Je vidět, že jsme vás tentokráte asi zaskočili, nebo snad zapracovaly na tento den nezvykle vysoké teploty, které sváděly spíše k lenošení, než k fotografování. V minulé soutěži, kdy bylo možné probrat archiv, nám dorazilo velké množství fotek. Dnes vás docela jednoduché zadání – udělat 6 fotek, za 6 hodin, v jeden určený den – naprosto rozhodilo a pouze 4 (slovy čtyři) stateční překonali nástrahy ďábelského dne a zaslali své fotografie do soutěže.
Při hodnocení soutěže jsem porotcům nedal k dispozici názvy fotek ani sérií, takže všechny fotografie hodnotili „naslepo“. I tak jsme se celkem shodli na pořadí, i když komentáře jednotlivých členů poroty se od sebe občas odlišují. Ostatně posuďte sami.
Čestné 4. místo – Jiří Kolek
Jednotlivá umístění od porotců : 4,4,4,2,4
Pavel Kutina: Jak rád bych tyhle fotografie dal v hodnocení výš – podle mého by perfektně splňovaly zadání, prostě šest hodin na stavbě. Z fotek je cítit vedro, prach a dřina, ale bohužel sérii shazuje to nekonzistentní zpracování – každá fotografie s jinou tonalitou, jiným zpracováním, jiným formátem. Klidně bych se přiklonil třeba k té dvoutónové variantě (fotografie s kohoutkem – ze série asi nejzajímavější), ale s jednotným ořezem a ve stejném stylu. Pokud by to bylo zpracováno nějak jednolitěji, byl by to můj kandidát na vítěze.
Katox: Celá série mě připadá velmi nesourodá, je to dáno jiným zpracováním každé z fotografií, nejvíce u mě zabodoval “tekoucí kohoutek”.
Pavel Pola: Jirka nejspíš také poslal fotky z šestihodinového focení, protože hříchy
v tom nevidím. Výhrady mám opět k totální nesourodosti – různé formáty,
různé provedení barva / čb, různé aplikace efektů. Ani samostatné fotky
u mě bohužel moc nefungují, je tam často efekt jen pro efekt. Škoda.
Zdeněk Tichý: Tak s tímhle mám problém. Každý pes, jiná ves, samoúčelné efekty, přesto mi to dohromady vlastně funguje. Vlastně ne, nefunguje. Funguje! Ne! Ale jo…
Jakub Kencl: Připadá mi to jako dost roztříštěná série a myslím si, že z toho „stavebního“ základu by šlo vytěžit poměrně dost. Dokument z pracovní soboty na stavbě by byl určitě fajn. Každopádně bych se přikláněl k jednotné úpravě fotografií, které by pak působily uceleným dojmem a vše by do sebe zapadalo. Někdy méně znamená více.
3. místo – Tomáš Cihelka
Jednotlivá umístění od porotců : 3,3,3,4,3
Pavel Kutina: Technicky asi nejčistší série, jen si nejsem jistý drobnostmi – jednak moc nevěřím tomu, že se jedná o šest hodin, jednak vidím dva děje: Přednášku a její výsledky. Přestože se jedná o šest fotografií, celkem tam jsou dva motivy (a to jsou dvě fotografie přednášejícího prakticky shodné). Chápu, že když vyšlo datum na pořádání workshopu, moc se s tím nadělat nedalo, ale i tady bych to proložil třeba fotografiemi více reportážními – pohledy a zaujetí účastníků, práce s materiálem, přípravy atd. Výslednou fotografii pak jednu jako završení celého děje.
Katox: Vzdělávání se a učení něčeho nového je vždy prospěšné. Myslím, že tento workshop byl pro vás velmi vydařený, velmi pěkné.
Pavel Pola: Na třetí místo bych dal sérii Tomáše Cihelky z workshopu o focení jídla.
Nicméně tady už mám výhrady – prakticky stejné první dva záběry a
celková nesourodost série (ani námětem, ani formátem).
Zdeněk Tichý: Soubor z jedné akce, jednoho místa, ale působící neuceleně. Tři plus tři v podstatě stejné fotky.
Jakub Kencl: Pracovní, učební den fotografa. Výsledky celodenní práce jsou perfektní a určitě to není tím, že jsem ještě dnes nejedl, ale workshop se evidentně povedl a splnil svůj účel. Každopádně bych chtěl vidět více z workshopu, více práce, účastníky soustředící se na focení, nastavování světel, úpravu jídla. Klidně bych oželel 2 fotky jídla a jednu dvojitou se školiteli a přidal více na akci.
