Čas od času se některému z výrobců fototechniky podaří vyrobit přístroj, který se stane opravdu přelomovým modelem a určí směr dalšího vývoje na několik (někdy i mnoho) dalších let. Jedním z takových důležitých mezníků je i Nikon F-801 a jeho pozdější varianta F-801s.
V 80. letech minulého století zažila kinofilmová zrcadlovka nebývalý rozvoj. Po víceméně nesmělých a více či méně funkčních pokusech se stále více začalo prosazovat automatické zaostřování (AF) a velmi se zdokonalil systém měření světla a jeho propojení s automatickými funkcemi. Vděčným objektem tohoto technologického pokroku se stala právě kinofilmová zrcadlovka, která velmi ochotně výše uvedené novinky pojala za své a dnes si ji málokdo představí bez jakékoli (byť třeba vypnutelné) automatiky. První sériově vyráběný přístroj s AF přinesla Minolta (typ Minolta 7000, rok 1985), po ní se vzápětí přidali i další rivalové – Canon a Nikon. Zatímco Canon se nebál ani tak riskantního kroku, jakým jistě je změna systémového bajonetu, Nikon vsadil na zpětnou kompatibilitu a letitý bajonet F zůstal zachován. První AF zrcadlovkou Nikon se stal model F-501 (1986) – přístroj, jenž zahájil řadu, na jejímž pomyslném vrcholu se ocitl model F-801 určený pro velmi náročné amatéry a profesionály…
Nikon F-801 je jednoobjektivová kinofilmová zrcadlovka pro formát 24 x 36 mm, s vestavěným motorovým pohonem, měřením světla TTL, automatickým zaostřováním a také podporou velmi širokého spektra příslušenství. Tento přístroj určil na dlouhou dobu mnoho standardů – zejména pak v ovládání pomocí několika tlačítek a kruhového voliče (tento systém se ostatně dodržuje prakticky dodnes). Tomuto průkopníkovi také patří několik prvenství: je to první sériová zrcadlovka s časem 1/8000s (ani dnes není tento expoziční čas zcela běžný a vyskytuje se jen u přísně profesionálních strojů!), skrývala v sobě ve své době nejrychlejší integrovaný motorový posun filmu (3.3 obrázku za sekundu), osmsetjednička je také prvním přístrojem Nikon s LCD displejem a konečně ani synchronizace blesku při 1/250s nebyla ve své době zdaleka běžná. Nikon F-801 se vyráběl v letech 1988 – 1991 a jeho technicky vylepšený nástupce označený F-801s pak v letech 1991 – 1994. Na americkém trhu byl model F-801 prodáván pod označením N8008 a model F-801s jako N8008s – tím ovšem veškeré rozdíly mezi modely určenými pro různé trhy končí.
Rozdíly mezi modely F-801 a F-801s (resp. N8008 a N8008s) a také jejich technická data shrnuje následující přehledná tabulka.
| Bajonet | ||
| Závěrka | ||
| Dráha filmu | ||
| Expoziční časy | ||
| Synchronizace blesku | ||
| Autofokus | Modul AM200 s funkcí v rozmezí – 1 až 19 EV (při ISO 100) |
|
| Elektronický pomocník při manuálním ostření | ||
| Měření světla | (0 – 21 EV při ISO 100) Maticové (Matrix) a středové (75% / 25%) |
(0 – 21 EV při ISO 100) Maticové (Matrix), středové (75% / 25%), bodové |
| Expoziční režimy | ||
| Korekce expozice | ||
| Multiexpozice | ||
| Citlivost filmu | Manuálně 6 – 6400 ASA |
|
| Hledáček | 92% filmového pole, zvětšení 0.75x |
|
| LCD | ||
| Baterie | ||
| Jiné vlastnosti | (viz manuál) |
|
| Data výroby | ||
| Rozměry | ||
| Hmotnost | ||
Závěrka – jak již bylo uvedeno – pracuje s časy od 1/8000s do 30s, přičemž v manuálním režimu (M) a režimu priority času (S) jsou hodnoty nastavovány v kroku po 1 EV, v režimu předvolby clony (A) a programovém režimu jsou pak expoziční doby nastavovány plynule, i když zobrazení na LCD je stále po 1 EV (tedy při nastaveném čase např. 1/188 s se zobrazí nejbližší „celý“ čas, tj. 1/250s). Závěrka má samozřejmě také samospoušť, a to s velmi příjemnou vlastností – volitelným zpožděním v rozmezí 2 – 30s. Samospoušť se aktivuje současným stiskem tlačítka s jejím symbolem a spouště, její zpoždění pak lze nastavit otáčením kruhového voliče při současně stisknutém tlačítku samospouště.
Při stisku tlačítka MODE a současném otáčení kruhového voliče se mění expoziční režimy. Zajímavé varianty má režim programové expozice (P): lze zvolit P, PD a PH. P je klasický program automatické expozice, kdy si přístroj sám volí kombinaci času a clony podle srovnávání vložených algoritmů s aktuálním obrazem v hledáčku a kruhovým voličem lze tyto kombinace měnit při zachování stejného osvitu filmu (můžeme tedy změnit hloubku ostrosti). PD je tzv. Dual Program, který podle ohniska nasazeného objektivu modifikuje základní kombinace času a clony – lidsky řečeno při delším ohnisku nastaví kratší čas, aby nedošlo k roztřesení záběru. Při objektivu s ohniskem 135mm a menším je použit normální program, při ohnisku nad 135mm jsou nastavovány nejkratší možné časy. PH označuje program pro práci buď s teleobjektivem nad 135mm, nebo – a to hlavně – pro zachycení rychle se pohybujících objektů. Tento programový mód tedy nastavuje jako základní kombinaci co nejkratší expoziční časy a k nim odpovídající clonu. Jakkoli je tato funkce zajímavá, musím říct, že ji nepoužívám. Na novějších přístrojích Nikon již se s něčím podobným nesetkáme.
Nepochybně užitečnou věcí je pípák (jak jinak přeložit v originálním manuálu používaný termín Electronic Beeper?). Hlavní vypínač přístroje má celkem 3 polohy: OFF (vypnuto), ON (zapnuto) a polohu se symbolem zvukového zdroje, reproduktoru či čehosi podobného. Je-li hlavní vypínač v této poloze, přístroj pípá v těchto situacích: na konci filmové role, při dokončení zpětného převíjení filmu do kazety, při chodu samospouště. Nikon F-801 / F-801s vydává také varovné zvuky při: možné pod- či přeexpozici v režimech P, PD, PH nebo A; není-li objektiv v režimech P, PD, PH nebo S nastaven na nejmenší clonové číslo; je-li založen film bez DX-kódu nebo je-li DX-kód nečitelný; je-li poškozena perforace filmu nebo celý film. Na rozdíl od programových variant je tato funkce velmi dobře použitelná a musím se přiznat, že osmsetjedničku občas nechám, ať si zapípá.
