Vyhodnocení letního fotoúkolu.
Právě jsem začala skenovat mé letní snímky z vandru, po deseti letech…stále u nich brečím, všechno bylo tak pěkný…že bych nejradši zůstala spát v lese celý rok…tak tedy příště…příště vám je ukážu…
| |
Veselá Gabriela
komentář pod zadáním letního fotoúkolu
|
Venku se citelně ochladilo, stromy začínají nezadržitelně žloutnout, vítr honí po zemi první spadané listy i kalendář nesmlouvavě ukazuje, že nastal podzim. Letošní léto zůstává už jen ve vzpomínkách. Těch, které nosíme v hlavě, které si žijí svým vlastním životem a nezávisle na naší vůli postupem času blednou či naopak se různě přibarvují, ale i těch, které ať už na film či digitálně zachytily naše fotoaparáty.
Fotografie jsou dnes všude kolem nás a bereme jako něco naprosto běžného a samozřejmého. Nad mnohými i pohrdlivě krčíme nosem. Jen málokdy si uvědomíme, jak úžasný a magický vynález fotografie je. Dokáže zachytit skutečnost, zmrazit prchavé momenty, které se již nikdy nebudou opakovat, přenést diváka v čase i prostoru.
V dobách svého vzniku, a ještě i poměrně dlouho potom, bylo fotografování technicky i finančně náročné a bylo tak výsadou hrstky těch, se s těmito obtížemi byli schopni vypořádat. Postupem času, s tím jak technika kráčela kupředu a fotografování se stávalo snazším i finančně dostupnějším, fotografie pronikala do stále širších vrstev. Podařilo se jí úspěšně vysemenit v umělěckých kruzích a posléze se stala i velmi rozšířeným koníčkem. Běžným do té míry, že se většinou v okolí celkem snadno našel amatérský fotograf, který byl schopen to či ono vyfotit.
S plně automatickými přístroji vybavenými autofokusem a vestavěným expozimetrem se pak zrodila zcela nová, velice početná třída fotografů, která zapálené fotoamatéry nesmírně irituje tím, že její příslušníci si klidně vesele fotí, ačkoli nemají ani nejmenší ponětí o tom, co je to clona a k čemu je dobrá, ani co to je zlatý řez a že umístit hlavní subjekt doprostřed záběru je přísně zakázáno a trestá se umístěním na pranýř a veřejným lynčováním, podobně jako dotek objektu s krajem fotky. Ačkoli typický člen této skupiny nezřídka má Vánoce a část letní dovolené na stejném filmu, jako celek je tato skupina nesmírně plodná a vysloužila si mezi těmi, kdo se považují za fotografy, označení cvakalové.
Co s fotografováním provede současná, na obrátkách kvapem nabývající digitální revoluce a kam fotografii zavede, se můžeme jenom dohadovat. Fotomobil a co dál? Poslední překážka – nutnost být schopen správně založit film do fotoaparátu padla.
Fotí dnes téměř každý. Jednou z událostí, kterou si bez patřičného zdokumentování nedokážeme představit, jsou prázdniny a dovolená. Fotografování v létě na dovolené je povinné.
Na fotografie z dovolené, které jsme si právě přinesli z labu či stáhli z digitálního fotoaparátu do počítače, se dychtivě vrháme. Vybrat z nich únosné množství, které je naše okolí schopno a ochotno si prohlédnout, když už ne se zájmem, tak alespoň bez zjevné otrávenosti, bývá nemalý problém. Prakticky na každé je něco zajímavého, kvůli čemu ji nelze vyřadit.
Po nějaké době vzrušení vyprchá a jsme schopni se na vlastní fotky dívat téměř stejně nezaujatě a kriticky, jako na fotky cizí. Z větší části nám začnou připadat obyčejné, některé dokonce i strašné. Ve třetí fázi pak, alespoň některé, opět v našich očích zkrásní. Postará se o to nostalgie a sentiment.
Ačkoli se soustavě čoček, prostřednictvím které fotografie snímáme, říká objektiv, fotografie nejsou objektivním obrazem skutečnosti. Jsou objektivní pouze zdánlivě, jejich realistický vzhled je klamný. Fotograf si vybírá, co bude fotit, kdy to bude fotit a jak to bude fotit. Jestli skládka odpadků bude na snímku působit esteticky nebo odporně. Fotografie jsou subjektivní interpretací reality fotografem. Čím zručnější a obecně lepší je fotograf, tím subjektivnější jsou jeho fotografie. Schopnost přetvořit realitu k obrazu svému je základní dovedností každého profesionálního fotografa, bez které by se neuživil.
