Základní operace jsou podobné s černobílým procesem, věc je však komplikována nutností barevného doladění snímku. Správného barevného podání zvětšeniny dosáhneme zařazením odpovídajícího filtru do světelného toku zvětšováku.
Můžeme použít různé hustoty a kombinace subtraktivních filtrů (žlutý, azurový a purpurový) – potom pracujeme “subtraktivně”. Při “aditivním” režimu se papír exponuje třikrát přes aditivní filtry v barvách červené, zelené a modré, a barevnost se řídí délkou jednotlivých expozic. Aditivní režim má výhodu v nenáročnosti na vybavení – stačí tři filtry. Práce je však zdlouhavá a zvětšeniny nelze nadržovat. Proto dále popíšu pouze práci v subtraktivním režimu.
Na balíku zvětšovacích papírů bývá (ne však vždy) uvedena tzv. základní filtrace. To je filtrace, o které si výrobce myslí, že při zvětšování ze standardního negativu exponovaného za standardního osvětlení a standardně vyvolaného bychom obdrželi barevně vyváženou zvětšeninu. Pochopitelně v praxi toho moc standardního není, proto přece jen musíme udělat filtrační zkoušku, a standardní filtrace je dobrý odrazový můstek. U barevných negativních papírů bývá obvykle základní filtrace okolo hodnot 70Y a 50M (70 jednotek žlutého filtru a 50 jednotek purpurového, záleží ovšem na tom, v čí stupnici je filtrace vyjádřena; nepsaným standardem jsou zvětšováky Durst). Azurová filtrace se prakticky nepoužívá.
Standardní filtrace uváděná na obalu měla zejména význam dříve, kdy nebylo technologicky možné udržet vyrovnanou kvalitu zvětšovacích papírů. Dnes se u některých značek již ani neuvádí, protože jednotlivé várky se od sebe prakticky neliší.
Filtrační zkoušky doporučuji provádět na malém formátu papíru, ideální je zřejmě velikost 13×18 cm. Při malém formátu zkoušky je ale třeba zaclonit objektiv nebo zařadit šedý filtr v barevné hlavě, abychom při přechodu na větší formát mohli zvýšit intenzitu světla a použít stejný expoziční čas, jaký jsme použili pro zkoušku. Při změně expoziční doby může dojít ke změně barevného podání! Je také možné nastavit ve zvětšováku zvětšení na větší formát papíru a na malou proužkovou zkoušku exponovat pouze klíčový výřez. Pokud při přechodu na jiný formát papíru přece jen musíme změnit expoziční čas, můžeme se držet jednoduchého pravidla: Kolikrát se zvětšila plocha papíru, tolikrát je třeba prodloužit expoziční čas (nebo adekvátně odclonit). V každém případě držte expozici mezi 5 až 30 s, abyste se vyhnuli problémům s nereciprocitou dlouhých expozičních časů.
Postup bude tedy následující:
- Do zvětšováku vložíme negativ, zhasneme bílé světlo a případně si rozsvítíme prověřené osvětlení fotokomory.
- Na barevné hlavě nastavíme tzv. základní filtraci, a hodnotu žlutého filtru snížíme o 20 jednotek (v našem případě tedy 50Y a 50M).
- Do “udělátka” na proužkové zkoušky vložíme list zvětšovacího papíru a přes něj šedý klín. Pokud klín nemáme, musíme dělat expoziční a filtrační zkoušky zvlášť.
- Z plochy snímku vybereme klíčový výřez a naexponujeme první proužek. Pokud nemáme šedý klín, posouváme podél proužku kus kartónu a nexponujeme několik variant osvitového času (na obr. 2 a 3 jsou simulovány pouze dva různé expoziční časy).
- Změníme nastavení žlutého filtru na základní – 10 (čili 60Y a 50M).
- Posuneme papír v “udělátku” na další volný proužek a exponujeme (bez šedého klínu vyrobíme ručně různé expoziční časy).
- Přidáme 10 jednotek žlutého filtru a exponujeme další proužek.
- Postup opakujeme až získáme na vodorovné ose papíru 5 variant filtrace lišící se ve žluté v hodnotách (základní – 20), (základní – 10), (základní), ( základní + 10), (základní + 20). Na svislé ose se proužky liší expozičním časem.
- Zkoušku vyvoláme (o tom si povíme příště).