Posun filmu má také volitelné možnosti. Jednak je možno využít funkce několikanásobné expozice (stisk tlačítka ME a otáčení kruhového voliče mění počet snímků na 1 políčko filmu v rozmezí 1 – 9), jednak lze volit také rychlost motorového posunu filmu, k čemuž slouží tlačítko DRIVE a opět kruhový volič. Lze volit mezi polohou S (Single; po stisku spouště je exponováno 1 filmové pole), CH (Continuous High; dokud je stisknuta spoušť, přístroj fotografuje rychlostí cca 3.3 obrázku za sekundu) a CL (Continuous Low; při stisknuté spoušti přístroj fotografuje rychlostí cca 2 obrázky za sekundu). Počítadlo není infračervené, tudíž lze F-801 i F-801s bez omezení použít i na infračervenou fotografii.
Film se zakládá velmi jednoduše, pouze je nutné jazýček filmu vytáhnout k červené značce a dbát na to, aby byl co možno nejrovněji položen. Po zavření zadní stěny a plném stisku spouště je film nastaven na první obrázek. Zpětné přetáčení je také motorové, na počítadle ubývají čísla. Přetáčení zpět však není automatické, musí se aktivovat současným stiskem 2 tlačítek se symbolem filmové kazety (lze kdykoli, ne pouze na konci filmu). Po zpětném přetočení není film zatažen celý do kazety, což je nesporná výhoda pro ty, kteří mění filmy třeba v polovině a pak je chtějí dokončit. Hezkým detailem je i otevírání zadní stěny dvěma protichůdnými tlačítky, čímž je vyloučeno její nechtěné otevření. Je celkem škoda, že od tohoto systému Nikon u novějších modelů upustil.
Pomocí kruhového voliče se mění i další funkce – vždy při současném stisku příslušného tlačítka a otáčení voličem – např. korekce expozice (indikovány na hlavním LCD i v hledáčku), citlivost filmu (jedna z poloh je DX, citlivost však lze nastavit i manuálně) nebo způsob měření světla (u 801 pouze přepínání mezi matrixem a středovým, u 801s také bodové měření). Jediná funkce, která není indikována na LCD ani v hledáčku ani se její hodnota nenastavuje pomocí kruhového voliče, je režim autofokusu. Mění se takto: S (Single; po zaostření se AF zaaretuje, je možno např. překomponovat obraz a dokud není spoušť uvolněna a znovu stisknuta, zůstává zaostřeno na tentýž bod), C (Continuous; dokud je spoušť stisknuta, přístroj přeostřuje na objekt, který je ve středu hledáčkového obrazu – např. pohybující se objekt) a M (Manual; manuální zaostřování, u F-801s se automaticky aktivuje indikátor – ukazuje-li šipky, není zaostřeno, při správném zaostření se objeví tečka). Režimy AF se mechanicky přepínají páčkou vedle objektivu a jejím výstupkem ukazujícím na jedno z písmen je také indikováno aktuální nastavení.
Hlavním informačním centrem F-801 je velký LCD displej vedle hranolu, i po řadě let jasný a zcela funkční. Jsou na něm zobrazeny všechny aktuální funkce a hodnoty – počet snímků, expoziční hodnoty a režim, korekce, způsob měření světla, režim posunu filmu atd. Při stisku tlačítka určité funkce se na LCD zobrazí její hodnota, např. citlivost filmu nebo hodnota korekce expozice, zpoždění samospouště apod. Další LCD je v hledáčku, kde jsou pod obrazem indikovány expoziční hodnoty, korekce expozice, expoziční režim a stav zaostření (tečka = zaostřeno, křížek nebo šipky = nezaostřeno) a také stav nabití systémového nebo kompatibilního blesku, je-li připojen a zapnut. Hledáčkový obraz je velmi ostrý, čistý a jasný, ve srovnání s dnešními zrcadlovkami nezvykle velký. Hledáček, resp. jeho LCD, lze prosvětlit stiskem tlačítka se symbolem žárovky (vedle hledáčku), při nízké hladině osvětlení se tato funkce aktivuje samočinně. Vedle hledáčku je také zámek expozičních hodnot (AE-L), dole u objektivu i zámek autofokusu (AF-L) – obě tyto funkce „zmrazí“ stav, který se hodí k autorskému záměru.
Lze použít i datovou nebo multifunkční stěnu (MF-20 nebo MF-21), nevyžaduje to žádný servisní zásah a průměrně zručný člověk to zvládne klidně sám doma. Se speciálním adaptérem lze používat i kabelovou spoušť (AR-3). Kompatibilita objektivů je více než dobrá, prakticky (i když pro smysluplnou práci spíše nouzově) lze využít i nové objektivy Nikkor G, i když absence clonového kroužku přináší omezení v tom, že lze používat pouze režimy P nebo S, nelze pracovat s předvolbou clony (A) ani manuálem (M). Zato ale osmsetjednička zvládá i měřit světlo s manuálními objektivy (i když jenom v režimu se zvýhodněným středem), což nové modely plně kompatibilní s objektivy G až na výjimky (F5, D1x) neumějí. Objektivy Nikkor D lze použít, ale pro F-801 i F-801s je to zbytečný luxus, neboť 3D měření tento veterán neumí a ani umět nemohl, protože bylo jako novinka uvedeno až později.
Přístroj je velmi robustní, dobře padne do ruky (do mé rozhodně; někdo s velmi malou rukou by mohl mít pocit, že je rukojeť moc velká), dílenské zpracování vynikající a také výdrž přístroje je obdivuhodná – můj exemplář je stále zcela funkční (a to ani nevím, co má za sebou!) a chod závěrky je tišší než u mnohem novějších bazarových konkurentů. Na případné otázky, zda koupit či nekoupit F-801 v bazaru, bych odpověděl zhruba toto: „ANO!“ Je to – dle mého skromného názoru – stále velmi dobrý a odolný přístroj, který dnes při ceně cca 3500 – 4000 Kč za tělo (pochopitelně v bazaru) nemá ve své třídě mnoho konkurentů, pokud se vůbec nějací najdou…
Lépe koupit 801s (je novější, má bodové měření a asistenta při manuálním zaostřování), vše vyzkoušet a pokud bude vše v pořádku, nebude problém. Zaostřování je sice jednobodové a na dnešní měřítka dost pomalé, ale pokud nefotografujete zrovna sport, bude vyhovovat. Někdy je pro AF problém zaostřit při ohnisku kratším než 24mm, ale ručně to jde vždy. Přístroj je na tužkové baterie (z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že mu nedělají žádné problémy ani akumulátory NiMH, které v době jeho zrodu neexistovaly), takže se zbavíte nutnosti kupovat buď drahé speciální baterie nebo battery-pack. Výdrž baterií (NiMH) je nejméně 30 filmů o 36 obrázcích. Dostatečně nabité baterie nepoznáme podle žádného indikátoru, ale podle toho, že stiskneme spoušť, LCD bude jasně čitelný, pustíme spoušť a LCD zhasne až cca po 8 vteřinách.
