Při práci s fotopapírem je nutno si uvědomit, že je to materiál citlivý na světlo, takže skladování a manipulace bude velmi podobná jako u filmu.
Protože je však citlivá vrstva mnohem méně citlivá, snese bez újmy krátkodobý osvit světlem určité vlnové délky; proto je možno v temné komoře svítit červeným, oranžovým, žlutozeleným či hnědým světlem. I při skladování je potřeba jistá opatrnost – emulzi může poškodit vlhkost, vysoká teplota nebo třeba výpary ředidel či barev; opět tu platí stejná pravidla jako při skladování filmů.
Před tím, než se začneme věnovat jednotlivým závadám, je třeba připomenout, že bychom neměli používat vyčerpané roztoky, důležitá je i správná teplota (alespoň u vývojky, není však nutná taková přesnost jako při vyvolávání filmu). Vývojku zásadně používejte jen jednou, ustalovač lze používat vícekrát, ale celková plocha ustálená v jednom roztoku by neměla nijak výrazně překročit výrobcem uvedenou hodnotu. S fotografií je nutno v roztoku pohybovat, aby lázeň působila rovnoměrně po celém povrchu papíru. Samozřejmostí by měla být dokonalá čistota optiky zvětšovacího přístroje, protože jedině tak nebudou na fotografiích bílé tečky či čáry, které způsobuje právě prach.
Opět si nedělám nárok na úplný seznam závad a chyb, které mohou nastat při zvětšování černobílých fotografií; následující tabulka shrnuje jen ty nejčastější z nich.
| Popis závady | Příčina | |
| 1 | Snímky jsou šedivé, bez sytě černé barvy ve stínech a bez bílých světel | 1. Přeexponováno a příliš krátce vyvoláváno 2. Vývojka byla vyčerpaná nebo příliš chladná 3. Kolem negativu někudy prochází falešné světlo 4. Znečištěný objektiv zvětšováku nebo nevhodná gradace papíru |
| 2 | Šedivé snímky se šedými okraji | 1. Nevhodné nebo příliš silné osvětlení ve fotokomoře 2. Špatně skladovaný nebo starý papír 3. Příliš teplá vývojka popř. příliš dlouhá vyvolávací doba |
| 3 | Nadměrně kontrastní snímky se zcela černými stíny a bílými světly bez detailů | 1. Špatně zředěná vývojka (příliš koncentrovaná) 2. Byl použit papír s příliš tvrdou gradací |
| 4 | Snímek je neostrý | Pokud není špatně zaostřený negativ, byl špatně zaostřen zvětšovací přístroj nebo s ním bylo pohnuto při expozici (během expozice nechoďte a neopírejte se o pracovní stůl ani o desku přístroje). Exponujte šňůrovým vypínačem nebo expozičními hodinami, nikdy ne odsunutím červeného filtru pod objektivem. |
| 5 | Obraz má nerovnoměrnou sytost – tmavší střed nebo některá strana snímku | Špatné seřízení světelného zdroje ve zvětšováku – žárovku je třeba vycentrovat: nastavíme co největší zvětšení a svítíme na obyčejný bílý papír; posouváním a otáčením nosné tyče objímky nastavíme rovnoměrný osvit na celé ploše papíru. |
| 6 | Písmena nebo světlejší skvrny na středu obrazu | 1. Nevhodná žárovka s potiskem 2. Používat jen speciální opálové žárovky 3. Písmo jde v případě nouze odstranit pískem na nádobí nebo navlhčeným tabákovým popelem |
| 7 | Tmavá místa fotografie mají “zářící” kontury | Objektiv zvětšováku je silně znečištěn prachem nebo otisky prstů |
| 8 | Snímek má černé okraje, část nebo celý snímek jsou šedé | Přesvětlený papír – byl špatně skladován nebo má poškozený obal. |
| 9 | Snímek má zažloutlé okraje nebo je celý zbarven do žluta | 1. Vývojka je znečištěna ustalovačem 2. Nedostatečně kyselý přerušovač nebo vyčerpaný ustalovač 3. Dbejte na čistotu práce, nezaměňujte misky pro vývojku a ustalovač, používejte dvě pinzety |
| 10 | Bílé nebo světlé okrouhlé skvrny s jasně ohraničenými obrysy | 1. Citlivá vrstva papíru nestejnoměrně ponořena do vývojky 2. Vzduchové bubliny nebo nedostatečný pohyb v roztoku |
| 11 | “Puchýře” v emulzi nebo odchlipování citlivé vrstvy | 1. Příliš vysoká teplota lázní nebo velké teplotní rozdíly mezi roztoky 2. Příliš koncentrované roztoky |
| 12 | Černé, žluté nebo fialovohnědé skvrny na citlivé vrstvě | 1. Vzduchové bublinky nebo slepené snímky v ustalovači 2. Nedostatečné přerušení nebo vyčerpaný ustalovač |
| 13 | Hnědé nebo žluté skvrny po vyleštění snímků | 1. Málo ustálené nebo špatně vyprané snímky 2. Špinavé plátno leštičky |
| 14 | Paprskovitě popraskaná místa na lesklém povrchu fotografie | Leštička otevřena před úplným dosušením snímků nebo malý tlak plátna na papír v leštičce |
| 15 | Matné skvrny na lesklé fotografii | 1. Špatně vytlačený vzduch mezi plechem leštičky a snímkem 2. Znečištěný nebo poškrábaný plech leštičky |
Závady číslo 13, 14 a 15 se týkají jen klasických fotopapírů, které se leští v leštičce. Pokud se při práci setkáte se závadami, které zde nebyly popsány, může jít o kombinaci několika chyb, kterých jste se během zvětšování dopustili. V tom případě je nejlépe přerušit práci, prohlédnout zvětšovací přístroj, zda nemá znečištěny optické části, naředit si nové roztoky, dát si pauzu a začít znovu. Většina chyb pak zmizí, protože většina závad bývá způsobena nepozorností, únavou nebo příliš kvapnou prací, která se nikdy nevyplácí.
Rada k suseni/lesteni barytovych fotopapiru
Ahoj Milane,
predem diky za clanky jsou naucne a pomahaji .
Chtel bych te poprosit nebo nekoho z kolegu jestli by mi nekdo neporadil jak lestit barytove fotopapiry.
Dal jsem se smele do toho aniz bych mel poneti co vlastne delam a vysledek byl mizerny. koupil jsem susicku bez navodu a tak zadam o radu.
diky Tom
RE: Rada k suseni/lesteni barytovych fotopapiru
Je dobré papíry dobře vyprat, použít smáčedlo, aby nevznikaly mapy. Poté je nutné na čistý nepoškrábaný plech leštičky přiložit papír (lesklou plochou na plech) a přitlačit gumovým válečkem (pokud je papír hodně mokrý, pak např. přes filtrační papír).
Fotografie je vyleštěna, když se z leštičky ozývá suchý praskavý zvuk. Fotografie by měla po odlopení plátna odskočit sama, pokud se tak nestane a je to neúměrně dlouhá doba, je třeba papír odmočit a začít znovu – při násilném odtržení se totiž vždy poškodí citlivá vstrva.
Po vyleštění je dobré fotografie jednotlivě rozložit na chaldnou podložku (podlaha apod.), samy se vyrovnají a přestanou se kroutit.
Plechy je dobré po leštění omýt saponátem a lihem, aby na nich nebyly mapy.