Domácí úkol Abeceda – vyhodnocení

Ochutnejte písmenkovou polévku z kuchyně našich čtenářů.

Domácí úkol, jehož výsledky dnes máme před sebou, nás vrací k počátkům této rubriky. Tehdy jsme se rozhodli přinést vám fotocvičení, které by vás vytrhlo z vyjetých kolejí. Jenže v té době to byl jen námět bez zpětné vazby, takže jste se nemohli vzájemně podívat, jak se kdo z vás s úkolem popasoval. Domácí úkoly v současné podobě vznikly až později. Rozhodl jsem se tedy ještě jednou se k Abecedě vrátit, i když tu bylo určité riziko, že se úkol napodruhé nechytne. Nestalo se, takže se můžeme podívat na sedm statečných, kteří se vrhli do boje s tématem.

Když jsem tento úkol vyhlašoval, říkal jsem si, že se budou naši čtenáři muset dívat moc dobře kolem sebe a možná i pod nohy. Ale hned první příspěvek ukázal, že jsem na jeden směr zapomněl.
Vladimír Rotrekl se totiž podíval i nahoru nad sebe, takže mohl poslat nápadité psací Z i tiskací J ze souboru, který si pojmenoval letecká abeceda.

Další emailový balíček dorazil od Bitovoda, který vždy posílá příspěvky, po jejichž shlédnutí se mi někdy vkrádá do mysli prodej fotografického vybavení. A tentokrát mě ještě navíc vyvedl z mylné představy. Tak nějak podvědomě jsem považoval za nutné u tohoto úkolu vyrazit do exteriérů a hledat. Jenže On se naopak zavřel do dílny a tam tvořil. A tvořil dobře. Taková C, jako poslal, mám doma nejméně čtyři. Jenže mne nikdy nenapadlo, že jsou to C … Navíc je vše umocněno Bitovodovým typickým černobílým zpracováním. Kompletní abecedu naleznete na jeho stránkách. Já bych do výběru nominoval K, M a R.

Také mě zajímalo, políbí-li někoho psavá můza a podaří-li se mu zaznamenat více písmenek na jednom snímku. Nápaditě si s tím poradil G KOV. Počkal si na letišti na příznivý vítr a ten mu nafoukal plný pytel písmenek. Stačila jediná fotka a mně nezbývá než obdivně zvolat ó, ó, ó 🙂

Další velmi zajímavou trojici snímků poslal Petr Šimon, které mu se tímto omlouvám, že jsem jeho mail špatně uložil a fotografie tak málem uložil takřka k ledu. Naštěstí nezahořkl, ale normálně se připomenul, takže o jeho fotografie nepřijdete.

A je na co se koukat. Zajímavostí je, že na všechny tři snímky použil živého tvora a navíc stále stejného (tedy alespoň rododruhově). Já osobně velmi oceňuji X. Křížení linií je časté, proto se toto písmeno objevuje často v mnoha podobách. Tady ho však vidíme jako jinou možnost, a to zrcadlené V. Navíc zakřivená křídla mu dávají jistou grácii psacího X.

Jestliže mě Bitovod uvedl v pokušení ponechat fotovýbavu v bazaru, pak při prohlížení písmenek Štěpána Obdržálka jsem si řekl, že bych tam asi měl nechat rovnou i oči. Pokud mě B i Q nadchlo, pak N mě prostě dostalo. To byl ale jen takový malý předkrm před kompletem, který vystavuje na svých stránkách.

Dalším pilným fotografem byl Jaroslav Novák st. Zastavil bych se především u jeho L. Při zběžném pohledu může někdo namítnout, že písmeno, tvořené jen dvěma malými skleněnými trubičkami, se na příliš členitém pozadí ztrácí. Ve skutečnosti nás nejprve upoutá pohled sklářky a zavede nás ke spoji trubiček, přičemž upoutání je podpořeno rukama, které trubičky drží. Snímek může sloužit i jako dobrá normální reportážní fotografie, ovšem pro tyto účely vadí především části osoby vyčuhující za sklářkou. Pak bych se ještě snažil vyřešit světlou plochu vpravo a možná i trochu snížil výšku pohledu.

Na třetí příspěvek se tvářím poněkud rozpačitě, přiznám se, že ho nějak nechápu. Možná je to prostě několik písmenek…

Jaroslav Novák ml. si dokonce nevystačil s jedním X, ale poslal hned dvě. Já bych se zastavil ale u M, skrytého v nohách kobylky. Samozřejmě jsem hned fotografii vytknul, že hlavní objekt, v tomto případě M, je neostrý. Pak jsem si ale řekl, že kdyby byly nohy ostré, ztrácely by se celkově a hlavním objektem byla kobylka, především její hlava. Správně by asi měly být nohy ostré a zbytek rozmazaný, ale pak by to byla jen fotografie písmenka spousta lidí by asi nechápavě vrtěla hlavou. A tak jsem nakonec paradoxně dospěl k závěru, že rozmazání odděluje objekt od ostrého pozadí. Co vy na to?

Jan Sochman na dvou ukázkách předvedl, že se umí dívat i vzhůru nohama. Já vám ale doporučuji nahlédnout především na galerii písmenek na jeho stránkách

Hned A, B a D je silná sestava, osobně mám trochu podezření, že si to okno ve tvaru dokonalého patkového D snad postavil sám. I ve fasádě je zase typický do očí bijící přehlížený detail. V nápaditosti pak u mne vede J skryté v řemenu.

Pět minut po dvanácté poslal svoje písmenka Hynek Bakstein. Přesto je ještě zařazujeme, jednak proto, že u elektronického média to jde, a jednak proto, že by to byla škoda. Kromě toho jsem byl zvědav, jestli někdo využije pro ztvárnění S křivek silnice či polní cesty – a to je právě jeho případ. Jen bych pro dokončení křivky ukročil trochu doprava a možná se pokusil zvednout fotoaparát, jak jen by to bylo možné. A podobně – jako někteří další – i on nabízí další písmenka na svých stránkách.

No a nakonec ještě moje maličkost, abyste neřekli, že si jen zadám úkol a pak čekám s nohama na stole. Číhalo tu ovšem jedno nebezpečí – jak přicházely jednotlivé příspěvky, hrozilo víc a víc riziko nevědomého plagiátu či dokonce nařčení z plagiátu vědomého. Takže přidávám jen skromný, skutečně původní příspěvek (všimněte si, že před W je naležato i malé C :-).

Závěrem chci říci, že ještě jedna věc mě kromě nápaditosti příjemně potěšila, a to technická stránka, přesněji čistota snímků. Všechna písmenka jsou dobře čitelná, zřetelná, přímo vypíchnutá. Je poznat, že se všichni přistoupili k úkolu nejen s tím, že mají nafotit písmenka, ale že je mají nafotit dobře.