Ilustrační fotografie byly pořízeny digitální zrcadlovkou Canon EOS 300D s objektivy Canon EF 28-90mm f/4-5.6 USM a Canon EF 100mm f/2.8 Macro USM. ©2004 Milan Sýkora
bezvadny fotak
tento fotoaparat vlastnim (n8008s) jiz mnoho mnoho let koupeny jako novy v usa a musim souhlasit, ze je to skutecne povedeny pristroj. v podstate muzu rici, ze je zbytevne sahnout v bazaru treba po F90 a radeji berte tento + objektivy za usetrene penize. k ostreni – mam celou radu novejsich nikonu a nemam pocit, ze by tento fotoaparat ostril pomaleji NAOPAK ! samozrejme F5 to neni ale s F80 apod to snese srovnani. jediny problem vidim v tim, ze ostri jen na stred ovsem ja ho diky jeho zpracovani nosim jako nekdo nosi manualni starsi fotaky a casto ostrim manualne
v textu je zminka o batterypacku – do dnes jsem si myslel, ze k tomuto fotaku batterypack neexistuje ci ano ?
RE: bezvadny fotak
Ne, battery pack k němu není, bylo to míněno tak, že ho ani nepotřebuje. Já nabíjel akumulátory snad 3x za 6 let.
RE: RE: bezvadny fotak
jojo ja sem si rikal proc by k tomu byl batterypack kdyz tam jsou ty tuzkovky i tak by ten fotak ale “povyrostl” minimane o vert. spoust
RE: RE: RE: bezvadny fotak
Kdysi jsem horlivě BP plánoval i se spouští, vestavěnou nabíječkou, dlouhými časy a intervalometrem (FM-21 mi ukradli s F801). Pak se z toho stalo vlažné přemítání už jen téměř o spoušti. On ani lehký blok naspodu není k zahození, tělo se pak ještě lépe drží.
RE: RE: RE: RE: bezvadny fotak
tak tak …
na tehle telech mi snad vadi jen ten povrch gripu stejne jako u F4ky proste to klouze (obcas – kdyz se pri praci zapotite 🙂
RE: bezvadny fotak
Na 801 můžete použít battery pack pro F 90X. Stejně jako na F 90 je k ničemu, neboť spoušť na něm umístěná neni funkcni. Tu “umí” až F 90X. A napájení je stejné, tedy čtyřmi AA články.
RE: RE: bezvadny fotak
fakt to na to sedi presne ? kdyby to stalo v bazaru treba 1 000,- docela bych to bral 🙂
neexistuje foto ?
RE: RE: RE: bezvadny fotak
Foto nemám (a ani battery pack; mám F90X bez BP). V bazaru to 1000,- nestjí; mají ho v Praze u Škody za cca 5000,-.
RE: RE: RE: RE: bezvadny fotak
hm 🙁 tak to nic to radeji budu investovat do dalsich rychlejch CF
RE: RE: RE: bezvadny fotak
Battery pack MB-10 určený pro F90X pasuje na F801 velice dobře, nikdo nepozná, že tam nepatří (je tam jen zcela minimální mezírka na krajích, protože F-801 a F-90 mají každá jiné zaoblení spodního víka).
Líp se s tím přístroj drží a když se člověk smíří s tím, že nelze použít vertikální spoušť, je mu dobře… Mám to vyzkoušené, bohužel ne vyfocené, ani jsem netušil, že by to někoho až tak zajímalo.
RE: RE: RE: RE: bezvadny fotak
Musím tu souhlasit se všeni co tvrdí, že je to výboný foťák. Mám F801 cca 5 let a nevyměnil bych ho za žádnez z těch novej(sic elektronikou nacpanejch) plasťáků.
Ten BateryPack z F90x na něj sedí fakt skoro perfektně to můžu taky potvrdit. Jenom je pak F801 maličko šikmo při použití stativového šroubu, páč F801 nemá sešikmení na dolní straně u baterek jako F90(F90x) Kamarád má F90 + BateryPack a tak sem to zkoušel. Taky sem mu upravoval tělo F90 tak aby fungovala ta doplňková spoušť a tato úprava je možná i u F801. Jedná se jen o sejmutí vrchního krytu, vyvrtání dvou dírek pro kontakty do bateriového prostoru a připojení těchto kontaktů k hlavní spoušti pomocí dvou drátků. pokud by měl někdo zájem si to přetvořit tak mi může napsat(franc.lukafoto@atlas.cz) a já to můžu nafotit a poslat přesnější popis.
Jo a pomocné šipky pro manuální ostření jsou i v hledáčku u F801.
RE: bezvadny fotak
Několik let jsem měl tenhle foták. Je k němu batery pack a spoušt je u něj funkční. Jediná nevýhoda je, že batery pack nemá ovládací kolečko.
bezvadny fotak
Tak jsem si včera tenhle foťák koupil v bazaru. Tělo je odolné. Je sice už trochu opotřebovaný, ale zdá se ještě dobře použitelný. Vyšel za rozumnou cenu a to 1900 Kč i s manuálním objektivem Nikon 50/1,8 E. Ovládání je řešeno opravdu velmi zdařilo a tělo pevně sedí i ve větší ruce a celkově se netřebe, neb je docela těžký a působí odolně. Rozhodně kovová skořápka s kvalitním plastem či něčím lepším. Zatím ještě nevím, jak fotí. Objektiv je trochu zaprášený a tak i hledáček. Matnice je kvalitní, zvětšení tak akorát, jen nevím, jak se podsvěcuje matnice ve tmě, žárovka tam asi už nefunguje bohužel. Naštěstí ve tmě se s tím nefotí. Manuální objektiv má rozsah clon 1,8-22, což je prima, bohužel nejsou vidět na displeji, neb nemá CPU a lze tedy jen ruční nastavení a tak i ostření, ale kroužek ostření i clony se ovládají dobře a objektiv vypadá robustněji než nějaké plasťáky typu G. Narozdíl od F80, která je asi jeho modernější ekvivalent umí měřit expozici i s tímhle objektivem, sice jen centrálně vyváženou, ale fajn. Naštěstí je plně použitelný i s AF objektivy, když oželíte, že má jen jednobodové ostření a pak nemá 3D Matrix a klasický matricové měření jen 5 zonální. Věřím, že bude ale spolehlivé. Ostření dělám manuálně, tak rychlost AF neposoudím. Mám to na focení kreativních fotek stabilních objektů a ne akční foto, tam už vévodí dneska digizrcadlovka. Rychlost spouště je okamžitá a posun filmu rychlý. Bípačka je fajn, i když nabízí jen jeden zvuk pro všechno, uvítal bych více zvuků. Zamrzí též chybějící podsvětlení horního displeje, který ale jinak ukazuje informací dost, použití na AA baterie je prima, i když možná zbytečně vyžaduje 4. Blesk interní nemá a musí se dokoupit, ale stejně externí blesk je u zrcadlovky asi časem nutná koupě, pokud to člověk myslí vážně, žel drahá věcička. Tedy ovladatelnost je prima, lepší než u nových Nikonů s kolečkem vzadu točícím, to nahoře se ovládá lépe, výhradu mám jen pro pár méně podstatných tlačítek a někdy malinko zmatenějšímu ovládání, ale jinak po zvyknutí je vše velmi rychle dostupné a to je fajn. Jsem zvědav na fotky, jak to fotí. Zatím jsem to ještě nevyvolával. Takže fandům Nikonů zdar! Je to můj první foťák, ale levnější Canony na mně prostě nepůsobí dobře vzhledově, Nikon byl vždy favorit. Ještě jsem zvažoval F75, ale plastové tělo mně zatím odradilo. Působí moc skořápkovitě, i když je modernější, měl bych o něj větší strach, že ho zničím.