2. místo – Stanislava Slováková
Jednotlivá umístění od porotců : 2,2,2,3,2
Pavel Kutina: Autorka to pojala jako “šest hodin ze života”, dá se tam najít několik příběhů, namátkou mi dovolte dva, co mi vytanuly na mysli. První: “Šla jsem venčit psa, pak jsem (uondána) sedla do sadu a v průběhu zdravé dopolední svačiny pozorovala hemžení hmyzu. Tance včel mi vnukly nápad jít si také zatančit. Do tanečníka jsem se okamžitě zamilovala a krásný den korunovala nádherná procházka kolem jezu. Jen vrozené puritánství mi nedovoluje komentovat poslední fotografii pod rozkvetlým keřem. Den se prostě vydařil.” Další možnost je o něco méně romantická: “Původně jsem šla do sadu krást třešně, ale vyběhl na mne hlídač a jeho pes a hnali mne až k vodě. Schovala jsem se do záhonu a byla jsem tak tiše, že byl slyšet jen bzukot včel. Když hlídač odešel, všimla jsem si, že zdáli ke mně zní hudba a zve k tanci. Neodolala jsem, vběhla do kola a tančila jako zběsilá. Bohužel se mi ale zatočila hlava a já upadla. I když se mne potom snažili křísit vodou z řeky, stejně jsem nakonec skončila pod kytičkami… Tento den se mi ale vůbec nevydařil!” Uznejte, že série s takovýmto potenciálem nemůže zůstat opomenuta…
Katox: Ze všech fotografií sálá léto, které ten den panovalo, příjemné.
Pavel Pola: Na druhém místě je pro mě série Stanislavy Slovákové. Ta zachytila
šestkový den v šesti hodinách – a povedlo se jí to moc pěkně – série z
detailů jasně navozuje atmosféru přelomu jara a léta. Líbí se mi i
barevnost.
Zdeněk Tichý: Pěkné obrázky z výletu, občas to ale hapruje technicky. Například fotka tanečníků, která navíc sérii poněkud rozbíjí.
Jakub Kencl: Tak tohle byl určitě pěkně strávený jarně-letní den. Asi bych vyměnil fotografii tanečníků za nějakou floru, popřípadě živočicha, čímž by byla série více kompaktní. Lidské nohy tanečníků ji dle mého rozbíjí. Každopádně je to optimistický, naprosto neďábelsky působící série s hezkou barevností a i nad pokulhávající technikou to donutí člověka oko přimhouřit.
1. místo – Václav Seebach
Jednotlivá umístění od porotců : 1,1,1,1,1
Pavel Kutina: Série se mi jevila jako nejkonzistentnější, ale zase s menší srozumitelností. Autor zvolil jako téma Hříchy (alespoň já tam některé poznávám), a to mu přidalo v hodnocení nějaké ty “body navíc” (ano, je druhá možnost, že jsem to pochopil nesprávně a fotograf strávil celý den se sklenkou v ruce – pak má můj obdiv za nerozmazané a použitelné závěrečné fotografie, já už bych v tu dobu neudržel ani ten fotoaparát).
Katox: Dobré a nápadité ztvárnění úkolu, na mě jsou trošku šedivé, možná více kontrastu, ale líbí
Pavel Pola: Václav se pustil do tématu hříchů a povedlo se mu to moc. Moc pěkná
série – líbí se mi její zpracování i nápad na provedení. Jednotlivá
témata sice chtějí trochu přemýšlení, bez popisků jsem se musel k
jednotlivým fotkám pořád vracet a řešit, co je co, ale celkově mě to
bavilo. Dovedl bych si to představit ještě v kontrastnějším provedení
hezky za paspartou. Pro mě první místo.
Zdeněk Tichý: Pro mě vítěz. Splněné zadání, má to vtip, musel jsem zapojit mozek při luštění jednotlivých hříchů, pobavilo. I ta šedivost mi k tomu sedí.
Jakub Kencl: Jednoznačný vítěz této soutěže. Jako jediný se Václav pustil do výzvy s hříchy a myslím si, že to zvládl velice dobře. Jednotné zpracování, stejný formát a všechny hříchy naznačené stejnou formou. Na rozdíl od ostatních hodnotitelů jsem to měl jednodušší, neboť jsem znal názvy fotek, ale myslím si, že kolegové to měli o to zábavnější. Fotografie nutí přemýšlet, hledat a když to člověk objeví, zjistí jak je to jednoduché a zábavné. Mám rád černobílé fotografie kontrastní, ale tady mi sedne i ta šedivost. Dobrá práce, hodně dobrá, pane Seebachu, díky.
Děkujeme všem odvážným, kteří se pustili do tohoto úkolu, vlastně takové práce na zakázku, a poslali nám svoje fotografie. Všem patří velké uznání za jejich snahu, práci i čas, který tomu věnovali. Bohužel vítěz a oceněný může být jen jeden.
Gratuluji za redakci Paladixu a za X-pozici Václavu Seebachovi k jeho vítězství a věřím, že si nejen zaslouží, ale i užije software na úpravu fotek Zoner Photo Studio 17 od společnosti ZONER software,a.s.