Stejně subjektivní, jako fotografování samotné, je i vnímání fotografie divákem. Snažit se o dokonale objektivní posouzení fotografií nemá smysl. Právě to, jak na nás fotografie subjektivně působí, je na ní často to nejdůležitější. Subjektivní působení je záležitost individuální, která se nedá exaktně měřit. Umělečtí kritici sice s oblibou tvrdí, že existují fotografie objektivně dobré a objektivně špatné, leč sami se často nedohodnou, které jsou které. A už vůbec se nedohodnou s nadšenými amatéry, kteří vyznávají technicky dokonalé krajinky ve světle zapadajícího slunce a rozpadající se staré stodoly, ani s paní Javůrkovou, která si myslí, že mnohem lepší je poněkud rozmazaný a podexponovaný snímek jejího – dnes už jednadvacetiletého – Péti coby caparta u dortu s jednou svíčkou. Jako poměrně novopečená matka se zcela subjektivně domnívám, že jsou důležitější věci než pěkné obrázky i opravdové umění a pravdu má v tomto případě paní Javůrková, i když i zbylé kategorie také mohou mít někdy něco do sebe.
Ale teď už k tomu, jak dopadnul náš letní fotoúkol.
|
VladHosch (1)
1. místo
|
|
|
Oto Hejmala
2. místo
|
|
|
Vítězslav Platoš
3. místo
|
|
|
Jan Hrubý
4. místo
|
|
|
Tomáš Plutnar
5. místo
|
|
|
VladHosch (2)
6. místo
|
|
|
Petr Ježek
7. místo
|
|
|
Hynek Beran
8. místo
|
|
|
Jakub Kencl
9. místo
|
|
|
Pavel Pola
10. místo
|
|
Při hodnocení fotografií jsem brala v úvahu zejména následující tři kritéria: jak moc ve mně fotka evokuje léto, jak na mě celkově působí a jak se mi zdá být dobře provedená po technické stránce. Snažila jsem se přitom zachovat alespoň jakous takous objektivitu, a tak jsem mezi deset finalistů nezařadila ani nádhernou fotku mimča od Radima K. (kterému tímto gratuluji, jak k fotce, tak i k mimču, je-li vlastní), ani spáče od Danielových, přestože leží na úplně přesně stejné dece, kterou jsme měli doma, když jsem byla malá holka. Také jsem překonala svůj totální odpor k tabákovým přechodovým filtrům a mezi deset finalistů naopak zařadila VladHoschovy slunečníky, protože mají báječnou letní atmosféru. Co všechno jsem mezi deset nejlepších nevybrala, si můžete prohlédnout níže.
|
| Petr Kocfelda |
|
|
| Jan Hrubý |
|
|
| Eva Holíková |
|
|
| Eva Holíková |
|
|
| Jakub Kencl |
|
|
| Danielovi |
|
|
| Marek Husařík |
|
|
| Radim K. |
|
|
| Libor Oharek |
|
|
| Petr Kocfelda |
|
|
| Vítězslav Platoš |
|
|
| Danielovi |
|
|
| Tomáš Plutnar |
|
|
| Milada Hrabalová |
|
|
| Libor Oharek |
|
|
| Radim K. |
|
Pokud se zrovna vaše fotka mezi ty nejlepší na mém žebříčku nedostala, nezoufejte, nějakého toho svého diváka si jistě najde. Máte-li na to, kdo se měl stát v tomto fotoúkolu vítězem, jiný názor, můžete ho projevit hlasováním v připojené anketě. Pokud fotka, která se vám nejvíce líbí, mezi deseti finalisty a tudíž i v anketě chybí, můžete autora potěšit slovním komentářem. (Což můžete samozřejmě i finalisty.) O mnou sestaveném pořadí si můžete myslet svoje, můžete ho v komentářích pod článkem dokonce i kompletně rozcupovat, roztrhat na kusy a rozdupat. Bude to ovšem pouze váš ryze subjektivní názor. Já vám ho nebudu brát. Já mám svoje pořadí, vy si udělejte, jaké chcete.
Závěrem si ještě dovolím poděkovat všem, kdo se letního fotoúkolu zúčastnili a zaslali nám svoje fotografie. Rozloučím se s vámi pro dnešek nesoutěžní sérií Jakuba Kencla. Nashledanou někdy příště, u dalšího fotoúkolu.