Sqělej,
ale v bazarech se moc nevidí – lidi se ho nechtěj zbavovat (ani se nedivim). Sám bych ho chtěl jako druhý tělo, ale zatím nic 🙁
sqělej,
U Škody jsem ho sehnal levně leč už trochu použitý. Nicméně cena odpovídala, funkčnost jsem ještě neměl šanci zcela ozkoušet, s MF objektivem to ani nejde.
bazar f801s
fotoskoda za 4500,- myslim
Souhlas
Tak tuhle mašinku (s objektivem Tokina a bleskem SB-25) jsem si koupil někdy letos v únoru a nezbívá mi jen souhlasit, že se jedná o vynikající přístroj. Bohužel mám jen německý návod, a tak improvizuji. Co mě mrzí, je že neindikuje stav baterií, takže se mi kdesi na chatě stalo, že mi prostě “vyflus” a šmitec. Display mohl být taky podsvícen, protože v přítmí už naň nevidím, a např. typ měření expozice se v hledáčkovém LCD nezobrazuje 🙂 Zobrazení v hledáčku je opravdu výborné. Koukal jsem, že třeba u škody prodávají i různé matnice, docela by mne zajímalo jaký v nich je rozdíl nebo jak se to projevuje. Ale to bych tu mohl psát do aleluja, takže toho nechám. Mějte se fajn a jaxe říká dobré světlo.
RE: Souhlas
to ze dochazi baterky treba ja poznam tak ze cejtim u af neco jako “lenost” :-)) take podsviceni hledackoveho displaye se zkrati (resp. zobrazeni exp. na hornim lcd)
RE: RE: Souhlas
No, tak jo, ale já se na tyhle věci moc nesoustředím. Dam si na to holt většího bacha.
RE: Souhlas
Pozor, u škody mají matnici v krabičce F801s, ale tuším na FM-2. Už jsem jim to říkal 3x, ale pokaždý to zase někdo s to krabičkou označí špatně.
RE: RE: Souhlas
Nicméně jsem tam i s originální krabičkou zakoupil novou matnici pro F801/N8008 za 290 Kč, takže tam buď mají, nebo svého času měli obojí…
RE: Souhlas – dochazí baterka
Baterka se dá otestovat – po namáčknutí spouště a uvolnění sleduj, jak dlouho zůstane na LCD čas a clona – u ok baterek je to osm vteřin, když dochází, ten čas se zkracuje. Ověřeno praxí a je to tak napsáno i někde v návodu.
souhlas
Ahoj, funguje ti podsvícení matnice, mně svítí jen spodní informační řadek, ale ty kroužky a okénko autofocusu ne ani po stisknutí žárovkového tlačítka a ve tmě. Dá se bez toho být, pokud člověk fotí jen přes den. Jinak zatím spíše pozitivní ohlas vzhledem k ceně a kvalitě ovládání.
souhlas
To je v poradku, podsviceny je jen displej, nikoliv matnice.
souhlas
Takže ve tmě nejdou vidět dva kruhy a rámeček autofocusu ani AF šipky? No a svítí jen spodní řádek pod matnicí. Displej se mi nepodsvěcuje jako např. u novějších Nikonů F75, F80, kde je již podsvícený.
?
“Po zpětném přetočení není film zatažen celý do kazety” no tak já tedy musím za sebe říci, že JE celý zatažen do kazety. Nejednou jsem po tmě šátral po nůžkách, kterými jsem pak následovně odšpuntoval kazetu s filmem :))) Ale dá se s tim žít…
RE: ?
u tohoto fotoaparatu si muzete vybrat zda chcete film previt az do kazety ci nechat vykukovat nepamatuji si ale momentalne tu kombinaci stisknuti
RE: RE: ?
Nee, není tomu tak.
Drobne namitky
F801 me taky sveho casu lakal, ale zas jako tak velky prulom ho neberu. Synchrocas 1/250 mel drive minimalne EOS620 a Minolta 9000, EOS 600 z velmi podobne doby jako 801 mel zas motor az 5 obr/s a vubec bych byl celkove opatrny s tim, ze by 3,3obr/s byla az takova bomba, rozdil proti starsim EOS 650 a 620 s 3 obr/s je trochu v duchu “zrychleme to o trosku at mame carku ve srovnavacim letaku” 🙂
Priznam se, ze si nejsem uplne jisty s tim prvenstvim u 1/8000s – nebyl nahodou na trhu drive Nikon F4?
Timto nechci F801 nijak shazovat, plne souhlasim s tim, ze slo o velmi podareny pristroj pro poloprofi a narocne amatery, ktery ma co nabidnout dodnes. Ale s tim oznacenim za prelomovy model bych byl opatrny. Od Nikonu bych takto nevahal oznacit F4, coz byla prvni ukazka profipristroje v hightech provedeni. Srovnejte si ho s predchudci v jeho tride jako Nikon F3, Canon F1N nebo Pentax LX – opravdu velky rozdil. U F801 to ale zas takovy krok do neznama nebyl, za prvni model mireny do stejneho segmentu jako on bych si dovolil oznacit EOS 620.
drobne namitky
No tak tady je fakt, že Nikon F801s není takový průkopník, s F4 se to srovnávat nedá, ta je o třídu výš. Tohle je poloprofi až vyšší amatér a F4 je čistá profi, nicméně F5 ji ještě trochu překonala a moderní F6 je na dlouhou dobu asi poslední počin kinofilmu od Nikonu, možná a bohužel poslední, dneska jede už jen digi a to i na zrcadlovkách středních formátů. Za chvíli se filmy asi přestanou vyrábět, ale to ještě bude trvat léta a asi ne úplně.
