Úspěšná práce fotografa – ať už amatéra či profesionála – závisí i na správném skladování neexponovaných filmů a poté na archivačním systému, který by měl umožňovat co nejrychlejší vyhledávání fotografií nebo negativů.
Neexponované filmy je vhodné skladovat v chladu a temnu, nejlépe v chladničce, ve vlhkotěsné krabici. Na vyšší teploty jsou velmi citlivé zejména diapozitivní materiály. Než založíme nový film do přístroje, měli bychom ho nechat vytemperovat na pokojovou teplotu – film vyjmeme z chladničky a necháme ho nerozbalený alespoň 30 minut, než se teploty vyrovnají. Zkondenzovaná vlhkost v kazetě by mohla film nenávratně poškodit.
Vyvolané negativní filmy není vhodné skladovat stočené do roličky, protože se dříve nebo později poškrábe a negativy jsou zničeny. Většina zpracovatelských laboratoří vrací vyvolané filmy rozstříhané po 4, 5 nebo 6 snímcích; ale ani skladování v obálkách není nejlepší, neboť stejně jako u srolovaných filmů hrozí mechanické poškození negativu.
Některé firmy (např. Hama nebo Henzo) vyrábějí speciální pořadače na negativy. Každý filmový pásek o délce 4 – 6 snímků je uložen samostatně, takže nehrozí jeho poškrábání. Tyto pořadače nejsou nijak drahé – ceny se pohybují v rozmezí cca od 4 Kč do 15 Kč. Pořadače mají zhruba formát A4 a do jednoho se vejde 7 filmových pásků. Vyrábějí se i speciální desky pro negativní pořadače.
Vyvolané diapozitivní filmy rovněž není vhodné nechávat v celých pásech. I když některé (hlavně starší) diaprojektory umožňují promítání celých pásů, jemnohem lepší každý jednotlivý snímek zarámovat do diarámečků – jenom tak totiž zabráníme mechanickému poškození snímků.
Ani na negativy ani na pozitivy nesaháme rukou, film je nutné držet jen za kraje. Lidský pot je totiž kyselý a ničí barviva filmu, nehledě na to, že otisky prstů nevypadají nijak krásně a nejsou zrovna vizitkou pečlivého fotografa.
Fotografie uchováváme v suchu a temnu, ideální jsou fotoalba, ktarých je na trhu nepřeberné množství. Pokud nechcete používat alba, je lepší zhotovovat fotografie s matným povrchem, na němž nejsou vidět otisky prstů.
Ještě jedna poznámka: je více než doporučeníhodné, abyste fotomateriály (filmy i fotografie) uchovávali v deskách, pořadačích, albech atd., zkrátka v archivačních a skladovacích pomůckách, které jsou pro fotografické materiály určeny. S jakýmikoli náhražkami se totž můžeme nadít nepříjemnéo překvapení v podobě zničených filmů a fotografií. Může za to zpravidla (kromě mechanického poškození, které ovšem může nastat kdekoli) nevhodné pH; proto se opravdu snažte používat materiály určené pro skladování fotografických médií.
Systém archivace je zcela individuální, každému vyhovuje něco jiného. Snímky lze řadit podle dat jejich pořízení, podle tématických okruhů (např. sport, rodina, krajina, …) nebo podle jiných dostatečně odlišitelných znaků (“Alpy 1999”, “50. narozeniny strýce Karla”).