PS: Pokud tyhle řádky čte brečící Veselá Gabriela – doufám, že se nezlobíte, že jsem zde ocitovala Váš komentář. Budu ráda, když mi nějakou tu fotku z vandru, pokud možno i s krátkým povídáním o ní, pošlete. Rádi ji na Paladixu zveřejníme.
Cvakalove…
Len tak na okraj… Ku fotografovaniu ma dotiahla digitalizacia… Mozno by ste ma mali tiez zaradit do skupiny cvakalove. Malokedy na vylete vyfotim menej ako 80-100 fotiek 🙂 Viem, co je clona, viem co je zlaty rez, a viem aj, ze okraj je vetsinou zakaza zona… ale predsa. Nie kazdy den je nedela a nie vsetko sa podari. A som rad, ked sa podari aspon jedna fotka za vylet, ktora fakt “stoji za to”… Takze cvakalove cvakajte !!! Mozno raz aj pan boh a motyka vystreli 😉
RE: Cvakalove…
Někdy to ani jinak nejde. Včera jsem byl v Brně na závodě minibajků a opravdu jsem (pro tu chvíli) litoval že mám “ve foťáku film” a nemůžu si dovolit “cvakat”. Záleží prostě na účelu. Na minibajky by se hodila digitální zrcadlovka.
Poděkování
Ohodnocenému autorovi nenáleží hodnotit soutěž – nemůžu si přeci stěžovat 8-). Osobně jsem fandil spíše druhé fotografii (barevné, západ v Porto, Korsika), která měla úspěch i u diváků. Oba snímky vznikly letos na Korsice, na internetu jsou k vidění i další. Najdete je na http://www.brejlovec.net.
Jako milovníka hor mě zaujal snímek na 3. místě. Překvapily mě první čtyři místa – samé černobílé snímky. Je to náhoda? Fotografie na prvním místě si však svoje umístění zaslouží. Vyjadřuje zažitou představu české dovolené u moře, má dynamiku, šmrnc. Určitě splňuje nejlépe zadané téma narozdíl od mé pevnosti, která mohla být vyfocená klidně v prosinci. Gratuluji všem autorům snímků na nástěnce, těm neúspěšným přeji ůspěch v dalších soutěžích a všem dobré světlo.
Cernobila digi/analog
No mozna by se melo hodnoceni rozdelit na kategorie FotoProInternet a Foto.
Strasne jsem zvedavej jak by uspel vitezny CB snimek v papirove podobe, kdyz je z digitalu a nevim o tiskarne/labu co by zvladl konkurovat barytove CB fotce.
(Fuji Finepix S2Pro http://www.photopost.cz/galeriefoto.php?id=99089)
Paradoxem je ze spickove analogove fotky casto na Interentu straceji “body” za nekvalitni sken.
Snek
RE: Cernobila digi/analog
Uff ta moje cestina.
RE: RE: Cernobila digi/analog
Sneku – to o tech fotografech nebylo na tebe..:)) to jen tak vseobecne.:)
RE: Cernobila digi/analog
mno – do podobnych sporu se nepoustim,ale zareagovat musim.