Další troška do mlýna
Jako zarytý příznivce tohoto stroje přicházím s další troškou do mlýna:
V historických souvislostech bych ještě vzpomenul na “autofokusizaci” Nikonu F3 pomocí AF objektivu (po vzoru Pentaxu) a na Nikon F301, což byl první koncept elektronické zrcadlovky. Vybavením AF vznikla F501. Pak ještě následovala F401, první AF zrcadlovka, nejnižší z té generace, následovaná F801 a F601. F501 bych do této generace neřadil, F301 a F501 beru jako přechodové typy.
801s zvládá s manuálními objektivy i měření bodové. Výraz manuální není ovšem přesný, správně by se mělo říkat bezčipové objektivy. Existují totiž manuální Nikkory Ai-P (kromě starších manuálních teleobjektivů je to například nejnovější 2,8/45), se kterými lze použít i matricové měření. Jedna firma v USA dokonce nabízí “dočipování” objektivů.
Bodové měření je skutečně bodové, má průměr 3mm, což snad nemá kromě F601 žádný jiný foťák.
Přiznám se, že bych přísahal, že i 801 má asistenta pro manuální zaostřování, ale ukradli mi ji koncem devadesátých let, takže si nepamatuji.
Co by ještě mělo odlišovat 801s od 801 je Focus Tracking (ale nejsem si 100% jist, AF nepoužívám), kdy při kombinaci kontinuálního ostření C a pomalejšího převíjení Cl přístroj mezi snímky přeostřuje, nebo se to alespoň stačí stihnout. Pokud máte někdo 801, zkuste to potvrdit či vyvrátit.
Tento přístroj využívá ostření pomocí dvou rozdělených paprsků, proto Nikon uvádí jako limitní světelnost 5,6. osobně mám ale vyzkoušeno ostření i na objektivu se světelností 8.
Samospoušť umí ještě jednu příjemnou věc, a sice pořídit dva snímky najednou s odstupem cca jedné vteřiny.
Stěna MF-21 doplňuje dlouhé expoziční časy, intervalové snímání, expoziční škálu (bracketing) pro automatické režimy a Freeze focus, aktivaci závěrky povelem autofokusu, který detekuje zaostření. To znamená, že se vzdálenost nastaví ručně a závěrka spustí ve chvíli, kdy se na měřícím bodu objeví objekt ostře (různá havěť, co leze z děr).
Senzor TTL blesku je celoplošný, což vede k obvyklým problémům u nevyvážených scén, kdy objekt zabírá méně než 1/8 plochy snímku. Tělo umožňuje synchronizaci na druhou lamelu závěrky, avšak musí to detekovat blesk. Stejně tak separátní korekce blesku se nedají nastavit z těla. Nicméně k takovémuto přístroji se sluší zakoupit i příslušný blesk.
Program Ph se objevuje u novějších přístrojů nižší kategorie (ale taky F90) zakuklený pod “tvůrčí program sport” nebo “akční”.
Dále musím říci (a to vím 100%ně), že moje F801s zatahuje film do kazety. takže je otázka, zda není možný nějaký servisní zásah, který to přepne.
Přístroj má výměnné matnice, ovšem k dispozici jsou vlastně jen dvě, za zmínku stojí model E s čárovým rastrem na architekturu. Matnice pro 801 lze použít i v 801s a naopak, 801 ale nemá kroužek bodového ostření.
Na displeji v hledáčku je nejenvidět korekce či odchylka expozice až do +/- 5EV, ale stupnice, která to zobrazuje po 1/3 od -2 do +2! Dnes se v hledáčcích spoří a naleznete spíše jen od -1 do +1.
Nakonec bych ještě dodal, že F801(s) se ovládá tak snadno, že to člověk pochopí za pár minut i bez manuálu – další důvod, proč se nebát koupě v bazaru.
Pokud je na někoho F801(s) těžká, pak doporučuji F601, která je sice ochuzena na výkonu, ale obohacena o řadu zajímavých funkcí (já ji koupil ženě).
RE: Další troška do mlýna
na 99% je v manualu popsana kombinace stisku tlacitek pro efekt “nedotazeni filmu az do kazety” a nebo se uplne pletu a je to u jineho nikona manual ted nemam u sebe
RE: RE: Další troška do mlýna
V manuálu to není, přečetl jsem ho kvůli tomu znova… (a ejhle, na obrázku na straně 19 je kazeta se zataženým filmem!).
Docela jste mi nasadili brouka do hlavy, protože moje F-801s opravdu nezatahuje film do kazety, a protože jsem viděl ještě 2 kusy stejného typu, které se chovaly stejně, usoudil jsem, že jde o standardní chování modelu (Viděl jsem ostatně CELKEM tyto 3). Takže asi všechny 801s, které jsem měl v ruce, byly upraveny v servisu. Vůbec mi to nevadí, ba naopak jsem za to rád (aniž vím, kdo byl majitelem přede mnou).
RE: RE: RE: Další troška do mlýna
F 801s opravdu filmy do kazety zatahuje, nezatahování je řešitelné servisním zásahem. Před lety, (možná to stále platí, nevím) jezdili do Četky originál servisáci Nikonu z Japonska a na požádání mimo jiné měnili nastavení.
RE: RE: RE: RE: Další troška do mlýna
Moje F 801 (dříve ve službách Policie ČR :o)) nezatahuje film do kazety a ostřicího pomocníka v hledáčku má stejně jako F 801s…
RE: Další troška do mlýna
F801 má “pomocníka” pro manuální ostření v hledáčku! S tím Focus Tracking si nejsem zjistím – vyzkouším. Kdybyste někdo věděl, jak nastavit to nezatahování filmu do kazety, byl bych vděčen…
tento fotak pouzivaji …
jeste dodam, ze tento fotak dodnes tahaji nekteri slavni fotografove jak to tak byva kdyz si na fotak zvyknete davate prednost rychlosti vlastni reakce nad technologickou nabusenosti 🙂
Docela by mě zajímalo….
… jak se stalo, že v určité době vylezli velcí výrobci s parádními těly tohoto typu. Zařadil bych k nim asi i Canon 50e, Pentax MZ-5N a Dynax 600si. Spolehlivá, robusní, vynikající těla… A pak jim všem prdlo v kouli a vrhli se na produkci plastových potvor a trumfovali se tím, kdo je vyrobí menší a lehčí…
RE: Docela by mě zajímalo….
