Úvod

Víceméně shodou náhod jsme dostali k recenzi další objektiv určený pouze pro digitální zrcadlovky, tentokrát budou uspokojeni příznivci značky Nikon. Jedná se o dlouhorozsahový zoom Tamron 18-200mm, který je konkurenčním typem pro dříve recenzované Sigmy 18-125mm a 18-200mm, a pro alespoň malé srovnání pak standardní zoom Nikkor 18-70mm. Tj. tento článek je víceméně doplněním předchozí recenze věnované objektivům Sigma (varianta pro Canon) a je tedy vhodné si pro srovnání přečíst recenze obě. Zároveň zkuste přijmout formu článku, který tentokrát není jen prostou recenzí, ale také osobní výpovědí autora, co se týče nejen psaní recenzí.

Použité objektivy – technické údaje

Jsem si vědom drobného zmatku této recenze, jeden základní a jeden širokorozsahový objektiv není moc rozumný obsah. Jenže tady jde spíše o doplnění předchozí recenze věnované výhradně Canonům a Sigmě o další objektiv z řady těch sice „alternativních“, nicméně vůbec ne „špatných“ značek.

Po pravdě musím přiznat, že nejsem schopen zaujmout argumenty podložené stanovisko, jestli je jednodušší vyrobit dlouhorozsahový zoom objektiv pro kinofilm nebo pro digitální čip s menším rozměrem čipu než je kinofilmové políčko. Ještě před několika lety to byl problém související s optickými materiály, objektivy byly na dlouhém konci velice měkké a měly i řadu dalších nectností. Jenže dnes existuje Canon objektiv L-kové profesionální řady s rozsahem 28–300mm, objektivy pro digitální zrcadlovky pak mají standardní rozsah 18–200mm, Tamron vyrábí ani ne tak dlouhý, jako pěkně široký objektiv 24–200mm pro klasický kinofilm. Přitom výsledky všech uvedených, byť technicky a cenově nesrovnatelných, vůbec nejsou špatné, naopak. Tj. asi mi v dnešní době přijde zbytečné porovnávat objektivy ve zhruba stejné cenové kategorii a hledat nějaký zásadní rozdíl. Odlišnosti se stírají a u klasických výrobců Canon/Nikon/Minolta/Pentax vysloveně nepovedené objektivy neexistují (nechytejte mě za slovo, každý má občas úlet). Další výrobci se pak zpravidla drží určité filosofie, které je vzájemně odlišuje, například Sigma vyrábí asi největší množství objektivů za velice rozumné peníze a při slušné kvalitě s využitím plastů, Tokina jde naopak cestou omezeného počtu objektivů s velice robustní kovovou konstrukcí. Tamron se pak pohybuje někde mezi tím, standardní konstrukce a poslední dobou zvyšující se počet nabízených objektivů, to vše za relativně nízké ceny.

Mimochodem, zajímavé jsou zcela obyčejné technické parametry, širokorozsahový Tamron je stejně těžký jako základní Nikon a ještě ke všemu menší. Přitom pro občasné fotografy nabízí dostatečnou kvalitu za cenu jediného objektivu pokrývajícího více než příjemný rozsah 28-300mm při přepočtu ohniska na kinofilm.

Drobná úskalí recenzenta aneb Tak trochu osobní povzdech

6 mil.bodů není 8 mil. bodů a naopak ...

6 mil. bodů není 8 mil. bodů a naopak: ano, tímto textem připomínám kritikům předchozí recenze, kteří považovali kombinování těl rozličných značek s odlišným rozlišením 6 (Nikon) a 8 (Canon) miliónů bodů za naprosto normální a srovnatelné. Dovolím si podotknout, že pravdu nemají a výsledné snímky se porovnávat nedají. Jinak řečeno, vracím se k tomu, co jsem uvedl v dřívější diskuzi: jediný způsob, jak udělat regulérní porovnání různých značek objektivů, je použít jedno jediné tělo. Tedy udělat kompletní testy na Canonu, poté sehnat shodné objektivy s bajonetem pro Nikon a provést naprosto stejný test pro tuto značku. To samozřejmě v našich silách není, takže ve výsledku jsem výřezy ze snímků s nižším rozlišením zařadil jako zcela samostatné, neboť nebylo co porovnávat, rozdíl je příliš velký.

