Již střednědobé předpovědi všech možných meteorologických počítačových modelů dávaly jasně vědět, že to nebude žádná procházka růžovou zahradou a že do základní výbavy bude muset každý účastník přibalit nějakou tu vodu odpuzující pomůcku.
 |
Poslední srpnový pátek to od rána opravdu nevypadalo moc slibně a provazy vody se nezadržitelně spouštěly k zemi. I tak se nás odpoledne, na nádraží Braník, sešlo celých 7 nadšenců, kteří se odhodlali stát FOTOtvrďákem 2012. Počasí, že by ani psa nevyhnal, nás zahnalo na úvodní poradu a slavnostní zahájení do nádražní restaurace, kde jsme v klidu probrali prvních plánovaných 6 hodin cesty a naznačili i noční program. Pršet sice nepřestalo, ale to nás nemůže rozhodit, takže vyrážíme na most Inteligence. Déšť se mění v mrholení, takže můžeme relativně v klidu fotit a cesta na druhý břeh Vltavy nám zabírá celou hodinu.
Krátké občerstvení v Malé Chuchli a cesta podél Barrandovských skal je již za svitu pouličních lamp. Nemůžeme vynechat Barrandovské terasy a výhledy v okolí s mezizastávkou na Barrandovském mostě, kde nás opouštějí první dva účastníci. V Hlubočepech nás překvapuje ohňostroj, střílený někde ze břehu Vltavy. Škoda, že nezačal o 15 minut později, mohli jsme ho chytit u kostela sv. Filipa a Jakuba, kde by to byl parádní zážitek. I tak byla noční návštěva u kostela zajímavá a našlo se zde pár zajímavých záběrů.
 |
Nezadržitelně se blíží půlnoc, takže se rychle přesunujeme na Smíchov, kde nabíráme energii na dlouhou noc, kterou máme před sebou. Za zvuku půlnočních zvonů se vydáváme směrem k Vltavě a po nábřeží ukrajujeme první minuty ze soboty. Pražští duchové jsou nám nakloněni a zahánějí páteční vytrvalý déšť definitivně pryč a tak máme velice příjemné noční podmínky – mokrá dlažba, neprší a je relativně teplo… co více si přát. Na Kampě nás opouští Pavel, s chabou výmluvou na zájezd. Prý mu autobus jede za ½ hodiny a musí to stihnout.
 |
Zbývající čtveřice, Maruška, Jirka a my oba první náčelníci tak již putujeme sami. Vody se držíme až po Letnou, kde se na nátlak Jirky rozhodujeme pro cestu právě přes Letnou do Stromovky. Na Letné ještě hučí afterparty Letní Letné, ale bohužel nic pro fotografujícího našince. Přes ploty a ochranku se na mejdan nedostaneme, takže směřujeme do rychlého občerstvení na rohu Korunovační a Milady Horákové, které je nonstop a trocha kofeinu by určitě bodlo. Už z poloviny Letenské pláně je jasné, že kafe nebude, neb jak naznačují modré majáky a hlasité, krátké povely, občerstvení vybílilo četnictvo. Co se dá dělat, bez kávy míříme do Stromovky a v půl páté usedáme na lavice u Šlechtovky.
 |
Nyní jsem pochopil proč Jirka celou cestu chce někam do přírody a neustále mě nabádá abych nejedl ty bagety a sušenky. Ze svého batohu vytahuje vařič, bochník chleba a 2 litry gulášovky. Za chvilku se již Stromovkou line úžasná vůně polévky. Je krásné, relativně teplé ráno, ptáci začínají vykřikovat a po řádné dávce vroucí gulášovky je naše putování hned o chlup veselejší. Míříme na Císařský ostrov, kde se pozvolna k životu probouzejí místní stáje a u Trojského kanálu si „vychutnáváme“ svítání, které bohužel není vidět přes poměrně hustou oblačnost, ale nevadí, jsme všichni rádi, že neprší a můžeme si tak v klidu užít ranní klid u vody. Cestou do Holešovic ještě obhlížíme ze všech stran výstavbu nového tramvajového mostu a kolem staré Prefy dorážíme k přístavu. Je ta prává chvíle na pořádnou snídani. Jediné co je zde poblíž otevřeno je mekáč u metra, ale v tuto chvíli nepohrdneme ani touto rychlovkou, kafem a něčím sladkým navrch. S naplňujícími se žaludky přicházejí i nové návrhy na to, jak strávit sobotní den.
 |
Změna provozu MHD nám přihrává tramvaj jedoucí na Pohořelec, takže vítězí nápad na Nový Svět, svačina u Černého vola, nové zámecké zahrady… Ráno je na Novém Světě liduprázdno, jen metaři dělají svoji užitečnou práci a my máme čas a klid si to tady pěkně vychutnat. Ani na Loretánském náměstí není ještě mnoho turistů a člověk může udělat fotky podloubí bez lidí. Jakmile Loreta odbije devátou, je to jak když mávnete kouzelným proutkem a lidi se začínají hrnout ze všech stran. Je čas se uklidit k Černému volovi na sváču.
 |
Pomalu se přemísťujeme přes zahradu Na Valech a Ledeburskou zahradu směrem do centra, kde si nacházíme vhodné místo na fotografování běžeckého závodu WE RUN PRAGUE. Opět začíná pršet a symbolicky tak letošní FOTOtvrďák končí stejně, jak začal. Ještě krátká procházka po starém městě a míříme do vinárny U sv. Anežky, kde hodláme zakončit naše dnešní putování. Ale ouha, dveře zamčené a zhasnuto. Zkušené FOTOtvrďáky tohle ale nemůže zaskočit a přesouváme se do hospody K Haštalskému dědkovi, která nám poskytne azyl na napsání diplomů a zasloužené občerstvení po akci.
 |
Celé putování jsme ukončili ve čtyřech lidech, oba náčelníci (Zdeněk a Jakub) a Maruška s Jirkou. Máme v nohách přes 30 km po pražském asfaltu a dlažbě. Smekám zvláště před Maruškou, která byla neustále hyperaktivní, až to chvílemi vypadalo, že ji budeme muset podávat nějaké utlumující léky. Klaním se i před ostatními společníky, kteří vydrželi i přes nepřízeň počasí až do konce. Deštivý a komorní devátý FOTOtvrďák je za námi a už se nám rodí v hlavě nějaká ta lahůdka pro jubilejní ročník. Odcházíme domů… a ejhle U Sv. Anežky je už otevřeno … tak se nám to trochu protahuje, ale i na poslední štaci bylo moc příjemně. Díky všem a příští rok u jubilejního, 10. FOTOtvrďáka nashledanou.