No, s tym “rupnutim v bedni” bude suhlasit asi kazdy poctivy analogista. Je fakt ze SLR modernej doby sa konstrukcne coraz viac ponasaju na hrkotave mydlove krabicky ako ich pozname z digi produkcie. nesuhlasil by som ale celkom z uvedenymi tromi typmi ako zastupcami tej pravej klasiky. nepoznam ich sice do detailov, ale minimalne Mz5N je podla dostupnych info tiez plastova, ale s dolezitymi castami z kovu. plast je ale len plat. neda sa to porovnavat s fotakmi ktore maju zakladnu kostru z kovovej zliatiny. v tomto smere to konstrukcne u mna vyhrava nikon. aj jeho vyrobna strategia sice isla riadne dolu vodou, ale pokial viem, po stale dostupny model F80 zostalo vnutorne jadro z horcikovej zliatiny zachovane, az modely f55,65,75 nastupil cestu lahkych plastovych ‘zazrakov’. v podstate taka F75 je tiez cela z plastu a dolezite casti ma kovove, takze v podstate konstrukcne by mala byt (co do materialov) podobna s Mz5N. preto by som medzi “klasiku” skor nez pentax zaradil nejaky ten stale predavany nikon, ked uz nic ine, aspon skvostnu FM3A, aj ked to je uz manual a teda ina kategoria.:)
RE: Docela by mě zajímalo….
Hlavne levnejsi. Udelat slusnou formu na plastovy odlitek neni neprekonatelny problem a vysledny kus neni potreba dale prilis opracovavat, narozdil od kovoveho odlitku, nebo obrobku.
RE: Docela by mě zajímalo….
No, ono to s tou plastovostí a neplastovostí není zas tak jednoznačné.
Tak za prvé – beru 801s a co vidím: vše je obaleno plastem, zadní stěna z plastu, otvírám tadní stěnu a kromě kovové dráhy opět vše z plastu. Z plastu je i vrchní kryt, takže blesk srží na plastové skořápce. Věřili byste, že dokážete vrchní kryt s nasazeným bleskem rozlomit a urvat? Věřte, mně se to povedlo, a ani jsem to neměl v úmyslu. No ve skutečnosti se neurval, jen prasknul, na víc už jsem nečekal.
Ano, podle váhy je tam kovu více, ale celý rozdíl může být v tom, že je kostra prostě jen silnější a vydržela drsné zacházení (pře 14 dny jsem ho hodil z metru na zem jen v tenkém pouzdru). S tím se u nižších tříd nepočítá, koneckonců z pohledu majitele F4 (něco jako řemdich, akorát to navíc fotí 🙂 je i 801 lehkou plastovou hračkou.
Dobrý plast je v zásadě šikovná věc a oproti kovu má své výhody. Výroba odlitků již byla zmíněna, dá se připravovat z prášku či granulí při mnohem nižších teplotách a rovnou ve zvolené barvě. U některých je to značná otěruvzdornost, u některých zase křehkost. Křehkost ve strojařině neznamená “rozpadne se od pohledu”, ale že se před lomem plasticky nedeformuje, jinými slovy, dokud tu věc nerozlámete, tak jí nezkřivíte. Ona ta plastová dráha a plastový bajonet nejsou pro menší namáhání vůbec špatnou volbou.
No a nezapomeňme, že F801 vláčí lidi, kterým určitým způsobem taky ruplo v bedně. Já mít obě těla 801, tak mi už asi podklesávají kolena, žena ji rovnou označila za těžkou krávu, pro Filípka je to už sportovní výkon. Vím o člověku, pro kterého je těžká Minolta Dynax 7, a já jí přitom málem chtěl zatížit, aby mi ji průvan nesfoukl se stolu. Prostě si musíte uvědomit, že ty nižší třídy jsou určeny pro lidi, kteří se s těžkým foťákem vláčet nebudou, zvlášť když si přiberou ještě dva zoomy. Musíte uspokojit i ty mezi Mjůčkem a Sixem 🙂
RE: RE: Docela by mě zajímalo….
Ja bych tedy rad podotkl, ze ty komentare o mizernych plastech jsou dost smesne a podle me je muze napsat jen clovek, ktery vubec nic nevi o materialech. V podstate jakykoli kov lze dnes nahradit plastem v lepsi kvalite – pevne dily uhlikovymi kompozity, na povrch fotaku je zas vyborny polyamid plneny sekanymi skelnymi vlakny (ten ani neni moc drahy). Takto se da pokracovat. Problem opravdu neni v plastech, ale v celkovem pojeti fotaku. Pokud nekdo udela fotak delany primarne na nizkou cenu a naklady a z polyamidu odstrikne i bajonet a drahu filmu, povrch udela z nejakeho levneho tvrzeneho PS, atd., tak je samozrejme vysledkem pekna sracka. Je to ale problem usporneho reseni a ne plastu jako takovych. Pokud ovsem nekdo odlije kostru tela z horcikove slitiny a z plastu odstrikne vnejsi dily, tak je vysledkem spise lepsi fotak nez ten celokovovy a pritom vyjde urcite levneji. A kdyby se i ta kostra udelala uhlikova, tak je to naprosto super, bohuzel ale cena by uz tak dobra nebyla. Mimochodem treba uhlikovy bajonet se uz objevil tusim na nejake verzi EOS1V, to snad nikdo za “bakelitak” neoznaci 🙂
RE: RE: RE: Docela by mě zajímalo….
“Pokud ovsem nekdo odlije kostru tela z horcikove slitiny a z plastu odstrikne vnejsi dily, tak je vysledkem spise lepsi fotak nez ten celokovovy…”
No ved to je to!! a to som svojim prispevkom i myslel. Ja sa za ziadneho ‘materialo-znalca’ nepovazujem, ale mal som moznost drzat v ruke a pouzivat jak fotaky s horcikovym jadrom + plastovy obal, tak ako aj zazraky nabite elektronikou ale inak samy plast s vynimkou bajonetu a drahy filmu. a je to teda riadny rozdiel!! poriadny fotak, co ma vydrzat roky, snad i nejaky ten nexceny naraz, jednoducho nemoze mat zaklad plastovy odliatok, nex by bol sebelepsie odliaty. asi som stara skola, ale nemam proste rad hrkalky.
RE: RE: RE: Docela by mě zajímalo….
“V podstate jakykoli kov lze dnes nahradit plastem v lepsi kvalite…”
tak toto je snad predsa len trosku pritiahnute za vlasy. vynexajme prosim vselijake karbonove vlakna, nakolko sa bavime v rozumnych cenovych relaciach o fotakoch a o nie konstrukcii raketoplanov. v porovnani s ‘normalnym’ plastom, aky sa BEZNE na fotakoch dnesnej doby pouziva, pokial mame ostat cenovo na zemi, plast kov nemoze nahradit, iba ak za ucelom znizenia vyrobnych nakladov, ale iste nie za ucelom zvysenia kvality.
