Druhý díl seriálu o digitálním zpracování fotografií. Dozvíte se v něm, jak se grafika reprezentuje čísly a jak tedy takový digitální obrázek vlastně vypadá.
Digitální fotografie
Bity, byty, barevné prostory, transformace, komprese dat. Teorie z oblasti digitálního zpracování obrazu.
Od bláznivé soutěže k čudlikování
Koncem roku 2000 se objevila na FotoPrůvodci nová bláznivá soutěž Grand Prix tety Kateřiny, do které účastníci posílají každý měsíc fotografie na téma známých přísloví. Propozice soutěže dovolují digitální úpravy, což umožňuje lépe vyjádřit dané téma.
Čudlíkování není hřích
Úvod k seriálu o digitálních úpravách fotografií.
Vytvoření indexprintů
Indexprinty jsou užitečné pro rychlý přehled o obsahu jednotlivých CD pokud právě nechcete nebo nemůžete použít index elektronický.
Scanování a konverze obrázků
V minulém článku jsem nastínil základní návrh digitálního archivu fotografií, nyní přichází na řadu druhý krok – nascanování a konverze obrázků.
Digitální archivace – Co se vlastně se snímky děje
Archivace velkého množství fotografií a diapozitivů není nejjednodušší záležitostí. Máte-li navíc doma scanner, začnete dříve nebo později uvažovat o kompletní digitalizaci svého archivu. Tento seriál se bude zabývat obecnými požadavky na takový archiv.
Kalkulačka pro počítání s DPI
Poslední dobou (a stále častěji) mi chodí jednak dotazy ohledně zpracování digitální fotografie a také snímky samotné. U dotazů se nejčastěji opakuje otázka, jak to vlastně je s DPI, k čemu to slouží a jak se s tím počítá. U fotek přichází nejčastěji nějaký obrázek, většinou povedený, ale v žalostně malém rozlišení. Tnto článek tedy vysvětluje, jak se to má s rozlišením a s výslednou velikostí papírové fotky.
Úvaha nad rozlišením digitálů a kinofilmu (2)
Po zveřejnění minulého článku se sešly velice zajímavé příspěvky, které vnesly do této problematiky trochu světla (a někdy i “stínu”). Každopádně z nich vyplynulo, že to není tak jednoduché, jak jsem si původně představoval, ale že je zapotřebí do toho zapojit více “faktorů”.
Úvaha nad rozlišením digitálů a kinofilmu
Poslední dobou se začíná hodně mluvit o náhradě klasické fotografie fotografií digitální. Padají také argumenty, že kinofilmové políčko má rozlišení “jen” 6 megapixelů, apod. Toto číslo ale každý říká jiné – někdo říká 5 megapixelů, jiný 10 megapixelů, ale nikde jsem to nenašel podložené nějakým exaktním výpočtem.
Jak bude velká fotografie z digitálu?
V článku se pokouším objasnit, jak lze ze znalosti velikosti obrázku (ať už vznikl v digitálním fotoaparátu nebo v nějakém grafickém programu) a jeho rozlišení získat informace o jeho optimální velikosti. Článek si neklade za cíl být 100% precizní a popsat problém do všech detailů a podrobností, proto některé méně významné faktory pro zjednodušení zanedbám.
