LowePro MiniTrekker, aneb jak jsem si vybíral batoh

Recenze fotobatohu pro jedno až dvě těla, několik objektivů a blesk. Zároveň pokus o jeho srovnání s některými známými konkurenčními výrobky.

Když jsem si koupil ten krásný nový fotoaparát a základní zoom, myslel jsem si, že mi bohatě bude stačit malá taštička přes rameno. MiniTrekker je už moje třetí taška/batoh v pořadí. A kdoví, jestli poslední. Při koupi jsem se rozhodoval mezi ním a batohy řady Tamrac Expedition.

Kandidáti

Jak bylo zmíněno v úvodu, potřeboval jsem větší batoh, tedy takový, do kterého se vejde tělo s nasazeným objektivem třídy 70-200 f2.8. V úvahu by jistě přicházela i větší taška přes rameno, ale při váze všech mých věcí mi přijde vhodná pouze pro krátkodobé nošení a transport autem. Další nutná podmínka, kterou můj příští batoh musel splňovat, bylo komfortní uchycení stativu. Asi půl roku jsem nosil stativ přes rameno, a docela to bolelo. Přeci jen váží cca 5 kg. Kandidáty byly jen batohy firem LowePro a Tamrac, konkrétně tyto:

• LowePro MiniTrekker
• LowePro Photo Trekker AW
• Tamrac Expedition 5
• Tamrac Expedition 7
• Tamrac Photo Trail Backpack

Posledně jmenovaný baťůžek od Tamracu (Photo Trail Backpack) je ze série výrobcem označované jako “Extreme”. Měl by být velmi odolný, z kvalitních materiálů… Nicméně když jsem si uvědomil, kolikrát jsem se ocitl v situaci, že bych tuto extrémní odolnost potřeboval (ani jednou), rozhodl jsem se jej (díky jeho extrémní ceně oproti konkurentům) vyřadit. V dalším textu se budu snažit zbylé batohy zhodnotit podle různých kritérií. Pokud je u textu obrázek, kliknutím na něj si zobrazíte jeho větší verzi. Ihned na začátek prozradím, že “souboj” nakonec vyhrál MiniTrekker, takže, pokud nebude řečeno jinak, na všech následujících obrázcích je zachycen on.

Vnitřní prostory

PhotoTrekker AW a Expedition 7 jsou samozřejmě prostornější než jejich nižší verze, ale také větší. Rozdíl je hlavně ve výšce, Expedition 7 je skoro dvakrát tak vysoký jako MiniTrekker nebo Expedition 5 (ty jsou rozměrově skoro shodné).

V součastné chvíli mám v batohu uloženy tyto věci:

• Tělo Nikon F80 s nasazeným teleobjektivem Sigma 70-200 f/2.8 EX HSM
• Zoom Nikkor AF 28-80 f/3.5-4.5 D
• Nikkor AF 50 f/1.8
• Blesk Metz 54 MZ-3
• 6 Ks Cokin filtrů, jejich držák a adaptační kroužky
• Stativovou objímku objektivu Sigma
• Difuzér ProMax Ultrasoft od LumiQuest
• Náhradní bateri, filmy a pár dalších drobností

Podle mého názoru lze ještě přidat jeden průměrně velký objektiv do prostoru vpravo. Tím budou kapacitní možnosti batohu vyčerpány. Jak vidíte na obrázku, vnitřní prostor je do jisté míry konfigurovatelný díky přepážkám uchycených suchými zipy, a jeho členení přímo počítá s teleobjektivem 70-200 f/2.8. Do prostoru, jež jsem já vyplnil filtry, lze vložit druhé tělo s nasazeným kratším objektivem (nicméně si myslím, že je to spíš nouzová varianta, neboť v tomto případě již nezbývá příliš místa pro ostatní vybavení).

Odolnost proti nepřízni počasí

Zde je na tom podle mně nejlépe Photo Trekker AW, u kterého písmenka AW značí “All Weather”. LowePro takto označuje výrobky, jež mají integrovánu “pláštěnku”, kterou je možné při nepříznivém počasí přetáhnout přes batoh, což by mělo zajistit naprostou nepromokavost. Já sám jsem vlastnil batoh LowePro Orion AW, kde jsem pláštěnku několikrát použil k mé spokojenosti.

Batohy Tamracu jsou vyrobeny z materiálu 900D Polytek, u LowePro je to pak 600D ripstop nylon a 600D Endura nylon.

MiniTrekker má všechny zipy překryty přesahujícími chlopněmi, takže by nemělo hrozit jejich protékání. Můj batoh již několik slabších deštíků zažil, a přestál je bez úhony. Pokud by však nastal pořádný lijavec, asi bych se snažil jej schovat, protože slovy prodavačů sportovního vybavení: “Každý batoh dříve či později promokne”. Z tohoto důvodu je mi sympatická pláštěnka modelů AW. Měl jsem možnost hovořit s člověkem, který s tímto batohem zažil opravdu silnou tropickou bouři. Výsledek byl ten, že došlo k menšímu průniku vody dovnitř. V takovémto případě bude tedy lepší jej překrýt vlastní pláštěnkou, nebo se někam schovat.

Ochrana obsahu

U batohů Expedidition je spodní strana vyztužena vrstvou materiálu, která má za úkol zmenšit následky pádu. MiniTrekker žádnou takovouto vrstvu nemá. Otázkou je, zda je to příliš velký nedostatek. Pokud se podíváte na uspořádání vnitřního prostoru, zjistíte, že fotoaparát s nasazeným objektivem je většinou uchycen v horní části batohu, a alespoň já mám ve spodní části víceméně nerozbitné věci. Problémem by mohlo být umístění druhé zrcadlovky, která se dává právě do spodní části. I z tohoto důvodu si myslím, že MiniTrekker není vhodný pro stabilní přenášení dvou těl.