na te vas opevovanej “baryt” jsem delal fotky 20 let a nikdo jsme se nad tim nepozastavovali.Naopak jsme profikum zavideli papiry,ktery se nemusely lestit.Proto me posledni dobou ponekud rozciluje,jak si nekteri radoby fotografove zduvodnujou kvalitu svych fotek,ktery posilaj na internet slovy,ze na barytu to vypada lip,ze tady to nevynikne atd atd.nikdy jsem od nich ty papirovy nevidel,takze stejne musim fotku posuzovat z toho co vidim na monitoru.(mimochodem ten odkaz na Photopost je zbytecnej,je to tataz identicka fotka,co je zde..:)))
ke konkretni fotce:mam ji na lesklym papire Ilford ve velkym formatu a ubezpecuju te,ze vypada o hodne lepe,nez tenhle 150 kb nahled..:))
ale to je nepodstatny – spor digi/anallog je posle me naprosto zbytecne ztraceni casu..videl jsem fotky delany na 0,8mpix kamery a dychala na me z nich atmosfera ,byly vyborne udelany,ovsem na papir bych je asi nedal..pak jsou ale fotografove,co fotej na film,neustale nasazuji “digitalistum” psi hlavu,ale jejich fotky stojej za prd..myslim si,ze vubec nazalezi na tom,kdo cim foti a kam fotky posila a jestli je tiskne na Ilforda,nebo dela v komore na baryt..dulezitej je vysledek a jejich prezentace,at na papirovy vystave,nebo nekde v mediich..o vysledek se tu jedna az na prvnim miste,ze..to je asi tak vse,dohadovat o technice se neminim..je dulezity fotit tak,aby to lidem neco reklo,aby se to libilo,obcas se povede fotka,ktera oslovuje vsechny,ale to jen opravdu obcas..me fotit do supliku a jen pro par znalcu nebavi,sice me potesi slova nekoho,kdo tomu rozumi,ale na chleba si tim nevydelam..sorry,ale jsme narod konzumni a zakaznik si zada neco,co se mi libi..smutne,byt sebelepe udelane portrety z pohrbu mu nic nerikaji..on chce neco optimistickeho a veseleho a barevneho a DOF co nejvetsi,aby bylo vsechno co nejlepe videt…ale to uz je o necem jinym…tot muj nazor..:))howgh
RE: RE: Cernobila digi/analog
Uff, ja nechtel zadne polemiky na tema analog/digi. Jen jsem si zabrecel, ze na netu vypada paradoxne casto skenovana CB fotka hure nez photoshopi konverze barevne fotky na CB soubor, kterej nevim jak dostat na papir aby mohl konkurovat CB negativu.
Nemohu doma prosadit zvetsovak a tak mam CB fitry v sufliku a krmim tricetileteho stredoformatoveho starecka Ashai Pentax 6×7 jen Diaky 🙁
Jinak je mi naprosto fuk cim fotak vznikla, hlavni je konecny vysledek 🙂
Snek
RE: RE: Cernobila digi/analog
Tento príspevok by si zaslúžil vytesať do kameňa. BTW, keď už si spomenul zákazníkov, ty si profesionál?
RE: RE: RE: Cernobila digi/analog
ne – profesional nejsem,ale obcas se mi podari neco prodat..:))
RE: Cernobila digi/analog
Ono je spíše zajímavé, že fotky na druhém a třetím místě byly focené Flexaretou 😉 tedy jestli můžu mluvit i za Otu.
RE: RE: Cernobila digi/analog
Jo ze to jsou Flexarety to jsem si vsiml jako prvni diky tomu ze ty fotky znam a ctverec mluvi sam za sebe 🙂 Inu Borci z PP 😉
Snek
Bylo to bezva, ale fotky lžou :o)
Musím něco napsat ke druhé fotce – ta jedna noha je moje. :o) Byla to legrace: vedro-smočit se nedalo, přehrada zelená a hustá jako špenát :o) šlapací kolo se nechtělo držet na jednom místě a správně otočené :o) a ještě ke všemu je to focené vzhůru nohama (teda-foťák byl vzhůru nohama)a Oťásek se do něj koukal směrem do nebe. Udělat tento snímek trvalo snad 20 minut, ale musím konstatovat, že je moc hezký i když nemáme nohy jako modelky. :o)
Matka Radka
Radka, mozete zverejnit nejake fotky dietatka ? Nech vidime, ako fotia rodinu profici 🙂 Pripadne by to mohol byt aj pekny clanok o technikach, ved take babo byva hlavne v nie velmi osvetlenej miestnosti, blesk sa neodporuca atd…
RE: Matka Radka
Za profika se nepovazuji, ale az budu mit nekdy trochu casu, tak treba zkusim neco na toto tema napsat. Nejake ukazky fotek potomka jsou k videni v galerii na fotopruvodci.
asociace
Nemohu si pomoci, ale nadpis mi připomíná část textu jedné písně skupiny ROPA
RE: asociace
Ackoli si ROPA tezko muze pripisovat autorstvi tohoto lidoveho uslovi, podobnost neni ciste nahodna. Je to jedna z mych oblibenych. :-)))
Fotky z vandru…
Tak jsem na to sve predsevzeti uplne zapomnela a vsem se omlouvam…
urcite si ale nikdo nestyskal, tyto fotografie stejne reknou neco jen osobam, ktere se vandru ucastnily…citove vazby dokazi ovlivnit posouzeni fotografie natolik, ze by mne urcite mrzelo, ze to co se na fotografiich deje nikomu nic moc nerekne, jen nam tem zasvecenym…..
http://www.fotokunstweb.de