Poslední dobou (a stále častěji) mi chodí jednak dotazy ohledně zpracování digitální fotografie a také snímky samotné. U dotazů se nejčastěji opakuje otázka, jak to vlastně je s DPI, k čemu to slouží a jak se s tím počítá. U fotek přichází nejčastěji nějaký obrázek, většinou povedený, ale v žalostně malém rozlišení. Tnto článek tedy vysvětluje, jak se to má s rozlišením a s výslednou velikostí papírové fotky.
Některé dotazy ohledně DPI jsem se snažil vysvětlit v předchozím článku. Na tomto místě uvedu hlavně praktickou kalkulačku, která může velmi jednoduše posloužit pro určení těch správných rozměrů.
Kalkulačka se skládá ze dvou nezávislých částí, které jsou navzájem reverzibilní (tj. pokud výstup z jedné části zadám jako vstup do druhé, dostanu při stejném DPI totožné výsledky).
Vstupní rozlišení – sken fotografie, negativu, apod.
První část počítá velikost výsledného obrázku v pixelech při digitalizaci snímku. Jako vstup slouží údaj o rozlišení (DPI) skenovacího zařízení (např. plošného skeneru, kinofilmového skeneru nebo dokonce bubnového skeneru). Tento údaj může nabývat např. hodnot 300 nebo 600 DPI pro levné stolní skenery nebo např. 2700 DPI pro skenery kinofilmové. Dalšími dvěma údaji jsou šířka a výška (v milimetrech) skenované předlohy (takže např. 100 a 150 mm u fotografie 10×15 nebo 24 a 36 mm u kinofilmového políčka). Výstupem pak je údaj o velikosti obrázku v pixelech.
Výstupní rozlišení – tisk fotografie ze souboru, apod.
Druhá část počítá velikost výsledné fotografie v milimetrech při tisku. Jako vstup slouží údaj o doporučeném rozlišení obrázku (DPI) pro výstupní zařízení (např. inkoustové tiskárny, laserové tiskárny, offsetového tisku, apod.). Tento údaj může nabývat např. hodnot od 150 do 360 DPI pro inkoustové tiskárny, 300 DPI pro offsetový tisk nebo digitální minilab, 600 DPI pro velkoplošný tisk, apod. Dalšími dvěma údaji jsou šířka a výška (v pixelech) tištěné fotografie (takže např. 1024 a 768 pixelů u obrázku na ploše nebo 2048 x 1536 pixelů u výstupu z digitálního fotoaparátu s kapacitou 3 Megapixely). Výstupem pak je údaj o velikosti vytištěného obrázku v milimetrech.
Podotýkám, že zde uváděné rozlišení pro výstup se týká jen rozlišení obrázku, který se bude zpracovávat. Vůbec to neudává skutečné rozlišení tiskového zařízení, kterým se obrázek vytváří. Např. pro inkoustové tiskárny se doporučuje používat rozlišení od 150 do 360 DPI, ale skutečný tisk pak probíhá v rozlišení např. 1440 DPI.
Příklad:
Nastavíme obrázku nějaké rozlišení, které určí jeho velikost na papíře přesně tak, jak to spočítá tato kalkulačka (třeba 180 DPI). V dialogu při tisku na tiskárně Epson 1270 se pak nastavuje ještě jiné DPI – skutečné DPI tiskárny (např. 1440 DPI). Tohle DPI ale nemá s velikosti vytisknutého obrázku vůbec co dělat, jen s jeho kvalitou. Udává, kolik barevných teček na palec tiskárna opravdu udělá. Jeden pixel obrázku je něco jiného, než jedna tečka inkoustové tiskárny! Jde o dvě různá rozlišení! Obecně se doporučuje, aby DPI obrázku bylo celočíselným podílem DPI tiskárny. Pak je totiž převod snadný a nedojde ke snížení kvality vlivem nedokonalosti interpolace. Nastavíte-li DPI tiskárny např. 1440 a zvolíte-li DPI obrázku jako 1440/8=180, pak každý pixel obrázku bude složený z 8×8 teček tiskárny (8 na
výšku, 8 na šířku). Když nastavíte pro tiskárnu jen 720 DPI, tak pak bude každý pixel obrázku tvořen jen ze 4×4 teček a dostanete méně kvalitní tisk. Když dáte DPI tiskárny stejné, jako DPI obrázku, tak software provozujici tisk musí převzorkovat obrázek na “menší” DPI, aby bylo pixelů méně a každému odpovídala více než jedna tečka tiskárny! Jedna tečka inkoustové tiskárny totiž není schopna vyjádřit všechny možné barvy, které pixel na obrázku může mít. Zatímco pixel může mít hodně barev,
tečka může být jen jedné že 4 nebo 6 barev inkoustu, které tiskárna používá. Různých barev pixelu se docílí tím, že se vedle sebe narovná víc teček různých barev a lidské oko si to pak smíchá.
Jaké potřebuji rozlišení?
V praxi je často zapotřebí spojit tyto dva výpočty v jeden. Jako příklad si můžeme uvést následující:
- potřebuji výstup na digitálním minilabu ve formátu 20×30 cm,
- vím, že digitální minilab vyžaduje na vstupu soubor příslušné velikosti a rozlišení 300 DPI,
- vím, že jako vstup musím použít políčko kinofilmu,
- potřebuji zjistit, v jakém rozlišení jej budu potřebovat naskenovat, abych výše uvedených požadavků docílil.
Proto do následující kalkulačky zadám všechny známé údaje – požadovanou velikost výstupu při daném rozlišení a velikost vstupního obrázku. Výsledkem je určení potřebného rozlišení pro skenování (v případě našeho příkladu vyjde, že musím políčko skenovat s rozlišením 2500 DPI). V kalkulačce jsou pro informaci také výsledky pomocného výpočtu – velikosti obrázku v pixelech.
Proč nefunguje kalkulačka?
Děkuji Churáček
Dobrý den, omlouváme se, kalkulačka se rozbila převodem do nového systému. Nyní by už měla zase fungovat.