RE: RE: RE: RE: Docela by mě zajímalo….
docela me prekvapila informace, ze nekteri vyrobci maji u nekterych modlelu totozne vnitrni usporadani a elektroniku a jen to daj do svych vnejsich plastu a to i u objektivu aby udrzeli nizke ceny ci usetrili za vyvoj, konkretni zdroj si nepamatuji ale konkretne nikon FE10 ma snad jeste dva ekvivalenty u jinych vyrobcu co se tyce vnitrni kostry
RE: RE: RE: RE: Docela by mě zajímalo….
Doporucuji procist si cenik treba od Havel Composite, zjistite, ze treba uhlikovy rowing stoji par korun (doslova). Panove, vyvoj jde dopredu, casy kdy byla uhlikova a aramidova vlakna nedostiznym snem jen pro raketoplan jsou fakt uz davno pryc!!!!
BTW jak tam byla ta poznamka o pouziti na modelech, tak mrknete na http://modelweb.fotozona.cz/hangar/sting.htm – to je ukazka modelu, na kterem opravdu neni ani kousek dreva – treba kridlo je sendvic 2x carbon/herex/sklo. A stejne delanych podobnych modelu jsou jen v CR stovky ne-li tisice a zas takovy luxus to neni.
Ono se vyrobcum moooooc hodi, ze si lide mysli, ze jsou nektere materialy synonymem kosmickeho vyzkumu, kdyz ma neco strukturu uhliku, tak se na to muze naparit poradna cena a spotrebitele ani nenapadne, ze je to za par supu…
RE: RE: RE: RE: RE: Docela by mě zajímalo….
“Ono se vyrobcum moooooc hodi, ze si lide mysli, ze jsou nektere materialy synonymem kosmickeho vyzkumu, kdyz ma neco strukturu uhliku, tak se na to muze naparit poradna cena a spotrebitele ani nenapadne, ze je to za par supu…”
Tak to je naozaj super.:)) Material je v skutocnosti lacny, akurat vyrobcovia ho nezmyselne vo svojich produktoch predrazuju. Takze, ak je to tak, ostava mi uz len si zohnat par carbonovych vlakien a odliat vlastny fotak, nie? ved to je to: nex je realna cena “uhlikov” aka kolvek, na beznych aparatoch ix clovek prilis nenajde a teda mu zostava na porovnanie bezny plast s kovom kde kov vedie. o to predsa ide, nie? naozaj nema zmysel rozvadzat debaty o tom kolko tieto kompozitne materialy stoja, ale ci ich aj realne mozes najst v nejakom BEZNOM aparate. myslim ze nie. z toho mi vychadza ze tvrdit o plaste ako dostojnej nahrade kovu pre SLR len preto ze existuju akesi vlakna,je scestne. takze ak porovnavame kvalitu prevedenia pristrojov, tak tych ake na trhu su a nie konstruklcie typu: “… keby boli z C vlakien, boli by ovela lepsie.” To je smiesne.pekny den.
RE: RE: RE: RE: RE: RE: Docela by mě zajímalo….
Chtel bych podotknout, ze v mem prvnim prispevku byla jasne zminena varianta kombinace kovoveho tela a povrchu z kvalitnich plastu jako momentalne patrne optimalni reseni zejmena ve smyslu pomeru cena kontra kvalita, ktere se taky v praxi pouzivalo a pouziva na hezke radce fotaku. Ta poznamka o tom, ze lze plastem nahradit ve vyssi kvalite prakticky jakykoli kov (coz je ostatne pravda) byla spis jen doplnkove rypnuti do lidi, kteri ziji v predstave kov=kvalita, plast=smejd. Opravdu netusim, proc jste se teto poznamky tak chytil 🙁
Jinak se uhlikova vlakna i u fotaku uzivaji v ledascem, nektere EOSy treba maji uhlikove lamely zaverky a drobnych dilu z tohoto a podobnych modernich materialu bude asi vice.
Vlastni kostry tel se podle meho nazoru timto zpusobem nedelaji predevsim proto, ze by to bylo drazsi na vyrobni pripravky a podobne naklady jako treba amortizace jiz hotovych linek, rozhodne ale neni pricinou cena vlastnich uhlikovych vlaken a podobnych materialu.
RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: Docela by mě zajímalo….
Uhlikove lamely zaverky je zrovna ale docela rozumne pouziti, narozdil od toho bajonetu, alespon tedy z meho uhlu pohledu.
Uz jenom z pohledu fyzikalniho musi byt mensi hmotnost lamel vyhodna, zvlaste pri pohybu pri casech nejakych tisicin sekundy.
Rozumne pouzivani plastickych hmot a kompozitnich vlaken je dobra vec. Prijemna vaha fotoaparatu, aby se dobre drzel ma take svoje urcite rozmezi.
RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: Docela by mě zajímalo….
Ad bajonet – hele, ono to s tou krehkosti neni problem. Strasne zalezi na pouzite pryskyrici a navic se bezne micha uhlik se sklem pripadne kevlarem prave podle toho, je-li ve vysledku nutna spis tvrdost, houzevnatost, ci jina vlastnost.
Co se tyce lamel, tak me dost zaujalo, ze to udajne vyvinuli ne kvuli kvalite, ale primarne proto, ze titanove lamely vyzadovaly nejake specificke cisteni a povrchovou upravu prostredky, se kterymi byly strasne potize v oblasti ekologickych norem a tak zkusili jine reseni. Nemohu s jistotou rici, ze to je pravda, ale psalo se to v nejakem vicemene PR clanku…
RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: Docela by mě zajímalo….
Ja vim, ze pri pouziti kompozitnich materialu zalezi na spouste vlastnosti. Pokud se takovy dil jen nevylisuje, ale “zapece” v autoklavu, pak ma zase mnohem lepsi vlastnosti.
Pamatuji si dobre jednu humornou story, jeste z let modelarskych. Jeden znamy udelal uhlikovou spojku o prumeru asi 7 milimetru, tak 150mm dlouho a pak vsude chodil a daval ji vsem, at ji zlomi. Samozrejme, ze ji nikdo v ruce nezlomil. Jednou takhle prisel ke svemu znamemu, co zrovna maloval, take ho chtel potrapit, znamy ji vzal a pres pricku u udelal jen cvrnk pres pricku u stafli a bylo to :o)
To jsem si prave rikal, ze to je presne to co zrovna tomu uhliku asi nesvedci :o)
Raz a castecne na strih. No u bajonetu zrovna, kdyz na tom drzi nejaky objektiv solidni konstrukce by to mohlo byt presne to prave orechove, kdy to praskne. Ale jak jsem jiz psal, jednak myslim ze u canonu vedi, co cini a pak postupy a materialy se stale zlepsuji.
Driv stala treba kevlarova tkanina spoustu penez a dnes se z ni delaji bezne delaji zavodni kajaky.
RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: Docela by mě zajímalo….
běžné jo, ale rozhodně ne levné :-/
RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: Docela by mě zajímalo….
no, mozno som sa toho chytil prave kvoli tomu ‘rypnutiu’, nakolko obdobne by som si aj ja rad mohol rypnut do ludi presvedcenych o zazracnosti svojich nadupanych bakelitakov-a kto z nas ma teraz pravdu? ;)). 🙂 momentalne vlastnim slr s kovovym zakladom a plastovym obalom a sluzi roky, hoci je to starsi a rozhodne nie nejaky top model, skor naopak. napriek tomu som si na zaklade vlastnych skusenosti isty ze moderne aparaty v ktorych sa nenachadza uz ani ta kovova kostra su na tom po mexanickej stranke horsie. pocit ze drzim v ruke plastovu hrkotavu hracku sa (mne)neda oklamat. nexajme to tak, vy hovorite o vsemocnej ulohe plastu a jeho zazracnych schopnostiach, odvolavajuc sa na nejake detaily vyrobene u specifickych typov z kompozitnych plastov(btw. uhlikove lamely zneju naozaj o dost lepsie ako uhlikovy bajonet, kde ta krehkost moze byt predsa len na skodu), ja si na zaklade vlastnej skusenosti stojim za tym ze v ‘hlavnych’ castiach ako kostra aparatu je kov plastom nenahraditelny(bez straty kvality a navysenia ceny, tj. bez teoretickeho spekulovania o C vlaknax ako hlavneho materialu pre konstrukciu a pod.:)). kazdy si bude hajit svoje a nema zmysel o tom diskutovat. len som xcel poukazat na to ze ak niekto ma jeden nazor a je o nom skalopevne presvedceny, neznamena to ze niekto druhy nemoze tvrdit opak s rovnakou vierou. preto je lepsie radsej do nikoho ‘nerypat’ lebo niekto moze rovnako obratom rypnut i do vas a je strasne jednoduche povedat o niekom ze jeho nazory su smiesne len preto ze sa nezhoduju s vasimi-presne tak ako ste to vy urobili vo vasom prvom prispevku a ja obratom v tom mojom:). tymto pokladam tuto diskusiu za uzavretu, respektujem vas nazor na danu problematiky a pevne dufam ze obdobny bude i vas postoj. pekny den.
RE: RE: RE: Docela by mě zajímalo….
Uhlikovy bajonet?
Jeste z mych modelarskych let si pamatuji pouzivani spojek kridel modelu letadla uhlikovych namisto ocelovych. Mensi vaha, vetsi pruznost, ale meli jednu obrovskou nevyhodu, byly krehke. Pochopitelne je otazkou, zda jsou uhlikova vlakna pouze jako doplnek, jaka je pouzita pryskyrice apod, ale zrovna u tohoto pouziti bych byl docela opatrny a moc radost bych z toho nemel, i kdyz snad inzenyri od canonu vedi, co cini.
RE: RE: RE: RE: Docela by mě zajímalo….
Na jedné návštěvě…jedné velice renomované továrny..světového jména..jsem se dozvěděl..že..Vnitřek jejich výrobků je z keramického materiálu,což pro většinu lidí,co kupují jejich výrobky (troufám si tvrdit že pro 98%)znamená,že pod pojmem “keramika” kupují něoc exkluzivního a “kosmického”..(něco jako keramické destičky u raketoplánu).Když jsem se s pracovníkem té továrny více seznámil,tak se přiznal,že ta “keramika” místo kvalitního slitiny železa je ve výrobku proto,že jim to “seká” automat…a skoro nic to nestojí.Jeho závěrečná věta byla..”ale dřív,když to bylo ze železa,tak byla kvalita výrazně vyšší”.To jen k těm kosmickým plastům,a podobným pitomostem.Lidi to prostě “žerou”.Mimochodem..neulétlo před týdnem Kimimu v F1 zadní křídlo z toho kosmického kevlaru?:-))
RE: RE: RE: RE: RE: Docela by mě zajímalo….
I kdyz je kridlo z kevlaru, tak se musi poradne prisroubovat :-)))
Toto mimochodem nemyslim tak uplne jako vtip, obcas me muze trefit slak, kdyz nekdo nabizi vyborny vyrobek (lhostejno zda kovovy, plastovy ci treba betonovy) a pak ho totalne zdegraduje nejakou naprostou prkotinou :-((
MANUAL k F801
http://www.burgio-ong.freeserve.co.uk/images/nikonians/F801sManual.pdf
str. 19 je to tam popsane jak zajistit nedotazeni filmu az do kazety pri prevyjeni filmu ci sa pletu ?
RE: MANUAL k F801
Není 🙂
RE: RE: MANUAL k F801
anojo nemel sem cas to studovat tak to umi asi az f90x 🙁
Ani F90X
se sw propojením neumí nezatahovat konec filmu. Musí se do nikon servisu. Taková přidaná hodnota….
Tak som si zaspomínal…
… na foťáčik, s ktorým som pár rokov v zamestnaní fotografoval v ateliéri muzeálne zbierky, reprodukoval obrazy a grafiky, mimo ateliér podujatia a architektúru. Skvelá mašinka. Bola v zostave s makro mechom a Micro Nikkorom, setovým zoomom, so SCA adaptérom k Metz 45 CL. Až mi bolo za Nikonom (Nikonmi) smutno a tak som k 4,5-ročnému Canonu EOS 300 prikúpil kamoša D70 🙂
Doplnění
Mám F801s a musím jen dopnit: při zpětném stahování filmu zatahuje film úplně. Také podle toho, co jsem zjišťoval, neumí tyhle foťáky autofokus s AF-S objektivy (ale F4, která je zhruba ze stejné doby ano). Na druhou stranu zase ostří přesně třeba s Nikkorem AF 4/70-210 (ten, co má F4 v celém rozsahu) – naproti tomu D100 s tímhle objektivem lehounce předostřuje. Jinak souhlasím se závěrem – F801s je skvělý foťák a vzhledem k ceně.. :)))
F601
….
Mám F601 a nějak mě nenadchla, kdyby měl někdo zájem o koupi těla, nebo celku vč. objektivů Tamron 80-210 AF, Nikkor 1,8*50 MF nechť se ozve. Cena dohodou, nabídněte
Osobní odběr v Brně.
Manuál v PDF
Protože se časy (a servery mění), není většina někdejších odkazů na stažení manuálu již funkčních.
Tento ano (pro N8008s, což je totéž jako F801s), takže vesele stahujte:
http://www.lensinc.net/manuals/Nikon_N8008sL.pdf
MS#
ktory fotak nezatahuje cely film do kaze
a ktory fotak nezatahuje cely film do kazety bez upravy tela?
ktory fotak nezatahuje cely film do kaze
F90X, F5 F6….
FM3a FM2 Nikon F F2 F3 😀
A jinak spousta a spousta :-DD