Čtenáři bych rád tímto sdělil, aby byl soudný a příště tato srovnání nevyžadoval, protože zde není co srovnávat, snímek je prostě s jiným rozlišením, s jinou velikostí objektů a s jinou velikostí výřezu naprosto neporovnatelný. Vzhledem k tomu, že recenzi jsem slíbil, napsal jsem ji. Přesto lze srovnávat pouze Nikkor proti Tamronu, což jsou objektivy díky rozsahu ohniska neporovnatelné. Navíc na Nikonu ostří Tamrony pomocí náhonu z těla fotoaparátu, takže porovnávat rychlost proti objektivům s vestavěným ostřícím motorem (což jsou u Canonu všechny), je opět nesmyslné. O smyslu a vypovídacích schopnostech některých částí recenze si proto už uděláte představu sami. Zkuste být shovívaví.

Pro časté kritiky našich recenzí, které se díky nejrozšířenější značce Canon zabývají hlavně objektivy s bajonetem Canon, mám jednu osobní praktickou poznámku. Je dost veliký rozdíl mezi recenzentem, který se tímto živí a není navyklý na nějakou konkrétní značku, a redaktorem webového fotografického serveru, který není ani recenzentem ani profesionálním redaktorem a navíc trvale používá vybavení jediné značky. O co vlastně jde? O maličkost, při recenzi jsem neúmyslně poškodil integrovaný blesk na zrcadlovce Nikon D70s, kterou jsem měl na recenzi zapůjčenou. Jestli si myslíte, že jsem poněkud nemotorný, máte pravdu jen částečně. Svoji zrcadlovku Canon (dříve analogovou, nyní digitální) totiž vyjímám z brašny již několik let stálým a plně zažitým pohybem. Jenže konstrukční řešení Nikonu je jiné, takže jsem nešťastnou shodou náhod naprosto tímtéž pohybem nechtěně poškodil uchycení interního blesku. Další maličkostí je funkčnost daného fotoaparátu - proti Canonu není lehce jiná, je naprosto jiná. Zatímco přečtení manuálu Canonu mi poskytne přístup ke všemu včetně menu a pochopení fungování, u Nikonu je to jiné a párkrát jsem musel žádat Nikonisty o pomoc, přestože manuál jsem měl k dispozici. Přitom z jejich pohledu to bylo jasné ihned, ovšem nikde polopaticky popsané.

Pro mě to bylo poměrně rychlé vystřízlivění, dlouholetá praxe na jiné značce se může ukázat jako problém místo toho, aby vám pomohla. K tématu článku to samozřejmě nepatří, jen se snažím vlastníky jiné fotografické techniky jemně upozornit, že není jednoduché dělat recenzi na zcela odlišném vybavení, navíc pokud jej nemáte plně k dispozici na osahání alespoň několik víkendů. Díky brzkému stmívání se totiž taková recenze dá momentálně dělat víceméně jen o víkendových dnech. Pokud jste dlouholetí vlastníci Nikonu, Minolty, Pentaxu, … a najednou dostanete do ruky Canon, budete na tom naprosto stejně.

Výsledky a jejich shrnutí

Široké ohnisko překvapí, mezi Nikonem a Tamronem není zas tak velký rozdíl ...

Širokorozsahový objektiv Tamron považuji za plně srovnatelný s dříve recenzovanou Sigmou, s výjimkou nejdelšího ohniska. K mému překvapení byl Tamron na delším ohnisku ostrý na „plnou díru“ a řekl bych, že je proti Sigmě výrazně lepší. Na širokém ohnisku byl zhruba srovnatelný s Nikonem, bohužel jsem udělal tu chybu, že jsem zvolil stejný námět a místo jako při recenzi objektivů Sigma. Jenže 6 mil. bodů poskytuje méně detailů než 8 mil., takže regulérní srovnání udělat nelze, důvody jsem výše popsal.