- Suchou zkoušku vyhodnotíme: všimněte si, že měníme hodnotu žlutého filtru a proto se na zvětšenině mění hustota žlutého závoje. Nedostatek žluté se samozřejmě projeví nadbytkem komplementární barvy, kterou je modrá. Zvětšeninu pozorně prohlédněte a vyberte proužek, který má správnou hustotu žluté složky (i když může mít např. purpurový závoj) a vyberte pole se správnou expozicí. Nedejte se zmást přítomným závojem v jiné barvě a snažte se pouze soustředit na žlutou složku obrázku. Na obrázku tři má správnou filtraci pole 70Y a 50M se slabým purpurovým závojem, proto musíme udělat ještě jednu zkoušku.
 |
| Obrázek č. 1: Filtrační zkouška se změnou žluté filtrace |
- Na barevné hlavě nastavte hustotu žlutého filtru na vybranou hodnotu a na expozičních hodinách zvolený čas.
- Nyní zopakujte předchozí proceduru, ale měňte hustotu purpurového filtru v rozsahu +/-20 jednotek.
- Zkoušku zpracujte a suchou vyhodnoťte. Vidíme, že se změnou purpurového filtru měníme intenzitu purpurové a zelené. Správnou filtraci má pole 70Y a 60M a s hodnotami tohoto pole potom zhotovíme výslednou zvětšeninu.
 |
| Obrázek č. 2: Filtrační zkouška se změnou purpurové filtrace |
Barevnost zvětšenin lze posuzovat až po jejich uschnutí!!! Neděste se proto, když z prací vody vztáhnete namodralou zazávojovanou fotku, a pořiďte si nějaké přenosné topidlo, kterým fotky za 2-3 minuty usušíte. Barevnost posuzujte při takovém světle, v jakém budete zvětšeniny prezentovat. Pracujete-li v noci, investice do “denních” zářivek bude nutností.
Vyhodnocení barevných odchylek vyžaduje jistou míru cviku a bystré oko. Není vždy snadné rozpoznat, jestli přebývá modrá či azurová. Osvojte si vztahy mezi barvami! Pracujeme s negativním procesem, papír proto “vidí” barvy obráceně. Podívejte se na první filtrační zkoušku – s rostoucí hodnotou žluté se fotka stává více a více modrou. Na druhé zkoušce se s rostoucí hustotou pupurového filtru stává fotka více a více zelenou. Je-li fotka žlutá, musíte tedy žlutou přidat!
Při odstraňování barevných závojů proto se řiďte následující tabulkou:
| převládájící barevný závoj | přidat filtr | ubrat filtr |
| žlutý | žlutý | azurový a purpurový |
| purpurový | purpurový | žlutý a azurový |
| azurový | azurový | žlutý a purpurový |
| červený | purpurový a žlutý | azurový |
| zelený | azurový a žlutý | purpurový |
| modrý | azurový a purpurový | žlutý |
Pokud by vám při jemném doladění vyšla filtrace s použitím všech tří filtrů, odečtěte nejmenší hodnotu od všech tří a upravte filtraci tak na pouze dva filtry. To můžeme udělat, protože všechny tři filtry odčítají všechny barvy ze spektra a dávají tak neutrální šedou: například filtraci 80Y 60M 10C upravíme odečtením 10 jednotek na 70Y 50M 00C, čímž získáme větší světelný tok a zachováme stejnou barvu.
Vyhodnocení barevnosti se značně zjednoduší, když si na první políčko filmu nafotíte šedou tabulku nebo alespoň asfaltovou silnici (šedé tabulky dodává řada výrobců, výborné a velmi trvanlivé nabízí firma Fotowand. Šedou tabulku si při vyhodnocení můžete položit vedle proužkové zkoušky a okamžitě vidíte, které pole je to pravé. Na šedou tabulku lze taky zkalibrovat barevný analyzátor a i ty nejjednodušší modely dokáží šedou tabulku vyhodnotit správně. Pomocí šedé tabulky vyfocené s osvětlením o teplotě chromatičnosti 5500 K (elektronické blesky) lze také určit základní filtraci, pokud není na obalu zvětšovacích papírů uvedena.
Jednou nalezená opravná filtrace by měla být použitelná pro všechny následující snímky pořízené při stejném osvětlení. To velmi usnadňuje zvětšování např. snímků nasvícených výhradně bleskem nebo pořízených v ateliéru.
