V běžném prodeji je možné koupit několik druhů filmu, které se navzájem liší svou povahou a určením. Protože jsem o citlivosti filmu psal již v jiném článku, tuto otázku zcela pominu.
Nejpoužívanějším druhem filmu je film pro barevné fotografie, odborně nazývaný “barevný negativní film”, anglicky “film for colour prints” a německy “Film für Farbbilder”. Barevný negativ má tu výhodu, že z jednoho negativu lze vytvořit neomezený počet kopií nejrůznějších formátů, různé výřezy apod. Nevýhodou tohoto materiálu je horší podání barev, menší tonální šíře (film je schopen zachytit méně odstínů téže barvy než např. barevný diafilm), ale na druhé straně patří mezi jeho nesporné klady to, že papírové fotografie se mnohem snáze prohlížejí a není již zapotřebí žádné další vybavení, jako např. diaprojektor. Barevný negativní materiál poznáme v obchodě velmi jednoduše – v jeho názvu se téměř vždy vyskytuje slovo “color” (Fujicolor, Agfacolor, Fomacolor, …).
Druhým typem barevného fotomateriálu je film pro diapozitivy, tedy barevný inverzní film, anglicky zvaný “film for colour slides” a německy “Film für Farbdias”. Největší předností barevné inverze je naprosto přesné zachycení barevných odstínů (to je také hlavní důvod, proč tento materiál používají hlavně profesionálové). Mezi nevýhody patří poměrně malá expoziční pružnost (je tedy nutné velmi pečlivě dbát na správné stanovení expozice), dále fakt, že od každého snímku máme jen jeden originál, a v neposlední řadě i to, že práce s diapozitivy vyžaduje další vybavení (diaprojektor, promítací plátno, rámečky, …). Také tento druh materiálu je snadné poznat – v jeho jméně se vždy vyskytuje slovo “chrome” (Fujichrome, Agfachrome, Ektachrome, …).
Přejděme nyní k materiálu černobílému. Pro výrobu černobílých fotografií se používá černobílý negativní film, anglicky zvaný “black and white negative film” a německy “Schwarz-weiss negativ Film”. Výhodou tohoto typu materiálu je opět to, že z jednoho negativu lze pořídit mnoho kopií, fotografie se lépe prohlížejí atd. V názvu černobílých negativních filmů bývá zpravidla slovo “pan” (Fomapan, Agfapan, Neopan, …) a je tedy opět velmi jednoduché je v obchodě poznat.
Kromě výše uvedených běžných materiálů je možné zakoupit i méně obvyklé filmy. Ještě před deseti lety se poměrně běžně fotografovalo na černobílé diapozitivy. Tento materiál vyráběla tuzemská Foma pod názvem Fomapan R 21. Snímky byly zajímavé, velmi dobře působily hlavně zimní exteriéry. V současné době lze film pro černobílé diapozitivy zakoupit víceméně vyjímečně.
Dalším nepříliš obvyklým typem filmu je černobílý film zpracovaný procesem C-41, což je proces pro vyvolávání barevných negativních filmů a na jehož základě pracuje převážná většina laboratoří (minilabů), a film je tedy možné dát vyvolat i tam, kde černobílou fotografii nezpracovávají. U nás je možné zakoupit tento typ materiálu od firmy Konica.
Existuje i film speciálně upravený pro infračervené světlo. Výrobcem filmu je firma Kodak a film je označen iniciálou IR (= Infra Red). Na tento materiál lze pořídit velmi působivé snímky, obzvláště v lese, neboť i za denního světla je možné docílit efektu, jako by snímky byly exponovány v noci za ostrého měsíčního svitu (zelené listy jsou bílé apod.). Protože však je nutné korigovat zaostření, lze tento film používat jen s manuálně zaostřovanými objektivy (popř. vypnout autofokus), pro kompaktní přístroje je tento typ materiálu vpodstatě nepoužitelný.
Mezi citlivé materiály se řadí i “filmy” pro okamžitou fotografii, jejichž jediným výrobcem je firma Polaroid. S tímto typem materiálu se setkáváme téměř výhradně při pořizování průkazových fotografií, běžně se u nás nepoužívají.
Tento ne zcela vyčerpávající přehled si klade za cíl pomoci amatérskému fotografovi orientovat se na trhu filmů, alespoň v jejich základních typech. Výběr značky filmu je otázka zcela jiná a nejlepší informace lze získat ze specializovaných testů, které čas od času vycházejí v časopisech o fotografii.
