Citlivostí filmu rozumíme jeho citlivost na světlo; čím je film citlivější, tím je méně náročný na světelné podmínky – laicky řečeno, citlivější film je vhodný pro fotografování v horších světelných podmínkách (v podvečer, v noci, při zatažené obloze, …).
Materiály vyšší citlivosti je vhodné užívat také při fotografování kompaktními přístroji nebo v případě, kdy je světelnost používaného objektivu relativně nízká (např. některé zoomy nebo teleobjektivy).
Citlivost fotografických materiálů je v dnešní době udávána především v jednotkách ASA, přičemž jakousi “základní” citlivostí je myšleno 100 ASA. Filmy této citlivosti se vyznačují velmi jemným zrnem (lze tedy pořídit mnohem větší zvětšeniny než z citlivějších materiálů), vynikající obrysovou ostrostí a barevným kontrastem. “Stovky” je vhodné užívat v případě, že máme velmi světelný objektiv nebo – v
případě kompaktů – jedeme-li do hor nebo k moři.
Materiál cilivosti 200 ASA je dvojnásobně citlivý na světlo než film 100 ASA. Lze říci, že “dvoustovka” je univerzální materiál, vhodný pro fotografování za mírně zhoršených podmínek, pro snímky s bleskem apod. Zrnitost nepůsobí nijak rušivě – i z tohoto materiálu lze bez problémů zhotovit zvětšeniny formátu 30×40 cm. Obrysová ostrost i věrnost barevných odstínů je stále velmi dobrá.
Filmy 400 ASA jsou vzhledem k materiálu 100 ASA čtyřikrát citlivější. “Čtyřstovky” se hodí do přístrojů s málo světelným objektivem (tzn. při max.
světelnosti objektivu nad 4,5), do špatných světelných podmínek, pro snímky s bleskem (čím je používaný materiál citlivější, tím má bleskové světlo větší “dosah”). Dále je vhodné užívat tento materiál pro sportovní nebo jakékoli pohybové snímky, protože při
krátkém expozičním čase můžeme stále ještě používat relativně vysoká clonová čísla (platí zejména pro manuální přístroje). Zrnitost je mírně zvýšená, obrysová ostrost a barevný kotrast jsou – vzhledem k citlivosti filmu – uspokojivé. U formátu fotografie 9×13 cm nebo 10×15 cm lze zvýšenou zrnitost pozorovat jen ve zvláštních případech (např. fotografie v noci), při běžném prohlížení není většinou patrná. Vzhledem ke své citlivosti jsou “čtyřstovky” velmi oblíbené pro kompaktní přístroje se zoomovacím objektivem, protože u méně citlivých materiálů dochází někdy k rozmazání snímku, když jeho autor “neudržel” přístroj bez sebemenšího zachvění (např. byly zhoršené světelné podmínky, ale ještě ne tak, aby se aktivoval blesk).
Mezi velmi citlivé materiály patří filmy 800 ASA – používají se pro sportovní snímky, pro fotografování dětí nebo pro akční a noční snímky. U těchto materiálů je ovšem nutné počítat s jejich větší zrnitostí a menší obrysovou ostrostí – bez problémů je ale možné zhotovit zvětšeniny 18×24 cm.
Na trhu jsou i filmy citlivosti 50 ASA, které jsou vhodné zejména pro krajinářskou fotografii, protože jsou extrémně jemnozrné a lze z nich bez patrného zrna zhotovit zvětšeniny i 50×60 cm. Vzhledem k malé citlivosti materiálu je doporučeno pouřívání stativu,
protože expoziční časy jsou dlouhé.
Dále je možné zakoupit i extrémně citlivé filmy 1600 nebo i 3200 ASA, které ovšem v běžné amatérské fotografii nemají téměř žádné uplatnění. Využívají se pro sportovní nebo umělecké snímky, kde vysoká zrnitost není na závadu. Další oblastí použití
materiálů tohoto druhu je podvodní fotografie, která ovšem vyžaduje speciální přístrojové vybavení.
Citlivost fotografických materiálů se v poslední době udává i v jednotkách ISO, které jsou kombinací citlivostní škály ASA a starších německých jednotek DIN. Film citlivosti 100 resp. 200 ASA je v jednotkách ISO popsán takto: ISO 100/21o resp. 200/24o, kde číslo na prvním místě vyjadřuje jednotky ASA a číslo na druhém místě znamená stupně DIN.
Na závěr zbývá dodat, že pro běžné fotografování kompaktem nebo zrcadlovkou se hodí filmy ISO 200/24o, při velmi světelném objektivu i ISO 100/21o. Naopak při používání objektivu malé světelnosti doporučuji
zvolit materiál ISO 400/27o. Filmy nižší resp. vyšší citlivosti se hodí jen pro poměrně specializované oblasti fotografie.
