Sigma 70-200 f/2.8 EX HSM

Velmi zajímavá alternativa k objektivům této třídy od Canonu, Minolty, Nikonu nebo Pentaxe. Kromě srovnatelné optické kvality je vybaven HSM motorem pro rychlé a tiché ostření.

Rozhodnutí koupit si objektiv 70-200 f/2.8 ve mně zrálo poměrně dlouho. Jen jsem si napřed myslel, že by to měl být Nikkor. O Sigmách všichni psali nelichotivě, a tak jsem se jimi moc nezabýval. Nicméně po zkušenostech s rychlostí AF u teleobjektivu (Nikkor 70-300 f/4-5.6 D ED) hnaného z mojí F80 mi bylo čím dál tím víc líto, že obdoba USM objektivů Canonu u Nikonu (AF-S) stojí 60 000 a výše. Tehdy jsem začal vážně přemýšlet nad touto Sigmou, protože je vybavena HSM motorem (jiné označení pro ultrazvukový motor USM). A jak jsem tak pročítal konkrétní názory a hodnocení, zjišťoval jsem, že není vůbec špatná…

Konkurence

Pokud si chcete koupit objektiv tohoto rozsahu, světelnosti a přibližné cenové třídy pro Nikon, máte zhruba následující možnosti:

PR je odkaz na názory na PhotographyReview.com
CDI je zkratka pro časopis Chasseur d’Images. Číslice znamenají výkon(performance)/poměr ceny a kvality/hodnoceni CDI v jejich vlastních testech. Tyto testy bohužel nelze zveřejňovat, neboť jejich výsledky jsou dostupné jen po zaplacení určité částky, a jsou detailnější, než jen číselné hodnocení. Maximum u každé hodnoty je 5.

V tabulce jsem tučně zvýraznil ty parametry, které se vymykají “etalonu” objektivu této třídy pro Nikon, tedy Nikkoru AF 80-200 f/2.8 D ED (a to spíš v horším slova smyslu).

Pro srovnání přidám ještě tabulku objektivů od Canonu, Pentaxe a Minolty:

Z těchto tabulek je celkem zřejmé, že Sigma patří k těm lepším objektivům kategorie 70-200 f/2.8, a je ze všech nejlevnější. Dá se říct, že poměr cena/výkon je u ní naprosto skvělý. Naopak nechápu cenu objektivů od Tokiny a Tamronu, neboť nejsou nijak opticky kvalitní, ani nemají příznivé uživatelské reference, přesto jsou dražší než Sigma.

Design, ergonomie a ovládání

Objektiv má tzv. EX povrch, který je velmi příjemný na dotek, a vzhledově vypadá také velmi dobře. Ostřící a zoomovací kroužek jsou pogumovány. S objektivem se dodává vykrajovaná bajonetová sluneční clona (také s EX povrchem).

Ostřící kroužek je ten širší, umístěný na konci objektivu. HSM motor Sigmy je kruhového typu, to znamená, že lze ostřit manuálně, i pokud je zapnutý autofokus. Stisknete spoušť, fotoaparát zaostří, ale vy můžete ručně přeostřit jinam, aniž by bylo nutno cokoliv přepínat. Má to však malý háček. Jakmile pustíte a namáčknete znovu spoušť, aparát znovu zafokusuje. Je tudíž nutné držet spoušť stále stiknutou. Lépe je toto přepínání MF/AF vyřešeno u Nikkoru AF-S 70-200 f/2.8 D ED, kde jsou na objektivu za ostřícím kroužkem tři tlačítka rozmístěná dokola. Stiskem kteréhokoliv z nich lze AF vyřadit, nemusíte tedy držet stále stisknutou spoušť. Stačí pouze jedním prstem stisknout tlačítko a ostřit.
Jinak ovšem nelze ostřícímu kroužku nic vytknout. Jeho chod je velmi příjemný, k přeostření z jednoho konce na druhý je potřeba jej otočit o cca. 180°.

Objektiv je vybaven vnitřním zaostřováním (IF), takže se přední příruba při zoomování a ostření ani neotáčí, ani neposouvá.

Pod ostřícím kroužkem je ukazatel zaostřené vzdálenosti, dále pak kroužek zoomování a drážka na stativový držák.

