Šestý výlet – města, sedmý výlet a Murphyho fotografické zákony určené speciálně pro Korsiku.
Šestý výlet – města
Tentokrát byl cestovní den, přesun zajišťoval autobus a nikoliv vlastní síly. Prvním navštíveným městem bylo horské městečko Sartene. Je historicky proslavené zákonem krevní msty – vendetou, která zde prý byla přes malý počet obyvatel ještě donedávna uplatňována. Jinak má krásné malé historické centrum s úzkými uličkami a poměrně citlivě doplněnou moderní výstavbu. Z několika teras jsou nádherné výhledy do nížiny, v létě doprovázené dýmem z častých lesních požárů. Asi nejvýraznějším místem, které mělo atmosféru, byl starý kamenný (opravdu z kamene postavený) obchod s ovocem a kořením. Neobsahoval, snad s výjimkou žárovky, jediný moderní prvek. Pro fotografa byl neštěstím zasahující ostrý paprsek slunce na jinak tmavé náměstí. Prostě z toho místa nemám fotku, bohužel.
Druhým navštíveným městem byla perla Korsiky – město Bonifacio na bílých vápencových útesech. Už příjezd do přístavu, kterému vévodí stará pevnost je překrásný. Přístav je z jedné strany obrouben řadou domů s navazujícími venkovními restauracemi, ve sklepech skrývají menší mořské akvárium určitě stojící za návštěvu. Rovnou z autobusu přestupujeme na loď, která vzápětí vyráží na okružní plavbu. Proplouváme pod pevností kolem zbytků válečného opevnění na volné moře. Malou loďkou mořské vlnky stále hází ze strany na stranu a já zjišťuji, že o tomhle se v knihách nepíše. Takže se snažím všechny časy zkrátit na 1/250 a snímám polarizační filtr (fotil jsem na Portru 160NC).
První část výletu podél pobřeží nabízí jen pohledy na vápencové skály, počátek návratu je zpestřen vplutím do jeskyně s propadlým stropem, s trochou fantasie stropní otvor kopíruje tvar Korsiky. Další část plavby je mnohem zajímavější, otvírá totiž pohled na město z moře. A protože z pevniny nelze město v této podobě vůbec spatřit, jednoznačně doporučuji projížďku. Domy na útesu vypadají jako ptačí hnízda, šikmý zářez táhnoucí se pod městem od mořské hladiny až nahoru k domům skrývá schody tesané útočníky podle legendy za jedinou noc. Loď se dostává do posledního místa plavby, osamělého útesu v moři s názvem Zrnko písku. A pak už jen pár minut houpání a můžeme vyrazit, již po svých, do historického centra a do pevnosti. Klikaté uličky, vybělené schody a zářivě bílá věž je jen zlomek z toho, co město nabízí.
Pokud dojdete až nad pevnost nebo za město na kraj útesu, navštivte hřbitov. Místní hřbitovy bez výjimky naplňují korsické přísloví “Mrtví žijí lépe než živí”. Malinkaté domečky navazují jeden na druhý, jsou čistě upravené, občas obkrouženy zelení. Chovejte se slušně, hřbitov je součástí turistických atrakcí, ovšem je opravdový.
Závěrem je možné sestoupit dolů k moři tunelem v útesu po vytesaných schodech. Za slunečního dne se naskytne pohled na nefotitelný kontrast bílého vápence spolu s modří mořské hladiny. Rozdíl jasů je větší než 8EV, takže se můžete jen dívat. Přímo pod schody je barevně elegantní seskupení kamenů, kupodivu ho všichni přehlížejí a přitom je docela fotogenické. Neměl jsem příliš času, ale je to jedno z míst, které mi zůstali v paměti.
Bonifacio spolu s útesy a pohledem na Sardinii je místem, kde lze strávit řadu dní zajímavé dovolené spojené s fotografováním. Průhledy okny staré pevnosti na majáky, bělavý vápenec a mnohé další nabízejí nekonečnou škálu možností. Při dostatku času doporučuji navštívit vzdálené útesy proti městu, pohled na město z této strany je většině turistů pro nedostatek času zapovězen.
Sedmý výlet – závěr
Není vlastně výletem, ale závěrečnou cestou k moři a domů. Cestou navštěvujeme kaskády du Polishelu, obrovský počet turistů však znehodnocuje krásu tohoto místa. A pak už jen sjezd do kempu, poslední noc a odjez přes Bastii domů.
 |
 |
 |
 |
Murphyho fotografické zákony speciálně platné pro Korsiku
- Korsická všudypřítomná prasátka potkáte v těchto variacích:
- krásné prasátko, nevábné okolí
- krásné okolí, nevábné prasátko
- obojí nevábné
- obojí vábné, než vyndáte foťák z batohu, prasátko uteče
- “V nejhezčím pohledu a nejvýraznějším místě vždy stojí sloup.”
- “Za každým osamoceným stromem visí elektrické vedení.”
- “K nejfotogeničtějším místům se dostanete zásadně za poledního slunce, aby toho nebylo málo, ideální snímek vyjde proti němu.”
- “V kaňonu je vichřice, jediné stabilní místo je skála, takže stativ sebou taháte zbytečně (a komentář průvodce : …nikdy tady nefoukalo…).”
- “Na moři zapadá slunce ve velkých vlnách, slaná vodní tříšť je váta proti pláži na které stojíte, takže neuděláte jediný snímek ani nesmočíte nohu (a … vždycky jsme se koupali …).”
- “V horách jste v 2000 metrech a nefotíte s tím, že panoráma je nádherné, ještě v 2200 metrech vás to drží (občas mrak) a na vrcholu 2460 metrů už je jen mlíko, které sestoupí s výpravou až do sedla a vydrží do západu slunce (a … pokaždé jsme viděli moře na obou stranách …).”
- “Sestupujete z hor k nádherným kaskádám, ve chvíli, kdy jste u první, začíná pršet (plavky máte sebou a … “nikdy tady nepršelo v červenci…” ).”
- “Na trajektu zleva fouká slaná vodní tříšť, je tam co fotit, napravo je klid a nic zajímavého, po otočení větru je tomu přesně naopak.”
