Městečko i hrad s názvem jako z pohádky jsou už odedávna výletním cílem karlovarských lázeňských hostů i tamních obyvatel a častou zastávkou těch, kteří cestují po karlovarské silnici. Pojďme se tam podívat i my…
Andělská Hora je na jednom z nejvýchodnějších výběžků Slavkovského lesa a tvoří nepřehlédnutelnou dominantu svého okolí – na mohutné znělcové kupě (717 m. n. m.) jsou zříceniny hradu a pod ní idylicky vyhlížející obec. Dostat se do Andělské hory je velmi jednoduché: stačí odbočit ze silnice Praha – Karlovy Vary (č. 6 / E48); těsně před karlovarským letištěm a sjezdem do města je popsaná odbočka a i kdyby nebyla, nemůžete správné místo minout, protože kopec s hradem je vidět už zdaleka. Parkovat lze na náměstí u kostela, odkud nahoru k hradu vede stezka.
Hrad Andělská Hora založili koncem 14. století Rýzmburkové a slibovali si od něj lepší ochranu svého rozlehlého panství. Zanedlouho však hrad změnil majitele a v době husitských válek se ho zmocnil známý hejtman Jakoubek z Vřesovic, jenž si z hradu udělal základnu pro četné více či méně loupeživé výpady do kraje a bohatou kořist skrýval ve zdech hradu. Po roce 1437 hrad patřil Šlikům, kteří ho důkladně přestavěli, ovšem dlouho se z oprav neradovali, neboť hrad prodali králi Jiřímu z Poděbrad. Ten si však nového majetku také příliš neužil, protože roku 1466 se Andělské Hory zmocnil Jiřího velký nepřítel, Jindřich II. z Plavna. To byl důvod, proč o tři roky později královské vojsko hrad dobylo.
Po čase však pánové z Plavna získali hrad zpět a v 80. letech 15. století pod ním založili městečko, jež bylo s hradem spojeno rampou a dřevěným mostem. Místo se stalo významným centrem panství, hrad byl pozdně goticky přestavěn a rozšířen. Byla to drahá stavba, a tak po polovině 16. století museli plavenští páni hrad kvůli dluhům prodat. V době stavovského povstání patřil hrad k centrům protihabsburské opozice, po porážce stavů připadl hrad Heřmanu Černínovi z Chudenic. Ten však na hradě již nesídlil, zvláště pak poté, co hrad v roce 1635 zpustošili Švédové. Konečnou zkázou byl požár v roce 1718, který se větrem přenesl na hrad z městečka. Hrad kompletně vyhořel a už nebyl opraven. Zachovaly se dvě vstupní brány, zříceniny paláce a obytných budov horního hradu.
 |
 |
Město po několika požárech postupně upadalo, až se z něho stala pouhá ves. Původně pozdně gotický kostel svatého Archanděla Michaela byl po požáru roku 1718 nově postaven a výrazně upraven po dalším požáru roku 1890. Poblíž stojí fara z roku 1719. Nejzajímavější památkou obce je hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice postavený na půdorysu trojúhelníku slavným stavitelem G. B. Alliprandim v letech 1676 – 1712. Andělská Hora je dodnes oblíbeným výletním místem a bylo tomu tak i v minulosti. Rád sem chodíval třeba i Johann Wolfgang Goethe, který tu roku 1786 oslavil své 37. narozeniny.
Na hrad je volný vstup, tudíž tam můžete vyrazit kdykoli. Nejlepší jsou jasné dny na podzim, kdy si můžete užít a také vyfotografovat nejen hrad, ale i daleký výhled do kraje. Fotografovat se v zásadě dá čímkoli, nejsou zde žádné speciální podmínky. Já jsem použil – tak jako obvykle – kinofilmovou zrcadlovku a barevný film, protože začátek podzimu si barvy „zaslouží“. Zajisté lze fotografovat černobíle, digitálně, jakkoli. Dokonce se dá jít na hrad jen tak bez přístroje a fotografovat očima, protože takové snímky nikdy nezkazíte.
Snímky byly pořízeny kinofilmovou zrcadlovkou Nikon F65 s objektivy AF Nikkor 28–100mm f/3.5–5.6 a Voigtländer AF Ultragon 19–35mm f/3.5–4.5 na materiál Fuji Reala 100.
Použitá mapa: Turistický autoatlas 1:100.000
