V sobotu 2.3.2013 proběhla vernisáž jedné zajímavé fotovýstavy. Co bylo, je a bude k vidění a jestli je toto téma zajímavé i pro širší veřejnost se můžete dozvědět právě zde.
Nejprve mi dovolte ocitovat z oficiální pozvánky:
 |
Soubor prezentovaný ve formě mozaiky velkoformátových fotografií přibližuje odborné aktivity Českého egyptologického ústavu FF UK, který působí v Praze a Káhiře. Poutavou vědeckou práci archeologických výzkumů zachycuje na výstavě rozsáhlá kolekce rozmanitých záběrů. Autor výstavy i její grafické podoby má díky své dlouholeté spolupráci s Českým egyptologickým ústavem možnost nejen dokumentovat archeologické výzkumy v Abúsíru či Západní poušti, odkrývané stavby a nalezené předměty, ale i rekonstrukční práce a další moderní postupy, které směřují k záchraně těchto památek pro další generace. Většina jeho práce se odehrává přímo v zemi na Nilu, ve výběru fotografií tedy nebylo možné pominout ani všední život současného Egypta.
 |
Kdo je Martin Frouz? Na to se asi těžko odpovídá. Je to především fotograf a dokumentarista (*1970), velmi úzce spolupracující s archeology při terénních výzkumech (až to z vnějšího pohledu vypadá, jakože do tohoto prostředí ani tak nezapadl, jako zarostl).
Pro výstavu si zvolil neobvyklé místo, je jím špejchar Domu řemesel Arcadis v obci Vysoká nedaleko Mělníka. Prostředí je poměrně drsné a výtvarně zajímavé už samo o sobě a umístění fotografií z terénního archeologického výzkumu sem podle mého pasuje “jak gluteus maximus na plechové nádobí”, navíc výstava fotografií je k dokreslení prostředí doplněna i několika kusy “hardware” z venkova současného Egypta.
Otevřeno je denně od 09:00 do 18:00, výstava potrvá do konce dubna a je tedy zatím dost času i na naplánování nějakého rodinného výletu (nedaleký Kokořín se ovšem bude pro veřejnost otevírat asi až na Velikonoce).
 |
Vernisáž probíhala v příjemně neoficiálním a neškrobeném duchu: Zahajovacího slova se ujal Jaroslav Kroužek (majitel a provozovatel výstavních prostor), dobrou náladu pozvedla hudební terapeutka Jana Žižková s volnou improvizací na kazoo za pomoci několika návštěvníků a rozdaných hudebních nástrojů – a pak už se rozproudila volná debata s autorem fotografií.
Prezentace fotografií je poměrně netradiční, fotografie jsou nalaminovány na velkých panelech, každý panel vytváří samostatnou koláž a váže se k jednomu tématu. Malou nevýhodou je, že fotografie v rámci panelu nejsou jednotného formátu a vedle sebe tak leží plochy s úhlopříčkou přes 50 centimetrů, orámované menšími fotografiemi s úhlopříčkou kolem patnácti. Nevýhoda tohoto řešení je zřejmá – menší fotografie snadno zanikají a může se stát, že zajímavý záběr přehlédnete. Proto doporučuji si soubor projít v klidu a bez rušení jinými návštěvníky,
 |
kdy budete mít dostatek času a prostoru pro zkoumání jak těch největších, tak těch nejmenších záběrů.
Co se týká fotografií samotných – vzhledem k unikátnosti tématu se vymykají jakomukoli hodnocení. V soubouru najdete fotografie jak čistě dokumentární, tak i dokumentační, ale i ryze výtvarné. Navzdory tomu, že jsem založením spíše industrialista, i já si přišel na své – asi v každém chlapovi je alespoň malý kus Indiana Jonese a ani já zřejmě nepatřím k výjimkám…
 |
Jen doplnění – v budově Domu řemesel je i vynikající cukrárna, kavárna, čokoládovna, vinárna a občerstvovna v jednom, takže pokud by se někdo cítil znavený cestou, může snadno a v příjemném prostředí doplnit chybějící kalorie a ještě si udělat (podle hesla dohnat a předehnat) nějaké energetické zásoby “pro strýčka Příhodu” 🙂
Podle prozatím neoficiálních zpráv by dernisáž výstavy na konci dubna měla provázet i autorova přednáška k danému tématu. Pokud toto skutečně nastane a bude znám konkrétní termín, informaci, spolu s oficiální pozvánkou, zcela jistě naleznete i na Paladixu.
Odkaz na oficiální pozvánku, výstava se koná zde: odkaz na mapu.