Stativový držák je na obrázku vpravo. Povytáhnutím utahovacího šroubu se držák rozpojí nebo spojí. Šroubem ho lze pak buď utáhnout, nebo nechat volně protáčet na objektivu. Na obrázku je vidět držák s připevněnou rychloupínací destičkou Manfrotto. S držákem a rychloupínacím mechanismem Manfrotta je jedna potíž. Destičku je totiž nutné otočit opačně, než je zvykem, jinak páčce na stativu zavazí tělo fotoaparátu (také s nasazenou destičkou). Samozřejmě, toto se může lišit tělo od těla, ale obávám se, že u rozměrnějších těl s batery-packem to bude spíše pravidlo. Nicméně nejedná se o neřešitelný ani nesnesitelný problém, jen o zvyk.

Autofokus

To co tento objektiv odlišuje od většiny ostatních Nikkor objektivů je jeho HSM motor. Je kruhového typu (u Canonu nazývaného Ring USM). Jeho princip je popsán zde. Ožehavou otázkou bude jeho rychlost. Záleží totiž, na jaké tělo ho nasadíme, a s čím jej budeme porovnávat. Začnu tedy svojí F80. Zde je rozdíl v rychlosti AF oproti teleobjektivům hnaným z těla propastný. Pokud však použijete F100 s opoznání silnějším motorem, rozdíl se dosti sníží, i když F100 je schopna se Sigmou ostřit rychleji než F80. Pokud tedy na F100 nasadíte Nikkor 80-200 f/2.8 D ED a Sigmu na F80, dostanete víceméně podobně rychlé kombinace. Výhodou Sigmy je však naprostá tichost. Dalo by se tedy říct, že pro majitele F80 je tento objektiv pravým požehnáním, a i pokud si jej koupí majitel vyššího těla, chybu rozhodně neudělá. Jen nebude tak nadšen z drastického zrychlení. Zkoušel jsem Nikkor AF-S 80-200 f/2.8 D ED. Nijak exaktně jsem jeho rychlost neměřil, ale určitě je vyšší než u Sigmy. Nicméně je třeba si uvědomit, že jde o objektiv dvakrát tak dražší. Tedy pokud má váš fotoaparát silný interní motor pro pohon AF, nemusí být rozdíl v rychlosti AF při použití některých HSM/AF-S motorů tak znatelný. Výhodou ale pak stále zůstává možnost plynulého přechodu mezi AF a MF, stejně tak jako naprosto tichý provoz.

Praktické zkušenosti

Klady tohoto objektivu jsem vylíčil už v průběhu recenze, takže nyní přišel čas na výtky. Jsou dvě. Tou první, závažnější, je občasný výpadek AF. Slovo občasný znamená, že za cca. půl roku se mi toto stalo asi desetkrát. Objektiv prostě přestane ostřit, a je nutno vypnout a zapnout fotoaparát. Poté normálně ostří dál. Vypadá to, jako by se prostě kousnul, a byl potřeba “reset”. Nicméně vzhledem k nízké četnosti tohoto problému s ním mohu alespoň já bez problémů žít. Druhý problém není ani tak problémem, jako spíše očekávanou vlastností objektivu. Je jím vyšší spotřeba baterií. Hodně záleží na tom, jak moc zkoušíte přeostřovat, než vyfotíte snímek. Já ostřím na zkoušku poměrně dost, takže životnost čtyř baterií Duracell v battery packu mé F80 je cca. 5 filmů.

Závěr

Jak už asi vyplynulo z textu, jsem s touto Sigmou až na výjimky spokojen, a investice do ní nelituji. Kresba objektivu je podle mne velmi dobrá, objektiv je ostrý při zaclonění na f/4, na plně otevřenou clonu mi připadá malinko měkčí. Nejkvalitnější je podle CDI při f=135mm a cloně větší nebo rovné f4, a kvalitnější je na dlouhém konci (f=200mm) než na krátkém (f=70mm). Pokud vás zajímají konkrétní údaje a testy, podívejte se do tabulky na začátku tohoto článku, popřípadě přímo na servery PhotoDo a PhotoZone, kde jsou parametry objektivů popsány velmi detailně.