném případě není dobré překračovat 1/30s (na přístroji “30”). |
7. |
Máte-li na přístroji tzv. kreativní režimy, používejte je. Pokud takový přístroj nemáte, snažte se řídit tímto:
|
8. |
Pro snímky s bleskem je dobré vědět zhruba toto:
|
9. |
Nepouštějte se do žádných experimentů. Napřed je nutné ovládat základy, podobně jako např. v matematice se musí postupovat od jednoduššího ke složitějšímu. Náhodné či zcela nepředvídatelné výsledky jsou k ničemu, protože pokud nevíte, jak jste k nim došli, nemůžete je zopakovat. |
10. |
Film dejte vždy co nejdříve vyvolat. Mluvte pak o fotografiích s lidmi, kteří fotografují dlouho. Mluvte o fotografii i s lidmi, kteří nefotografují vůbec (někdy jsou jejich postřehy nezatížené teorií ani praxí docela dobrým vodítkem). |
A pak … 1 – 10 … celé znovu … znovu … a … znovu.
Opět – jako v předchozím díle – není nutné se všech pravidel bezmyšlenkovitě držet. Pokud se vám něco bude zdát zbytečné nebo prostě “divné”, vyzkoušejte si pravý opak. Možná z toho vzniknou dobré snímky, ale bude to spíš dílo náhody (některé náhody jsou totiž i šťastné). Je ale nutné, ostatně jako u čehokoli jiného, vědět, proč to či ono dělám, popř. proč to či ono dělat nebudu.
Desatera nekončí, spíše naopak. Ještě je toho hodně.
Tak zatím.
pokračujte děkuji
Právě si vybírám fotoaparát a chci začít fotografovat.Vůbec nic neznám a vítám vaše články a budu čekat na další.Děkuji Vám
sport
No nevim. Fotit sport lze sice i pomoci priority zaverky, ale pak se muze stat, ze vam vyjdou nekter snimky moc tmave. Samozrejme dle zakona schvalnosti budou jinak povedene. Osobne pouzivam spis prioritu clony (co nejnizsi cislo), sleduju, jak vychazeji casy a kdyz se dostanou pod 1/400 tak zvysim iso.