Jedinou výhradu mám k ostření, něco tak zoufale pomalého jsem v ruce ještě nedržel. Na druhou stranu, u Nikonu jde o ostření s náhonem z těla, u Canonu je ostřící pohon součástí objektivu. Nejsem tedy schopen říci, jestli mohu rychlost porovnávat, asi jediné upozornění platící i pro Sigmu – na sportovní nebo akční fotografování to opravdu není. Další poznámka se týká vysokého clonového čísla na dlouhém konci, hodnota 6.3 může znamenat, že za horších světelných podmínek nebo v méně kontrastní scéně se autofokus nemusí chytat, případně bude fungovat pouze na zpravidla nejcitlivějším středním bodu. To platí zcela obecně bez ohledu na značku objektivu, autofokus je funkce těla fotoaparátu. Nakonec, podívejte se do předchozí recenze

Pro běžnou dovolenkovou či amatérskou fotografii je objektiv dobrou volbou, cena je rozumná a celkový rozsah ohniska vynikající. Pokud nemáte nějaké profesionálnější ambice, případně požadujete co nejmenší vybavení ve smyslu počtu objektivů a příslušenství, je Tamron naprosto pohodový. Proti Sigmě nevidím nějaký zásadní rozdíl, snad jenom ostření je tišší a nevydává tak zoufalé zvuky, ovšem zde je poháněno z těla. Prostě co se vám líbí více, si kupte. Canonistům doporučuji před případnou koupí rychlost ostření vyzkoušet, jinou výhradu nemám. Příjemné je, že i tady je součástí objektivu tvarovaná sluneční clona, což dnes považuji za naprostý standard, který nám však značkoví výrobci Canon/Nikon..., často odpírají.

Aniž bych to měl v úmyslu, ověřil jsem touto recenzí poměrně přehlíženou skutečnost, že zpravidla dostanete za srovnatelné prostředky srovnatelnou funkčnost i parametry. Nevidím nijak podstatný rozdíl mezi širokorozsahovou Sigmou a Tamronem. Z hlediska kvality výsledného snímku obě značky splní představy běžných fotografů, navíc velký rozsah ohniska eliminuje potřebu dalších objektivů. Profesionálové či nároční amatéři musí sáhnout jinam, příznivci rychlých akcí také, ostření je jediným slabým místem jak Sigmy, tak Tamronu.

Dlouhé ohnisko Tamronu překvapí rovněž, příjemně ...

Co se týká základního objektivu, Nikon poskytuje svým příznivcům mnohem lepší setový objektiv Nikkor 18-70mm než Canon 18-55mm, nejen opticky, ale také mechanicky. Nic se na něm neviklá, konstrukce je docela robustní a snímek na "plnou díru" rozumně ostrý, což u setového Canonu není reálné. Přesto osobně straním Canonu ani ne tak proto, že ho mám, ale protože dává něco jiného a podle mě mnohem podstatnějšího: plnou kompatibilitu staršího vybavení, pohon ostření je vždy součástí objektivu, některé vlastnosti a funkce (vysokorychlostní synchronizaci, nízkou citlivost, nízký šum) mají všechna těla, od amatérských až po profesionální. Konstrukce setového objektivu je opravdu tragická, nicméně řadě uživatelů stačí a díky „levnosti“ se používá i na jinak dost krkolomné akce. A uživatel si prostě musí vybrat. Po pravdě, vůbec jsem neuvažoval, že bych chtěl svůj EOS 350D se setovým objektivem a rovnou ho pořídil se Sigmou 18-50mm f/2,8 EX. Díky tomu funguje ostření i za šera, což je více než příjemné. A vy si prostě musíte vybrat sami.

Ještě doplňuji, že recenze je psaná z mého pohledu, se zohledněním mých názorů a zkušeností a je tedy recenzí subjektivní. Hledáte-li křivky, vinětace, duhování a jiné technické lahůdky, je potřeba jít na jiné webové stránky.

Poznámka: Protože mi výstupy exportované z Corel DRAW 8 připadaly nepříliš vypovídající, zvolil jsem skládání výřezů 1:1 v programu Corel PhotoPaint 8, což nedává sice tak vizuálně hezké výstupy (neumím s ním příliš dobře), zato snad dostatečně vypovídající.