Důležitá je také stabilita věcí uvnitř a jejich zabezpečení proti náhodnému vypadnutí. Zde musím konstatovat, že toto je opět lépe vyřešeno u batohů Expedition. Zrcadlovka s nasazeným objektivem je fixována páskem (suchý zip).Nicméně v podstatě to stejné se dá udělat i u MiniTrekkeru. Zcela jistě vám po upravení vnitřního prostoru budou přebývat nějaké přepážky. Ty pak použijete na zafixování nejdražších věcí shora. Já tak držím zrcadlovku s objektivem a blesk.

Stativ

Dostáváme se k pro mně velmi podstatné části, a tou je úchyt na stativ. Ten je u batohů Tamrac vyřešen velmi špatně. Respektive nemusel by být špatný, pokud vlastníte nějaký maličký, lehoučký karbonový stativ (cena cca. 15 000 Kč). Pokud ne, ani se jej nesnažte na tyto batohy upnout. Dopadlo by to katastrofálně. Já to zkoušel, a byl jsem s prodavačem (který mi batoh ukazoval) zdrojem obveselení a terčem dobře míněných rad celého okolí. Asi po čtvrthodině jsem kapituloval. Pokud se podíváte na tento obrázek, možná hned pochopíte proč. Stativ se totiž má vložit do úzké kapsičky na čele batohu a přitáhnout dvěma pásky. Stativ zobrazený na onom obrázku je však asi třetinové délky i šířky oproti mému. Jen podotýkám, že nemám žádné monstrum, ale celkem běžné a slušné Manfrotto 455B. Po jeho upevnění máte neodbytný pocit, že z úchytu buď vypadne, nedo se tyto potrhají.

O něco lépe je na tom se stativovým úchytem Photo Trekker od LowePro. Jeho úchyt vypadá spolehlivěji a funkčněji. Nicméně je na boku batohu. Toto řešení mi není příliš sympatické, přeci jen při váze stativu cca 5 kg se obávám, že za chvíli by příslušné rameno docela bolelo.

V okamžiku, kdy jsem uviděl úchyt na stativ na MiniTrekkeru, zamiloval jsem se do něj. Je řešen velmi chytře. Pokud se podíváte na čelní obrázek batohu, uvidíte v jeho spodní polovině kapsu. Není to však normální kapsa, je to kouzelná kapsa (správněji držák na stativ).

Do této kapsy zasunete dvě nohy stativu, tak jak ukazuje obrázek. To, že třetí noha není zasunuta v kapse nevadí,protože v prostřed batohu a nahoře jsou úchyty z pružných gumovavých provázků, kterými se stativ celkem spolehlivě zafixuje. Tím, že kapsa pro uchycení nohou je pod úrovní dna batohu dojde k tomu, že i stativ velikosti mého příliš nepřečnívá nad batoh, a tudíž se neklátí.

Kapsy + rozšíření

Na přední straně MiniTrekkeru i Tamraců je kapsa na menší potřebné věci (doklady, pláštěnku…). Prostornější je ta na Tamracu Expedition, a to celkem výrazně. Nicméně i do kapsičky MiniTrekkeru se vleze peněženka, brýle, knížka a pláštěnka. Další kapsy, tentokrát průhledné jsou na čele batohu zevnitř. V nich mám uložen difuzér, adaptační kroužky Cokin, manuál k fotoaparátu (co kdyby se někdy hodil…) a krytku. Pravděpodobně by se tam ještě něco vešlo.

Batohy od obou výrobců umožňují rozšíření přídavnými pouzdry. U Tamracu se tento systém jmenuje M.A.S., u LowePro Street&Field. V obou případech jde o pásky našité na batohu, na které se pomocí zámku ze suchého zipu připevní rozšiřující pouzdro (na mobil, láhev s vodou, objektiv, filtry, …). U MiniTrekkeru je možné přidat další dvě pouzdra.

Komfort použití

Všechny batohy jsou vybaveny bederním pásem a páskem spínajícím popruhy v jejich horní části. Komfort nošení a manipulace mohu hodnotit jen u MiniTrekkeru, nicméně předpokládám, že díky skoro stejné konstrukci bude u všech zmiňovaných batohů podobný. Tedy ucházející, ale jistě by bylo co zlepšit. To se týká hlavně zádové části, u které by neškodilo vylepšit cirkulaci vzduchu. Takto se při větších teplotách docela potí záda. Zřejmě je to však v této cenové kategorii požadavek přehnaný, neboť ani Tamracy mě svými zády zrovna neoslnily. Po dvou dnech, kdy jsem měl MiniTrekker neustále na zádech (s veškerým mým vybavením) mě už celkem dost nepříjemně bolela ramena, a byl jsem rád, že jej mám komu předat…

Pokud si koupíte batoh, budete si také muset zvyknout na to, že při každé manipulaci s vybavením budete donuceni sundat batoh ze zad a někam jej položit (popřípadě ho dát někomu do náruče). Je to docela nepříjenmá změna pro toho, kdo byl zvyklý na tašku přes rameno.

Závěr

Jak už asi vyplynulo z textu, MiniTrekker jsem si vybral hlavně pro jeho chytré řešení uchycení stativu. Jinak se dá říct, že byl z hodnocených batohů “nejslabší”. Byl ovšem také nejlevnější, a to docela výrazně. Pokud bych nechtěl batoh s úchytem na stativ ve středu, popřípadě až si budu kupovat další, protože do tohoto se už nevejdu, vybral bych si asi PhotoTrekker AW. Má také použitelný úchyt na stativ, i když z boku, a má “pláštěnku”.