Nalezené filtrace si poznamenávejte. Problém nastane, kdy z dřívějška máme poznamenané opravné filtrace pro určitou základní filtraci, ale nyní zvětšujeme na jiný papír s odlišnou základní filtrací. V takovém případě provedeme následující přepočet:
| stará základní filtrace: | 80Y | 30M | 00C |
| nová základní filtrace: | 60Y | 50M | 00C |
| stará filtrace negativu: | 40Y | 30M | 00C |
| Výpočet | |||
| stará filtrace negativu: | 40Y | 30M | 00C |
| plus nová základní filtrace: | 60Y | 50M | 00C |
| minus stará základní filtrace: | 80Y | 30M | 00C |
| = nová filtrace negativu: | 20Y | 50M | 00C |
Pokud by po výpočtu vyšla hodnota některého filtru záporná, upravíme filtraci na kladné hodnoty přičtením stejné hodnoty ke všem filtrům. Například filtraci 50Y 30M -10C upravíme přičtením 10 jednotek na 60Y 40M 00C. Výpočty si zjednodušíme, když místo absolutních hodnot filtrací si budeme poznamenávat pouze relativní odchylky od používané základní filtrace.
Když při přechodu na jinou várku papíru změníme opravné filtrace, změní se samozřejmě i expoziční časy. Opravu expozičního času lze určit několika způsoby, nejlépe však podle doporučení výrobce barevné hlavy. Kodak pro své CC filtry doporučuje postupovat podle následující tabulky:
| Hustota filtru | Opravný faktor pro filtr | ||
| žlutý | purpurový | azurový | |
| 05 | 1,1 | 1,2 | 1,1 |
| 10 | 1,1 | 1,3 | 1,2 |
| 20 | 1,1 | 1,5 | 1,3 |
| 30 | 1,1 | 1,7 | 1,4 |
| 40 | 1,1 | 1,9 | 1,5 |
| 50 | 1,1 | 2,5 | 1,6 |
Při změně opravné filtrace vydělte expoziční čas používaný se starými filtry faktorem filtru, který odebíráte a vynásobte faktorem filtru, který přidáváte.
Např. stará filtrace byla 60Y 50M 00C při expozičním čase 12 s.
Nová filtrace je 60Y 30M 00C.
Nový expoziční čas bude tedy: 12 / 2,1 x 1,7 = 9,7 s.
Pro barevnou Meopta 4-ES se opravy expozičních časů počítají podle vzorce
kde t2 je nový čas, t1 je starý čas, Yn, Mn a Cn jsou faktory starého času a Ys, Ms a Cs jsou faktory starého času, které se odečnou z tabulky.
| Filtrace | žlutý | purpurový | azurový |
| 0 | 1,00 | 1,00 | 1,00 |
| 10 | 1,05 | 1,15 | 1,09 |
| 20 | 1,10 | 1,28 | 1,17 |
| 30 | 1,14 | 1,39 | 1,24 |
| 40 | 1,17 | 1,50 | 1,30 |
| 50 | 1,20 | 1,60 | 1,36 |
| 60 | 1,22 | 1,69 | 1,41 |
| 70 | 1,24 | 1,78 | 1,46 |
| 80 | 1,25 | 1,86 | 1,51 |
| 90 | 1,26 | 1,94 | 1,56 |
| 100 | 1,27 | 2,01 | 1,60 |
| 110 | 1,28 | 2,08 | 1,64 |
| 120 | 1,29 | 2,14 | 1,68 |
| 130 | 1,29 | 2,20 | 1,72 |
| 140 | 1,30 | 2,26 | 1,75 |
| 150 | 1,30 | 2,31 | 1,78 |
| 160 | 1,31 | 2,36 | 1,81 |
| 170 | 1,31 | 2,41 | 1,84 |
| 180 | 1,32 | 2,45 | 1,86 |
| 190 | 1,32 | 2,49 | 1,88 |
| 200 | 1,32 | 2,62 | 1,90 |
Pokud např. je nová filtrace 40Y 100M 00C a stará filtrace byla 30Y 60M 00C při expozičním času 10 s, bude nový expoziční čas
Pokud však děláte proužkové zkoušky přes šedý klín nebo ručně odstupňujete různé expozice na jeden proužek podle postupu popsaného výše, můžete bez dlouhého počítání odhadnout správný čas i pro jiné filtrace na základě vzhledu proužkové zkoušky.
